Studium modelového bimetalického systému Pt–Au/WO3/Cu(111)
Název práce v češtině: | Studium modelového bimetalického systému Pt–Au/WO3/Cu(111) |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Study of Pt–Au/WO3/Cu(111) bimetallic model system |
Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | |
Ústav: | Katedra fyziky povrchů a plazmatu (32-KFPP) |
Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Karel Mašek, Ph.D. |
Řešitel: | |
Konzultanti: | prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc. |
Zásady pro vypracování |
1) Seznámení se s laboratorním systémem RHEED.
2) Příprava a analýza struktury vrstvy oxidu wolframu na povrchu Cu(111). 3) Příprava a analýza bimetalických vrstev Au-Pt. 4) Vyhodnocení naměřených dat. |
Seznam odborné literatury |
1) L. Eckertová, L. Frank, Metody analýzy povrchů – Elektronová mikroskopie a difrakce, Academia, Praha, 1996.
2) L. Eckertová a kol., Metody analýzy povrchů, Elektronová spektroskopie, Academia, Praha 1990. 3) J. Beran, Bakalářská práce, MFF UK, Praha 2008. 4) J. Polášek, Diplomová práce, MFF UK, Praha 2012. 5) S. Nemšák, Doktorandská disertační práce, MFF UK, Praha 2008. 6) Články v odborných časopisech podle dohody s vedoucím práce. |
Předběžná náplň práce |
Modifikované vrstvy oxidu wolframu mají v současnosti široké uplatnění v řadě laboratorních i průmyslových aplikacích. Vrstvy WO3 se používají jako základní materiál různých katalyzátorů a chemických senzorů. Mikrostruktura a morfologie těchto vrstev určují jejich fyzikálně chemické vlastnosti. Citlivost, selektivitu i stabilitu těchto zařízení lze výrazně ovlivnit dopováním povrchu oxidu aktivními kovy (Au, Pd, Pt, ...). Výzkum vlastností katalyzátorů a senzorů se provádí na definovaných modelových systémech s dobře popsanou strukturou a chemickým složením. Tenké vrstvy WO3 je možné připravit různými metodami. V rámci této bakalářské práce budou vrstvy oxidu wolframu připravovány vakuovým napařováním na povrch (111) monokrystalu mědi. Povrch oxidu bude dále dopován malým množstvím Au a Pt. Struktura a chemický stav takto vzniklého systému budou sledovány metodami reflexní difrakce rychlých elektronů (RHEED) a fotoelektronou spektroskopií (XPS). Bakalářská práce by měla poskytnout úplný popis strukturních parametrů modelového systému Au-Pt / WO3 .
Zkoumání povrchů pevných látek se provádí tzv. metodami analýzy povrchů. K nim patří i metoda RHEED (Reflection High-Energy Electron Diffraction – difrakce elektronů s vysokou energií na odraz) založená na difrakci elektronů. RHEED patří k nejpoužívanějším metodám kontroly růstu tenkých vrstev v laboratoři i průmyslu. Difrakční obrazec je ze stínítka snímán do počítače pomocí vysoce citlivé CCD kamery. Metoda poskytuje informace o struktuře a morfologii povrchu zkoumaného vzorku v atomárním měřítku. Bakalářská práce se zabývá měřením, zpracováním a interpretací difrakčních obrazců získaných na monokrystalickém vzorku po přípravě oxidové vrstvy a depozici kovových materiálů. Vyhodnocení difrakčních obrazců z epitaxních vrstev vede k popisu krystalické struktury těchto vrstev a jejich epitaxních parametrů. Obrazové informace se zpracovávají v programovém systému Labview a Imaq Vision firmy National Instruments. Chemické složení a chemický stav zkoumaných povrchů bude analyzován metodami fotoelektronové a Augerovy spektroskopie (XPS a AES). http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/bak-abs.php?id=200 |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
http://physics.mff.cuni.cz/kfpp/php/bak-abs.php?id=200 |