Faktory ovlivňující vzdělanostní aspirace žáků základních škol

• Název práce v češtině: Faktory ovlivňující vzdělanostní aspirace žáků základních škol
• Název v anglickém jazyce: Factors influencing the educational aspirations of primary school students
• Klíčová slova: Vzdělanostní aspirace, nerovnosti ve vzdělávání, socioekonomický status, sociální původ, vzdělání
• Klíčová slova anglicky: Educational aspirations, educational inequalities, socioeconomic status, social origin, education
• Akademický rok vypsání: 2022/2023
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 22.09.2023
• Datum zadání: 22.09.2023
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2024 13:00
• Místo konání obhajoby: B216, 216, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2024
• Oponenti: Mgr. Jitka Wirthová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Teoretická část této práce bude navazovat na dostupnou odbornou literaturu týkající se vzdělanostních aspirací žáků v České republice a literaturu týkající se vzdělanostní mobility. Praktická část práce bude založena na sekundární kvantitativní analýze dat mezinárodního šetření PISA.


Etické souvislosti zvažovaného projektu

Vzhledem k sekundární analýze dat mezinárodního šetření PISA nebude třeba brát v potaz mnoho etických souvislostí, jelikož data jsou již připravena k veřejnému využití. Bude ale samozřejmě třeba data řádně citovat a zároveň dbát na předpisy, které umožňují dat a používat.

Seznam odborné literatury

1. Blake, J. 1985. Number of siblings and educational mobility. American Sociological Review, 35: 84-94.
2. Buchmann, C.; Diprete, T. A.; McDaniel, A. 2008. Gender inequalities in education. Annu. Rev. Sociol, 34: 319-337.
3. Garg, R., et al. 2002. A structural model of educational aspirations. Journal of career development, 29: 87-108.
4. Gorard, S., et al. 2012. The impact of attitudes and aspirations on educational attainment and participation. York: Joseph Rowntree Foundation. Available at.
5. Heath, A. F.; Clifford, P. 1990. Class inequalities in education in the twentieth century. Journal of the Royal Statistical Society: Series A (Statistics in Society), 153 (1): 1-16.
6. Katrňák, T, et al. 2011. Intergenerační vzdělanostní fluidita a její vývoj v České republice v letech 1990 až 2009. Sociologický časopis 47(2): 207-242.
7. Matějů, P., Soukup, P., Basl, J. 2007. Educational Aspirations in a Comparative Perspective. The role of individual, contextual and structural factors in the formation of educational aspirations in OECD countries. Praha: Sociologický ústav AV ČR. ISBN 978-80-7330-113-2.
8. Matějů, P., Straková J.; Veselý, A.; et al. 2010. Nerovnosti ve vzdělávání: Od měření k řešení. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
9. Matějů, P.; Smith, M. L.; Basl, J. 2008. Rozdílné mechanismy–stejné nerovnosti. Sociologický časopis 44 (2): 371-399.
10. Matějů, P.; Straková, J. 2003. Role rodiny a školy v reprodukci vzdělanostních nerovností Sociologický pohled na úlohu víceletých gymnázií ve světle výzkumu PISA 2000. Sociologický časopis 39 (5): 625-652.
11. Simonová, N. 2003. The Evolution of Educational Inequalities in the Czech Republic after 1989. British Journal of Sociology of Education 24 (4): 469–483.
12. Simonová, N.; et al. 2009. Proměny v mezigeneračním přenosu dosaženého vzdělání v České republice v historické perspektivě. Sociologický časopis 45 (2): 291-313.
13. Simonová, N.; Soukup, P. 2009. Reprodukce vzdělanostních nerovností v České republice po sametové revoluci v evropském kontextu. Sociologický časopis 45 (5): 935-965.
14. St. Clair, R.; Kintrea, K. Et al. 2013. Silver bullet or red herring? New evidence on the place of aspirations in education. Oxford Review of Education, 39 (6): 719-738.
15. Šmídová, I.; et al. 2008. Faktory podmiňující vzdělanostní aspirace a vzdělanostní segregaci dívek a chlapců v českém vzdělávacím systému. Sociologický časopis 44 (1): 23-53.

Předběžná náplň práce

V diplomové práci bych se ráda zabývala vzdělanostními aspiracemi u patnáctiletých žáků v závislosti na nejvyšším dosaženém vzdělání jejich rodičů a jejich socioekonomickém statusu, což by zároveň mohlo pomoci zmapovat oblast vzdělanostní mobility v českém prostředí. Jak ukazuje výzkum Katrňáka a Simonové (2011), vzhledem k rozšiřování vzdělávacího sytému v České republice by se měla vzdělanostní mobilita každým rokem zvyšovat a zároveň by v tomto procesu měl hrát socioekonomický status stále nižší roli [Katrňák, 2011: 239]. Z tohoto důvodu se domnívám, že se jedná o poznatek, který by bylo vhodné v této práci otestovat. Dále bych se ráda pokusila odhalit, jaké jsou další významné faktory, které by mohly vzdělanostní aspirace žáků v českém prostředí ovlivňovat. Mezi tyto faktory by mohlo patřit pohlaví, nebo zdali žáci studují základní školu či víceleté gymnázium.
Touto oblastí se zabývaly mnohé studie po roce 1989, na které bych ve své diplomové práci ráda navázala a vyhodnotila, zdali a jak se tento fenomén napříč lety změnil či nikoliv. Ačkoliv se v posledních desetiletích šance na vzdělávání napříč muži a ženami a rovněž z hlediska dostupnosti více srovnaly, ve společnosti stále přetrvávají vzdělanostní nerovnosti, které jsou z velké části, zejména v českém prostředí, způsobeny sociálním původem. Rodiče svým dětem vybírají školu, kterou budou navštěvovat, dle výše svého socioekonomického statusu. V průběhu školní docházky se poté nerovnosti dále prohlubují tím, že na kvalitnějších školách přichází žáci ke styku se spolužáky z podobných vrstev a u méně kvalitních škol je to stejné. Zároveň se kvalita školy odráží i na kvalitě učitelů. Selektivita je tedy v tomto případě něčím, co se ukázalo být jako faktor, který pomáhá rodičům s rozdílným socioekonomickým statusem nakládat s aspiracemi a očekáváními, které u svých dětí mají. Vzdělávací systém České republiky se navíc „ve všech srovnávacích studiích jeví jako vysoce selektivní“, první selekce školy se odehrává totiž již s přechodem na víceletá gymnázia v pátých třídách. Česká republika se nicméně i dle mezinárodních výzkumů řadí k zemím, ve kterých existují nejvyšší vzdělanostní nerovnosti napříč žáky, což prokazují i mezinárodní vědomostní studie [Matějů, 2003: 626-627]. Celková stratifikace českého vzdělávacího systému má navíc významný vliv na vzdělanostní aspirace žáků. Je tomu tak proto, že i vzdělanostní aspirace i celkové stratifikace jsou vázány na sociální původ a socioekonomický status rodičů žáků [Matějů, 2007].
Co se týče výzkumů vzdělanostních aspirací v českém prostředí, mezi jeden z prvních, z hlediska sledovaného období, se řadil výzkum Matějů a spol. z roku 2008. Výzkum mapoval změny mezi lety 1989 a 2003. Ukázalo se, že napříč těmito roky silně vzrostla podpora, a tedy i hodnota vzdělávání u dětí ze strany rodičů. Obdobné nicméně několikanásobně větší tendence lze vidět i u žáků. Z výsledků z roku 2003 plyne, že až o polovinu více žáků uvedlo oproti roku 1989, že vnímají vzdělání jako důležitý faktor pro dosažení úspěšného života, a přisuzují mu tak ve svém životě větší význam [Matějů, 2008: 382]. Zároveň stojí za zmínku fakt, že ve sledovaném období došlo „k trojnásobnému nárůstu aspirací, přičemž v případě dívek se jednalo o ještě větší posun než u chlapců“ [Matějů, 2008: 384]. Dále bylo také zjištěno, že v roce 1989 byl vliv socioekonomického statusu na aspirace u dětí mnohem vyšší, než tomu bylo o čtrnáct let později. I přes to se ale ukázalo, že determinace ze strany rodičů, jejich socioekonomického statusu a jejich vnímání hodnoty vzdělání je stále velmi vysoká a odráží se na nízkých vzdělanostních aspiracích u takto znevýhodněných dětí [Matějů, 2008: 393]. Ukazuje se, že vzdělanostní aspirace jsou ale ovlivněny i dalšími faktory, jako například genderem, který ovlivňuje aspirace zejména z vertikálního hlediska [Šmídová, 2008].
Výzkum z roku 2011 se zaměřuje na to, jak jsou vzdělanostní aspirace ovlivněny nikoliv socioekonomickým statusem rodičů, nicméně jejich nejvyšším dosaženým vzděláním, což se odborně nazývá jako vzdělanostní mobilita. Jinými slovy je to „relativní změna dosaženého vzdělání potomků oproti jejich rodičům“ [Katrňák, 2011: 208]. Nejprve je třeba zmínit, že od roku 1989 došlo v oblasti vzdělanostní struktury k významným změnám. Dochází k poklesu lidí s nejnižším vzděláním a zvyšuje se podíl těch, kteří dosahují vysokoškolského vzdělání [Katrňák, 2011: 220]. Zároveň bylo zjištěno, že od roku 1990 do roku 2003 došlo k oslabení vlivu vzdělanostní mobility na šance na vzdělávání. Od roku 2004 do roku 2009 byly zmapovány opačné tendence, jelikož došlo ke zvýšení šancí na vyšší vzdělání, než jakého dosáhli rodiče respondentů, což můžeme jinými slovy považovat za zvyšování vzdělanostní mobility. Příčinou byl zjištěn oslabující se vliv socioekonomického statusu po roce 2004 (do tohoto roku existovaly opačné tendence) a slábnutí vlivu sociální homogenity, kdy rovněž existují opačné tendence do roku 2004. Zároveň od tohoto roku začíná být „zvýšená nabídka vzdělání a snížená poptávka po něm“, což rovněž vzdělanostní mobilitu ovlivnilo [Katrňák, 2011: 238-239]. Podobné tendence jako do roku 2003 můžeme vidět v českém vzdělávacím systému i před rokem 1989 [Simonová, 2009].
Jak lze tedy z již proběhlých výzkumů na téma vzdělanostních aspirací vidět, jedná se o důležité téma v oblasti sociálních stratifikací. Vzhledem k tomu, že vzdělanostní nerovnosti jsou palčivým problémem, kterému se Česká republika v posledních desetiletích věnuje, je dle mého názoru důležité navázat na dosavadní výzkumy zabývající se vzdělanostními aspiracemi a pokusit se objasnit, zdali opravdu můžeme zaznamenat po roce 2009 klesající vliv sociálního původu žáků či se jedná o stále aktuální problém českého vzdělávacího systému.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In my thesis I would like to examine the educational aspirations of 15-year-olds depending on the highest level of education attained by their parents and their socio-economic status, which could also help to map the field of educational mobility in the Czech environment. As the research of Katrňák and Simonová (2011) shows, given the expansion of the educational system in the Czech Republic, educational mobility should increase year by year, while socioeconomic status should play an ever decreasing role in this process [Katrňák, 2011: 239]. For this reason, I believe that this is a finding that would be appropriate to test in this paper. Furthermore, I would like to try to uncover what are other important factors that might influence the educational aspirations of pupils in the Czech environment. These factors could include gender, or whether pupils study in primary school or in a multi-year grammar school.
This area has been the subject of many studies since 1989, which I would like to build on in my thesis and evaluate whether and how this phenomenon has changed over the years or not. Although in recent decades educational opportunities have become more equal between men and women and also in terms of accessibility, educational inequalities still persist in society, which are largely, especially in the Czech environment, due to social background. Parents choose the school their children attend according to their socio-economic status. Inequalities are then exacerbated during schooling, as pupils in better schools come into contact with classmates from similar backgrounds, and the same is true in poorer schools. At the same time, the quality of the school is reflected in the quality of the teachers. Selectivity, then, is something that has been shown to be a factor in helping parents of different socioeconomic status deal with the aspirations and expectations they have for their children. Moreover, the Czech Republic's education system 'appears to be highly selective in all comparative studies', with the first school selection already taking place with the transition to multi-year grammar schools in the fifth grade. However, according to international research, the Czech Republic is one of the countries with the highest educational inequalities across the pupils, as demonstrated by international studies [Matějů, 2003: 626-627]. Moreover, the overall stratification of the Czech education system has a significant impact on the educational aspirations of pupils. This is because both educational aspirations and overall stratification are linked to the social origin and socio-economic status of pupils' parents [Matějů, 2007].
As far as research on educational aspirations in the Czech environment is concerned, one of the first, in terms of the period under study, was the research by Matějů et al. from 2008. The research mapped changes between 1989 and 2003. It showed that across these years there was a strong increase in parental support for, and therefore value of, education for children. Similar but several times greater trends can be seen for pupils. The results from 2003 show that up to half as many pupils reported, compared to 1989, that they perceived education as an important factor in achieving a successful life and thus attributed more importance to it in their lives [Matějů, 2008: 382]. At the same time, it is worth noting that in the period under review there was "a threefold increase in aspirations, with an even greater shift in the case of girls than boys" [Matějů, 2008: 384]. It was also found that in 1989 the influence of socioeconomic status on children's aspirations was much higher than it was 14 years later. However, despite this, it has been shown that the determination by parents, their socio-economic status and their perception of the value of education is still very high and is reflected in the low educational aspirations of such disadvantaged children [Matějů, 2008: 393]. However, it appears that educational aspirations are also influenced by other factors, such as gender, which affects aspirations mainly from a vertical perspective [Šmídová, 2008].
Research from 2011 focuses on how educational aspirations are influenced not by parents' socioeconomic status, but by their highest level of education attained, which is technically referred to as educational mobility. In other words, it is "the relative change in educational attainment of offspring compared to their parents" [Katrňák, 2011: 208]. First of all, it should be mentioned that there have been significant changes in the educational structure since 1989. There has been a decline in the proportion of people with the lowest education and an increase in the proportion of those who have attained higher education [Katrňák, 2011: 220]. Similar tendencies as before 2003 can be seen in the Czech education system before 1989 [Simonová, 2009].
Thus, as can be seen from previous research on educational aspirations, this is an important topic in the field of social stratification. Given that educational inequalities are a pressing problem that the Czech Republic has been addressing in recent decades, it is, in my opinion, important to build on previous research on educational aspirations and try to clarify whether we can really observe a declining influence of the social background of pupils after 2009 or whether this is still a current problem of the Czech education system.