Aplikace Polybiovy teorie anacyklózy na moderní dějiny Francie

• Název práce v češtině: Aplikace Polybiovy teorie anacyklózy na moderní dějiny Francie
• Název v anglickém jazyce: Application of Polybius' Theory of Anacyclosis to the Modern History of France
• Klíčová slova: Polybios, anacyklóza, moderní dějiny Francie
• Klíčová slova anglicky: Polybius, anacyclosis, modern history of France
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Tomáš Halamka, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.05.2022
• Datum zadání: 28.05.2022
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.04.2024
• Oponenti: Mgr. Jakub Franěk, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Seznam klíčových děl k tématu

Lockwood, H. C. (1890). Constitutional History of France. Chicago and New York: Rand, McNally and company.

Michelet, J. (1967). The History of the French revolution. Chicago and London: The University of Chicago Press.

Pédech, P. (1964). La Méthode historique de Polybe. Paris: Les Belles Lettres.

Polybios. (2008). Dějiny I. Praha: Baset, Arista, Maitrea.

Polybios. (2009). Dějiny II. Praha: Arista, Maitrea, TeMi CZ.

Polybios. (2011). Dějiny III. Praha: Baset, Arista.

Polybios. (2012). Dějiny IV. Praha: Baset, Arista.

Walbank, F. W. (1957). A Historical Commentary on Polybius (Vol. I). Oxford: Clarendon Press.

Walbank, F. W. (1967). A Historical Commentary on Polybius (Vol. II). Oxford: Clarendon Press.

Walbank, F. W. (1979). A Historical Commentary on Polybius (Vol. III). Oxford: Clarendon Press.

Předběžná náplň práce

Klíčová výzkumná otázka
Lze využít Polybiovu teorii anacyklózy pro vysvětlení moderního dějinného vývoje Francie?

Význam tématu
V rámci své bakalářské práce bych se chtěla navrátit k předmodernímu myšlení a pokusit se jím vysvětlit moderní dějinný vývoj, což by mohlo vést k obohacení jeho dosavadní interpretace o novou dimenzi vycházející z klasického politického myšlení. Aplikací teorie antického myslitele Polybia na moderní dějiny mohu také ověřit, zda lze samotnou teorii považovat za univerzálně platnou, nebo je na ni nutno nahlížet pouze v kontextu doby jejího vzniku.

Způsob řešení výzkumné otázky
Za účelem využití teorie anacyklózy budu nejprve nutné anacyklózu popsat a vymezit, jakým způsobem Polybios na státní režimy nahlíží. Po deskripci Polybiovy optiky, od které se celá práce bude odvíjet, bude následně tato optika využita k analýze jednotlivých státních převratů od pádu starého režimu po Pátou Francouzskou republiku primárně ve vztahu k tomu, zdali na nich lze pozorovat anacyklózu. Počet hodnocených převratů se budu snažit zachovat ve větším rozsahu v souladu s Polybiovým nahlížením, samotný výběr klíčových událostí však bude specifikován až v práci samotné.
Práce bude tedy koncipována jako případová studie, jelikož se o aplikaci teorie pokusí výlučně na případu Francie. Závěrem bude zhodnoceno, zda lze Polybiovu teorii anacyklózy použít pro vysvětlení francouzského vývoje.

Prameny
Primárním zdrojem pro mou práci bude Polybiovo dílo, ze kterého se pokusím co nejvěrněji vycházet a které se budu snažit osvojit v takové míře, abych se co nejvíce přiblížila jeho myšlení. I přesto, že se Polybiovy práce z valné části nedochovaly, stále zbývá část Dějin, na kterou lze plnohodnotně navázat a která ovlivnila již řadu významných autorů politického myšlení.
Pro lepší pochopení Polybia budu využívat jako sekundární zdroj interpretace historiků – kupříkladu ty od uznávaného historika na Polybia Franka Williama Walbanka či Paula Pedécha, z jehož francouzské perspektivy budu moci profitovat. Pozornost budu soustředit zejména na komentáře historiků ke knize první a šesté Polybiových Dějin.
V rámci výzkumu francouzské historie se budu orientovat na zavedená díla kupříkladu historika francouzských dějin Julese Micheleta, neopomenu také ale z politologického hlediska důležitější ústavní dějiny.

Dostupná data a jejich omezení
Nejen žádoucí nové možnosti nahlížení, ale zároveň nevýhodu v podobě možné misinterpretace přináší užití více než dva tisíce let staré teorie antického myslitele. Polybios také popisuje režimy převážně jako nesmíšené, ovšem při pohledu do historie Francie se často jedná o režimy smíšené, hybridní. Bude tedy nutné Polybiův slovník a Polybiovo myšlení patřičně operacionalizovat.
Nejpodstatnějším omezením je však široký výběr klíčových dějinných událostí ve Francii, který neumožňuje zkoumat jednotlivé převraty do hloubky. Tento přístup ovšem odpovídá nahlížení Polybia, kterému jde zejména o institucionální nastavení režimu, a proto byl zvolen tento postup jakožto nejvěrnější. Aspirace této práce tak netkví v co nejpřesnější historické analýze převratů, ale v jejich nahlížení skrze zvolenou teorii.