Přisuzování významu napříč smyslovými a sémantickými modalitami

• Název práce v češtině: Přisuzování významu napříč smyslovými a sémantickými modalitami
• Název v anglickém jazyce: Meaning attribution across modalities
• Klíčová slova: apofenie, pareidolie, hudba, atonální hudba, přisuzování významu
• Klíčová slova anglicky: apophenia, preidolia, music, atonal music, meaning attribution
• Akademický rok vypsání: 2025/2026
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Petr Tureček, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.11.2025
• Datum zadání: 04.11.2025
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.11.2025
• Forma studia: prezenční

Seznam odborné literatury

Blain,S. D. (2020). Apophenia as the Disposition to False Positives: A Unifying Framework for Openness and Psychoticism Scott. Journal of Abnormal Psychology, (129).
Eckblad, M., Chapman, L. J. (1983). Magical ideation as an indicator of schizotypy. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 51(2), 215–225.
Fyfe, S., Williams, C., Mason, O. J., & Pickup, G. J. (2008). Apophenia, theory of mind and schizotypy: Perceiving meaning and intentionality in randomness. Cortex, 44(10), 1316–1325.
Widiger, T. A., Crego, C. (2019). The Five Factor Model of personality structure: an update. World Psychiatry, 18(3), 271–272.
Pavlova, M. A., Scheffler, K., Sokolov, A. N. (2015). Face-n-Food: Gender Differences in Tuning to Faces. PLOS ONE, 10(7), e0130363.
Proverbio, A. M., Galli, J. (2016). Women are better at seeing faces where there are none: an ERP study of face pareidolia. Social Cognitive and Affective Neuroscience, 11(7), 1501–1512.
Gjermunds, N., Brechan, I., Johnsen, S. Å. K., Watten, R. G. (2020). Personality traits in musicians. Current Issues in Personality Psychology, 8(2), 100–107.
Vaag, J., Sund, E. R., Bjerkeset, O. (2017). Five-factor personality profiles among Norwegian musicians compared to the general workforce. Musicae Scientiae, 22(3), 434–445.
Mohr, C., Graves, R. E., Gianotti, L. R. R., Pizzagalli, D., & Brugger, P. (2001). Journal of Psycholinguistic Research, 30(5), 475–483.

Předběžná náplň práce

Apofenie (tendence vnímat souvislosti a vzorce v náhodných jevech, tedy dopouštění se chyb 1. typu, false positive) a pareidolie (přisuzování významu na úrovni smyslového zpracování podnětu, jako její speciální případ) jsou běžně zkoumány ve vztahu k různým osobnostním charakteristikám. Zvýšená míra apofenie koreluje s pozitivním schizotypem (Fyfe, Williams, Mason, & Pickup, 2008; Blain, 2020) a se zvýšenou mírou Otevřenosti (Blain, 2020), jednou z kategorií takzvané „Velké pětky“ (Widiger & Crego, 2019). Další charakteristikou související s apofenií a pareidolií je Magical Ideation (MI; definována jako „víra ve formy příčin, které jsou podle konvenčních standardů nepřípustné“; Eckblad & Chapman, 1983). Osoby s vyšší MI se ukázaly být náchylné k silnějšímu vnímaní i slabších souvislostí mezi slovy (Mohr et al., 2001). V případě obličejové pareidolie – té nejznámější pareidolie vůbec – je časté zkoumání rozdílů mezi muži a ženami. Zvýšená míra obličejové pareidolie byla pozorována u žen (Pavlova, Scheffler & Sokolov, 2015; Proverbio & Galli, 2016). Menší pozornost je ale věnovaná dalším typům pareidolie – auditivní (vnímání smysluplného sdělení v náhodném zvuku) či sémantické (vnímání smyslu v nesmyslných výrocích), natož jejich možnému propojení.
Náplní práce bude zjistit míru přisuzování významu (meaning attribution) v oblasti sémantické pareidolie (pomocí standardizovaného dotazníku), sledu číslic ve formátu telefonního čísla (otázka náhodného či speciálně zakoupeného telefonního čísla) a v uměle vytvořené hudební ukázce (zda se jedná o moderní skladbu či náhodný sled tónů) a následné vyhodnocení, zda je mezi mírou meaning attribution v těchto oblastech přítomna pozitivní korelace. Dále budeme zkoumat, zda se osoby zabývající se hudbou (amatérsky či profesionálně) ve výsledcích liší od běžné populace, a zda je to zvýšenou mírou Otevřenosti, která je jednou z typických charakteristik profesionálních hudebníků (Gjermundds et al., 2020; Vaag, Sund & Bjerkeset, 2017), nebo zda je v meaning attribution mezi hudebníky a většinovou populací větší rozdíl než v Otevřenosti samotné.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Apophenia (the tendency to perceive connections and patterns in random events, that is, making Type I errors, false positives) and pareidolia (the attribution of meaning at the level of sensory processing, specific form of apophenia) are commonly studied in relation to various personality characteristics. A higher degree of apophenia correlates with positive schizotypy (Fyfe, Williams, Mason, & Pickup, 2008; Blain, 2020) and with higher scores for Openness (Blain, 2020), one of the “Big Five“ personality model dimensions (Widiger & Crego, 2019). Another characteristic related to both apophenia and pareidolia is Magical Ideation (MI; defined as ”belief in forms of causation that by conventional standards are invalid”; Eckblad & Chapman, 1983). Individuals with higher MI scores have been found to be more susceptible to perceiving even weak associations between words (Mohr et al., 2001). In the case of face pareidolia – the most studied type of pareidolia – differences between men and women are often investigated. A higher degree of face pareidolia has been observed in women (Pavlova, Scheffler & Sokolov, 2015; Proverbio & Galli, 2016). However, less attention has been given to other types of pareidolia – auditory (perceiving meaningful messages in random sounds) or semantic (perceiving meaning in meaningless statements), much less to their possible interrelation.
The aim of this thesis is to determine the level of meaning attribution in the domain of semantic pareidolia (using standardized questionnaire), numerical sequences in the format of a telephone number (whether perceived as random or purchased number) and in the domain of artificially made music excerpts (whether perceived as a modern composition or a random sequence of notes). The results will then be analysed to assess whether there is a positive correlation between the degree of meaning attribution across these domains. Furthermore, we will examine if individuals engaged in music (both amateurs or professionals) differ in these aspects from the general population, and if the difference can be explained by higher levels of Openness, a typical characteristic of professional musicians (Gjermundds et al., 2020; Vaag, Sund & Bjerkeset, 2017), or if the difference in meaning attribution exceeds that explained by Openness alone.