Vybrané dopady klimatických změn na ptáky v horách Evropy: posuny ve výškovém rozšíření, změny početnosti a změny fenologie

• Název práce v češtině: Vybrané dopady klimatických změn na ptáky v horách Evropy: posuny ve výškovém rozšíření, změny početnosti a změny fenologie
• Název v anglickém jazyce: Selected impacts of climate change on birds in European mountains: shifts in altitudinal distribution, population changes and changes in phenology
• Klíčová slova: ptáci, klimatická změna, výškové posuny, nadmořská výška, distribuce, početnosti, fenologie, životní strategie
• Klíčová slova anglicky: birds, climate change, altitudinal shifts, altitude, distribution, abundance, phenology, life history strategy
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav pro životní prostředí (31-550)
• Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Jiří Reif, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 13.11.2021
• Datum zadání: 13.11.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 13.11.2021
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.08.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 11.09.2023
• Oponenti: Mgr. Adriana Hološková

Předběžná náplň práce

Horské ekosystémy jsou jedny z nejohroženějších v celosvětovém měřítku a riziko má během tohoto století výrazně stoupat. Jedním z hlavních ohrožujících faktorů je klimatická změna, kdy horské druhy mohou trpět nedostatkem prostoru pro vyrovnání se s jejími dopady: obvyklou reakcí organismů na změnu klimatu je posun areálu do míst, které lépe odpovídají jejich klimatické nice; druhy nejvyšších poloh však nemohou svoji niku takto v prostoru sledovat, protože ze zjevných důvodů se nedostanou výše, než kam sahají horské vrcholky, resp. vzhledem k morfologii terénu jsou tato místa plošně velmi omezená. V těchto závislostech ovšem přetrvává řada nejasností, které by bakalářská práce na základě studia dostupné literatury mohla objasnit:
- Řada druhů se neposunuje klimaticky předpovídaným směrem, ale opačně nebo vůbec. Je toto způsobeno převahou vlivu jiných faktorů (např. změnou využití krajiny, rušením lidmi)? Nebo nějakými specifickými druhovými vlastnostmi?
- Běžně se skloňuje výše popsaný problém s nemožností posunu u vysokohorských druhů do vyšších elevací kvůli nedostatku prostoru, ale ve skutečnosti to nemusí být tak horké – je to jistě záležitost relativně nízkých Krkonoš, odkud opravdu může alpínské pásmo i s jeho obyvateli zcela zmizet, ale ve vysokých polohách Alp může být prostoru pro posuny výše dostatek: akorát se prostě všechno (hranice lesa, kleč, alpinské trávníky…) šoupne trochu výš. Bere se tohle při oceňování dopadů klimatických změn v úvahu?
- Ačkoliv působení klimatické změny coby ultimátního faktoru je zjevné a dobře objasněné, z ochranářského hlediska je velmi málo informativní (s klimatem nic moc neuděláme, je to spíš v rukou politiků na globální úrovni). Potřebujeme proto znát proximátní mechanismy, kterými klima působí. Ptáky coby endotermní organismy na ně samotné klima zřejmě ovlivňuje jen málo, byť na horách to bude asi přeci jen silnější, takže je třeba hledat faktory, prostřednictvím kterých klima působí na jejich populace: potrava, biotop. Co se o tom ví? Známe např. práce z arktické tundry, které popisují její zarůstání dřevinami místo lišejníků, ale je otázkou, zda lze najít analogii třeba v Alpách v případě posunu hranice lesa a zda případný posun této hranic vysvětlí posuny výškového rozšíření pták.
Zodpovězení těchto otázek bude náplní bakalářské práce.