Antropogenní vliv na vývoj vegetace Orlických hor

• Název práce v češtině: Antropogenní vliv na vývoj vegetace Orlických hor
• Název v anglickém jazyce: Effect of human impact on vegetation development in Orlické hory
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Petr Kuneš, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 29.10.2022
• Datum zadání: 29.10.2022
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.02.2023

Seznam odborné literatury

Dudová, L., Hájek, M., Petr, L., & Jankovská, V. (2018). Holocene vegetation history of the Jeseníky Mts: Deepening elevational contrast in pollen assemblages since late prehistory. Journal of Vegetation Science, 29(3), 371–381.https://doi.org/10.1111/jvs.12612
Kozáková, R., Bobek, P., Dreslerová, D., Abraham, V., & Svobodová-Svitavská, H. (2021). The prehistory and early history of the Šumava Mountains (Czech Republic) as seen through anthropogenic pollen indicators and charcoal data. The Holocene, 31(1), 145–159.https://doi.org/10.1177/0959683620961484
Kozáková, R., Pokorný, P., Peša, V., Danielisová, A., Čuláková, K., & Svobodová, H. S. (2015). Prehistoric human impact in the mountains of Bohemia. Do pollen and archaeological data support the traditional scenario of a prehistoric “wilderness”? Review of Palaeobotany and Palynology, 220, 29–43.https://doi.org/10.1016/j.revpalbo.2015.04.008

Předběžná náplň práce

Vegetační historie našich pohraničních pohoří je tvořena kombinací přírodních a kulturních procesů. Do nedávna byl za hlavní milník v lidském vlivu v těchto oblastech považován vrcholný středověk, avšak poslední studie z jiných sudetských pohoří a Šumavy ukazují, že člověk místní ekosystémy významně ovlivňoval již během pravěku (Kozáková a kol. 2015, Kozáková a kol. 2021). Pohoří s přirozeně vyvinutým alpinským bezlesím (Krkonoše, Hrubý Jeseník) navíc ukazují postupnou větší diverzifikaci vegetace s nadmořskou výškou a rostoucím vlivem člověka (Dudová a kol. 2018), a dokumentují tak výrazný vliv člověka na rozšíření horského bezlesí. Oblast Orlických hor patří v tomto ohledu k nejméně prozkoumaným oblastem. Dá se předpokládat, že vegetace a složení lesů se zde vyvíjelo podobně jako v sousedních pohořích, nicméně právě absence primárního bezlesí mohla ovlivnit intenzitu pravěkého lidského vlivu a do jisté míry i složení lesů.
V oblasti Orlických hor a podhůří existuje i řada zaniklých středověkých sídel, jejichž dynamika mohla mít rovněž zásadní vliv na změny ekosystémů v posledních stoletích. Pro celkové posouzení změn ekosystémů a krajiny bude zapotřebí získat paleoekologické záznamy nejen přímo z horské oblasti, ale i z podhůří.

Navrhovaná diplomová práce se bude zabývat následujícími otázkami:

1. Jak se měnilo složení vegetace v minulosti na dvou lokalitách rozdílných nadmořských výšek 250 a 900 m n m?
2. Jaké změny kolonizace Orlických hor během středověku a novověku lze vyvodit z pylové analýzy, v porovnání s nížinnou oblastí Podorlicka?
3. Jaký vliv mělo v minulosti lidské osídlení na vegetaci celé oblasti a jaké z toho můžeme vyvodit informace o přirozeném složení lesů?

Metodika
Sedimentární záznam ze dvou lokalit (horské rašeliniště a slatina v aluviu řeky Orlice) budou podrobeny paleoekologickým analýzám – radioizotopové datování sedimentů a pylová analýza. Analyzované profily se zaměří na období klíčových změn – tedy vrcholný středověk–novověk s kontextem ve starších obdobích mladšího holocénu.
Lokality budou mezi sebou srovnány, budou analyzovány hlavní vegetační dominanty v jednotlivých obdobích a budou posouzeny i změny diverzity. V diskuzi bude provedeno i širší porovnání se sousedními oblastmi (Krkonoše a Hrubý Jeseník).