Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 379)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Stratigrafická korelace mezi příbřežními a hemipelagickými litofaciemi - sedimentologická, geochemická a geofyzikální kritéria
Název práce v češtině: Stratigrafická korelace mezi příbřežními a hemipelagickými litofaciemi - sedimentologická, geochemická a geofyzikální kritéria
Název v anglickém jazyce: Stratigraphic corelation between nearhsore and hemipelagic lithofacies - sedimentological, geochemical, and geophysical criteria
Klíčová slova: Chemostratigrafie, litofacie, karotáž, korelace, turon, hemipelagické vrstvy
Klíčová slova anglicky: Chemostratigraphy, lithofacies, well log, correlation, Turonian, hemipelagic strata
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav geologie a paleontologie (31-420)
Vedoucí / školitel: RNDr. David Uličný, CSc.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
Datum přihlášení: 12.11.2020
Datum zadání: 12.11.2020
Datum odevzdání elektronické podoby:17.05.2021
Datum proběhlé obhajoby: 09.06.2021
Oponenti: Mgr. Tomáš Kumpan, Ph.D.
 
 
 
Zásady pro vypracování
Sedimentární geologie (Uličný)
Předběžná náplň práce
Stratigrafická korelace mezi převážně hrubozrnnými klastickými faciemi okrajových částí pánve a jemnozrnnými hemipelagickými faciemi je komplikována řadou změn v litologii vrstevních celků i v charakteru jejich rozhraní. Z toho plynou odlišná kritéria, na základě kterých jsou definovány sedimentární jednotky v proximálních vs. distálních částech pánví. Proximálně-distální korelace vyžaduje pochopení těchto změn a nalezení souboru metod, které umožní vzájemnou korelaci odlišných litofacií, karotážních křivek i jejich dlouhodobých trendů. V teoretické části práce student provede rešerši literatury a zpracuje přehled metodických východisek. V praktické části pro vybraný stratigrafický interval z české křídové pánve zpracuje karotážní data a horninový materiál ze 2 jádrovaných vrtů; sedimentologický popis vrtného jádra doplní studiem výbrusů a měřením geochemických proxy parametrů, s důrazem na identifikaci cyklických změn a jejich možných příčin. Pokud bude práce doplněna zpracováním profilu ekvivalentní jednotky z výchozového profilu, bude podle časových možností začleněna také gama-spektrometrie.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK