Pokles pití alkoholu a kouření v ČR v letech 2010-2018 ve vztahu k rodinnému zázemí

• Název práce v češtině: Pokles pití alkoholu a kouření v ČR v letech 2010-2018 ve vztahu k rodinnému zázemí
• Název v anglickém jazyce: The decrease in alcohol consumption and smoking in the Czech Republic between the years 2010 and 2018 in relation to the family environment
• Klíčová slova: alkohol, tabák, mladiství, family affluence scale
• Klíčová slova anglicky: alcohol, tobacco, adolescents, family affluence scale
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 26.08.2022
• Datum zadání: 26.08.2022
• Datum a čas obhajoby: 12.06.2023 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - Nový Kampus, B217, 217, seminární místnost ISS
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 12.06.2023
• Oponenti: Mgr. Ivan Petrúšek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Použita budou data výzkumu HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) z let 2010, 2014 a 2018. Výzkum zaštiťuje světová zdravotnická organizace, a v ČR to má poté na starost 3. LF UK, SZÚ a Univerzita Palackého v Olomouci. Data z roku 2018 budou zpřístupněny v říjnu 2022, ostatní datové soubory jsou zpřístupněny už nyní.
Na zjištění provázanosti užívání legálních návykových látek a rodinným stavem mladistvých bude použita nejprve korelační analýza pro základní prozkoumání provázanosti proměnných, a následně mnohonásobná regrese, která je vhodná pro zjištění vztahu jedné závislé a více nezávislých proměnných. Poté bude pro obecnou generalizaci a smysluplné rozdělení aplikována explorační faktorová analýza, aby se zjistil obecnější stav dat. Ve faktorové analýze se příčina hledá ve skrytých faktorech, a ne v proměnných (dalo by se říci výsledcích) samotných.

Seznam odborné literatury

1. Chomynová, P., Csémy, L. & Mravčík, V.2020. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2019. Zaostřeno 6 (5), 1-20. ISSN 2336-8241
2. Currie, C., Molcho, M., Boyce, W., Holstein, B., Torsheim, T., & Richter, M. (2008). Researching health inequalities in adolescents: the development of the Health Behaviour in School-Aged Children (HBSC) family affluence scale. Social science & medicine, 66(6), 1429-14362.
3. Fagan, A. A., & Najman, J. M. (2005). The relative contributions of parental and sibling substance use to adolescent tobacco, alcohol, and other drug use. Journal of Drug issues, 35(4), 869-883.
4. Hobza, V., Hamrik, Z., Bucksch, J., & De Clercq, B. (2017). The Family Affluence Scale as an Indicator for Socioeconomic Status: Validation on Regional Income Differences in the Czech Republic. International journal of environmental research and public health, 14(12), 1540. https://doi.org/10.3390/ijerph14121540
5. Hundleby, J. D., & Mercer, G. W. (1987). Family and friends as social environments and their relationship to young adolescents' use of alcohol, tobacco, and marijuana. Journal of Marriage and the Family, 151-164.

6. Jeřábek, H. (1992). Úvod do sociologického výzkumu. Carolinum.
7. Kážmér, L., & Csémy, L. (2019). Changing trends in adolescent alcohol use among Czech school-aged children from 1994 to 2014. Journal of public health research, 8(1), jphr-2019.
8. Kážmér, L., Orlíková, B. (2017). Trendy a rizikové faktory nadměrné konzumace alkoholu u českých adolescentů. Adiktologie, 17(2), 118-132.
9. Lareau, A. (2011). Unequal childhoods. In Unequal Childhoods. University of California Press.
10. Maldonado-Devincci, A. M., Badanich, K. A., & Kirstein, C. L. (2010). Alcohol during adolescence selectively alters immediate and long-term behavior and neurochemistry. Alcohol, 44(1), 57-66.

11. Ong, A. D., & Weiss, D. J. (2000). The impact of anonymity on responses to sensitive questions 1. Journal of Applied Social Psychology, 30(8), 1691-1708.

12. Torsheim, T., Cavallo, F., Levin, K. A., Schnohr, C., Mazur, J., Niclasen, B., & Currie, C. (2016). Psychometric validation of the revised family affluence scale: a latent variable approach. Child indicators research, 9(3), 771-784.
13. Thorlindsson, T., & Vilhjalmsson, R. (1991). Factors related to cigarette smoking and alcohol use among adolescents. Adolescence, 26(102), 399-418.
14. webová stránka https://hbsc.cz/

Předběžná náplň práce

Mezi lety 2010 až 2019 nastal v České republice pokles užívání návykových látek mezi mladistvými (Chomynová et al., 2020). Tato práce by měla jít cestou ke zjištění propojení mezi užíváním legálních návykových látek (alkohol, tabák) a rodinným stavem mladistvých (family affluence scale - FAS (Currie et al., 2008) a obecně sociální kontext rodiny participanta).

Výzkum a analýza užívání návykových látek u mladistvých je klíčová pro sféru veřejného zdraví (Kážmér & Csémy, 2019). Tyto údaje jsou velmi užitečné ke zjištění aktuální situace (zlo)zvyků mladistvých. Už jen tento krok, že se věda zabývá i dětmi a mladistvými jde mílovými kroky od toho, že v minulých stoletích byly děti zřídkakdy brány jako podnět pro vědecké práce. Odpovědi mladistvých v dotazníku HBSC, se kterým budu ve své bakalářské práci operovat, jsou brány seriózně, a je s nimi nakládáno v prospěch mladistvých. Cílem výzkumu je zlepšit aktuální poznání a pomoct, takže o to se i tento výzkum snaží. Tím, že jsou výstupy shromažďovány Světovou zdravotnickou organizací (WHO), tak se studenti svými odpověďmi zapojují do změny světových systémů. Mezi pozorovatelné změny se zařazuje například zvětšování povědomí o tom, jak to mladí lidé s alkoholem mají, značná detabuizace, a v následku toho implementace například preventivních programů, diskuzí atp. Alkohol i cigarety jsou v České republice legální až od 18 let věku, ale podle této i dalších studií (např. Global Youth Tobacco Survey – GYTS; Study on underage drinking - NIAAA) je vidět, že mladiství mají zkušenosti s alkoholem i tabákovými výrobky i v mladším věku než jaká je oficiální hranice dospělosti.

Přímý vztah pití alkoholu, kouření a tím, zda rodinné zázemí souvisí s poklesem užívání těchto látek, nebyl konkrétně v období 2010-2018 v České republice proveden. Proto bych ráda tento vztah prozkoumala a vyplnila tak malé místo ve stavu vědění o rodinách a návycích mladých studentů. V rámci sociologické teorie je téma rodinného zázemí úzce spojeno s tématem nerovností. O tomto například píše Anette Lareau (2011), která poukazuje na to, že třídní postavení rodičů odpovídá jejich následnému stylu výchovy.
Další výzkumy, které přispívají k aktuálnímu vědění této problematiky, jsou z různých profesí a věd. Toto téma je směsí zájmu psychologie, sociologie, adiktologie a i medicíny. V orientačním seznamu literatury se tedy objevují tituly nejen čistě sociologického charakteru, ale to pro takto komplexní téma pravděpodobně ani není možné. Pití alkoholu a kouření u mladistvých je multidimenzionální jev, a tak si zaslouží pozornost od různých vědních disciplín.
Základní otázkou této práce je:
• Změnily se v letech 2010-2018 rodinné podmínky respondentů tak, že by to podmiňovalo zaznamenaný pokles užívání alkoholu a kouření?
Značnou část práce ale nelze takto předem předpovědět, protože bude záležet na výsledcích jednotlivých analýz a jejich interpretaci. Předem budou samozřejmě stanoveny předpokládané hypotézy, jejichž pravdivost bude práce postupně potvrzovat nebo vyvracet. Jednou z možných hypotéz je:
• Studenti z rodin, kde spolu často večeří, oba rodiče jsou zaměstnaní, a skóre na family affluence scale (velmi, velmi zjednodušeně řečeno: čím vyšší číslo, tím je rodina považována za zázemí s větším blahobytem) užívají alkohol a kouří méně než studenti z opačného konce spektra – nevečeří spolu, zaměstnání není pravidlem a FAS skóre je nízké.
Tak často zmiňované FAS skóre, mi připadá jako velmi užitečný nástroj pro analýzu dat v rámci mojí bakalářské práce. Je to škála vyvinutá právě Světovou zdravotnickou organizací pro výzkum HBSC. Obecně je tato škála reliabilní a odpovídá realitě, o které má vypovídat. Toto zjistili ve svém výzkumu Torsheim et al. (2016).
Uspokojivým výsledkem této práce by bylo, pokud by se dala data a vztahy mezi zmíněnými proměnnými daly jednoznačně kategorizovat tak, jak o tom píšu v části metod zpracování níže.