„Pyro není zločin“ – jak je pyrotechnika vnímána fanoušky na fotbalových stadionech

• Název práce v češtině: „Pyro není zločin“ – jak je pyrotechnika vnímána fanoušky na fotbalových stadionech
• Název v anglickém jazyce: “Pyro is not a crime” - how football fans perceive the use of pyrotechnics in Czech football stadiums
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.09.2022
• Datum zadání: 21.09.2022

Zásady pro vypracování

Rok 2019 byl pro fotbalové prostředí posledním, který nebyl, stejně jako všechny ostatní oblasti veřejného života, ovlivněn pandemií. Právě v tomto roce policie napočítala 140 incidentů, které souvisely s používáním pyrotechniky během 280 utkání sehraných v rámci nejvyšší české fotbalové soutěže. (ČT24, 2022)
I tato statistika nasvědčuje tomu, jak je používání pyrotechniky v českém prostředí běžné až by si neznalý divák mohl myslet, že její využití je povolené. Však si také mezi fanoušky získala oblibu fráze „Pyro není zločin“, která je vidět na sociálních sítích, na fanouškovském oblečení a v různých variacích se objevuje i v chorálech fanoušků.
Přitom na začátku roku 2022, tedy ještě v době, kdy byly stadiony pro fanoušky uzavřeny, vešla v platnost novela zákona, která zvyšuje tresty za používání pyrotechniky. Právě tato novela zákona by měla pomoci policii a klubům sankcionovat jedince, kteří pyrotechniku nejenže použijí při samotném utkání, ale i v okolí stadionu či ji jen budou mít u sebe. Za tyto prohřešky tak nyní hrozí pokuta 10 000 a 50 000 Kč, která při opakovaném porušení zákazu může vzrůst až ke 100 000 Kč. Zároveň fanouškům, kteří se takto proviní hrozí zákaz vstupu na sportovní akce a v krajním případě i vězení. (MVČR, 2021)
S touto novelou tak vyvstává otázka nakolik jsou s ní běžní fanoušci obeznámeni a do jaké míry souhlasí s případnými tresty. Vzhledem k tomu, že následující sezona bude první, kdy bude tato novela platit po celou její délku trvání a zároveň bude možná nastavení trestání přísnější než po návratu fanoušků na stadiony po pandemii, tak se dá také očekávat, že se na toto téma rozproudí větší diskuse, než přinesl samotný začátek platnosti novely, kterého si fanouškovská komunita nemusela plně všimnout.
Podle Zalcmane můžeme fanoušky rozdělit do tří skupin. Občasní pozorovatelé, kteří se nespojují s žádným konkrétním týmem a sledují jen ty největší fotbalové zápasy a případně největší fotbalové turnaje jako jsou Mistrovství světa nebo Evropy. Druhou skupinou jsou fanoušci bez kriminogenních projevů, kteří se považují za fanoušky jednoho nebo více klubů. Často však také sledují fotbal spíše na televizní obrazovce než z ochozů stadionu. Poslední skupinu pak tvoří fanoušci s kriminogenními projevy, kteří často podporují svůj klub z ochozů i při venkovních utkáních. Tato skupina je také známa jako ultras a hooligans a je obvykle dobře organizovaná. (Zalcmane, 2020, s. 16-17)
Právě poslední zmíněná skupina je pak častým zájmem etnografických a jiných kvalitativních výzkumů, jelikož je vnímána jako ta skupina, která je nejčastěji spojována s problematickým chováním fotbalových fanoušků. Například fanoušci zúčastňující se výjezdů na venkovní utkání konzumují alkohol a někdy také drogy a jejich chování se tak dá přirovnat až ke karnevalovému, jelikož jsou jejich zábrany díky konzumaci návykových látek sníženy. (Pearson, 2012)
Doidge a Lieser se také shodují, že právě využívání pyrotechniky je pro ultras fanoušky důležité. Využívají ji například k prezentaci na sociálních sítích a je součástí jejich sebeprezentace před širokým fotbalovým publikem stejně tak jako před jejich rivaly. Zároveň používání pyrotechniky pro ně není spojeno jen s fotbalovými zápasy, ale používají ji i mimo stadiony, kde nejsou pod dohledem pořadatelů a policistů. (Doidge, Lieser, 2018)
V českém prostředí se problematice agresivity fanoušků na stadionech věnoval výzkum Hurycha a Scholze, který proběhl mezi lety 2015 a 2017 a kvantitativního dotazování se v něm zúčastnilo 462 respondentů. Používání pyrotechniky bylo jen jedním z okruhů, kterým se výzkum věnoval. Mezi další patřily rasismus, ničení stadionů, používání vulgarit a bučení, házení předmětů na hrací plochu a také vbíhání fanoušků na hřiště. Mezi zjištění tohoto projektu patří, že fanoušci, kteří nemají zkušenost s manipulací s pyrotechnikou patří k těm, kteří její používání na stadionech považují za středně nebo velmi vážný problém. Naopak ti, kteří mají zkušenost s používáním pyrotechniky na stadionech ji naopak považují za malý problém. Zároveň je potřeba dodat, že tento výzkum byl proveden především mezi domácími fanoušky na stadionu Slavie Praha. (Hurych, Scholz, 2020)
V českém prostředí tak chybí ucelená práce, která by se věnovala fenoménu využívání pyrotechniky na fotbalových stadionech a přinesla by odpověď na otázku, proč je tento fenomén tak rozšířen a zdali tresty, které za toto chování hrozí jsou z pohledu fanoušků adekvátní a odůvodněné. Zároveň je také potřeba zjistit, jakou roli ve fanouškovském prostředí hrají policisté a pořadatelé utkání a která z těchto složek by se o utkání měla především starat. V posledních letech také některé kluby začaly proti kriminalitě na stadionech bojovat samy úpravou návštěvních řádů či většímu kontaktu s fanoušky skrze pozici Supporter Liaison Officerů, která je však v českém prostředí stále málo využívaná. Tato angažovanost klubů však také může vést k tomu, že se moc rozprostírá mezi příliš mnoho aktérů a ve výsledku fanoušci neví, kdo je vlastně za vymáhání pravidel zodpovědný.
Tato diplomová práce by tak měla přinést odpovědi na to, jaké faktory ovlivňují vnímání pyrotechniky u jednotlivých fanoušků a následné rozhovory s fanoušky, kteří mají aktivní zkušenost s jejím používáním by měly pomoci odhalit jejich motivace k takovému jednání. Na základě kvantitativního dotazování by tedy mělo být možné identifikovat několik skupin fanoušků a zhodnotit, které faktory jejich postoje nejvíce ovlivňují.

Seznam odborné literatury

Antonowicz, D., Kossakowski, R. and Szlendak, T., 2016. Flaming flares, football fanatics and political rebellion: Resistant youth cultures in late capitalism. In Eastern European Youth Cultures in a Global Context (pp. 131-144). Palgrave Macmillan, London.
Bryman, A., 2016. Social research methods. Oxford university press.
Dixon, K., 2013. Learning the game: Football fandom culture and the origins of practice. International Review for the Sociology of Sport, 48(3), pp.334-348.
Dixon, K., 2014. The role of surveillance in the construction of authentic football fandom practice. Surveillance & Society, 11(4), pp.424-438.
Doidge, M. and Lieser, M., 2018. The importance of research on the ultras: introduction. Sport in society, 21(6), pp.833-840.
Hayward, K. and Yar, M., 2006. The ‘chav’phenomenon: Consumption, media and the construction of a new underclass. Crime, Media, Culture, 2(1), pp.9-28.
Hurych, E. and Scholz, P., 2020. Czech football fans and some aspects of their declared and applied approaches. Journal of Physical Education and Sport, 20(6), pp.3377-3383.
Stott, C. and Pearson, G., 2006. Football banning orders, proportionality, and public order policing. The howard journal of criminal justice, 45(3), pp.241-254.
Pipini, M., 2013. Public Attitudes Towards Crime and Punishment in Greece and the Factors Underlying their Construction.
Pearson, G., 2012. An ethnography of English football fans. Cans, Cops and Carnivals.
Redhead, S., 2004. Hit and tell: A review essay on the soccer hooligan memoir. Soccer & Society, 5(3), pp.392-403.
Numerato, D., 2015. Who says “no to modern football?” Italian supporters, reflexivity, and neo-liberalism. Journal of Sport and Social Issues, 39(2), pp.120-138.
Stott, C. and Reicher, S., 1998. How conflict escalates: The inter-group dynamics of collective football crowdviolence'. Sociology, 32(2), pp.353-377.
Tsoukala, A., Pearson, G. and Coenen, P.T. eds., 2016. Legal Responses to Football" hooliganism" in Europe. The Hague: TMC Asser Press.
Zalcmane, K., 2020. Criminogenic Manifestations of Football Fans and Prevention: Latvian and Foreign Experience. Summary of the Doctoral Thesis.

Předběžná náplň práce

Analýza bude vycházet z primárních dat, které budou získány kombinací kvantitativních a kvalitativních metod.
Kvantitativní část bude zaměřena na vnímání pyrotechniky na stadionech pohledem běžného fotbalového fanouška, který má zkušenosti s navštěvováním stadionu, ale ne nutně s odpalováním pyrotechniky. Pro dotazování těchto fanoušků bude využit online dotazník, který by měl respondent vyplnit za zhruba 5-10 minut. Dotazník bude obsahovat převážně uzavřené otázky, popřípadě Likertovu škálu a jen jednotky otevřených otázek, které poskytnou možnost pro podrobnější vysvětlení respondentových postojů.
Tento dotazník bude šířen hlavně skrze sociální sítě za pomoci gatekeeperů, kterými by měli být novináři věnující se fotbalovému prostředí či fanoušci s velkým dosahem. Ze zkušeností tato cesta vede k získání velkého počtu respondentů v krátkém času, a tedy velkému množství dat pro následnou analýzu. Tento systém výběru respondentů nepovede k zajištění reprezentativity vzorku na celkovou populaci, ale ta je vzhledem k absenci seznamu všech fotbalových fanoušků jen obtížně dosažitelná. Pro dostatečné množství dat by vzorek měl čítat alespoň 400 respondentů. Následná analýza těchto dat bude probíhat zřejmě za pomoci softwaru SPSS, který umožňuje najít vztahy mezi jednotlivými proměnnými.
Druhá část výzkumu, která bude pravděpodobně probíhat po sesbírání dostatku respondentů v dotazníkovém šetření bude zaměřena na kvalitativní dotazování fanoušků, kteří mají přímou zkušenost s používáním pyrotechniky na stadionech. Cílem této části bude zjistit jejich motivace k tomuto jednání a také konfrontace s pohledem běžného fanouška, který vzejde z analýzy kvantitativní části. Dotazování bude probíhat formou polostrukturovaných rozhovorů, které budou trvat přibližně mezi 45 a 60 minutami. Rozhovory by měly proběhnout alespoň tři, ale jejich počet bude záviset i na množství získaných dat, takže jich ve výsledku může být i více. Respondenti těchto rozhovorů budou získáni pomocí snowball samplingu z fanouškovských fór. Rozhovory budou nahrávány a následně přepsány a analyzovány za použití tematické analýzy.
V průběhu výzkumu budou také sledovány sociální sítě fotbalové ligy a klubů a také novinářů a fanoušků a pokud se objeví širší diskuse ohledně používání pyrotechniky na fotbalových stadionech bude do analýzy zahrnuta.