Metody stanovení evapotranspirace v mokřadech a spotřeba podzemní vody evapotranspirací mokřadů v povodí Liběchovky a Pšovky

• Název práce v češtině: Metody stanovení evapotranspirace v mokřadech a spotřeba podzemní vody evapotranspirací mokřadů v povodí Liběchovky a Pšovky
• Název v anglickém jazyce: Approaches to estimate wetland evapotranspiration and the evapotranspiration loss of groundwater from wetlands in the Liběchovka and Pšovka catchments
• Klíčová slova: mokřad, evapotranspirace, Pšovka, Liběchovka, podzemní voda, hladina, průtok
• Klíčová slova anglicky: wetland, evapotranspiration, Pšovka, Liběchovka, groundwater, discharge
• Akademický rok vypsání: 2021/2022
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky (31-450)
• Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Jiří Bruthans, Ph.D.
• Řešitel: Bc. Karel Pátek - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.10.2021
• Datum zadání: 11.10.2021
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 02.06.2022
• Oponenti: Mgr. Martin Slavík, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Pšovka nad Mělnickou Vruticí je relativně malý pramenný tok s průtokem obvykle pod 100 l/s, průtok v čase příliš nekolísá, protože voda do toku vyvěrá z pramenů, povrchový odtok je zanedbatelný. Pšovka se tak dobře hodí k sledování průtoků během roku na profilech a vlivu výparu v suchých letních obdobích. V povodí Pšovky a Liběchovky je řada mokřadů. Vody Pšovky se nad obcí Mělnická Vrutice obvykle zcela ztrácí do podzemí. Z větší části jsou ztráty způsobené jímáním podzemní vody, určitá část ale může být způsobena i výparem v letním období z mokřin ve dně údolí. Vliv výparu bude mít následujících letech s rostoucí teplotou tendenci dále narůstat, a proto je vhodné určit jaký podíl na ztrátách vodnosti toku má evapotranspirace v různých obdobích roku, aby bylo možné odhadnout zastoupení tohoto faktoru v budoucnu. Studie na Pšovce a Liběchovce bude využitelná i na další vodohospodářsky důležitá povodí v české křídové pánvi.
Rešeršní část práce
Zaměřit se na metody měření a výpočtů evapotranspirace z mokřadů . Případně specifika určování výparu v úzkých a hlubokých údolích, pokud k tomu bude odborná literatura. Předpokládá se rešerše odborných zejména anglických článků.

Praktická část práce
Vytvořit 2 profily na tocích Pšovky a Liběchovky, které by pomocí tlakových čidel umožňovaly kontinuálně samočinně měřit hladinu a potažmo průtok. Na profilech provádět občas přeměřování průtoku, aby byl vytvořen dostatečný počet bodů pro stanovené konzumpční křivky, tj vztahu mezi hladinou na profilu a jí odpovídajícímu průtoku. Srovnat průtoky s průběhem hladiny v piezometru.
Pomocí údajů z čidel a naměřených bodových hodnot průtoků určit, jak se mění průtoky v čase a srovnat průtoky se srážkami a vypočtenou intenzitou potenciální evapotranspirace podle Oudina ze záznamu teploty vzduchu z ČHMU.
Pomocí GIS stanovit plochu mokřadů jak pro sledované profily, tak i pro celé povodí Pšovky a Liběchovky a spočítat celkovou potenciální evapotranspiraci pro obě povodí v denním kroku a srovnat jí s průtokem naměřeným na vodoměrných profilech . Dále lze zpracovat naměřená data z hladiny podzemní vody z nivy .