Taxonomicky jsou v rámci rodu Hieracium rozlišovány jednak tzv. základní (hlavní) druhy, o kterých se předpokládá, že nejsou hybridního původu a tzv. vedlejší druhy, které zřejmě (na základě morfologických znaků) vznikaly hybridizací dvou nebo více základních druhů. Téměř naprostá většina vedlejších druhů jsou dnes polyploidní apomikti, rozmnožující a rozšiřující se nezávisle na rodičovských druzích. V případě horských druhů zahrnující např. Alpy, Západní Karpaty a Krkonoše. Základní a nejzajímavější otázka se ale týká jejich původu – jsou monofyletické (tj. vznikly pouze jednou a pak se šířily do jednotlivých pohoří) nebo zahrnují morfologicky (téměř) stejné ale nezávisle na více místech vznikající (křížením rodičovských druhů) populace? Jsou některé apomiktické „klony“ rozšířeny ve více pohořích střední Evropy? Nebo má každé pohoří svůj vlastní „klon“. Bakalářská práce by zahrnovala literární rešerši doposud známých poznatků zejména z jiných rodů, v navazující diplomové práci budou vybrány 2 horské hybridogenní druhy, rostlinný materiál je zca 1/2 k dispozici. Téma je vhodné pro zájemce o práci v terénu i laboratoři (DNA analýzy, cytogenetika, průtoková cytometrie, podle dohody a finančních možností), možné navázat disertační prací.
