Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520

• Thesis title in Czech: Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
• Thesis title in English: The History of the Cistercian monastery in Žďár nad Sázavou from the middle of 14th century to 1520
• Key words: středověk, cisterciáci, žďárský klášter, zakladatelská práva, hospodářství
• English key words: Middle Ages, cistercians, the Žďár monastery, founders´rights, economy
• Academic year of topic announcement: 2011/2012
• Thesis type: diploma thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Institute of Christian Art History (26-UDKU)
• Supervisor: prof. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.
• Author: hidden - assigned and confirmed by the Study Dept.
• Date of registration: 21.06.2012
• Date of assignment: 26.06.2012
• Confirmed by Study dept. on: 10.07.2012
• Date and time of defence: 18.06.2015 09:00
• Date of electronic submission: 23.04.2015
• Date of submission of printed version: 25.04.2015
• Date of proceeded defence: 18.06.2015
• Opponents: prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.

Guidelines

1. Úvod
2. Prameny a literatura
3. ŽĎÁRSKÝ KLÁŠTER OD POLOVINY 14. STOLETÍ DO ROKU 1520
3.1. Žďárský klášter kolem poloviny 14. století
3.2. Posloupnost žďárských opatů ve 2. polovině 14. století
3.3. Zeměpanský klášter v letech 1363-1423
3.4. Poměry ve žďárském klášteře na počátku 15.století
3.5. Osud kláštera v letech 1423-1439
3.6. Těžké období po husitských válkách
3.7. Žďárští cisterciáci pod ochranou krále Jiřího z Poděbrad
3.8. Vnitřní situace za opatů Linharta Šťávky z Hodonic a Víta
4 ZAKLADATELSKÁ PRÁVA ŽĎÁRSKÉHO KLÁŠTERA
4.1. Lichtenburkové, Ronovci a páni z Bítova
4.2. Páni z Kunštátu a Poděbrad
4.3. Páni z Meziříčí, Tasova a Lomnice
5 MAJETKOVÉ POMĚRY ŽĎÁRSKÉHO KLÁŠTERA
5.1. Hospodářská situace ve 2. polovině 14. století
5.2. Majetek kláštera dle urbáře z roku 1407
5.3. Hospodářský úpadek v době pohusitské
5.4. Stav majetku podle urbáře z roku 1462 a 1483
ZÁVĚR

References

1 PRAMENY

Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI – XIV (cca 1333-1408)
Listiny kláštera žďárského 1409-1529, in: Archiv český – svazek IX
Letopis žďárský kratší – Genealogia fundatorum, in: FRB II
ZEMEK,M.: Nejstarší žďárské urbáře 1407, 1462, 1483



2 LITERATURA

ZEMEK, M., BARTŮŠEK, A.: Dějiny Žďáru nad Sázavou I
DROŽ, B.: Dějiny kláštera a města Žďáru na Moravě
ŠUSTA,J.: České dějiny dílu II. část 3. – Karel IV.: otec a syn (1333-1346)
část 4. - Karel IV.: za císařskou korunou (1346-1355)
ŠMAHEL, F.: Husitská revoluce I-IV.
URBÁNEK, R.: Věk poděbradský I-IV. České dějiny III/1-4, Praha:1915-1962
PLAČEK, M., FUTÁK, P.: Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu

Preliminary scope of work

Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci „Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou“ napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko – politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko- politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera.
Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363 – 1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění žďárské řeholní komunity za husitských válek v roce 1423 a následující krizi po obnově kláštera v roce 1439 dochází v polovině 15. století ke stabilizaci poměrů zásluhou kališnického krále Jiřího z Poděbrad, který se jako prapotomek Kuna z Kunštátu, bratra Bočka z Obřan, staví do role zakladatele žďárského cisterciáckého kláštera.

Preliminary scope of work in English

This diploma thesis thematically continues my bachelor thesis The Beginnings of the Cistercian Monastery in Žďár nad Sázavou written and defended at this Faculty in 2010/2011. It focuses on the historical development of the Cistercian monastery in Žďár nad Sázavou from the middle of the 14th century to 1520. The history of the monastery reflects political and religious circumstances at that time: the accession of the Luxembourg dynasty to the Bohemian throne, the rise and flourishing of the country during the reign of Charles IV and the decline of the country connected with the reign of Wenceslas IV which resulted in the Hussite revolution and the religious and political crisis and instability in Bohemia. All that left its mark also on the destiny of the monastery.
The internal situation of the Žďár monastery in this period was especially influenced by frequent changes in exercising founders´ rights. After the last member of the Lords of Obřany died in 1312 the first to take over the role of the founders was the Lichtenburk family and their relatives, the Lords of Ronov and Bítov. Around the middle of the 14th century the monarch´s influence grew as well as the influence of the Margraviate of Moravia, which the monastery officially belonged to from 1363 to 1423. Despite this submission to the sovereign, the relation between the monastery and the family of the Lichtenburks, the Ronovs and the Lords of Meziříčí, Tasov and Lomnice was never broken. After the temporary disbandment of the Žďár monastic community during the Hussite wars in 1423 and the subsequent crisis, the situation became stable in about the middle of the 15th century. The monastery was renewed in 1439 thanks to the Utraquist king George of Poděbrady (who was Kuno´s of Kunštát descendant and that was Boček´s of Obřany brother), who presented himself as the founder of the Cistercian monastery in Žďár nad Sázavou.