Velikost jaderného genomu je jedním ze základních genomických parametrů, které charakterizují organismy, a její rozsáhlá variabilita napříč cévnatými rostlinami je nezanedbatelným faktorem jejich diverzifikace, speciace a evoluční historie. Ačkoli je velikost genomu často specifická pro jednotlivé druhy, recentní studie potvrdily existenci variability ve velikosti genomu i na vnitrodruhové úrovni. Na genomovou různorodost má vliv několik faktorů a evolučních mechanismů, jako například fixace přídatných chromozomů, polyploidie, expanze satelitní DNA či aktivace transpozibilních elementů. Cílem bakalářské práce je proto vytvořit literární rešerši, která se bude zabývat mechanismy způsobujícími změny ve velikosti genomu. Zvláštní pozornost bude věnována vlivu hybridizace na evoluci velikosti genomu. V popředí zájmu této práce bude také pojednání o tzv. teorii „genomového šoku“, která předpokládá, že významným činitelem genomové variability je rovněž hybridizace. Ta může v důsledku vzájemné genomové nekompatibility odpovídat za rozsáhlé a rychlé změny ve velikosti genomu způsobené činností transpozibilních elementů. V závěrečné části práce budou shrnuty dosavadní poznatky o dané problematice a budou navrženy možnosti dalšího výzkumu, který by mohl přispět k pochopení evoluce genomu cévnatých rostlin, především na vnitrodruhové úrovni.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Velikost jaderného genomu je jedním ze základních genomických parametrů, které charakterizují organismy, a její rozsáhlá variabilita napříč cévnatými rostlinami je nezanedbatelným faktorem jejich diverzifikace, speciace a evoluční historie. Ačkoli je velikost genomu často specifická pro jednotlivé druhy, recentní studie potvrdily existenci variability ve velikosti genomu i na vnitrodruhové úrovni. Na genomovou různorodost má vliv několik faktorů a evolučních mechanismů, jako například fixace přídatných chromozomů, polyploidie, expanze satelitní DNA či aktivace transpozibilních elementů. Cílem bakalářské práce je proto vytvořit literární rešerši, která se bude zabývat mechanismy způsobujícími změny ve velikosti genomu. Zvláštní pozornost bude věnována vlivu hybridizace na evoluci velikosti genomu. V popředí zájmu této práce bude také pojednání o tzv. teorii „genomového šoku“, která předpokládá, že významným činitelem genomové variability je rovněž hybridizace. Ta může v důsledku vzájemné genomové nekompatibility odpovídat za rozsáhlé a rychlé změny ve velikosti genomu způsobené činností transpozibilních elementů. V závěrečné části práce budou shrnuty dosavadní poznatky o dané problematice a budou navrženy možnosti dalšího výzkumu, který by mohl přispět k pochopení evoluce genomu cévnatých rostlin, především na vnitrodruhové úrovni.
Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů, uložených k závěrečné práci, nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
