Etické aspekty genetického inženýrství

• Název práce v češtině: Etické aspekty genetického inženýrství
• Název v anglickém jazyce: Ethical aspects of genetic engineering
• Klíčová slova: Klíčová slova: genetické inženýrství, CRISPR, bioetika, normativní etická analýza, genová editace, etické výzvy, právní regulace, informovaný souhlas, sociální dopady.
• Klíčová slova anglicky: Keywords: genetic engineering, CRISPR, bioethics, normative ethical analysis, gene editing, ethical challenges, legal regulation, informed consent, social impacts
• Akademický rok vypsání: 2024/2025
• Typ práce: diplomová práce
• Ústav: Katedra systematické a pastorální teologie (26-KSPT)
• Vedoucí / školitel: MUDr. Jan Fošum, Dr. theol.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.03.2025
• Datum zadání: 22.03.2025

Zásady pro vypracování

Pravidelná konzultace se školitelem.
Předběžný plán práce:
Plán práce:
● 1. Úvod
1.1. Vymezení tématu a jeho význam
1.2. Formulace cíle práce
1.3. Metodologický přístup
1.4. Struktura práce
● 2. Teoretický rámec a historický kontext
2.1. Historie genetického inženýrství
2.2. Vývoj technologie CRISPR
2.3. Současné možnosti a potenciální aplikace CRISPR
2.4. Rizika a přínosy genetických úprav
● 3. Etické otázky a výzvy spojené s genetickým inženýrstvím
3.1. Zásah do lidského genomu – terapeutické vs. vylepšující úpravy
3.2. Informovaný souhlas a problematika autonomie
3.3. Genetické úpravy a jejich dopad na společenskou nerovnost
3.4. Mezigenerační důsledky a otázka odpovědnosti vůči budoucím generacím
3.5. Konflikty mezi vědeckým pokrokem a etickými zásadami
● 4. Právní a bioetické rámce
4.1. Mezinárodní regulace genetického inženýrství
4.2. Právní úpravy v jednotlivých zemích
4.3. Bioetické komise a jejich role
4.4. Návrhy na zlepšení regulace
● 5. Normativní etická analýza

5.1. Metodologický přístup: normativní etická analýza
5.2. Komparace různých etických přístupů (deontologie, utilitarismus, etika ctnosti)
5.3. Aplikace etických teorií na problematiku genetických úprav
5.4. Hodnocení etické přijatelnosti současných postupů
● 6. Diskuze a návrhy na řešení
6.1. Současný stav a jeho limity
6.2. Potřeba aktualizace právních a etických rámců
6.3. Doporučení pro vědeckou komunitu a tvůrce politik
6.4. Možnosti eticky odpovědného využívání technologie CRISPR
● 7. Závěr
7.1. Shrnutí hlavních zjištění
7.2. Hodnocení etické přijatelnosti současných postupů
7.3. Výhled do budoucnosti
8. Seznam použité literatury a zdrojů

Seznam odborné literatury

1. ANOMALY, Jonathan. Creating Future People: The Ethics of Genetic Enhancement.
London: Routledge, 2020. ISBN 978-1-138-47971-6.
2. BUCHANAN, Allen. Lepší než člověk: Obrana biomedicínského vylepšování. Přeložil
Filip DĚCHAL. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, 2022. ISBN 978-
80-246-5048-1.
3. Český klub skeptiků Sisyfos. Genetické inženýrství [online]. Sisyfos, 2020 [cit. 2025-
02-24]. Dostupné z: https://www.sisyfos.cz/clanek/1234-geneticke-inzenyrstvi
4. DOUDNA, Jennifer A., STERNBERG, Samuel H. A Crack in Creation: Gene Editing
and the Unthinkable Power to Control Evolution. Boston: Houghton Mifflin Harcourt,
2017. ISBN 978-0-544-71994-6.
5. DRBAL, Karel. Syntetická biologie: člověk, konstruktér života. Vesmír [online]. 2018,
roč. 97, č. 6, s. 322–325 [cit. 2025-02-24]. ISSN 0042-4544. Dostupné z:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2018/cislo-6/synteticka-biologie-clovek-
konstrukter-zivota.html
6. GREELY, Henry T. CRISPR People: The Science and Ethics of Editing Humans.
Cambridge: The MIT Press, 2021. ISBN 978-0-262-04538-3.
7. ISAACSON, Walter. Prolomený kód života: Jennifer Doudnaová, genetické
inženýrství a budoucnost lidstva. Přeložil Martin HEGER. Praha: Dokořán, 2021.
ISBN 978-80-7363-990-5.
8. ISAACSON, Walter. Prolomený kód života: Jennifer Doudnaová, genetické
inženýrství a budoucnost lidstva. Praha: Nakladatelství XYZ, 2021. ISBN 978-80-
7597-697-8.
9. KOČÁREK, Eduard. Genetika. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5291-0.
10. KOLEKTIV AUTORŮ. Genetické inženýrství: naděje, nebo hrozba?. Praha: Portál,
2019. ISBN 978-80-262-1410-4.
11. KOLEKTIV AUTORŮ Pražského studentského summitu. Genetické inženýrství
[online]. Praha: Pražský studentský summit, 2021 [cit. 2025-02-24]. Dostupné z:
https://www.studentsummit.cz/wp-content/uploads/2021/03/Geneticke-inzenyrstvi.pdf
12. KOVÁŘÍKOVÁ, Z. Umíme se zbavit malárie. Ale hrozí nám, že tím zničíme
rovnováhu přírody, říká etik Marek Orko Vácha. Ekolist.cz [online]. 24. října 2019.
Dostupné z: https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/umime-se-zbavit-malarie.ale-
hrozi-nam-ze-tim-znicime-rovnovahu-prirody-rika-etik-marek-orko-vacha
13. LANPHIER, Edward, et al. Should human germline editing be allowed? Nature. 2015,
roč. 526, s. 410–412. ISSN 0028-0836.
14. MUKHERJEE, Siddhartha. Gen: Intimní historie. Praha: Nakladatelství Kniha Zlín,
2016. ISBN 978-80-7473-434-0.
15. NUFFIELD COUNCIL ON BIOETHICS. Genome Editing and Human Reproduction:
Social and Ethical Issues. London: Nuffield Council on Bioethics, 2018.
16. PAČES, Václav. Genetika, medicína a společnost. Vesmír [online]. 2000, roč. 79, č.
12, s. 683–686 [cit. 2025-02-24]. ISSN 0042-4544. Dostupné z:
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-12/genetika-medicina-
spolecnost-1.html
17. PETR, Jaroslav. Brain&Breakfast s Jaroslavem Petrem – Genové inženýrství a
etické otázky [online]. Brain&Breakfast, 2021 [cit. 2025-02-24]. Dostupné z:

https://zoom.rba.cz/clanky/brainbreakfast-s-jaroslavem-petrem-genove-inzenyrstvi-a-
eticke-otazky
18. SANDEL, Michael J. The Case Against Perfection: Ethics in the Age of Genetic
Engineering. Cambridge, MA: Belknap Press, 2007. ISBN 978-0-674-02635-0.
19. SAVULESCU, Julian, BOSTROM, Nick, eds. Human Enhancement. Oxford: Oxford
University Press, 2009. ISBN 978-0-19-929972-0.
20. SINGER, Peter. Practical Ethics. 3rd ed. Cambridge: Cambridge University Press,
2011. ISBN 978-0-521-70662-3.
21. THE NATIONAL ACADEMIES OF SCIENCES, ENGINEERING, AND MEDICINE.
Human Genome Editing: Science, Ethics, and Governance. Washington, D.C.:
National Academies Press, 2020.
22. VÁCHA, Marek. Editace genomů – největší dilema současné bioetiky. Přednáška v
Orlickoústecké nemocnici, 30. března 2023. Dostupné z:
https://pardubice.nempk.cz/novinky/nejvetsi-dilema-soucasne-bioetiky-editace-
genomu-sdelil-teolog-a-biolog-marek-vacha
23. VÁCHA, Marek. Mendel, genetika a gen-etika [online]. Přednáška na Festivalu
Mendel 2021. YouTube, 2021 [cit. 2025-03-10]. Dostupné z: youtube.co
24. VÁCHA, Marek Orko. Identifikace etických problémů plynoucích z nových poznatků o
lidském genomu: Od DNA k evoluční psychologii. Disertační práce. Brno:
Masarykova univerzita, 2006.
25. VÁCHA, Marek Orko. Tajemství genomu: Pohledy do nového světa DNA. Praha:
Triton, 2010. ISBN 978-80-7387-343-8.

Předběžná náplň práce

Tato diplomová studie se zaměřuje na etické otázky spojené s genetickým inženýrstvím.
Hlavním cílem je analyzovat etické výzvy související s genetickými úpravami u lidí a
posoudit, zda jsou současné hranice tohoto odvětví eticky obhajitelné.
Nejprve je představen historický vývoj genetického inženýrství a vysvětleno fungování
technologie CRISPR, včetně jejích možných přínosů i rizik. Následně se text věnuje
zásadním etickým otázkám, jako je zásah do lidského genomu, otázka informovaného
souhlasu, dopad genetických úprav na společenskou nerovnost a možné důsledky pro
budoucí generace. Součástí analýzy jsou také právní a bioetické rámce, které se snaží tuto
technologii regulovat.
Metodologicky je práce založena na normativní etické analýze, která umožňuje posoudit
různé etické přístupy k problematice genetických úprav a jejich uplatnění v současné
biomedicíně. V závěru se text zamýšlí nad tím, zda jsou stávající etické a právní normy
dostatečné, nebo zda by měly být upraveny s ohledem na rychlý vývoj této technologie.
Cílem je přispět k diskuzi o budoucnosti genetického inženýrství a jeho etických dopadech,
přičemž je zdůrazněna potřeba vyváženého přístupu mezi vědeckým pokrokem a etickou
odpovědností.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis focuses on ethical issues related to genetic engineering, particularly the CRISPR
technology. The main objective is to analyze the ethical challenges associated with genetic
modifications in humans and to assess whether the current boundaries of this field are
ethically justifiable.
The historical development of genetic engineering is first presented, along with an
explanation of how CRISPR technology works, including its potential benefits and risks. The
text then addresses fundamental ethical issues such as intervention in the human genome,
informed consent, the impact of genetic modifications on social inequality, and possible
consequences for future generations. The analysis also includes legal and bioethical
frameworks aimed at regulating this technology.
Methodologically, the study is based on normative ethical analysis, which enables the
assessment of various ethical approaches to genetic modification issues and their
application in contemporary biomedicine. In conclusion, the text reflects on whether current
ethical and legal standards are sufficient or whether they should be revised considering the
rapid development of this technology.
The aim is to contribute to the discussion about the future of genetic engineering and its
ethical implications, emphasizing the need for a balanced approach between scientific
progress and ethical responsibility.