Vyšehrad v době Vratislava II.

• Název práce v češtině: Vyšehrad v době Vratislava II.
• Název v anglickém jazyce: Vyšehrad in the age of Vratislav II.
• Akademický rok vypsání: 2009/2010
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 08.10.2009
• Datum zadání: 08.10.2009
• Datum a čas obhajoby: 04.06.2012 12:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.04.2012
• Datum odevzdání tištěné podoby: 17.04.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 04.06.2012
• Oponenti: Mgr. František Záruba, Ph.D.

Zásady pro vypracování

1) Úvod
2) Přehled pramenů
3) Přehled odborné literatury
4) Vyšehrad do roku 1070
5) Vyšehrad sídlem českého knížete
6) Vyšehrad českým Římem
7) Závěr
8) Obrazová příloha
9) Seznam použitých pramenů a literatury

Seznam odborné literatury

BOHÁČ Zdeněk: Topografický slovník k církevním dějinám předhusitských Čech. Pražský archidiakonát, Praha 2001

HUBER Jiří / NECHVÁTAL Bořivoj (ed.): Královský Vyšehrad. Sborník příspěvků k 900. výročí úmrtí prvního českého krále Vratislava II. (1061-1092), Praha 1992

HUBER Jiří / KOTOUS Jan / NECHVÁTAL Bořivoj (ed.): Královský Vyšehrad II. Sborník příspěvků ke křesťanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla , Kostelní Vydří 2001

NECHVÁTAL Bořivoj / HUBER Jiří / KOTOUS Jan (ed.): Královský Vyšehrad III. Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci, Kostelní Vydří 2007

KAŠIČKA František / NECHVÁTAL Bořivoj: Otonská architektura na Vyšehradě a její rekonstrukce, in: Umění 24, 1976, 429-435

KAŠIČKA František / NECHVÁTAL Bořivoj: Vyšehrad a Karel IV., in: Staletá Praha IX, 1979, 103-125

KAŠIČKA František / NECHVÁTAL Bořivoj: Vyšehrad pohledem věků, Praha 1985

NECHVÁTAL Bořivoj: Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Archeologický výzkum, Praha 2004

NECHVÁTAL Bořivoj: Rotunda sv. Martina na Vyšehradě, in: NEKUDA Vladimír / MĚŘÍNSKÝ Zdeněk / KOUŘIL Pavel (ed.): Archaeologia historica 30, 2005, 351-358

NECHVÁTAL Bořivoj: Vyšehrad, Praha 1976

PLESZCZYŃSKI Andrzej: Vyšehrad. Rezidence českých panovníků. Studie o rezidenci panovníka raného středověku na příkladu českého Vyšehradu, Praha 2002

PSÍKOVÁ Jiřina: Příspěvky k diplomatice vyšehradských listin 12. století, in: Archivum Trebonense, 1973, 1-43

SOUKUPOVÁ Helena: K problematice Vyšehradu, in: Průzkumy památek XII, 2/2005, 3-54

VACEK František: Vyšehrad v době knížecí, in: Method 30, 1904, 21-33

VANÍČEK Vratislav: Vratislav II. (I.) První český král. Čechy v době evropského kulturního obratu v 11. století, Praha 2004

ŽEMLIČKA Josef: Čechy v době knížecí (1034-1198), Praha 20072

Předběžná náplň práce

Bylo to již v době Karla IV., kdy vstoupil Vyšehrad do mýtických počátků českých dějin. Sám císař se nákladnou přestavbou postaral o obnovení jeho reprezentativní podoby a svým korunovačním řádem rozdělil nezbytné akty královské korunovace mezi Vyšehrad a Pražský Hrad. Považoval jej totiž za sídlo svých pradávných přemyslovských předků. V 19. století byl pak Vyšehradu vtisknut další ideový rozměr, stále se však opírající o zrod a upevnění kmene Čechů v naší domovině. Tyto ideové proudy dělají z Vyšehradu druhý nejdůležitější hrad českých dějin. Jeho nejslavnější historické období však bylo relativně krátké. Strmý vzestup hradu a okolí podnítil svým příchodem kolem roku 1070 první český král Vratislav II. Ačkoliv se dnes většinou hovoří o knížecí soukromé rezidenci či ?exilu? před konfliktním bratrem, pražským biskupem, Jaromírem-Gebhardem, lze již na tehdejším Vyšehradě vysledovat silnou státnickou myšlenku. Ve své práci bych rád upozornil, že nákladná výstavba Vyšehradu nemusela jen odrážet neutěšenou dynastickou situaci, ale mohla znamenat i cílevědomé a reprezentativní přihlášení se k západní římské církvi. Pražský Hrad byl již totiž pod výlučnou ochranou domácích či zdomácnělých patronů. Nedaleký Vyšehrad se tak jevil jako vhodné místo pro společnost kosmopolitních římských světců.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

It was already in the age of Karel IV., when Vyšehrad entered thy mythic beginning of czech history. The emperor himself recreated its representative look by expensive redevelopment and with his coronation order he divided necessary acts of royal coronation between Vyšehrad and Prague castle. He concidered Vyšehrad as a settlement of his ancient ancestors from Přemysl house. In 19th century Vyšehrad got another ideological dimension, though still connected to the birth and settlement of Czech tribe in our homeland. These ideological themes make Vyšehrad the second most important castle in our history. However, its most famous era was relatively short. Rapid advancement of the castle and its surroundings was incitated by approach of Vratislav II. around 1070. Though nowadays we mostly speak about princely manor or ?exile? from his conflictful brother, the prague bishop Jaromír-Gebhard, even in that time of Vyšehrad we still can see there strong statesman ideas. I want to draw the attention in my graduation theses, that expensive build-up of Vyšehrad and ingenious patronage of churches could not only reflect the disconsolated dynastic situation, but it could have ment also systematic and representative avowal to the western church. Prague castle was namely under the exclusive protection of national or domestical patrons. Nearby castle Vyšehrad so appeared as a good spot for company of cosmopolitan roman saints.