Vzorový výstavní koncept pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy

• Název práce v češtině: Vzorový výstavní koncept pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy
• Název v anglickém jazyce: The ideal exhibiting concept for Alfons Mucha's Slavic Epic
• Klíčová slova: Alfons Mucha, Slovanská epopej, kurátorství, výstavnictví, velkoformátová díla
• Klíčová slova anglicky: Alfons Mucha, The Slavic Epic, curating, exhibition management, large format artworks
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Markéta Jarošová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 01.08.2021
• Datum zadání: 04.08.2021
• Datum potvrzení stud. oddělením: 05.08.2021
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.05.2022
• Datum odevzdání tištěné podoby: 12.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2022
• Oponenti: PhDr. Eva Bendová, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Úvod
1. Mucha a jeho doba
1.1. Obrozenectví
1.2. Secese
1.3. Světoví malíři národní historie
1.4. Alfons Mucha
1.5. Mucha jako malíř světového formátu
2. Slovanská Epopej
2.1 Slovanská epopej Alfonse Muchy
2.2.1. Slované v Pravlasti
2.2.2. Slavnost Svantovítova na Rujáně
2.2.3. Zavedení slovanské liturgie
2.2.4. Car bulharský a Simeon
2.2.5. Král Přemysl Otakar I.
2.2.6. Korunovace cara srbského Štěpána Dušana na cara východořímského
2.2.7. Milíč z Kroměříže
2.2.8. Po bitvě u Grünewaldu
2.2.9. Kázání Mistra Jana Husa v kapli Betlémské
2. 2. 10. Schůzka na Křížkách
2. 2. 11. Po bitvě na Vítkově
2. 2. 12. Petr Chelčický u Vodňan
2. 2. 13. Husitský král Jiří z Poděbrad
2. 2. 14. Obrana Szigrtu chorvatským bánem Mikulášem Šubičem-Zrinským
2. 2. 15. Bratská škola v Ivančicích
2. 2. 16. Poslední dny Jana Amose Komenského v Naardenu
2. 2. 17. Svatá hora Mont Athos
2. 2. 18. Přísaha Omladiny u Slovanské Lípy
2. 2. 19. Zrušení nevolnictví na Rusi
2. 2. 20. Apoteóza z dějin Slovanstva
2. 3. Cyklus jako národní dílo
2. 4. Muchův odkaz
3. Realizace odkazu
3.1. Putování Slovanské epopeje
3.1.1. První Projekty
3.1.2. První světová válka
3.1.3. Vývoj po druhé světové válce
3.1.4. Umístění v Moravském Krumlově
3.1.5. Národní galerie Praha
3.2. Soudní spory s Johem Muchou
3.2.1. Problematika Prahy
4. Návrh nové koncepce realizace odkazu
4.1 Jak na cyklus nahlížet?
4.2. Cílová skupina
4.2.1. Návštěvnost
4.3. Prostory
4.3.1. Komparace s předešlými instalacemi
5. Marketingový potenciál Slovanské epopeje
5.1. Problém cyklu
5.2. Laická veřejnost
5.3. Výstavy děl Alfonse Muchy 2020/2021
5.4. Turismus
5.5. Edukativní programy
5.6. Současná kontroverze a možnosti propagace
6. Návrh realizace expozice Slovanské epopeje
6.1. Pojetí prostoru
6.1.2. Bezbariérovost
6.2. Technické zázemí
6.3. Osvětlení
6.4. Idea expozice
6.5. Rozmístění pláten
6.6. Grafika
6.6.1. Značení
6.6.2. Doprovodné materiály
6.7. Doprovodný program
Závěr

Seznam odborné literatury

AMUNDSEN/ DEGOT/ DEMOS/ GREENBERG/ MØRLAND/ PHILLIPS/ SJÖHOLM 2015 — Heidi Bale AMUNDSEN, Ekaterina DEGOT, T.J. DEMOS, Reesa GREENBERG, Gerd Elise MØRLAND, Andrea PHILLIPS, Cecilia SJÖHOLM: Curating & Politics Beyond the Curator: Initial Reflections. Berlín 2015
BOGLE 2013 — Elizabeth BOGLE: Museum Exhibition Planning and Design. Lanham 2013
BRABCOVÁ 1996 — Jana BRABCOVÁ: Alfons Mucha. Praha 1996
BYDŽOVSKÁ/SRP 2011 — Lenka BYDŽOVSKÁ/Karel SRP: Alfons Mucha-Slovanská epopej. Praha 2011
DEAN 2000 — David DEAN: Museum Exhibition-Theory and Practice. Londýn, New York 2000
GEORGE 2015 — Adrian GEORGE: Curator's Handbook. Londýn 2015
HROMÁDKOVÁ 2019 — Barbora HROMÁDKOVÁ: Slovanská epopej jako architektonický úkol, Praha 2019
JOHNOVÁ 2008 — Radka JOHNOVÁ: Marketing kulturního dědictví a umění. Praha 2008
KALEJOVÁ 2019 — Pavlína KALEJOVÁ: Alfons Mucha a Ivančice. 2019
MRÁZ 2016 — Bohumír MRÁZ: Dějiny výtvarné kultury. Praha 2016
NOSHIRO 2011 — Vlasta Čiháková NOSHIRO: Almanach Slovanské epopeje. Praha 2011
PEŠIČKOVÁ 2015 — Barbora PEŠIČKOVÁ: Slovanská epopej a Guernica: komparace dvou příběhů. Praha 2015
SUMMERS 2018 — John SUMMERS: Creating Exhibits That Engage: A Manual for Museums a Historical Organizations. Lanham 2018
SYLVESTROVÁ/ ŠTEMBERA 2009, Marta SYLVESTROVÁ/ Petr ŠTEMBERA: Alfons Mucha: Mistr Belle Epoque. Brno, 2009
THEA 2010 — Carolee THEA: On Curating: Interviews with Ten International Curators. New York 2010
VOLKER 2004 — Gebhardt VOLKER: Malá encyklopedie: Malířství. Praha 2004

Články
KLAPALOVÁ 2002 — Martina KLAPALOVÁ: Mucha na výstaviště? Nikdy tvrdí dědicové a restaurátoři. In: Večerník Praha 12, 2002, 20, 24. ledna, 2
BURGET 2006 — Eduard BURGET: Českému lidu a městu Praze. Slovanská epopej Alfonse Muchy. In: Dějiny a současnost 9, 2006, 12
EISENHAMMEROVÁ 2010 — Jitka EISENHAMMEROVÁ: Muchova rodina se soudí o epopej. In: Pražský deník 5, 2010, 132, 8. června, 1-2
KOLINA 2010 — Josef KOLINA: Cítíme křivdu, epopej jsme zachránili, zní z Krumlova. In: Lidové noviny 23, 2010, 93, 21. dubna, 23
MAREK 2010 — Lukáš MAREK: Vnuk Alfonse Muchy získal investora pro pavilon
epopeje. In: Pražský deník 5, 2010, 32, 8. února, 2

Předběžná náplň práce

Téma Slovanské epopeje se může v dnešní době zdát jako dostatečně zpracované, mnohokrát popsané a plně probádané. Cyklu je věnována celá řada publikací, včetně rozsáhlé monografie z roku 2011. Tato práce se však věnuje Slovanské epopeji z kurátorského hlediska. Cílem je najít a popsat ideální výstavní koncept pro tento rozsáhlý epický cyklus. Práce navazuje na celou řadu architektonických projektů a soutěží, které se opakovaně snažily nalézt vhodné prostory pro vystavení tohoto velkoformátového díla. Systematicky zpracovává bohatou historii výstavních projektů ve snaze identifikovat pozitivní a negativní aspekty jednotlivých expozic. Jasně definuje cílovou skupinu návštěvníků a zkoumá, jakým způsobem by měla být expozice pro tyto návštěvníky zpřístupněna. Diplomová práce se zabývá otázkou vystavování velkoformátových děl a způsoby jakými mají být ideálně prezentována. V neposlední řadě představuje Slovanskou epopej jako unikátní národní dílo s nebývale složitou ikonografií, která může být pro většinu návštěvníků jen složitě uchopitelná. Cílem diplomové práce je navrhnout ideální, univerzálně aplikovatelný, výstavní koncept pro různé druhy potenciálních prostor.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

A vast number of publications have been previously issued on the topic of the Slavic Epic. Therefore, it might seem that the subject might be already thoughtfully researched. This thesis, however, focuses on the Slavic Epic from a curating point of view. It aims to determine and define the ideal ways on how to exhibit the large-scale cycle. This thesis follows up on numerous architectural studies that repetitively aimed to find the ideal space to accommodate the Slavic Epic. It researches the rich history of exhibitions of the Slavic Epic and highlights the positive and negative aspects of said expositions. It determines the target group audience and follows up with the specific means on how the display could be adjusted for said audience. In this thesis, the author highlights the problematics of large format artworks and the optimal ways of presentation. Lastly, the author presents the Slavic Epic as a unique artwork of national significance with rather complicated iconography. The goal of this thesis is to present a universal concept for an exhibition of the Slavic Epic. This concept could later serve as a template for future expositions of the famous cycle and could be easily modified for various exhibition spaces.