Problematika (ne)zaměstnanosti osob ve věkové skupině nad 50 let

• Název práce v češtině: Problematika (ne)zaměstnanosti osob ve věkové skupině nad 50 let
• Název v anglickém jazyce: The problematics of (un)employment of persons in the age group over 50 years old
• Klíčová slova: trh práce, nezaměstnanost, lidé starší 50 let, ageismus
• Klíčová slova anglicky: labour market, unemployment, people older than 50 years, ageism
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 27.09.2021
• Datum zadání: 27.09.2021

Seznam odborné literatury

BROŽOVÁ, D. Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Sociologické nakladatelství, 2003. ISBN 80-86429-16-4.
BRAUN, V. and CLARKE, V. Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 2006. ISSN 1478-0887. Dostupné z: file:///C:/Users/Krist%C3%BDna/Downloads/Braun%20Clarke%202006%20Using%20thema tic%20analysis%20(1).pdf
CIMBÁLNÍKOVÁ, L., FUKAN, J., LAZAROVÁ, B., NAVRÁTILOVÁ, D., NOVOTNÝ, P., ODRAZILOVÁ, R., PALÁN, Z., RABUŠICOVÁ, M., RAJMONOVÁ, M., ŘEHÁKOVÁ, L., ŠTOROVÁ, I. Age Management pro práci s cílovou skupinou 50+. Praha: AIVD ČR, 2012. ISBN 978-80-904531-5-9.
CASTLEBERRY, A. a A. NOLEN. Thematic analysis of qualitative research data: Is it as easy as it sounds?. Currents in Pharmacy Teaching and Learning. USA, 2018, ISSN 808-809. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1877129717300606
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9.
HOLMANN, Robert, 2016. Ekonomie. 6. vydání. Praha: C. H. Beck.720 stran. ISBN 978- 80-7400-278-6.
JANÍČKOVÁ, P. Zaměstnanci ve věku 50plus: loajální stmelovači týmů. Veřejná správa, 2012, 20, 12-13.
KAUFMANN, J-C. Chápající rozhovor. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-033-9.
KREBS, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-276-1.
LAZAROVÁ, B.; JŮVA, V. Učitelé a faktor času: o proměnách pracovního sebepojetí [online]. Studia paedagogica, 2010 [cit. 2021-09-20]. ISSN 2336-4521. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/110/212
MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994. ISBN 80-901424-98-4.
MIŠOVIČ, Ján. Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor. Praha: Slon, 2019. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-285-2.
MPSV. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011 [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2011/Anal2011.pdf
Vláda České Republiky. Strategie Evropa 2020 a ČR [online]. [cit. 2021-09-20]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa2020/cr/eu-2020-a-cr-78696/
POTŮČEK, M. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. ISBN 80- 85850-01-X.
RIEGER, Karel, 2007. Ekonomická psychologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-1185-0.
RIEVAJOVÁ, E. a kol. Stárnutí a politika zaměstnanosti - Česká republika. 1. vydání. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2004. ISBN 80-86552-97-7.
ŠMAJSOVÁ BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2013. ISBN 978-80-247-4282-3.
ŠVAŘÍČEK, Roman a Klára ŠEĎOVÁ. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0.
ÚŘAD PRÁCE. Nezaměstnanost v březnu klesla na 4,2 % [online]. [cit. 2021-09-20]. MPSV, 7. 4. 2021. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/2061970/07_04_2021_TZ_nezamestnanost_brezen.pdf/
VIDOVICOVÁ, L., RABUŠIC, L. Věková diskriminace - ageismus: úvod do teorie a výskyt diskriminačních přístupů ve vybraných oblastech s důrazem na pracovní trh. Praha, Brno: VÚPSV, 2005.
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Zákon č. 73/ 2011 Sb., o Úřadu práce České republiky

Předběžná náplň práce

A. vymezení výzkumného problému
Tématem mé diplomové práce je zkoumání problematiky (ne)zaměstnanosti osob ve věkové skupině nad 50 let. Jak je již ze samotného názvu patrné, v práci jsem se rozhodla věnovat osobám starším 50 let a jejich roli na trhu práce v České republice.
Domnívám se, že se jedná o téma velmi aktuální. Téma, které rezonuje nejen českou společností, ale i tou zahraniční. Neúprosný demografický vývoj a stárnutí populace, nízká porodnost, nedostatek pracovní síly, náklady na důchodové systémy, trend dřívějšího odchodu do důchodu, ale naopak i prodlužování věku odchodu do důchodu. To vše bezesporu přímo souvisí s problémem trvalého poklesu počtu obyvatel v produktivním věku. Z toho důvodu je otázka zaměstnávání starších osob stále významnější. „Demografický vývoj ukazuje neudržitelnost stavu, kdy trh práce především využívá osoby ve středním produktivním věku. Bez zapojení mladších, ale i starších osob bude docházet ke stálému poklesu počtu zaměstnaných osob, naopak při jejich zapojení je možné z velké části eliminovat negativní důsledky stárnutí obyvatel.“ (ČSÚ, 2012: 7) Český statistický úřad mimo jiné poukazuje i na to, trh je ohrožen nedostatkem flexibilních úvazků, které by napomohly zapojit na trhu práce i osoby, které jsou z něj z mnoha rozlišných důvodů vyloučeny.
Projekce Českého statistického úřadu z roku 2013 odhadují, že v České republice do roku 2050 prudce naroste počet osob starších 65 let, a naopak počet dětí se sníží. „Podle střední varianty projekce dojde do roku 2050 k více než zdvojnásobení počtu obyvatel ve věku nad 65 let, přičemž u nejstarších osob, tj. nad 85 let, dojde dokonce k zpětinásobení jejich dosavadního počtu.“ (VÚPSV, 2013: 7)
Ačkoli je situace s nezaměstnaností v České republice posledních pár let poměrně přínosná a procento nezaměstnaných lidí je poměrně nízké, neodráží však tato skutečnost reálnou situaci. A to především z toho důvodu, že ne každý jedinec, který se na Úřad práce dostane, má stejnou příležitost práci získat. Existují na trhu práce skupiny, které by se dali označit za znevýhodněné a diskriminované. Jednou z těchto skupin mohou být i lidé ve věkové skupině nad 50 let.
„K 31. 3. 2021 evidoval Úřad práce ČR celkem 306 616 uchazečů o zaměstnání. Mezi evidovanými bylo 107 764 uchazečů o zaměstnání nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35,1 %.“ (Úřad práce, 2021) Tyto údaje jasně demonstrují, že je skupina lidí starších padesáti let na trhu práce znevýhodněná.
Lazarová a Jůva (2010) uvádí, že toto znevýhodnění je mimo jiné způsobeno stereotypy, které o této skupině mezi zaměstnavateli panují. Jde například o konzervatismus, neochotu učit se novým věcem, úbytek zdraví a síly, pohodlnost, neschopnost se adaptovat na technologický pokrok apod. Tyto charakteristiky, které jsou ale ne vždy pravdivé, způsobují, že se tato skupiny potýká s komplikacemi při hledání nového zaměstnání, a navíc mohou i zvýšit riziko ztráty toho stávajícího (Šmajsová Buchtová, 2002). Autoři však zmiňují skutečnost, že tato věková skupina disponuje i mnoha kladnými vlastnostmi, které mohou být mnoha zaměstnavatelům ku prospěchu. Řadí mezi ně například loajálnost, bohaté zkušenosti (jak životní, tak pracovní), vyšší pracovní kvalifikaci, schopnost spolupráce, důvěryhodnost a další (Janíčková, 2012).
Proto jsem se především z těchto důvodů rozhodla tuto problematiku hlouběji prozkoumat, jak z pohledů pracovníků Úřadu práce, tak z pohledu samotných osob starších 50 let.

B. Cíle diplomové práce
Cílem mé práce je prozkoumat příčiny vzniku nerovností na trhu práce se zaměřením na starší osoby ve věku 50+ let. Zaměřím se na to, čím je daná skupina typická a jaké jsou problémy, se kterými se na trhu práce při změně nebo hledání nového zaměstnání potýkají. Pokusím se prozkoumat i rizika, která s sebou tato problematika pro tuto skupinu přináší.
C. Výzkumné otázky
Jaká je situace na trhu práce pro osoby starší 50 let?
Jaké rozdíly v zaměstnatelnosti panují podle lidí starších 50 let a personalistů právě mezi skupinou 50+ a mladšími skupinami lidí?
S jakými problémy/bariéra mi se tato skupina při hledání zaměstnání potýká?

D. Teoretická východiska
Jako teoretické východisko jsem si v této práci zvolila ageismus. Ageismus je věková diskriminace, která je založená na sdíleném přesvědčení, že existují nerovnosti mezi jedinci v různých věkových kategoriích. Projevuje se především skrze stereotypizaci. Ageismus je typický pro starší věkovou skupinu – je velmi často překládán jako „věková diskriminace“.
Relativně novým pojmem je age management. Ten můžeme definovat jako způsob řízení s ohledem na věk zaměstnanců. Tento koncept se zaměřuje na průběh životních fází člověka na pracovišti a přihlíží k jeho měnícímu se zdraví, kompetencím, ale i hodnotám, postojům a motivacím.
Dalším teoretickým východiskem je nedobrovolná nezaměstnanost. Jedná se o zaměstnanost, kdy nezaměstnaní hledají práci, ale nemohou ji najít. Nejčastějším důvodem nedobrovolné nezaměstnanosti může být uzákoněná minimální mzda, ale také například určitá diskriminace například na základě věku, kdy osoba má zájem o zaměstnání, ale pro zaměstnavatele již není starší člověk perspektivní, a tak ho nechce přijmout.
Jako poslední jsem zvolila koncept naučené bezmocnosti. Tento koncept je založený na opakovaných nepříznivých zkušenostech a situacích jedince. Je velmi ovlivněn myšlenkou, že ať udělá cokoli, stejně to bude bez úspěchu. Ztráta zaměstnání a neúspěch při hledání práce, mnohdy i opakovaný, přináší pocity strachu, nejistoty a bezmoci. Jedná se náročné stresové období, které se mnohdy může vyvinout až do rezignace a naučené bezmocnosti.

E. Výzkumný plán
Problematice nezaměstnanosti osob starších 50 let jsem se rozhodla věnovat za pomoci kvalitativní metodologie. Pro podobné typy výzkumů je tato metoda vhodná, a to především proto, že umožňuje výzkumníkovi nahlédnout do dané problematiky hlouběji, a zároveň mu umožní důkladné porozumění jím zkoumané oblasti. Kvalitativně se dá zkoumat téměř vše, co má smysl studovat pohledem zúčastněných osob (Mišovič, 2019).
Základem kvalitativního šetření je získání hloubkových dat. Jako nástroj jsem proto pro získání primárních dat zvolila polostrukturované rozhovory. „Cílem polostrukturovaného rozhovoru je získat detailní a komplexní informace o studovaném jevu.“ (Šeďová a Švaříček, 2007) Tento typ rozhovoru má daný okruh témat, který tvoří hlavní osu, jinak je velmi flexibilní. Výzkumník musí nasbírat dostatečné množství dat, aby došlo k nasycení a aby byl schopný odhalit veškeré pravidelnosti, které se v datech ukrývají (Mišovič, 2019).
U kvalitativních výzkumů se výběr vzorku provádí zpravidla teoreticky a záměrně (nenáhodně) vzhledem ke zjišťovaným problémům. Následně se pokusím využít i metody sněhové koule, která je vhodná ve výběr, které dobře neznáme. Výběr se podřizuje hlavnímu cíli celého výzkumu a výzkumným otázkám. Výběr ovlivní množství získaných dat, ale i kvalitu finálních zjištění. Do tohoto výzkumu jsem se rozhodla zařadit jak respondenty z řad expertů, tak osoby ve věku nad 50 let, kteří měli nebo mají problém s uplatněním na trhu práce, mají zkušenost se změnou a hledáním nové pracovní pozice a problematika se jich proto tedy přímo týká. Expertní rozhovory bych ráda provedla například se zaměstnanci Úřadu práce.
Pro analýzu dat zvolím tematickou analýzu, která je označována jako metoda identifikace a odkazování ke vzorům (tématům) v datech a je hojně využívána v kvalitativní analýze pro svou flexibilitu. Data budou analyzována za pomoci metody otevřeného kódování.
Kvalitativní výzkum má však i své slabé stránky. Jednou z nich je zkreslení, které může způsobit sám výzkumník při interpretaci dat a výsledků. Abych tuto slabou stránku co nejvíce eliminovala a potlačila, rozhodla jsem se v této práci využít i metody triangulace dat. „Triangulace je proces použití rozličných pohledů za účelem vyjasnění významu pozorování (sběru dat), intepretace a analýzy dat.“ (Šedová a Švaříček, 2007: 205) Triangulace nám pomáhá komplexněji porozumět dané problematice a předchází tomu, aby závěry a teorie nevznikaly na základě pouze jedné jediné metody (Hendl, 2005).