Ambicí práce je potvrdit nebo vyvrátit vstupní předpoklad, že geopolitické postavení mezinárodně neuznaného Severního Kypru je natolik unikátní, aby na něj nebylo možné uplatnit všeobecnou teorii o střídání vládnoucích stran v rámci klasických ekonomických cyklů v demokratických systémech. Práce testuje hypotézy o tom, že klíčovou nezávislou proměnou vysvětlující voličské přelivy mezi jednotlivými stranami a volbami jsou geopolitické faktory, konkrétně: a) postoje řeckokyperské většiny a její politické reprezentace k řešení konfliktu a b) ingerence Turecka do konfliktu. Tyto geopolitické faktory mohou mít i hlubší socio-ekonomické implikace, zejména v podobě tureckých investic či naopak příležitost získání přístupu na volný trh EU. Práce tedy usiluje o potvrzení anebo falzifikaci předpokladu, že právě tyto implikace jsou spolu se zbývajícími aspekty zamrzlého konfliktu pro volební rozhodování důležitější než bezprostřední vnitřní socio-ekonomické faktory. Práce aplikuje metodu prostorové analýzy volebních výsledků hlavních severokyperských stran a jejich faktorů, přičemž kontroluje efekty socioekonomické štěpné linie (kvantitativní část ze pomoci vícenásobné lineární regrese) a oproti tomu efekty výše zmíněných geopolitických vlivů (kvalitativní část za pomoci diskurzivní analýzy). V tomto ohledu je nutné zohlednit i skutečnost, že Severní Kypr není plně demokratickým režimem, což je na jednu stranu částečným metodickým omezením práce, avšak na druhou stranu tento výzkum přispívá k širšímu zkoumání fungování hybridních režimů (jako např. Gruzie, Albánie).