Státní finanční podpora rodin s dětmi v České republice a v Norsku

• Thesis title in Czech: Státní finanční podpora rodin s dětmi v České republice a v Norsku
• Thesis title in English: State financial support for families with children in the Czech republic and in Norway
• Key words: Rodinná politika, Česká republika, Norsko, finanční podpora
• English key words: Family policy, Czech Republic, Norway, financial support
• Academic year of topic announcement: 2010/2011
• Thesis type: Bachelor's thesis
• Thesis language: čeština
• Department: Department of Public and Social Policy (23-KVSP)
• Supervisor: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Author: hidden - assigned by the advisor
• Date of registration: 01.02.2011
• Date of assignment: 01.02.2011
• Date and time of defence: 18.06.2012 00:00
• Date of electronic submission: 17.05.2012
• Date of proceeded defence: 18.06.2012
• Opponents: Mgr. Eva Tušková, Ph.D.

References

Ostner I., Schmitt Ch. 2008. Family policies in the context of family change (The nordic countries in comparative perspective). Weisbaden: VS Verlag fnr Sozialw.
Maříková H. 2000. Proměny současné české rodiny. Praha: Slon.
Matějková B., Paloncyová J. 2005 Rodinná politika ve vybraných evropských zemích s ohledem na situaci v České republice. Brno: Masarykova univerzita.
Možný I. 2002. Česká společnost. Praha: Portál.
Munková G. 2004. Sociální politika v evropských zemích. Praha: Karolinum.
Tomešová - Bartáková H. 2009: Cesta zpátky. Návrat žen po rodičovské dovolené na trh práce v ČR. Brno: MUNI Press.

Preliminary scope of work

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu

Ve své bakalářské práci bych se chtěla zabývat rodinnou politikou v České republice a v Norsku. Česká republika se v posledních letech potýká s nepříznivým demografickým vývojem. Už od poloviny 90. let se zařazuje „mezi státy s nejnižší úrovní plodnosti na světě“. Tato dlouhodobě nízká úroveň bude v blízké budoucnosti potřebovat razantní kroky ze strany vlády. „V České republice je finanční pomoc rodinám poskytována zejména v rámci systému státní sociální podpory, z nemocenského pojištění (pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a ošetřovné) a v rámci slev na dani.“ Avšak ukazuje se, že rodinná politika by se neměla zaměřovat jen na finanční podporu. Nedostatky se objevují například v přijímání opatření ke sladění práce a rodinného života (poskytování dostatečného množství kvalitních služeb péče o děti, možnost práce na zkrácený úvazek, apod.). „Přestože je úroveň podpory rodin v České republice do značné míry srovnatelná s úrovní podpory poskytované v ostatních státech EU, nelze hovořit o uspokojivém stavu.“ Jedná se totiž o rigidní stav, který nereaguje na měnící se potřeby rodin.
Rodinná politika v Norsku je „založena na holistickém integrovaném přístupu s důrazem na genderovou rovnost, jejímž cílem je posílit rodinu, zamezit jejímu rozpadu a utvořit takové podmínky, aby rodina fungovala ve společnosti správně“. Cílem tohoto přístupu je zajištění oběma rodičům skloubení práce a rodiny. Mezi další opatření patří například rozvoj předškolních zařízení pro děti nebo zajištění flexibility pracovní doby zaměstnancům s malými dětmi. V Norsku se v posledních několika desítkách let podobně jako v mnoha dalších zemích střídala období vzestupu i poklesu úrovně porodnosti. Avšak období vzestupu byla poměrně delší než období, kdy úroveň klesala. „Stoupající úroveň plodnosti od poloviny 80. let (a to ve všech severských zemích) vzbudila zájem vědců a politiků daleko za hranicemi regionu.“
Mým cílem je provést komparaci, předem stanovených oblastí rodinné politiky v obou zemích a pokusit se nalézt v norském systému alternativní řešení pro ten český. Jedná se o velmi široké téma, proto se chci zaměřit pouze na „tradiční“ nukleární rodinu, tj. rodiče, kteří jsou manželé a mají spolu děti. Nebude mě tedy zajímat situace např. svobodných matek či rodin s adoptovaným dítětem/ dětmi. Rovněž se nebudu zaměřovat na rodiny se specifickými potřebami - např. rodiny se zdravotně postiženým dítětem.
Komparace se bude týkat dvou podstatných složek rodinné politiky: finanční podpory rodin s dětmi (porodné, příspěvek v mateřství či otcovství, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, daňové úlevy, apod.) a služeb péče o děti (jesle, mateřské školy, volnočasové aktivity). Součástí mé práce bude také kvalitativní empirické šetření formou hloubkového face-to-face rozhovoru s jednou norskou a jednou českou rodinou. Tyto dvě rodiny vyberu tak, aby byly srovnatelné v předem stanovených ukazatelích. Bude se jednat o rodiny, kdy rodiče jsou manželé a mají stejný počet dětí (jedná se o typ rodiny, na který se zaměřuji v celé své práci). Další podmínkou bude, že obě rodiny budou patřit do „střední sociální vrstvy“. Cílem této kvalitativní sondy bude získání doplňujících poznatků, které mi pomohou pochopit odlišnosti v obou zemích.
Norsko jsem si ke komparaci zvolila zejména proto, že se jedná o místo, které je podle různých statistik jednou z „nejlepších zemí pro život“. Například podle Zprávy o lidském rozvoji (Human Development Report 2010), kterou každoročně vydává Organizace spojených národů a kde jsou země srovnávány podle kvality života. Ta je posuzována na základě indexu lidského rozvoje, který je kombinací ekonomických, ale i celé řady sociálních ukazatelů, jako je například průměrná délka života, přístup ke vzdělání, rovné příležitosti pro obě pohlaví, přístup k nezávadné pitné vodě nebo zdravotní péči. Dalším důvodem volby Norska je fakt, že jsem sama v této zemi byla a mám zde kontakty, což mi pomůže dostat se k potřebným informačním zdrojům a také při realizaci empirického šetření. Norsko také patří, na rozdíl od České republiky, k zemím s nejvyšší úhrnnou plodností v Evropě (v roce 2009 byla tato hodnota 1,98).
„Pokud jde o vymezení pojmu rodinných politik, pluralita definic je velká a v literatuře prakticky neexistuje shoda na jednotné definici“ (Bartáková 2009: 45). Např. M. Potůček ve své knize Sociální politika říká, že „rodinná politika spoluovlivňuje vnitřní i vnější podmínky vzniku, existence a zániku rodin a postavení jejich jednotlivých členů v širším právním, ekonomickém, sociálním a kulturním rámci“ (Potůček 1995: 101). B. Matějková ji zas charakterizuje jako: „dávky a služby s výhradním zaměřením na páry s dětmi či na osamělé rodiče. Definice zahrnuje hotovostní i věcnou podporu formou přímých finančních transferů rodinám a slev na daních pro rodiny s dětmi, mateřskou a rodičovskou dovolenou, zařízení péče o děti a dotace na zařízení, rodinné právo“ (Matějková 2000: 11).

2. Teoretická východiska
Ve své bakalářské práci chci vycházet z teorie sociálního státu. Zaměřím se jednak na Esping-Andersenovu typologii sociálních států (Matějková 2000: 13 nebo Munková 2004: 49 - 53). Tato typologie však sklidila kritiku především z feministické perspektivy a genderově orientované sociální politiky (například že nevěnuje pozornost genderu jakožto sociálně stratifikační síle), proto důležitým východiskem v mé práci budou také gendrově sensitivní typologie sociálního státu, o které ve svém díle píše H. Bartáková (Bartáková 2009: 43). Jak ve své knize píše H. Maříková: „výraz gender odkazuje k rozdílům mezi mužem a ženou“ a z pohledu genderu je také možné nahlížet na rodinu a rodinnou politiku (Maříková 2000: 11).

3. Cíle bakalářské práce
Cílem mé bakalářské práce je tedy na základě komparace formou případových studií navrhnout možné změny v českém systému rodinné politiky po vzoru Norska.

4. Výzkumné otázky
V první části práce se tedy chci zaměřit na rozdíly v dávkách a službách v rámci rodinné politiky v České republice a v Norsku:

• Jak se liší systém finanční podpory rodin s dětmi v České republice a v Norsku?

• Jak se liší systém poskytování služeb péče o děti v České republice a v Norsku?

• Které nástroje finanční podpory rodin s dětmi v Norsku by byly využitelné v České republice?

• Jak se může aplikovat systém poskytování služeb péče o děti v České republice po vzoru Norska?

5. Metody a prameny
Ve své bakalářské práci budu používat komparativní případovou studii, která „se zabývá soustředěným studiem případů, tedy příkladů určitého jevu“, zkoumá tak dva nebo více případů a provádí jejich porovnání. Patří tak tedy mezi kvalitativní metody. Tuto metodu jsem si zvolila proto, jak píše P. Drulák ve svém díle, že: „většina sociálně-vědních konceptů se vyznačuje obtížnou měřitelností“ a případová studie umožňuje hlubší studium konceptů právě v rámci jednotlivých případů. Rizikem této metody je slabá vnější platnost, což ale v mé práci nevadí, protože mě zajímají jen tyto dva dané státy a nebudu se snažit o nějaké zobecňování.
Komparativní případová studie je jednou z nejstarších a nejoblíbenějších způsobů, jak zkoumat politickou realitu. V metodologii vycházím z díla P. Druláka Jak zkoumat politiku (Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích) z roku 2008.
Používat budu tedy zejména studium různých dokumentů a statistických údajů v rámci této oblasti. Pro upřesnění zjištěných informací využiji rozhovor s aktéry, což v tomto případě budou rodiny, pro které jsou dávky a služby v rámci rodinné politiky důležité.

6. Předpokládaná struktura bakalářské práce
1) Úvod
2) Teoretická východiska
- Vymezení tématu práce, definování pojmů, teoretické koncepty
3) Metody
- Metodologie: komparativní případová studie
4) Deskriptivní část
- Popis rodinné politiky v České republice
- Popis rodinné politiky v Norsku
5) Analytická a empirická část
- Srovnání případů a aplikace norského systému na ten český
- Komparace konkrétních rodin v Norsku a v České republice
6) Závěry
- Celkové shrnutí

Preliminary scope of work in English

In my work I would like to deal with family policy in the Czech Republic and Norway. My intension is to make a comparison of pre-defined areas of family policy in both countries and to find in the Norwegian system, an alternative solution for the Czech. This is a very broad topic, so I want to focus only on "traditional" nuclear family, what are parents who are married and have children together. So I will not be interested in situations such as single mothers or families with an adopted child / children. It will not focus on families with special needs - for example, families with a disabled child.

I chose Norway for comparison especially because it is a place which, according to various statistics, one of the "best country to live. " For example, according to a Report on Human Development (Human Development Report 2010), issued annually by the United Nations and the countries where they are compared according to their quality of life. It is assessed on its human development index, which is a combination of economic, but also a wide range of social indicators like life expectancy, access to education, equal opportunities for both sexes, access to safe drinking water or medical care. Another reason for choosing Norway is the fact that I am alone in this country was and I have contacts there, which will help me get the necessary information and resources for the implementation of an empirical investigation. Norway also includes, contrast than the Czech Republic he countries with the highest total fertility in Europe (in 2009 this figure was 1.98).