Implementace peer konzultanství do oblasti sociálního bydlení pohledem expertů a peerů

• Název práce v češtině: Implementace peer konzultanství do oblasti sociálního bydlení pohledem expertů a peerů
• Název v anglickém jazyce: Implementation of peer consulting in the field of social housing from the perspective of experts and peers
• Klíčová slova: peer konzultanství, peer, sociální bydlení
• Klíčová slova anglicky: peer consulting, peer, social housing
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.06.2024
• Datum zadání: 28.06.2024
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2025
• Oponenti: JUDr. Šárka Špeciánová

Seznam odborné literatury

Před provedením rozhovorů s odborníky i s peer konzultanty bude nezbytné získat informovaný souhlas o účelu, zpracování a o možných důsledcích nadcházejícího rozhovoru v souladu s kvalitativní metodou. Dále je nutné vytvořit neutrální rozhovor, aby respondenty nedostal do nekomfortní situace a nenávaděl je k upraveným odpovědím.

Dalším etickým hlediskem mého výzkumu bude anonymizace peer konzultantů včetně dalších osob, míst a věcí, se kterými by mohli být asociováni.


Rozhovory budou po provedení řádně přepsány a tento přepis bude sloužit k dalšímu postupu ve výzkumu. Mezitím budou nahrávky i přepisy uloženy na bezpečném a chráněném soukromém úložišti a po obhájení bakalářské práce budou řádně smazány.

Předběžná náplň práce

Námět práce

Práce bude svým obsahem popisovat implementaci peer konzultanství v kontextu sociálního bydlení České republiky a jaké jsou s implementací spojené bariéry, či proč jsou pozice peer konzultantů pro různé typy politik důležité.

V současné chvíli mají peer konzultanti v České republice místo převážně v zabydlovacích programech neziskových organizací. Peer konzultanti v neziskových organizacích přicházejí do přímého styku s klienty, kdy mohou částečně suplovat práci sociálního pracovníka co se týče psychologické podpory, či pomoci se zabydlením (Tsemberis, Faltejsková; 2020). Tyto pozice se otevírají zejména v neziskových organizacích řídící se myšlenkou Housing First. Tato myšlenka se připisuje neziskové organizaci Pathways to Housing, která byla založena v roce 1992 v New Yorku. Základem této myšlenky je metoda, kdy se člověku v nouzi nejdříve zajistí bydlení a až poté se využije ostatních podpůrných služeb a léčby v případě potřeby (Padgett, 2015). Tento postup po úspěšnosti dosáhnutí cílů na domácí půdě začíná být používán v zabydlovacích programech všude na světě.

Peer pracovník je někdo, kdo si sám zažil životní komplikace, se kterými se shledávají jeho klienti. Peer pracovníci v oblasti sociálního bydlení se tedy sami v minulosti ocili v bytové krizi, ve které již aktuálně nejsou díky pomoci, kterou využili. Některé české neziskové organizace nabízí pozice peer konzultanství vlastním klientům, kteří po vyřešení své životní situace mohou tuto práci vykonávat. Peer pracovník díky této dvoustranné perspektivě lépe zajistí, aby se klient cítil více pochopen a motivován k dalšímu ,,zlepšení” (Tsemberis, Faltejsková; 2020).

Teoretická část práce by se opírala o teorii implementace. Tato teorie pojímá o tom, jak se v politice rozhoduje a jak je rozhodování efektivní. Je to teorie určena hlavně pro témata z veřejné politiky, v mé práci by pomohla lépe porozumět jaké nedostatky se v zapojování peer konzultantů do sociálním bydlení mohou objevit (Winkler, 2002; Lipsky, 1980).

Cílem mé práce je identifikovat bariéry, které se pojí s implementací peer konzultantů v oblasti sociálního bydlení v ČR, a také zajistit poznatky ohledně užitečnosti této praxe pro obě strany – pro klienty služby a pro samotné peer konzultanty. S tím se pro svou bakalářskou práci pojí výzkumné otázky, které definuji dvě: ,,S jakými překážkami v systému či praxi se peer konzultanti v oblasti sociálního bydlení setkávají důsledkem implementace této pracovní pozice?” a ,,Jakým způsobem je praxe peer konzultanství v oblasti sociálního bydlení prospěšná pro klienty či pro peer konzultanty, či jaké příležitosti se pro obě strany tímto prostředkem nabízí?”. S tím se pojí stanovené cíle práce, které představuje zajištění identifikování bariér spojených s implementací peer konzultantů

Ve své práci také budu pracovat se znalostmi expertů z praxe implementace peer pracovníků do programů zabydlování. Expert je ten člověk, který má nějakou konkrétní dlouhodobou znalost v oboru. Pro mou práci bude klíčové kontaktovat nejen osoby, které s peer konzultanty přicházejí do kontaktu v rámci neziskových organizací, ale i osoby, které vytvářejí politiku a pravidla, podle kterých se neziskové organizace řídí. Pro tuto část je nutné v teoretické části mé práce mít vyhrazen oddíl, který by poskytl kontext pro to, co všechno je v rámci neziskových organizací a konkrétně pozic peer pracovníků upravováno státem.

Současný stav poznání peer konzultanství ve vztahu k sociálnímu bydlení není ideální. Tato oblast není v českém prostředí prozkoumaná státním, akademickým ani soukromým sektorem, což limituje informace o této problematice pouze na tiskové zprávy, informativní videa a infografiky od neziskových organizací. Prakticky jediným zdrojem dat ze strany státu je zde blog Sociální bydlení od Ministerstva práce a sociálních věcí, který ale také neposkytuje pro tento výzkum dostatečně relevantní data. Proto budu v práci vycházet i z analytických prací se zaměřením na peer konzultanty v jiných oblastech než v oblasti sociálního bydlení. Uplatnění peer konzultantů je v tento moment zkoumáno například v oblasti zdravotnictví (Balková, 2022; Kapron et al., 1997).

Problematika bezdomovectví a téma housing first se velmi často diskutují ve veřejném prostoru ale i v politickém diskurzu České republiky. Pokud se praxe peer konzultanství osvědčilo v jiných zemích, je potřeba se na tuto pracovní možnost zaměřit a podporovat její funkčnost i na našem území.

Předpokládané metody zpracování

Jako výzkumný design si volím kvalitativní výzkum. Data budou sesbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů ve dvou fázích. Pro první fázi běru dat využiji metodu systematizujícího expertního řešení dle Bognera a Littiga (2009). Tu aplikuji na vzorek tvořený experty z neziskového sektoru či z veřejné politiky. Jejich expertíza bude odůvodněna hlavně jejich odborností a dlouholeté praxi v tomto tématu. Každý odborník by mi v rámci polostrukturovaného rozhovoru měl předat informace s co nejvíce podrobnostmi.

Druhá fáze sběru dat budou rozhovory provedené s peer konzultanty. Tímto rozdělením získám klíčový vhled do problematiky implementace peer konzultanství do sociálního bydlení.
Konkrétní terén výzkumu v současnosti ještě nemohu stanovit vzhledem k tomu, že nemám vybrané jednotlivé respondenty, ale pouze oblast, ve které působí.

Jako metodu analýzy dat si volím tematickou analýzu, kterou provedu podle návodu literatury od Braun a Clarke (2022). Metoda představuje ideální nástroj jak mezi sebou srovnat výpovědi dvou různých vzorků, v mém případě expertů a peerů, a najít mezi nimi místa, kde se překrývají.

Etické souvislosti zvažovaného projektu

Před provedením rozhovorů s odborníky i s peer konzultanty bude nezbytné získat informovaný souhlas o účelu, zpracování a o možných důsledcích nadcházejícího rozhovoru v souladu s kvalitativní metodou. Dále je nutné vytvořit neutrální rozhovor, aby respondenty nedostal do nekomfortní situace a nenávaděl je k upraveným odpovědím.

Dalším etickým hlediskem mého výzkumu bude anonymizace peer konzultantů včetně dalších osob, míst a věcí, se kterými by mohli být asociováni.

Rozhovory budou po provedení řádně přepsány a tento přepis bude sloužit k dalšímu postupu ve výzkumu. Mezitím budou nahrávky i přepisy uloženy na bezpečném a chráněném soukromém úložišti a po obhájení bakalářské práce budou řádně smazány.