Československý pop jako nástroj propagandy: Případová studie hudebního měsíčníku Melodie mezi lety 1971-1973

• Název práce v češtině: Československý pop jako nástroj propagandy: Případová studie hudebního měsíčníku Melodie mezi lety 1971-1973
• Název v anglickém jazyce: Czechoslovak Pop as a Tool of Propaganda: A Case Study of the Music Magazine Melodie between 1971 and 1973
• Klíčová slova: Kultura, populární hudba, normalizace, časopis Melodie, komunismus, analýza
• Klíčová slova anglicky: Culture, popular music, normalization, Melodie magazine, communism, analysis
• Akademický rok vypsání: 2023/2024
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Miloš Hroch, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.10.2023
• Datum zadání: 09.10.2023
• Datum a čas obhajoby: 19.06.2024 09:00
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.04.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 19.06.2024
• Oponenti: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.

Seznam odborné literatury

BÍLEK, Petr A. a Blanka ČINÁTLOVÁ. Tesilová kavalérie: popkulturní obrazy normalizace. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2010, 253 stran; 22 cm. ISBN 978-80-87053-44-7.
Kniha se zabývá ideologickou propagandou normalizačních let a představuje popkulturu, jako nástroj pro šíření společenských norem. V dobovém kontextu publikace vysvětluje pojmy jako konvenční vzhled či láska v hudebních textech.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Třetí vydání. Praha: Portál, 2012, 407 stran; 21 cm. ISBN 978-80-262-0219-6.
Kniha je úvodem do základů kvalitativních výzkumů. Seznamuje čtenáře s historickým vývojem této teorie. Příručka představuje přístupy a metodologii, jež může být aplikovaná kupříkladu při obsahové analýze mediálních textů. Snahou autora je seznámit čtenáře s procesem vyhodnocování a interpretací dat.

HOUDA, Přemysl. Intelektuální protest, nebo masová zábava?: folk jako společenský fenomén v době tzv. normalizace. Praha: Academia, 2014, 239 s., [20] s. obr. příl . ISBN 978-80-200-2353-7.
Publikace se uceleně zaměřuje na československý folk 70. a 80. let 20. století, kdy tento žánr představoval povolené i zakázané umění. Na pozadí folkové hudby jsou vykreslovány limity systému, který prošel normalizačním změnami. Autor čerpá z dobových materiálu.

HOUDA, Přemysl. Pódia znovu jen pro prověřené. „Normalizace“ oficiální populární hudby v Československu 70. let. Soudobé dějiny [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2011, XVIII(3), 310-329 [cit. 2022-12-31]. ISSN 1210-7050.
Publikovaný článek se zaměřuje na fungování populární hudby v těsné blízkosti srpnových událostí. Autor popisuje fungování hudebních klubů, agentur a samotných hudebníků v 60. letech 20. stol a následně popisuje změny, které přišli s vpádem vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968.

RYBACK, Timothy W. Rock around the bloc: a history of rock music in Eastern Europe and the Soviet Union. New York: Oxford University Press, 1990, xii, 272. ISBN 0-19-505633-7.
Tato kniha zaznamenává vývoj rockové hudby v zemích východní Evropy. Konkrétně se zaměřuje na šest zemí bývalého sovětského svazu včetně Československa a popisuje vývoj tohoto hudebního žánru v sociopolitickém kontextu vybraných zemí.

SCHULZ, Winfried, Lutz M. HAGEN, Helmut SCHERER a Irena REIFOVÁ. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum, 1998, 134 s. ISBN 8071845485.
Jedná se o klíčové dílo k pochopení obsahové analýzy mediálních textů. Publikace přináší vhled do problematiky této kvalitativní metody skrz analýzu masově mediovaných textů.

STREET, John. Rebel Rock: the politics of popular music. Oxford: Basil Blackwell, 1986, 247 s. ISBN 0-631-14344-0.
Popisuje vliv populární hudby na politiku, zkoumá životní styl a politické povědomí špičkových rockových skupin a diskutuje aspekty hudebního průmyslu.

VANĚK, Miroslav. Byl to jen rock'n'roll?: hudební alternativa v komunistickém Československu 1956-1989. Praha: Academia, 2010, 640 s . ISBN 978-80-200-1870-0.
Autor se věnuje vývoji populární hudby za vlády komunistické strany v Československu. Populární hudbu představuje jako prvek, který má schopnost ovlivnit několik generací společnosti. Pro tuto skutečnost se zmíněný žánr stává trnem v oku autoritativních režimů, kteří se ho snaží podmanit.

Předběžná náplň práce

Práce se zaměří na populární hudbu jakožto na nástroj státní ideologie k upevňování moci . Technologické změny 20. století umožnily masovou reprodukci hudby, která byla následně zatížena politickou agitací s cílem oslovit široká publika (Attali, 1985). Z pohledu západních demokratických zemí nese hudba politické hodnoty a zprostředkovává poznání společenského dění. Aktivně se podílí na utváření názorů a postojů v rámci politického života (Street, 2012). Výzkumy populární hudby v socialistických zemích střední a východní Evropy zdůrazňují vnímání populární hudby jako politicky odpovědné, tudíž logicky podřízené státní ideologii (Šima, Nebřenský, 2022).

Naopak Timothy W. Rybac, na příkladu rockové tvorby ve stejném období, popisuje populární hudbu jako indikátor nedostatků totalitního režimu se schopností nabourávat systém jako takový (Rybac, 1990). Je tedy potřeba se zamyslet nad dualistickou povahou populární hudby v politice. Pro účely této práce je vymezeno zkoumané období mezi lety 1971–1973 v Československu, kdy v návaznosti na normalizační události došlo k upevnění totalitního režimu, jež vedlo k restrikcím v celém státním aparátu včetně kulturní sféry (Houda, 2011). Navzdory tomu však docházelo k rostoucímu přílivu komerční populární hudby ze zahraničí, která neodpovídala idejím komunistické strany.

Koexistence populární hudby a státní propagandy v ranně normalizačním Československu bude zkoumána skrz dobový časopis Melodi e, kde lze nalézt reference o tehdejším dění v oblasti hudby na domácí, ale i zahraniční scéně (Veselý, 2019). Pomocí obsahové analýzy mediálních sdělení budou zakódovány určité vzory a na základě subjektivní interpretace textových dat bude popsáno prolínání populární hudby s propagandou v kontextu možné dualistické povahy populární hudby (Schulz, Hagen, Scherer, Reifová, 1998). Cílem práce je přinést pohled na propagandu v populární hudbě začátkem 70. let s přihlédnutím na snahy utvrzovat i rozvracet režim skrz pop.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis will explore popular music as a means of reinforcing state power. The technological changes of the 20th century gave way to the mass reproduction of music which was then embedded with political agitation aiming to address large audiences (Attali, 1985). From the western democracies’ perspective, music carries political values within itself and mediates the knowledge of matters in society. It also actively participates on forming opinions and stances in terms of political life (Street, 2012). Research of popular music in socialist countries of central and eastern Europe emphasizes perceiving popular music as politically responsible and thus subservient to state ideology (Šima, Nebřenský, 2022).

Conversely, Timothy W. Rybac uses rock music of the same era to describe popular music as an indicator of the deficiencies of a totalitarian regime with the ability to subvert the system (Rybac, 1990). In this case, it is necessary to consider the dualistic nature of popular music in politics. For the purposes of this work an examined period of 1971-1973 in Czechoslovakia is established. Following the events of normalization a reinforcement of the totalitarian regime took place, which led to further restrictions within the entire state apparatus including the cultural sphere (Houda, 2011). Despite this, there has been a growing influx of commercial popular music from abroad, which did not conform to the ideas of the communist party.

The coexistence of popular music and state propaganda in early normalization-era Czechoslovakia will be analysed through a contemporary magazine Melodie, where references to events in domestic as well as imported music at the time can be found (Veselý, 2019). Using a content analysis of media products, certain patterns will be coded and based on a subjective interpretation of textual data the confluence of popular music with propaganda in the context of possible dualistic nature of popular music will be described (Schulz, Hagen, Scherer, Reifová, 1998). The goal of this work is to bring forward a perspective on propaganda in popular music at the beginning of 1970s while considering the attempts to reinforce as well as subvert the regime through pop.