Kulturní války a politika paměti. Česká diskuse o kolaboraci během druhé světové války

• Název práce v češtině: Kulturní války a politika paměti. Česká diskuse o kolaboraci během druhé světové války
• Název v anglickém jazyce: Culture Wars and Politics of Memory. Czech Discussion on Collaboration during WWII
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Hana Kubátová, M.A., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.09.2023
• Datum zadání: 29.09.2023

Zásady pro vypracování

Význam tématu a zasazení do kontextu

Fenomén kulturních válek, vyznačující se hlubokými ideologickými rozpory a debatami o
společenských hodnotách a historických narativech, je v zemích střední Evropy charakteristickým
rysem politického diskurzu. Podle doktorky Zory Hesové lze rozlišit tři různá bojiště kulturních válek
ve střední Evropě, ve kterých se v poslední dekádě antagonisticky politizovaly různé symboly
a normy. Jedním z nich je právě politika paměti, kde pod tlakem národně-konzervativních politiků, ale
i občanské společnosti, došlo ke sporům o dědictví komunismu a zejména druhé světové války, které
rozdělily společnost (Hesová, 2022).

V České republice, kde tento termín není tak ustálen jako v okolních zemích, se stále častěji diskutuje
o přítomnosti či nepřítomnosti takových kulturních válek v politické sféře. Na rozdíl od Slovenska v
době mečiarismu Česká republika nezažila léta hybridního režimu. Nezažila ani populistickou koalici
jako Polsko v nultých letech 21. století, ani odklon od liberalismu, který Orbán zavedl v
Maďarsku letech desátých (Havlík, 2019). Nicméně opakované korupční skandály, vládní nestabilita a
hospodářská krize vytvořily podle Havlíka (2019) příležitost pro nástup nových populistických
vyzyvatelů v České republice. Tento nový – technokratický populismus pak využívá minulost,
například k diskreditování politických oponentů (Buštíková a Guasti, 2019)

Zaměření této práce na kulturní války související s politikou paměti druhé světové války má více
důvodů: Zaprvé představuje druhá světová válka klíčové období českých dějin, poznamenané
okupací, odbojem, kolaborací a osvobozením. Paměť na toto období formuje národní identitu a
politické postoje. Zadruhé způsoby, jakými se politické strany a aktéři zabývají pamětí druhé světové
války, odrážejí širší ideologické proudy, volební strategie a veřejný diskurz.

Cíle výzkumného projektu
Práce by měla analyzovat narativy a postoje, které politické strany a aktéři zaujímají k paměti druhé
světové války, prozkoumat, jak je paměť druhé světové války strategicky využívána v mobilizaci
společnosti, a popsat, do jaké míry je téma využito k otevření kulturních válek.

Výzkumné otázky

Primární výzkumná otázka
Je současná diskuse o české kolaboraci projevem důrazu na kulturní otázky v české politice?

Sekundární výzkumné otázky:
Jak se český kontext liší od sousedních středoevropských zemí, pokud jde o kulturní války a politiku
paměti druhé světové války?
Do jaké míry využívá technokratický populismus politiku paměti druhé světové války k diskreditaci
politických oponentů v České republice?

Metodologie a postup
Práce bude obsahovat základ v podobě kapitol o vzpomínání na druhou světovou válku v České
republice a o politice paměti jako takové. Před započetím samotného výzkumu také definuji v práci
klíčové pojmy jako kulturní války, technokratický populismus a další. V této části práce využiji
ustálené definice těchto pojmů, které získám primárně z odborných článků o tématu.

V bakalářské práci budu následně využívat kvalitativní výzkumný přístup k hlubšímu proniknutí do
složité sociálně-politické dynamiky, kterou zahrnují kulturní války a politika paměti druhé světové
války. Konkrétním metodologickým nástrojem pak bude komparativní případová studie, která bude
zkoumat různé postoje a narativy týkající se paměti druhé světové války v rámci české politické
scény.

Základní metodu sběru dat bude tvořit rozsáhlá analýza odborné literatury, oficiálních dokumentů,
politických dokumentů, stranických manifestů a veřejných projevů.

Seznam odborné literatury

BUŠTÍKOVÁ, Lenka a GUASTI, Petra. The State as a Firm:Understanding the Autocratic
Roots of Technocratic Populism. Online. 2019. Dostupné z: https://doi.org/https://doi-
org.ezproxy.is.cuni.cz/10.1177/0888325418791723. [cit. 2023-09-27].
DRULÁK, Petr. Jak zkoumat politiku: kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních
vstazích. 1. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-385-7.
GAGYI, Agnes a SLAČÁLEK, Ondřej. The Political Economy of Eastern Europe 30 Years into
The 'Transition. 1. Springer International Publishing, 2021. ISBN 9783030789145.
HAVLÍK, Vlastimil. Technocratic Populism and Political Illiberalism in Central Europe. Online. 2019.
ISSN 1557-783X. Dostupné z: https://doi.org/https://doi.org/10.1080/10758216.2019.1580590. [cit.
2023-09-27].
HESOVÁ, Zora. Kulturní války ve střední Evropě: co se skrývá za tzv. hodnotovými spory.
Online. Mezinárodní politika. 2022, roč. 2022, č. 2. Dostupné z: https://www.iir.cz/kulturni-
valky-ve-stredni-evrope-co-se-skryva-za-tzv-hodnotovymi-spory. [cit. 2023-09-27].
PASÁK, Tomáš. Pod ochranou říše. Praha: Práh, 1998. ISBN 80-85809-88-5.
PEHE, Veronika. Postsocialist Nostalgia and the Politics of Heroism in Czech Popular Culture.
Online. 2020. Dostupné
z: https://doi.org/https://ebookcentral.proquest.com/lib/cuni/detail.action?docID=60327
07.. [cit. 2023-09-27].