Apofenie, její měření a její psychologické a demografické koreláty

• Název práce v češtině: Apofenie, její měření a její psychologické a demografické koreláty
• Název v anglickém jazyce: Apophenia, its measurements, and its psychological and demographic correlates
• Klíčová slova: apofenie, pareidolie, error management, semiotika, interpretace
• Klíčová slova anglicky: apophenia, pareidolia, error management, semiotics, interpretation
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra filosofie a dějin přírodních věd (31-107)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Petr Tureček, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.11.2021
• Datum zadání: 15.11.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 15.11.2021

Předběžná náplň práce

Tendence vyhledávat v prostředí smysluplné vzorce je jednou z důležitých lidských vlastností. V některých případech jsou však identifikované vzorce pouze iluzorní. Tyto případy nazýváme souhrnně jako projevy apofenie. Ta je obvykle definována jako dispozici k chybám prvního typu (false positive). Zároveň se ukazuje, že apofenie pozitivně koreluje s mírou Otevřeností vůči novým zkušenostem (Blain, 2020).

Míra apofenie vykazuje podle dostupné literatury jistou korelaci se sklony k projevům schizofrenie (Blain, 2020). Obě tyto charakteristiky by mohly být spojeny skrze zvýšenou míru Otevřenosti (Jedné ze škál takzvané „velké pětky“ – (Digman, 1990)). Pozitivní schizotyp také koreluje s Magical Ideation (MI), která je definována jako „víra ve formy příčin, které jsou podle konvenčních standardů nepřípustné“ (Eckblad & Chapman, 1983).V současné době bohužel chybí standardizovaný nástroj, který by umožňoval míru apofenie u jednotlivců zkoumat.

Nejvíce prozkoumanou složkou apofenie je pareidolie. V případě pareidolie se jedná o speciální případ apofenie,kdy dochází k identifikaci iluzorních vzorců při bezprostředním zpracováním smyslové informace. Pozornost je však v současné literatuře věnována takřka výhradně pareidolii vizuální (tendenci vidět obličeje nebo celé postavy v mracích, kůře stromu, čajových lístcích a podobně.)Cílem této práce je vytvořit test míry náchylnosti k sémantické pareidolii (tendenci přisuzovat smysl náhodně generovanému textu) na základě dat z pilotního dotazníku (“Cicerobot,” 2015)[TP1] . a dále studovat její souvislost s vizuální pareidolií a mírou Magical Ideation, pro které existují kanonické dotazníky. Pomocí faktorové analýzy budeme studovat, zda tyto tři dispozice, které souvisejí s vyšší tendencí k chybám prvního typu, sdílejí společný podložní faktor a zda má tedy smysl mluvit o apofenii jako o obecné charakteristice jednotlivce, která v posledu udává poměr mezi senzitivitou a specificitou při zpracování přicházejícího signálu.

Error Management theory (EMT) (Haselton & Buss, 2000) predikuje odlišné optimální rozřešení tohoto trade-offu u mužů a u žen (přičemž tento rozdíl může být dále závislý na kontextu, v jakém se respondent nachází). Práce se tedy bude rovněž věnovat tomu, jak skóre podél hypotetického podložního faktoru nebo jednotlivých složek apofenie souvisí se standardními demografickými a psychologickými prediktory, např. s pohlavím, věkem, vzděláním, zaměstnáním, zbožností, extraverzí a dalšími dimenzemi „Velké pětky“.

Práce tedy bude obsahovat dvě studie z nichž první se zaměří na vytvoření přiměřeně krátkého, ale zároveň dostatečně vypovídajícího testu sémantické pareidolie, přičemž druhá studie využije tento nástroj při zkoumání širších souvislostí evoluce člověka.

Blain,S. D. (2020). Apophenia as the Disposition to False Positives: A Unifying Framework for Openness and Psychoticism Scott. Journal of Abnormal Psychology, (129).
Cicerobot. (2015). Retrieved from http://www.cicerobot.com/
Digman, J. M. (1990). Digman, J. M. (1990). Personality structure Emergence of the five-factor model. Annual Review of Psychology, 41, 417-440. Annual Review of Psychology, 41, 114–440.
Eckblad, M., & Chapman, L. J. (1983). Magical ideation as an indicator of schizotypy. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 51(2), 215–225. https://doi.org/10.1037//0022-006x.51.2.215
Haselton, M. G., & Buss, D. M. (2000). Error management theory: A new perspective on biases in cross-sex mind reading. Journal of Personality and Social Psychology, 78(1), 81–91. https://doi.org/10.1037/0022-3514.78.1.81

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The tendency to search for meaningful patterns in the environment is a prominent human attribute. In some cases, identified patterns are only illusory. These cases are manifestations of apophenia, commonly defined as a disposition for type one errors (false positives). It was suggested that apophenia positively correlates with Openness to Experience. (Blain, 2020).

According to the available literature, the rate of apophenia shows correlates with predispositions of schizophrenia (Blain, 2020). Both of these characteristics could be connected through a higher rate of Openness (one of the dimensions of the “Big Five” (Digman, 1990)). Positive schizotypy [RG1] also correlates with Magical Ideation (MI), which is defined as “belief in forms of causation that by conventional standards are invalid.” (Eckblad & Chapman, 1983). Regrettably, we so far lack a standardized tool that would allow examination of the rate of apophenia in an individual.

The most explored component of apophenia is pareidolia, in which the detection of illusory patterns occurs during the processing of immediate sensory inputs. However, attention is almost solely restricted to visual pareidolia (the tendency to see faces or entire characters in clouds, tree bark, tea leaves etc.) The goal of this thesis [RG2] is to create a test of the degree of susceptibility towards semantic pareidolia (the tendency to discern meaning in a randomly generated text) on the basis of a pilot questionnaire (“Cicerobot,” 2015), and also to study its relationship with visual pareidolia and the rate of Magical Ideation, for which there are canonical questionnaires. With factor analysis, we will explore, whether these three dispositions, that are related to an increased tendency to type one error, share a common underlying factor and if it, therefore, makes sense, to consider apophenia as a general characteristic of an individual. A characteristic that perhaps captures an individual’s resolution of the trade-off between sensitivity and specificity in signal processing.

Error Management Theory (EMT) (Haselton & Buss, 2000) predicts different optimal resolution of this trade-off between men and women (whereas this difference can be dependent on the context in which the respondents are situated). The thesis will focus on how the score on the hypothetical underlying factor, or the individual components of apophenia, relate with standard demographic and psychological predictors, for example, sex, age, education, occupation, religiousness, extraversion, and other dimensions of the “Big Five”.

The thesis will therefore contain two studies, the first will focus on creating a short yet powerful semantic pareidolia test, whereas the second will utilize this tool to examine a broader context of human evolution.

Blain, S. D. (2020). Apophenia as the Disposition to False Positives: A Unifying Framework for Openness and Psychoticism Scott. Journal of Abnormal Psychology, (129).
Cicerobot. (2015). Retrieved from http://www.cicerobot.com/
Digman, J. M. (1990). Digman, J. M. (1990). Personality structure Emergence of the five-factor model. Annual Review of Psychology, 41, 417-440. Annual Review of Psychology, 41, 114–440.
Eckblad, M., & Chapman, L. J. (1983). Magical ideation as an indicator of schizotypy. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 51(2), 215–225. https://doi.org/10.1037//0022-006x.51.2.215
Haselton, M. G., & Buss, D. M. (2000). Error management theory: A new perspective on biases in cross-sex mind reading. Journal of Personality and Social Psychology, 78(1), 81–91. https://doi.org/10.1037/0022-3514.78.1.81