Krajina strachu - preference prostředí a prostorové chování jelena evropského na území Šumavy v kontextu antropogenního a predačního tlaku

• Název práce v češtině: Krajina strachu - preference prostředí a prostorové chování jelena evropského na území Šumavy v kontextu antropogenního a predačního tlaku
• Název v anglickém jazyce: Landscape of fear - habitat preferences and spatial behavior of red deer in the Sumava Mts. in context of human and predation pressure
• Klíčová slova: habitatové nároky - jelen evropský- NP Šumava - lesní ekosystémy - „landscape of fear“
• Klíčová slova anglicky: habitat preferences - red deer - Sumava NP - forest ecosystems - landscape of fear
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra fyzické geografie a geoekologie (31-330)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Dušan Romportl, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 13.10.2021
• Datum zadání: 13.10.2021

Předběžná náplň práce

Jelen evropský (Cervus elaphus) je ve střední Evropě hojně rozšířeným druhem tzv. spásačů (grazers), kteří významně ovlivňují fungování lesních ekosystémů. Zatímco ve většině oblastí rozšíření jelena jsou jeho stavy upravovány v rámci mysliveckého a lesnického managementu, v rámci NP Šumava se nachází nejrozlehlejší bezzásahové území se zákazem lovu ve střední Evropě mimo alpský region. Zároveň se jedná o dynamické prostředí jak ve smyslu změn habitatových poměrů nastartovaných zejména orkánem Kyrill a následnou kůrovcovou gradací, tak i z hlediska odstupňovaného managementu biotopů (nová zonace, odlišné postupy lesního hospodaření). Zásadním prvkem, který recentně vstupuje do fungování populace jelena evropského na Šumavě, je návrat vlka obecného, který podle zdokumentovaných příkladů dovede účinně omezovat jeho stavy (Boyce 2018; Laundre, Hernandez, Ripple 2010). Do hry tak vstupuje fenomén „landscape of fear“, kdy je zájmový druh nucen omezovat svoje habitatové i prostorové nároky vzhledem k přítomnosti predátora. Území národního parku tak představuje unikátní prostředí nejen pro sledování dynamiky jelení populace, ale rovněž pro monitoring změn celých ekosystémů ve smyslu proměn vlivu populace wapiti v 90. letech v NP Yellowstone (Laundré, Hernández, Altendorf 2001; Mao et al. 2012).
Populační hustota jelena na Šumavě je navíc významně zvýšená nad přirozený stav a zásadně tak limituje přirozenou obnovu disturbovaných lesních ekosystémů. Monitoring početnosti, vyhodnocování geoekologických i habitatových preferencí a poznání časoprostorového využívání území (spatio-temporal pattern) tak představují nezbytné předpoklady pro pochopení fungování komplexních vazeb v ekosystému i nastavení vhodného managementu biotopů i dotčených druhů. Tyto informace jsou získávány v případě jelena evropského převážně pomocí GPS telemetrie, která poskytuje zdroj bodových dat o výskytu konkrétních jedinců. Správa NP a CHKO Šumava disponuje rozsáhlou databází GPS telemetrických dat, která umožňují vyhodnocení geoekologických preferencí i prostorových nároků jelena od od r.2005 po současnost – tedy od orkánu Kyrill po etablování vlčí smečky v regionu.
Současné výzkumy ukazují, že velcí herbivoři volí z nabídky prostředí převážně na základě potravních nároků a volba prostředí je též nemalou měrou ovlivněna sezónní migrací (do klimaticky příznivějších podmínek), dále přítomností velkých šelem (rys ostrovid, vlk obecný) a též činností člověka (Dupke et al. 2017; Heurich et al. 2015; Peters et al. 2019). Hlubší poznání dynamiky současné populace jelena evropského může být následně využito pro tvorbu nových a účinnějších managementových opatření, a to nejen ve zkoumaném území.
Cíle práce:
● Analýza změn časoprostorové distribuce populace jelena evropského na území v NP Šumava v průběhu delšího časového období vzhledem k dynamice změn prostředí (analýza změn charakteristik domovských okrsků – rozloha, tvar) a v reakci na návrat vlčí populace
● Návrh vhodnější metody hodnocení preferencí prostředí založené na prostorově diferencované aktivitě jedinců (GLMM)
● Model landscape of fear pro jelena evropského v souvislosti s etablováním smeček vlka
Metodický postup
Data: GPS telemetrická databáze jelení populace (NP Šumava); DEM 4g, LiDAR databáze (struktura vegetace); databáze změn krajinného pokryvu (Konsolidovaná vrstva ekosystémů, Geodis LUCC); vrstva mapování biotopů NATURA2000; databáze dopravní a sídelní infrastruktury
Metody:
● sběr, shromáždění a příprava relevantních dat o prostředí a výskytu (abiotické faktory prostředí, habitatové faktory, faktory antropogenního rušení, nálezová data výskytu jedinců jelena evropského
● časoprostorová analýza výskytu s využitím preferenčního indexu a GLMM
● analýza změny habitatu s využitím výstupů předcházejících analýz