Spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru v oblasti aktivizace seniorů v Praze

• Název práce v češtině: Spolupráce veřejné správy a neziskového sektoru v oblasti aktivizace seniorů v Praze
• Název v anglickém jazyce: Cooperation of public administration and non-profit sector in the field of activation of seniors in Prague.
• Klíčová slova: aktivizace, senioři, neziskové organizace, státní sektor, samosprávy, Praha
• Klíčová slova anglicky: activation, seniors, non-profit organizations, public sector, municipalities, Prague
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.06.2022
• Datum zadání: 21.06.2022
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2023 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - Nový Kampus, C220, 220, seminární místnost ISS(part IMS)
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.05.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2023
• Oponenti: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.

Seznam odborné literatury

1.Active ageing. Praha: NIPOS, 2016. ISBN 978-80-7068-312-5. Dostupné z: https://www.culturenet.cz/coKmv4d994Swax/uploads/2018/06/Active-ageing-jako-vy%CC%81zva-pro-kulturu-v-C%CC%8CR.pdf
2.Aktivizace seniorů: trávení volného času a předcházení samotě. Centrum pro rodinu a sociální péči [online]. 2022. Dostupné z: https://www.crsp.cz/aktivizace-senioru-traveni-volneho-casu-a-predchazeni-samote/
3.DIMITROVÁ, Michaela. Demografické souvislosti stárnutí. Naše společnost [online]. CVVM, 2007. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c3/a1131/f28/Dimitrov%C3%A1,%20Michaela.%20Demografick%C3%A9%20souvislosti%20st%C3%A1rnut%C3%AD.p
4.FRIČ, Pavol. Neziskové organizace a ovlivňování veřejné politiky: (rozhovory o neziskovém sektoru II). Praha: Agnes, 2000. ISBN 80–902633–6–4.
5.GAJDOVÁ, Karin. Ekonomika neziskových organizací [online]. Slezská Univerzita v Opavě, 2020. Dostupné z: https://is.slu.cz/el/opf/zima2020/EVSBPENO/2713020/Ekonomika_neziskovych_organizaci_studijni_opora_2020_Gajdova.pdf
6.GODAROVÁ, Jana a Vlastimil BERAN. Manuál volnočasových aktivit seniorů. Cetifikovaná metodika. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí [online]. MPSV, 2017. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/650267/Manual_volnocasovych_aktivit_senioru.pdf/3340c823-455a-27f3-25af-2f0bae900f62
7.HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, Jaroslava. Aktivita jako projekt: diskurz aktivního stárnutí a jeho odezvy v životech českých seniorů a seniorek. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2013. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-152-7.
8.Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017: Aktualizovaná verze k 31. 12. 2014 [online]. MPSV, 2014. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372809/NAP_311214.pdf/0cc270fa-dbf9-fcd5-93d6-5e7b0e9376b2
9.Projekce obyvatelstva České republiky 2018–2100 [online]. Český statistický úřad, 2018. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/61566242/13013918u.pdf/6e70728f-c460-4a82-b096-3e73776d0950?version=1.2
10.Realizace kvantitativního výzkumu – životní postoje a preference seniorů: Analytická zpráva výzkumu [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2020. Dostupné z: .https://www.mpsv.cz/documents/20142/372809/Studie_Mindbridge_MPSV.pdf/b23b7fc3-8c55-1d72-70c6-b3180106659b
11.SOWA-KOFTA, Agnieszka, Izabela MARCINKOWSKA, Anna RUZIK-SIERDZIŃSKA a Raimonda MACKEVIČIŪTĖ. Ageing policies - access to services in different Member States [online]. Policy Department for Economic, Scientific and Quality of Life Policies, European Parliament, 2021. Dostupné z: doi:10.2861/93717.
12.STRATEGICKÝ RÁMEC PŘÍPRAVY NA STÁRNUTÍ SPOLEČNOSTI 2021–2025 [online]. MPSV, 2021. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/372809/Strategick%C3%BD+r%C3%A1mec+p%C5%99%C3%ADpravy+na+st%C3%A1rnut%C3%AD+spole%C4%8Dnosti_2021-2025.pdf/ebeffaa4-b010-6a72-e3b2-81e0fd5fcbd6
13.ŠIMKOVÁ, Martina. ODRAZ DEMOGRAFICKÉHO STÁRNUTÍ V EKONOMICE REGIONŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Demografie [online]. 2021, 63(2). Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/143550793/13005321q2_119.pdf/b755bff3-354b-4d57-ad36-86d565d50628?version=1.1
14.TOMEŠ, Igor a Kateřina ŠÁMALOVÁ. Sociální souvislosti aktivního stáří. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017. ISBN 978-80-246-3612-2.
15.VESELÝ, A. a NEKOLA, M. (Eds.) Analýza a tvorba veřejných politik. Praha: SLON. 2008. 406 s. ISBN: 978-80-86429-75-5.

Předběžná náplň práce

Výzkumným problémem, kterým se budu ve své práci zabývat je spolupráce státního a neziskového sektoru v oblasti aktivizace seniorů v Praze. V současné době je velkým problémem demografické stárnutí, kdy přibývá počet osob v důchodovém věku a zároveň ubývá počet ekonomicky aktivních osob. Tento problém je teprve na svém začátku, výrazněji začne být pociťován v průběhu několika (desítek) let, kdy nejpočetnější věkovou skupinu obyvatelstva budou tvořit lidé starší 65 let a průměrný věk obyvatel bude téměř 50 let (ČSÚ 2018). Dopady demografického stárnutí stále více zatěžují stát finančně, a to zejména ve formě zvyšujících se důchodů a financí vydaných na zdravotní péči nejen pro seniory. V reakci na stárnutí obyvatelstva a jeho dopady tak vznikají zařízení a organizace věnující se aktivizaci seniorů za účelem udržení jejich soběstačnosti, podpory jejich well-beingu, duševního zdraví a samozřejmě také podpory jejich důstojnosti v rámci zapojování se do společenského života. Do aktivizace se nejčastěji zapojují právě neziskové organizace, společně s konkrétními domovy pro seniory.
Téma diplomové práce jsem si vybrala zejména z toho důvodu, že právě neziskové organizace hrají v aktivizace seniorů významnou, ne-li hlavní roli a přijde mi zajímavé zkoumat jejich vztah se státními aktéry (samosprávou) ve vybraném městě, konkrétně zkoumat jejich spolupráci v rámci politik aktivizace přijímaných na úrovni MHMP, vydávaných opatření a následně i samotné implementace na úrovni neziskových organizací.

Výzkumný cíl:
Cílem této práce je vysvětlit konkrétní fungování spolupráce mezi veřejnou správou a neziskovým sektorem v oblasti aktivizace seniorů v Praze, a to v rámci několika předem definovaných aspektů.
Druhým cílem práce pak je identifikovat hlavní nedostatky, mezery a definovat možná zlepšení v rámci spolupráce ve vztahu mezi veřejnou správou a neziskovými organizacemi v oblasti aktivizace seniorů v Praze.

Výzkumné otázky:
1. Jakým způsobem je v rámci vztahu mezi veřejnou správou (vybranými městskými částmi, MHMP) a neziskovým sektorem nastavena spolupráce (vztahy, intenzita, iniciativa, …) ve zvolené oblasti a jaká pravidla pro ni platí?
2. Jaké hlavní nedostatky a mezery aktéři ve zkoumané oblasti definují?
3. Jakým způsobem by bylo možné zlepšit současný stav spolupráce?
4. Jakým způsobem se odráží cíle národních/regionálních strategických plánů do konkrétních cílů neziskových organizací?

Teoretická východiska:
Teoretická východiska své diplomové práce budu orientovat především na teorie spolupráce státu a veřejné správy, které definoval Pavol Frič (2000).
Spolupráce státního a neziskového sektoru funguje na té úrovni, že se tyto dva sektory vzájemně ovlivňují, doplňují a pomáhají si. Můžeme tedy říct, že jsou do jisté míry na sobě závislé. „Pro veřejnou správu je důležité, že nestátní neziskové organizace existují a snaží se pokrýt problémy, které v dané oblasti jsou. Naopak veřejná správa se snaží pomáhat nestátním neziskovým organizacím prostřednictvím různých finančních nástrojů. To vše může probíhat samozřejmě také za působení určitých regulačních opatření.“ (Gajdová 2020, s. 105).
V rámci vztahu mezi státním a neziskovým sektorem můžeme definovat 2 scénáře spolupráce (Frič 2000, s. 14-15). Na základě toho můžeme říct, zda v dané oblasti převažuje spolupráce spíše konfliktní či kooperativní. Frič rozděluje kooperativní spolupráci konkrétně na spolupráci průběžnou a spolupráci odloženou.
Scénář průběžné spolupráce se vyznačuje tím, že neziskové organizace monitorují problémové oblasti ve společnosti a identifikují ty problémy, které sami považují za závažné a mobilizují tlak na stát (vládu), aby se o problémy začal zajímat. Stát pak v návaznosti na to může reagovat vstřícně a následně vypracovává programy, jak problémy řešit. S jejich realizací se pak obrací na neziskové organizace. „Stát samozřejmě může také sám přijít na to, že určité služby nefungují tak, jak by měly, a vyzve neziskové organizace, aby se v daném směru angažovaly.“ (Frič 2000, s. 15). Naproti tomu scénář odložené spolupráce naopak poukazuje na to, když stát nereaguje na tlak řešit identifikované problémy a neziskové organizace se je pak snaží řešit samy. „Časem však stát přece jen shledá (sám nebo pod tlakem veřejnosti), že řešení identifikovaných problémů je ve veřejném zájmu, ocení úsilí neziskových organizací, snaží se využít jejich know-how, které nabyly při řešení problémů, a začne jim do určité míry na řešení daných problémů přispívat.“ (Frič 2000, s. 15).
Na základě těchto scénářů bych ráda zjistila, jaký typ spolupráce v oblasti aktivizace seniorů převažuje a jak pak konkrétní spolupráce probíhá. V rámci konkrétní formy spolupráce opět navážu na Pavola Friče, který se ve své práci zaměřoval na zkoumání konkrétní intenzity setkávání, vřelostí vztahů, iniciativy, ne/formálností setkání a také i na existenci výhody osobních kontaktů při jednání. Na všechny tyto body se budu snažit u neziskových organizací nalézt odpovědi.
Jako doplňkový teoretický koncept pak budu pracovat s konceptem vztahujícím se ke kvalitnímu životu seniorů – například konceptem aktivního stárnutí, který se vyskytuje v několika českých strategických dokumentech.

Výzkumný plán:
Zvolenou metodologií k výzkumnému cíli je případové studie, ve které budu pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zástupci zkoumaných organizací a institucí zkoumat vztahy mezi státním a neziskovým sektorem v oblasti aktivizace seniorů v Praze. Cílem zkoumání bude několik neziskových organizací působících v Praze v rámci aktivizace seniorů + zástupci vybraných městských částí či Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP). Respondenty budu hledat cíleně, a to na základě internetových stránek, popř. ucelených seznamů působících neziskových organizací. Další respondenty budu oslovovat na základě emailových adres uvedených na stránkách jednotlivých institucí.
Všechny rozhovory budou přepsány a na základě zvolených výzkumných otázek budu jejich odpovědi systematizovat a analyzovat. Jako doplňkovou metodu pak budu využívat obsahovou analýzu vybraných strategických dokumentů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The research problem I will deal with in my thesis is the cooperation between the state and the non-profit sector in the field of activation of the elderly in Prague. Demographic ageing is a major problem at the moment, with an increasing number of people of retirement age and a decreasing number of economically active people. This problem is only at its beginning, and will start to be felt more strongly in a few (decades) years, when the largest age group of the population will be people over 65 and the average age of the population will be almost 50 years (CSO 2018). The effects of demographic ageing are increasingly burdening the state financially, especially in the form of increasing pensions and funds spent on health care not only for the elderly. Thus, in response to the ageing population and its effects, facilities and organisations dedicated to the activation of seniors are being established in order to maintain their self-sufficiency, promote their well-being, mental health and, of course, promote their dignity in terms of participation in social life. It is most often non-profit organisations, together with specific homes for the elderly, that are involved in activation.
I chose the topic of my thesis mainly because NGOs play a significant, if not the main role in the activation of the elderly and I find it interesting to explore their relationship with state actors (local government) in the selected city, specifically to examine their cooperation within the activation policies adopted at the level of the MHMP, the measures issued and then the actual implementation at the level of NGOs.

Research objective:
The aim of this thesis is to explain the functioning of cooperation between the state and the non-profit sector, specifically in the context of policy setting at the state or regional level and the subsequent implementation of individual measures in specific non-profit organizations.

Research questions:
1.How is cooperation in the relationship between the state (selected city districts, MHMP) and the non-profit sector set up in the selected area and what rules are set for this cooperation?
2.How do non-profit organizations accept the set policy of activation of seniors in Prague (MHMP or city districts) and how do they implement it in practice?
3.How are the aims of the national/regional strategic plans reflected in the specific aims of the NGOs?
4.What are the main gaps and weaknesses we can define in the researched area?

Theoretical background:
The theoretical background of my diploma thesis will be oriented mainly on the theories of cooperation between the state and public administration defined by Pavol Frič (2000).
The cooperation between the state and the non-profit sector works on the level that these two sectors influence, complement and help each other. Thus, we can say that they are to some extent interdependent. "It is important for the public administration that NGOs exist and try to cover the problems that exist in a given area. On the other hand, the public administration tries to help NPOs through various financial instruments. All this can of course also take place under the influence of certain regulatory measures." (Gajdová 2020, p. 105).
Within the relationship between the state and the non-profit sector we can define 2 scenarios of cooperation (Frič 2000, p. 14-15). Based on this, we can tell whether cooperation in a given area is more conflict-dominated or cooperative. Frič divides cooperative cooperation specifically into ongoing cooperation and deferred cooperation.
The scenario of continuous cooperation is characterized by NGOs monitoring problem areas in society and identifying those problems that they themselves consider serious and mobilizing pressure on the state (government) to address the problems. The state can then respond positively and subsequently develop programmes to address the problems. It then turns to NGOs to implement them. "Of course, the state can also find out on its own that certain services are not working as they should and invite NGOs to get involved in that direction." (Frič 2000, p. 15). The deferred cooperation scenario, on the other hand, refers to when the state does not respond to pressure to address identified problems and the NGOs then try to address them themselves. "Eventually, however, the state finds (on its own or under public pressure) that solving the identified problems is in the public interest, appreciates the efforts of the NGOs, tries to use the know-how they have acquired in solving the problems, and begins to contribute to some extent to solving the problems." (Frič 2000, p. 15).
Based on these scenarios, I would like to find out what type of cooperation prevails in the field of activation of the elderly and how the concrete cooperation then takes place. In terms of the specific form of cooperation, I will again follow Pavol Frič, who in his work focused on examining the specific intensity of meetings, the warmth of relationships, the initiative, the non/formality of meetings, and also the existence of the advantage of personal contacts in meetings. I will try to find answers to all these points in non-profit organizations.
As a complementary theoretical concept, I will then work with a concept related to the quality of life of the elderly - for example, the concept of active ageing, which appears in several Czech strategic documents.

Research Plan:
The chosen methodology for the research objective is a case study in which I will use semi-structured interviews with representatives of the organizations and institutions under study to explore the relationship between the state and the non-profit sector in the field of activation of the elderly in Prague. The target of the research will be several non-profit organizations operating in Prague in the field of activation of seniors + representatives of selected city districts or the Municipality of Prague. I will be looking for respondents on the basis of websites or comprehensive lists of active NGOs. Other respondents will be approached on the basis of email addresses listed on the websites of individual institutions.
All interviews will be transcribed and I will systematize and analyze their answers based on the selected research questions. I will then use content analysis of selected strategic documents as a complementary method.