Filosoficko-etická reflexe vybraných molekulárně genetických metod v bioinformatice

• Název práce v češtině: Filosoficko-etická reflexe vybraných molekulárně genetických metod v bioinformatice
• Název v anglickém jazyce: Philosophical and Ethical Reflection of Selected Molecular Genetic Methods in Bioinformatics
• Klíčová slova: bioinformatika, bioetika, bioiformatická etika
• Klíčová slova anglicky: bioinformatics, bioethics, bioinformatic ethics
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filosofie a práva (26-KFP)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Aleš Prázný, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 17.05.2024
• Datum zadání: 17.05.2024
• Datum potvrzení stud. oddělením: 17.05.2024

Zásady pro vypracování

Rešerše a analýza pramenů. Zhodnocení získaných primárních a sekundárních znalostí a jejich strukturace do souvislého odborného textu.

Seznam odborné literatury

ANZENBACHER, Arno. Křesťanská sociální etika: úvod a principy. 2. vydání. Přeložil Karel ŠPRUNK. Brno: CDK, Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015. ISBN 978-80-7325-371-4.

SPAEMANN, Robert. Štěstí a vůle k dobru: (pokus o etiku). Knihovna novověké tradice a současnosti. Praha: OIKOYMENH, 1998.

Spaemann, Robert (2002). Habermas uber Bioethik. Deutsche Zeitschrift für Philosophie 50 (1):105-110.

ALBERTS, Bruce. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky. 2.
vyd. Přeložil Arnošt KOTYK, přeložil Bohumil BOUZEK, přeložil Pavel HOZÁK. Ústí nad
Labem: Espero, c1998. ISBN 80-902906-2-0.

SNUSTAD, D. Peter a Michael J. SIMMONS, RELICHOVÁ, Jiřina, ed. Genetika. Druhé,
aktualizované vydání. Přeložil Jiří DOŠKAŘ, přeložil Jiří FAJKUS, přeložil Petr HOŘÍN,
přeložil Aleš KNOLL, přeložil Petr KUGLÍK, přeložil Jan ŠMARDA, přeložil Jana
ŠMARDOVÁ, přeložil Renata VESELSKÁ, přeložil Boris VYSKOT. Brno: Masarykova
univerzita, 2017. ISBN 978-80-210-8613-5.

PFEIFEROVÁ, Lucie. Bioinformatika: Základy. Praha: VŠCHT Praha, 2022. ISBN 978-
80-7592-134-5.

VÁCHA, Marek Orko, Radana KÖNIGOVÁ a Miloš MAUER. Základy moderní lékařské
etiky. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-7367-780-0.

Holdsworth, D. (1999). The Ethics of 21st Century Bioinformatics. In: Thompson, A.K.,
Chadwick, R.F. (eds) Genetic Information. Springer, Boston, MA, 1999, s. 85-96 https://
doi.org/10.1007/978-0-585-34586-4_8

Soraj Hongladarom. Ethics of Bioinformatics: A Convergence between Bioethics and
Computer Ethics. Asian Biotechnology and Development Review 2006, roč. 9, č. 1, s.
37-44.

GOODMAN, K., & CAVA, A. Bioethics, Business Ethics, and Science: Bioinformatics and
the Future of Healthcare. Cambridge Quarterly of Healthcare Ethics, 2008, roč. 17, č.
4, s. 361-372.

Zaami S, Orrico A, Signore F, Cavaliere AF, Mazzi M, Marinelli E. Ethical, Legal and Social Issues (ELSI) Associated with Non-Invasive Prenatal Testing: Reflections on the Evolution of Prenatal Diagnosis and Procreative Choices. Genes (Basel). 2021 Jan 30;12(2):204. doi: 10.3390/genes12020204. PMID: 33573312; PMCID: PMC7911180.

Předběžná náplň práce

Bioinformatika v sobě integruje biologii, a to především na molekulární úrovni, a informatiku. Práce bioinformatika tedy spočívá v orientaci, zpracování a interpretaci biologických dat. Vyvstává ale otázka, zda u výše uvedeného výčtu by činnost bioinformatika měla skončit.
Cílem této práce je na vybraných metodách z molekulární genetiky ukázat možnosti filosoficko-etické reflexe právě z pohledu bioinformatika, a to z perspektivy jak moderní, tak i klasické etiky, jejichž pohledy se mohou v mnohém i lišit.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Bioinformatics integrates biology, especially at the molecular level, and computer science. Thus, the work of a bioinformatician consists in the orientation, processing and interpretation of biological data. The question arises, however, whether the work of a bioinformatician should stop at the above list.
The aim of this paper is to use selected methods from molecular genetics to show the possibilities of philosophical and ethical reflection from the perspective of a bioinformatician from the perspective of both modern and classical ethics, whose perspectives may differ in many ways.