Proces formování koalic pro parlamentní volby 2021 a motivace stran ke spolupráci

• Název práce v češtině: Proces formování koalic pro parlamentní volby 2021 a motivace stran ke spolupráci
• Název v anglickém jazyce: The process of forming pre-election coalitions for the 2021 parliamentary elections and the motivation of the parties to cooperate
• Klíčová slova: předvolební koalice; formování koalic; motivace; Česká republika
• Klíčová slova anglicky: pre-election coalitions; coalition formation; motivation; Czech Republic
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 20.07.2021
• Datum zadání: 20.07.2021
• Datum a čas obhajoby: 14.06.2022 08:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK314, 314, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 14.06.2022
• Oponenti: Mgr. Jakub Stauber, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Teze diplomové práce
Autor: Adam Volt
Název práce: Proces formování koalic pro parlamentní volby 2021 a motivace stran ke spolupráci
Název práce v anglickém jazyce: The process of forming pre-election coalitions for the 2021 parliamentary elections and the motivation of the parties to cooperate
Vedoucí práce: doc. PhDr. Miloš Brunclík, PhD.
Semestr zadání: letní
Studijní obor: Politologie (NMgr.)
Akademický rok podání: 2020/2021
Předpokládaný termín dokončení: LS 2021/2022
Typ práce: diplomová

Zdůvodnění výběru tématu
Tématem předvolební koalic jsem se rozhodl zabývat ve světle blížících se říjnových voleb do Poslanecké sněmovny, které jsou do jisté míry výjimečné. Výjimečnost lze vnímat nejen v tom, že budou probíhat podle nového volebního zákona, který schválila Poslanecká sněmovna po nálezu Ústavního soudu, ale také tím, že strany s potenciálem uspět se sdružily do předvolebních koalic. Právě předvolební koalice budou klíčovým tématem mé práce.

Před letošními volbami vznikly hned dva velmi výrazné opoziční bloky. V době, kdy se o vzniku koalic rozhodlo, byl stále v platnosti volební zákon, který ukládá jako povinnost pro trojkoalici ODS, KDU-ČSL a TOP 09 získat minimálně 15% podporu a dvojkoalici Pirátů a STAN 10 %. Po nálezu Ústavního soudu ze začátku tohoto roku a přijaté změně volebního zákona to už však neplatí a trojkoalice potřebují 11 % a dvojkoalice 8 %, s čímž, jak napovídají průzkumy, nebudou mít obě koalice sebemenší problém.

Přepokládaný cíl práce
Jako cíl své práce jsem si vytyčil analýzu důvodů, proč byly předvolební koalice SPOLU a Pirátů a Starostů utvořeny a jaké motivace k těmto spojením jednotliví aktéři měli. Tímto směrem jde také zvolená výzkumná otázka:
Proč byly předvolební koalice utvořeny, resp. co bylo motivací jednotlivých stran k tvorbě koalice?

Metodologie práce
V rámci práce s texty zmíněných autorů se zaměřím na konstrukci proměnných, které vyplývají z odborné literatury a které vstupují do motivací politických stran a hnutí či jejich představitelů při tvorbě předvolebních koalic. Tyto proměnné budou klíčové pro kapitolu, ve které se na jejich základě pokusím vytvořit obecné kategorie motivací aktérů k tvorbě předvolebních koalic.

Postupně v práci budu analyzovat koaliční smlouvy obou koalic. Při analýze koaličních smluv, které byly zveřejněny oběma subjekty, se zaměřím specificky na vymahatelnost, mechanismy pro řešení sporů, finanční dohoda a nestandardní/neobvyklé části smluv. Obě smlouvy budou podrobeny následné komparaci.

K cíli mé práce mi pomohou také polostrukturované rozhovory, které plánuji provést alespoň se dvěma politiky z obou koalic, a které si kladou za cíl osvětlit motivaci aktéru, pohled stran na sebe navzájem a další aspekty, které z analýzy dokumentů nebudou zcela zřejmé. Rozhovory budou vedeny na podzim roku 2021, po parlamentních volbách a politikům bude zajištěna anonymita, aby rozhovory mohly být z jejich strany otevřenější. V práci pak bude uveden jako zdroj např. člen širšího vedení ODS. Informace získané z rozhovorů s politiky pak bude možné využít i v dalším výzkumu. Věřím, že právě zaručená anonymita umožní se dozvědět o koalicích výrazně více než víme z mediálního prostoru.

V závěru práce zodpovím otázku, proč vznikly obě opoziční koalice, jaké byly motivace jednotlivých stran do koalice vstoupit. Mou snahou bude také vytvořit za pomoci metody indukce klasifikaci motivací politických stran ke spolupráci před volbami a poté zkušenosti pěti stran sdružených v koalicích zobecnit.

Základní charakteristika tématu
Téma předvolebních koalic pro parlamentní volby je v české politologii spíše na okraji zájmu. Důvodem je hlavně fakt, že relevantních koalic bylo od roku 1993 jen několik – Čtyřkoalice, Koalice, nakonec neuskutečněná koalice KDU-ČSL a STAN a až poté koalice v parlamentních volbách v říjnu 2021. Důvodů, proč v minulosti nevzniklo více předvolebních koalice bude více, ale tím základním byl jednoznačně volební systém. Ten u nás až do nálezu Ústavní soudu na začátku roku 2021 ukládal nutnost dvoukoalicím dosáhnout 10 %, trojkoalicím 15 % a čtyřkoalicím dokonce 20 % hlasů, aby se uskupení vůbec dostala do Poslanecké sněmovny. Právě tato aditivní klauzule způsobovala, že mnohdy strany kandidovaly společně, ale nikoliv jako přiznaná koalice, ale na kandidátce jedné ze stran (např. TOP 09 s podporou Starostů).

Důvod vytvořit koalici kvůli tomu, aby strany profitovaly z volebního systému, tak již neplatí. Ale koalice i tak zůstávají a jsou připravené kandidovat. Právě tento fenomén tak zasáhne výrazně do letošních voleb a v konečném důsledku může stát křeslo i samotného Andreje Babiše, jehož pozice se ještě před rokem jevila jako neotřesitelná.

Předpokládaná struktura práce
V úvodní kapitole představím koncept teorie koalic, jak s ním pracují někteří autoři. Z prvotního zkoumání literatury vychází, že autoři se ve většině případů zabývají spíše koalicemi povolebními než předvolebními (v českém prostředí například S. Balík nebo se zaměřením na komunální koalice P. Jüptner (2006), v zahraničí pak např. W. H. Riker (1984)). Zaměřím se tak primárně na pojetí předvolebních, chcete-li volebních koalic u klasika zkoumání politických stran M. Duvergera. Právě ten rozdělil koalice (v jeho díle nazývané aliance) na parlamentní, vládní a volební, které mě budou zajímat (Duverger, 2016, s. 351-364). Dvojice autorů I. Budge a M. J. Laver se pak zabývá tvorbou společných programů stran v koalicích nebo o dopadech volebního systému a rozhodování stran (Budge, Laver, 2002, s. 70, 193-194, 414).

V práci S. Nadenichek Golder je pak zkoumán vztah voličského chování na tvorbu předvolebních koalic (Golder, 2006, s. 12). V rámci své práce využiji i koncept představený R. Ibenskasem. Ten se zaměřil na zkušenosti s předvolebními koalicemi ve střední a východní Evropě. Zabývá se zde např. motivací velkých a středně velkých stran k tvorbě koalic, i když se nemusí obávat, že by se nedostaly do zákonodárného sboru. Ve své práci přisuzuje jejich participaci na koalicích hlavně tomu, že chtějí zvýšit svou šanci účasti ve vládě (Ibenskas, 2015, s. 747).

Další kapitoly práce již budou věnované koaličním smlouvám koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Pirátů a Starostů.

V závěru své práce se pokusím vytvořit ze získaných poznatků o tvorbě předvolebních koalic vlastní kategorie motivací politických strana a hnutí, které budou mít za cíl obsáhnout možné důvody k předvolebním svazkům stran a budou plně vycházet ze zkušenostní z českého politického prostředí, k čemuž využiji induktivní metodu.

Kapitoly budou doplněny informacemi z polostrukturovaných rozhovorů se zainteresovanými politiky obou koalic.

Seznam odborné literatury
BALÍK, Stanislav, 2009. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky / Stanislav Balík. ISBN 9788024729084.

BUDGE, Ian a Michael LAVER, 2002. Party policy and government coalitions. New York: Palgrave Macmillan. ISBN 0-312-07979

DUVERGER, Maurice, 2016. Politické strany. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. Politeia. ISBN 978-80-246-2568-3.

GOLDER, Soda Nadenichek, 2006. The Logic of Pre-Electoral Coalition Formation. ISBN 9780814272367.

IBENSKAS, Raimondas, 2016. Understanding Pre-electoral Coalitions in Central and Eastern Europe. BRITISH JOURNAL OF POLITICAL SCIENCE [online]. 46(4), 743-761 [cit. 2021-5-15]. ISSN 00071234.

JÜPTNER, Petr, 2006. Konfrontace teorie koalic s lokální politikou. Koalice a koaliční vztahy České republiky v evropském kontextu [online]. [cit. 2021-7-16].

KOALICE PIRÁTI A STAROSTOVÉ, 2020. Koaliční smlouva Pirátů a Starostů. Praha. Dostupné také z: https://www.starostove-nezavisli.cz/fmfile/0/files/2020%20hlavn%C3%AD%20STAN/koalicni-smlouva-pirati-a-starostove.pdf

KOALICE SPOLU, 2021. Koaliční smlouva SPOLU. Praha. Dostupné také z: https://www.ods.cz/dl/46754/SPOLU-koalicni-smlouva.pdf

RIKER, William H., 1984. The theory of political coalition. ISBN 0313242992.

Seznam odborné literatury

BALÍK, Stanislav, 2009. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky / Stanislav Balík.
ISBN 9788024729084.
BUDGE, Ian a Michael LAVER, 2002. Party policy and government coalitions. New York:
Palgrave Macmillan. ISBN 0-312-07979
DUVERGER, Maurice, 2016. Politické strany. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství
Karolinum. Politeia. ISBN 978-80-246-2568-3.
GOLDER, Soda Nadenichek, 2006. The Logic of Pre-Electoral Coalition Formation. ISBN
9780814272367.
IBENSKAS, Raimondas, 2016. Understanding Pre-electoral Coalitions in Central and Eastern
Europe. BRITISH JOURNAL OF POLITICAL SCIENCE [online]. 46(4), 743-761 [cit. 2021-5-15].
ISSN 00071234.
JÜPTNER, Petr, 2006. Konfrontace teorie koalic s lokální politikou. Koalice a koaliční vztahy
České republiky v evropském kontextu [online]. [cit. 2021-7-16].
KOALICE PIRÁTI A STAROSTOVÉ, 2020. Koaliční smlouva Pirátů a Starostů. Praha. Dostupné
také z: https://www.starostove-
nezavisli.cz/fmfile/0/files/2020%20hlavn%C3%AD%20STAN/koalicni-smlouva-pirati-a-
starostove.pdf
KOALICE SPOLU, 2021. Koaliční smlouva SPOLU. Praha. Dostupné také z:
https://www.ods.cz/dl/46754/SPOLU-koalicni-smlouva.pdf
RIKER, William H., 1984. The theory of political coalition. ISBN 0313242992.

Předběžná náplň práce

Předpokládaná struktura práce
V úvodní kapitole představím koncept teorie koalic, jak s ním pracují někteří autoři. Z prvotního zkoumání literatury vychází, že autoři se ve většině případů zabývají spíše koalicemi povolebními než předvolebními (v českém prostředí například S. Balík nebo se zaměřením na komunální koalice P. Jüptner (2006), v zahraničí pak např. W. H. Riker (1984)). Zaměřím se tak primárně na pojetí předvolebních, chcete-li volebních koalic u klasika zkoumání politických stran M. Duvergera. Právě ten rozdělil koalice (v jeho díle nazývané aliance) na parlamentní, vládní a volební, které mě budou zajímat (Duverger, 2016, s. 351-364). Dvojice autorů I. Budge a M. J. Laver se pak zabývá tvorbou společných programů stran v koalicích nebo o dopadech volebního systému a rozhodování stran (Budge, Laver, 2002, s. 70, 193-194, 414).

V práci S. Nadenichek Golder je pak zkoumán vztah voličského chování na tvorbu předvolebních koalic (Golder, 2006, s. 12). V rámci své práce využiji i koncept představený R. Ibenskasem. Ten se zaměřil na zkušenosti s předvolebními koalicemi ve střední a východní Evropě. Zabývá se zde např. motivací velkých a středně velkých stran k tvorbě koalic, i když se nemusí obávat, že by se nedostaly do zákonodárného sboru. Ve své práci přisuzuje jejich participaci na koalicích hlavně tomu, že chtějí zvýšit svou šanci účasti ve vládě (Ibenskas, 2015, s. 747).

Další kapitoly práce již budou věnované koaličním smlouvám koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a koalice Pirátů a Starostů.

V závěru své práce se pokusím vytvořit ze získaných poznatků o tvorbě předvolebních koalic vlastní kategorie motivací politických strana a hnutí, které budou mít za cíl obsáhnout možné důvody k předvolebním svazkům stran a budou plně vycházet ze zkušenostní z českého politického prostředí, k čemuž využiji induktivní metodu.

Kapitoly budou doplněny informacemi z polostrukturovaných rozhovorů se zainteresovanými politiky obou koalic.