Ne da(vi)mo Beograd: transformace úzkoprofilové iniciativy v diverzifikované politické hnutí

• Název práce v češtině: Ne da(vi)mo Beograd: transformace úzkoprofilové iniciativy v diverzifikované politické hnutí
• Název v anglickém jazyce: Ne(da)vimo Beograd /Don't Let Belgrade D(r)own/: Transformation of a Single Issue Initiative into a Diversified Political Movement
• Klíčová slova: národní identita, Bělorusko, Bělorusové, post-sovětská generace, historická identita
• Klíčová slova anglicky: national identity, Belarus, Belarusians, post-Soviet generation, historical identity
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: František Šístek, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.06.2020
• Datum zadání: 17.06.2020

Seznam odborné literatury

ANDERSON, Benedict R. O'G. Představy společenství: úvahy o původu a šíření nacionalismu. Praha: Karolinum, 2008. Limes (Karolinum). ISBN 978-80-246-1490-8.

ARLOV, Uladzimir. Od Rohovlada k BNR. In: ANCÌPENKA, Aljaksandr Ìl‘ìč a Valancin AKUDOVIČ, ed. Neznámé Bělorusko. Praha: Dokořán, 2005. Bod (Dokořán). ISBN 80-7363-045-1.

BEKUS, Nelly. Struggle over identity: the official and the alternative “Belarusianness”. Central European University Press, 2013.

DEUTSCH, Karl W. Růst národů: některé opakující se vzorce politické a sociální integrace. In: HROCH, Miroslav, ed. Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2003. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-20-2.

FIĽAKOVSKÝ, Ján; BAAR, Vladimír. Kľúčové elementy bieloruskej národnej identity. Kulturní studia, 2018, 6.2: 3-35.

GELLNER, Ernest. Nacionalismus. Přeložil Hana NOVOTNÁ, přeložil Petr SKALNÍK. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK, 2003. ISBN 80-7325-023-3.

GELLNER, Ernest. Plough, sword, and book: The structure of human history. University of Chicago Press, 1989.

HERB, Guntram H. National identity and territory. In: KAPLAN, BOGOROV, Valentin, et al. Nested identities: Nationalism, territory, and scale. Rowman & Littlefield, 1999.

HORÁLEK, Adam. Tři přístupy k pupkům národů. Primordialisticko-modernistický diskurz prizmatem aktivity a objektivity etnicity. Český lid, 2012, 23-43.

HROCH, Miroslav. Národy nejsou dílem náhody: příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-010-0.

HROCH, Miroslav, ed. Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2003. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-20-2.

HROCH, Miroslav. Národ jako produkt sociální komunikace? In: IVANOVA, Alena a Jan TUČEK, ed. Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model: sborník příspěvků z konference konané 4.-6.7.2006 v Praze. [Praha]: UK FHS, c2006. ISBN 80-239-8444-6.

HROCH, Miroslav. Hledání souvislostí: eseje z komparativních dějin Evropy. Druhé, doplněné vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2018. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-259-3.

HROCH, Miroslav. Nevítaná identita–nacionalismus jako odkaz komunismu?. Mezinárodní vztahy, 1997, 32.4: 51-56.

I BERDÚN, Maria Montserrat Guibernau; GUIBERNAU, Montserrat. The identity of nations. Polity, 2007.

IOFFE, Grigory. Split Identity and a Tug-of-War for Belarus’s Memory. The Jamestown foundation, 2019. Cit. dne 26.5. 2021 z: https://jamestown.org/program/84916/

IOFFE, Grigory. Understanding Belarus: Belarussian Identity. Europe-Asia Studies, 2003, 55.8: 1241-1272. Cit. dne 31.5. 2021 z: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/0966813032000141105

JOCELYN, Ed. Nationalism, Identity and the Belarusian State. In: National Identities and Ethnic Minorities in Eastern Europe. Palgrave Macmillan, London, 1998. p. 73-83. Cit. dne 31.5. 2021 z https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-1-349-26553-4_4

KUBIŠOVÁ, Zuzana. Pohledy na národ a nacionalismus jako součást evropské vzdělanosti. PAIDEIA: PHILOSOPHICAL E-JOURNAL OF CHARLES UNIVERSITY, 2012, 9.3–4.

MARKOVÁ, Alena. Sovětská bělorusizace jako cesta k národu: iluze nebo realita?. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012. ISBN 978-80-7422-230-6.

MARPLES, David. Belarus: a denationalized nation. Routledge, 1999.

SMITH, Anthony D. Etnický základ národní identity. In: HROCH, Miroslav, ed. Pohledy na národ a nacionalismus: čítanka textů. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2003. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-86429-20-2.

SMITH, Anthony D. Nationalism: Theory, Ideology, History. Cambridge: Polity Press, 2001. ISBN 978-07-456-2658-1.

SMITH, Anthony D., et al. National identity. Reno: University of Nevada press, 1991.

TRIANDAFYLLIDOU, Anna. National identity and the'other'. Ethnic and racial studies, 1998, 21.4: 593-612.

СМОЛЕНЧУК, Александр. Белорусская национальная идея в начале ХХ. в. In: IVANOVA, Alena a Jan TUČEK, ed. Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model: sborník příspěvků z konference konané 4.-6.7.2006 v Praze. [Praha]: UK FHS, c2006. ISBN 80-239-8444-6.

ТОКТь, Сергей. Социально-культурные условия белорусского национального движения в ХIХ - начале ХХ в. In: IVANOVA, Alena a Jan TUČEK, ed. Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model: sborník příspěvků z konference konané 4.-6.7.2006 v Praze. [Praha]: UK FHS, c2006. ISBN 80-239-8444-6.


SNYDER, Timothy. Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569-1999. Přeložil Petruška ŠUSTROVÁ. Polanka nad Odrou: PANT, 2018. Moderní dějiny. ISBN 978-80-906778-4-5.

RADZIK. Ryszard. Běloruský a český národotvorný proces v 19. století (do roku 1914): shody a rozdíly. In: IVANOVA, Alena a Jan TUČEK, ed. Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model: sborník příspěvků z konference konané 4.-6.7.2006 v Praze. [Praha]: UK FHS, c2006. ISBN 80-239-8444-6.

ТЕРЕШКОВИЧ, Павел. Белорусы в контексте национального возрождения народов западного пограничья Российской империи на рубеже ХХI - ХХ вв. In: IVANOVA, Alena a Jan TUČEK, ed. Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model: sborník příspěvků z konference konané 4.-6.7.2006 v Praze. [Praha]: UK FHS, c2006. ISBN 80-239-8444-6.

ŠVEC, Luboš. Rusifikace a formování národní identity na teritoriu Velkoknížectví litevského v 2. polovině 19. století. In: IVANOVA, Alena a Jan TUČEK, ed. Cesty k národnímu obrození: běloruský a český model: sborník příspěvků z konference konané 4.-6.7.2006 v Praze. [Praha]: UK FHS, c2006. ISBN 80-239-8444-6.

АСТАПЕНКА, Анатоль. Змена этнічных асаблівасцяў беларусаў у часе і перспектывы ўмацавання беларускай ідэнтычнасці ў мадэрную эпоху. Етнічна історія народів Європи, 2017, 51: 48–52-48–52. Cit. dne 26.5. 2021 z: http://www.irbis-nbuv.gov.ua/cgi-bin/irbis_nbuv/cgiirbis_64.exe?I21DBN=LINK&P21DBN=UJRN&Z21ID=&S21REF=10&S21CNR=20&S21STN=1&S21FMT=ASP_meta&C21COM=S&2_S21P03=FILA=&2_S21STR=eine_2017_51_9

RADZIK, Ryszard. Belarus between the east and the west: The Soviet-Russian option versus the nationalist option in Belarusian society. International journal of sociology, 2001, 31.3: 11-45. Cit. dne 31.5. 2021 z https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/15579336.2001.11770231

LASTOUSKI, Aliaksei, et al. Nekus Nelly (2010): Struggle Over Identity. The Official and the Alternative” Belarusianness”. Budapest, Central European University. Belarusian Political Science Review, 2011, 1.01: 227-235. Cit. dne 31.5. 2021 z https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=211970

FABRYKANT, Marharyta. Russian-speaking Belarusian nationalism: An ethnolinguistic identity without a language?. Europe-Asia Studies, 2019, 71.1: 117-136. Cit. dne 31.5. 2021 z: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09668136.2018.1555796

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce se zabývá národní identitou post-sovětské generace Bělorusů. Jedná se o skupinu obyvatel, která je specifická tím, že se narodila po pádu Sovětského svazu a téměř celý život prožila pod vládou Alexandra Lukašenka. V předkládané práci se zaměřím na komparaci národní identity dvou skupin představitelů této generace. První z nich je skupina Bělorusů žijící v Bělorusku a druhou je skupina Bělorusů žijící v České republice.
Cílem práce bude zjistit, jestli představitelé post-sovětské generace Bělorusů žijící v Bělorusku a představitelé Bělorusů žijící v České republice sdílí jednotnou definici národní identity. Za účelem zodpovězení této výzkumné otázky byl realizován kvalitativní výzkum s respondenty z řad Bělorusů žijících v Bělorusku a Bělorusů žijících v České republice. Výzkum byl zaměřen na zkoumání kategorií, které jsou tradičně pokládány za pilíře národní identity. Mezi tyto kategorie patří například národní jazyk, historická identita, vztah k okolním národům nebo vztah k národní identitě předkládané prezidentem Lukašenkem.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The diploma thesis deals with the national identity of the post-Soviet generation of Belarusians. It is a group of people that is specific in that they were born after the fall of the Soviet Union and lived almost their entire life under the rule of Alexander Lukashenko. In the presented work I will focus on the comparison of the national identity of two groups of representatives of this generation. The first is a group of Belarusians living in Belarus and the second is a group of Belarusians living in the Czech Republic.
The aim of the thesis will be to find out whether the representatives of the post-Soviet generation of Belarusians living in Belarus and the representatives of Belarusians living in the Czech Republic share a uniform definition of national identity. In order to answer this research question, a qualitative research was conducted with respondents from the ranks of Belarusians living in Belarus and Belarusians living in the Czech Republic. The research is focused on the categories that are traditionally considered to be pillars of national identity. These categories include, for example, the national language, historical identity, relationship to surrounding nations or relationship to national identity presented by President Lukashenko.