Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Toxicita směsí estrogenních endokrinních disruptorů ve vzorcích z České republiky
Název práce v češtině: Toxicita směsí estrogenních endokrinních disruptorů ve vzorcích z České republiky
Název v anglickém jazyce: Mixture toxicity of estrogenic endocrine disruptors in samples from the Czech Republic
Klíčová slova: endokrinní disruptory, mikropolutanty, in vitro testy, necílená analýza, full logistic model
Klíčová slova anglicky: endocrine disruptors, micropollutants, in vitro assays, untargeted analysis, full logistic model
Akademický rok vypsání: 2018/2019
Typ práce: disertační práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Ústav pro životní prostředí (31-550)
Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
Datum přihlášení: 09.10.2018
Datum zadání: 09.10.2018
Datum odevzdání elektronické podoby:11.09.2022
Datum proběhlé obhajoby: 23.11.2022
Oponenti: doc. Ing. Petr Klusoň, Dr., DSc.
  doc. Ing. Marek Šváb, Ph.D.
 
 
Předběžná náplň práce
Endokrinní disruptory působí změny hormonálního systému organismu při relativně nízkých koncentracích. V životním prostředí se v současnosti vyskytují v environmentálně relevantních množství. Byli pozorovány změny v akvatických organismech v důsledku estrogenně aktivních látek. Některé z nich patří mezi mikropolutanty, které jsou sice v nízkých koncentracích avšak přítomné téměř ve všech matricích. Významným zdrojem jsou čistírny odpadních vod, které neodstraní disruptory se stoprocentní účinností. Pro stanovení estrogenně aktivních látek budou aplikovány dva hlavní přístupy: analytické metody a ekotoxikologické biotesty. Analytická stanovení se však často liší od výsledků toxikologických testů. Proto budou v rámci doktorské práce experimenty zaměřeny na environmentální vzorky. Vzorky budou frakcionovány a následně bude měřena aktivita těchto frakcí a off-target analýzou detekovány analyty. Experimenty budou prováděny s reálnými vzorky pro vysvětlení zejména estrogenní aktivity. Budou rovněž zahrnuta farmaka a další látky, z nichž některá způsobují antiestrogenní a mohou tedy snižovat celkovou estrogenní aktivitu vzorku. Ani nejnovější matematické modely nejsou dostatečné pro predikci antiestrogenního efektu, proto bude potřebné se zaměřit alespoň na detekci a odhalení látek, které jsou v současnosti významné z hlediska hormonálně-disruruptivní aktivity v životním prostředí a to jak na látky, jež působí agonisticky tak antagonisticky vzhledem k přirozeným hormonům.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK