Zpracování viny u osob ve výkonu trestu
Název práce v češtině: | Zpracování viny u osob ve výkonu trestu |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Dealing with the guilt of persons serving a sentence. |
Klíčová slova: | etika, hřích, morálka, odnětí svobody, odpuštění, smíření, svědomí, vina, víra, vězeň, trest |
Klíčová slova anglicky: | ethics, sin, morality, imprisonment, forgiveness, reconciliation, conscience, guilt, faith, prisoner, punishment |
Akademický rok vypsání: | 2021/2022 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra systematické teologie a filosofie (do 2023) (26-KST) |
Vedoucí / školitel: | MUDr. Jan Fošum, Dr. theol. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 17.01.2022 |
Datum zadání: | 18.01.2022 |
Datum a čas obhajoby: | 11.01.2023 13:30 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 08.11.2022 |
Datum odevzdání tištěné podoby: | 15.11.2022 |
Datum proběhlé obhajoby: | 11.01.2023 |
Oponenti: | ThLic. Mgr. Tomáš Mohelník, Th.D. |
Zásady pro vypracování |
Pravidelné konzultace s vedoucím práce |
Seznam odborné literatury |
ANZENBACHER, Arno. Úvod do etiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 9788020009173.
Efektivita trestní politiky z pohledu recidivy. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2016. ISBN 978-80-7338-164-6. FURGER, Franz. Etika seberealizace, osobních vztahů a politiky. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1061-0 HARMAN, Gilbert. Guilt-free morality. Oxford studies in Metaethics 4:203-14 (2009). HILPERT, Konrad. Základní otázky křesťanské etiky. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2017. ISBN 978-80-7325-442-1. JASPERS, Karl. Otázka viny: příspěvek k německé otázce. Praha: Academia, 2006. 80-200-1455-1 Katechismus katolické církve [online]. KATCHADOURIAN, Herant. Guilt: The Bite of Conscience. CA: Stanford University Press, 2010. ISBN 9780804763615. KOCVRLICHOVÁ, Marta. Vina. Praha: Triton, 2006. ISBN 80-7254-684-8. LACHMANOVÁ, Kateřina. Vězení s klíčem uvnitř. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7915-594-8. NIETZSCHE, Friedrich. Genealogie morálky. „Vina a špatné svědomí“ a příbuzné věci. Praha: OIKOYMENH, 2009. ISBN 978-80-7298-369-8. Papežská rada pro spravedlnost a mír. Kompendium sociální nauky církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7915-014-1. Restorativní justice, Sborník příspěvků a dokumentů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004. ISBN 80-7338-021-8 TANGNEY, June Price. Recent Advantages in the Empirical Study of Shame and Guilt. American Behavioral Scientist, 38(8), 1132–1145 (1995). TOMÁŠEK, Jan. Úvod do kriminologie: jak studovat zločin. Praha: Grada, 2010. 978-80-247-2982-4. TOURNIER, Paul. Vina. Praha: Návrat domů, 1995. WEBER, Helmut. Všeobecná morální teologie. Praha: Vyšehrad, 1998. 80-7021-292-6. |
Předběžná náplň práce |
Diplomová práce (DP) se zabývá etickým tématem viny a jejím zpracováním u osob ve výkonu trestu. Pro účely DP je potřeba nahlížet na problematiku viny u odsouzených prizmatem zpracování viny nerovná se odpykaný trest, neboť vina zasahuje nitro jedince přesahující systémové externality (výkon trestu, trestní sazba apod.). Vina je inherentní s lidským svědomím a prostupuje rovinou duchovní. V teoretickém rámci představí práce koncept viny a možnosti jejího zpracování. Praktická část nabídne zpracování tří vybraných kazuistik osob ve výkonu trestu – jejich vyrovnání či vyrovnávání se s vlastní vinou. Stěžejním východiskem vybraných případů je udělení dlouhodobých trestů (více než 20 let) a doznání viny odsouzených, tedy relevantní předpoklad nepopírání vlastního zavinění. Význam kazuistik pro potřeby DP spočívá v opírání se o teoretická východiska, tedy v rozebrání následujících a dalších témat s odsouzenými:
- vlastní pojmenování viny (subjektivní pocit, hřích, stud); - veřejné otevření tématu viny (psycholog, duchovní, spoluvězeň, rodina); - koncept odpuštění a jeho adresát (Bůh, oběť, já sám); - restorativní služba (podstoupení, ano, ne, jakou formou); - vliv víry na vnímání viny (náboženské pojetí s ohledem na prožívání viny); - změny vnímání viny (bezprostředně po činu vs. dnes); - kolektivní vina – K. Jaspers (špatné prostředí, okolnosti trestního činu); - zpracování viny jako předpoklad nápravy. Cílem DP je reflexe teoretické roviny a zpracovaných kazuistik, které mohou vyústit v kritické zhodnocení teoretických předpokladů. ÚVOD TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1. Vymezení pojmů 1.1. Etika, morálka, dobro, zlo, svědomí, hřích. 1.2. Vina z teologického pohledu – křesťanství, budhismus, hinduismus, islám 1.3. Vina z pohledu vědních oborů – psychologie, sociologie, filozofie, právo. 1.4. Shrnutí kapitoly 2. Zpracování viny jako předpoklad smíru 2.1. Odpuštění a smíření 2.2. Teologické zpracování viny 2.2.1. Západní náboženství (křesťanství) 2.2.2. Východní náboženství (buddhismus, hinduismus, islám) 2.3. Psychologické přístupy 2.4. Restorativní služba 2.5. Smírčí komise 2.6. Shrnutí kapitoly 3. Vězeňský systém ČR 3.1. Trest 3.2. Koncept vězení 3.3. Program zacházení s odsouzenými (vzdělávací, výchovné aktivity). 3.4. Služby vězeňského systému (duchovenská služba – vězeňští kaplani i dobrovolní duchovní, psychologové, vychovatelé). PRAKTICKÁ ČÁST 4. Definování cíle výzkumu 4.1. Metodika sběru dat 4.2. Charakteristika zkoumaného vzorku 4.3. Kazuistiky EVALUACE 5. Interpretace výsledků kazuistik 5.1. Konfrontace teoretické části s empirickým zjištěním 5.2. Formulace možných doporučení ZÁVĚR |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
The diploma thesis (DT) deals with the ethical topic of guilt and its coping by persons serving a sentence in a prison. For the purposes of DT, it is necessary to distinguish guilt and punishment. Guilt contrary to punishment goes beyond a systemic externality (execution, sentence, etc.). Guilt is closely connected with the human conscience. It also touches the human spirituality.
In the theoretical framework, the DT introduces the concept of guilt and the possibilities of its coping. The practical part deals with the introduction of three case studies of persons serving a sentence - their perception and coping with a guilt feeling. The key starting point for selected cases are long-term sentences (more than 20 years) and the confession of convicts, which represents the relevant presumption - not denying a guilt. The importance of case studies is the theoretical background and analysis the following and other topics: - own perception of guilt (subjective feeling, sin, shame); - public expression of guilt (psychologist, priest, fellow prisoner, family); - forgiveness and its addressee (God, victim, myself); - restorative service (submission, yes, no, in what form); - the perception of guilt by lense of faith (religious conception with regard to experiencing guilt); - difference in perception of guilt (immediately after the act vs. today); - collective guilt - K. Jaspers (circumstances of the crime); - coping with guilt as a precondition for redress. The goal of the thesis is to present theoretical reflection and case studies. This may result in a critical evaluation of theoretical assumptions. |