Analýza generačních rozdílů veřejného mínění na rozpad Československa

• Název práce v češtině: Analýza generačních rozdílů veřejného mínění na rozpad Československa
• Název v anglickém jazyce: Analysis of generational differences in public opinion on the disintegration of Czechoslovakia
• Klíčová slova: Československo, rozdělení, generace, veřejné mínění, kolektivní paměť
• Klíčová slova anglicky: Czechoslovakia, dissolution, generation, public opinion, collective memory
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ondřej Klípa, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 21.07.2021
• Datum zadání: 21.07.2021
• Datum a čas obhajoby: 13.09.2022 00:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.08.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 13.09.2022
• Oponenti: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D.

Seznam odborné literatury

ASSMANN, Jan. „Kolektivní paměť a kulturní identita“. In Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Praha: Akropolis, 2015, 50–61. ISBN 978-80-88069-12-6.
BERNAYS, Edward L. „Part II – The Group and Herd“. In Crystallizing Public Opinion. Project Gutenberg, 2020, https://www.gutenberg.org/ebooks/61364 (zkontrolováno 29. července 2022).
DISMAN, Miroslav, Olga ŠMÍDOVÁ a Jiři ORT. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2011–2011. ISBN 80-246-2619-5.
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-736-7040-2.
HERZMANN, Jan. „Volby v Kontextu Vývoje Veřejného Mínění 1989 - 1991“. Sociologický Časopis 28, č. 2 (1992): 165-83, http://www.jstor.org/stable/41130775 (staženo 9. dubna 2021).
HLAVÁČEK, Jiří. „Kolektivní paměť orální a historie ve výzkumu soudobých dějin“. Časopis MEMO 2 (2012): 6–16, https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=566020 (zkontrolováno 29. 7. 2022).
HOLÝ, Ladislav. „Autostereotypy a národní tradice“. In Malý český člověk a skvělý český národ: národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Vyd. 2. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, 78–116. ISBN 978-80-7419-018-6.
KNUTSEN, Oddbjørn. „Attitudes, values and belief systems“. In The Routledge Handbook of Elections, Voting Behavior and Public Opinion, Abingdon and New York: Routledge, 2018.
KŘEN, Jan. Dvě století střední Evropy. Vydání druhé. Praha: Argo, 2019. ISBN 978-80-257-2848-2.
KUBÁTOVÁ, Helena. „Generace, gender a způsob života“. In Sociologie životního stylu, Praha: Grada Publishing, 2010.
KUNŠTÁT, Daniel. „Úvod“. In České veřejné mínění: výzkum a teoretické souvislosti, ed. Daniel Kunštát Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2006.
LUŽNÝ, Dušan. „Kulturní paměť jako koncept sociálních věd“. Studia Philosphica 61, č. 2 (2014): 3–18, http://hdl.handle.net/11222.digilib/131457 (zkontrolováno 29. července 2022).
MANNHEIM, Karl. The Problem of Generations. In: Essays on the Sociology of Knowledge. London: Routledge and Kegan Paul, 1952.
PÁNEK, Jan et al. Dějiny Českých zemí. Praha: Karolinum, 2018.
PETRUSEK, Miloslav, Hana MAŘÍKOVÁ a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník, I. svazek. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-164-1.
PETRUSEK, Miloslav, Hana MAŘÍKOVÁ a Alena VODÁKOVÁ. Velký sociologický slovník, II. svazek. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-310-5.
PILCHER, Jane. „Mannheim’s Sociology of Generations: An Undervalued Legacy“. The British Journal of Sociology 45, č. 3 (1994): 481-495, https://www.jstor.org/stable/591659 (zkontrolováno 29. 7. 2022).
PRASAD, Ramaa, „Introduction“. In Generation Gap: A Sociological Study of Inter-generational Conflicts, New Delhi: Mittal Publications, 1992.
REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6.
RYCHLÍK, Jan. Rozpad Československa: česko-slovenské vztahy 1989-1992. Bratislava: AEP, 2002.
https://iastat.vse.cz/dvourozmer_anal.html (zkontrolováno 29. 7. 2022)
SAK, Petr, „Generace a její vztah ke společnosti a společenskému vývoji“. In Proměna sociálního obsahu kategorie seniorů: Příspěvek k sociologii třetího věku, č. projektu 2D06021(2011): 5, http://www.insoma.cz/Studie%20_generace_mladez_a_jeji_vyzkum.pdf (zkontrolováno 29. 7. 2022)
STRAUSS, William a Neil HOWE. Generations: The History of America's Future, 1584 to 2069. New York: William Morrow and Company, 1992. ISBN 0-688-11912-3.
ŠUBRT, Jiří. „Paměť jako sociologický problém“. AUC Philosophica et Historica 1994, č. 2 (1994): 57-70, doi:10.14712/24647055.2018.75 (zkontrolováno 29. července 2022).
ŠUBRT, Jiří. „Veřejné mínění z pohledu teorie a výzkumné praxe (Několik poznámek)“. In České veřejné mínění: výzkum a teoretické souvislosti. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2006, 13–23. ISBN 80-7330-081-8.
TUČEK, Milan, „Mezigenerační vzdělanostní mobilita“. In Dynamika české společnosti, Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2003.
VEČERNÍK, Jiří, eds. Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998. Praha: Academia, 1998.
VONDROUŠOVÁ, Kamila. Statistická analýza dat pro kvantitativní výzkum, 1. díl. Ostrava: Ostravská univerzita, 2019. ISBN 978-80-7599-168-3.

Předběžná náplň práce

V této bakalářské práci, nazvané „Analýza generačních rozdílů veřejného mínění na rozpad Československa“, se věnuji zdokumentování nálad českého obyvatelstva v období od 90. let 20. století až do současnosti. Za rozdělením ČSFR stály převážně politické elity obou nástupnických republik, které toto rozhodnutí přijaly, aniž by bylo konzultováno s občany, kteří se dle tehdejších průzkumů stavěli spíše na stranu zastánců pokračování federace. Postoje veřejnosti se ovšem od rozdělení společného státu významně proměnily a důležitou úlohu v těchto změnách hraje generační uspořádání dané společnosti. Za 30 let od rozpadu se ve společnosti etablovaly nové generace. Je tedy více než vhodné tehdejší a současné nálady porovnat a pokusit se identifikovat příčiny těchto změn. Výsledkem této práce by mělo být poskytnutí základního historického přehledu konečného období ČSFR, zmapování vývoje veřejného mínění k dané události, jeho srovnání a identifikace možných názorových trendů v daných generacích.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In this thesis named “Analysis of generational differences in public opinion on the disintegration of Czechoslovakia”, I am focusing on documenting the moods of the Czech citizenry from the 1990s to the present day. The main force behind the dissolution were political elites of both successor states which acted without consulting the citizens of both republics who were primarily supporting the proponents of the continued existence of the federation, according to public surveys of that time. However, since the dissolution of the shared state, the public’s attitude has significantly changed and a major role in these changes plays the generational composition of a given society. In the 30 years, since the dissolution, new generations have established themselves. Therefore, it is more than appropriate to compare these moods and their changes and try to identify the causes behind them. The result of this work should be a basic historical overview of the final stages of the CSFR, a mapping of the development of the public opinion on this event, a comparison of that development and an identification of possible generational trends.