Sociální konstrukce maskulinity v tanečním sportu

• Název práce v češtině: Sociální konstrukce maskulinity v tanečním sportu
• Název v anglickém jazyce: A social construction of masculinity within the dance sport
• Klíčová slova: Tanec, sport, gender, dělání genderu, nerovnost, identita, maskulinita, genderová stereotypizace
• Klíčová slova anglicky: Dance, sport, gender, doing gender, inequality, identity, masculinity, gender stereotypes
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.06.2021
• Datum zadání: 28.06.2021
• Datum a čas obhajoby: 06.06.2022 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 06.06.2022
• Oponenti: Mgr. Bc. Magdaléna Ezrová

Zásady pro vypracování

Bakalářská práce se bude soustředit na taneční odvětví v souvislosti s maskulinitou a genderovou identitou mužů jakožto tanečníků. Sport tradičně doprovází genderová stereotypizace. Některé sporty jsou považovány za typicky maskulinní a jiné sporty za typicky femininní. V případě mužů je společensky přijatelná zejména účast na týmových sportech, jako je fotbal či hokej a od žen se očekává, že budou spíše tančit, jezdit na koni či cvičit. Nicméně dle Gertrud Pfister (2010) dochází stále častěji k prolínání účastníků typicky femininních a maskulinních sportů a hranice již nejsou tak ostré, což se týká i tanečního sportu, na který se zaměří tato práce.
Párové spojení partnera a partnerky je spojeno i s konstrukcí genderové identity a stereotypizací. Výzkum latinskoamerických a standardních tanců tak nabízí ideální příležitosti pro pochopení procesů sociální konstrukce genderových identit.
V souvislosti s maskulinními sportovci se objevuje pojem „ortodoxní maskulinita“ (Anderson, 2008). Zaprvé, Anderson termín spojuje se stigmatizací mužských sportovců krasobruslařů či gymnastů ze strany fotbalistů, hokejistů a jiných týmových sportovců. Muži krasobruslaři či tanečníci tak často bývají terčem homofobního diskurzu. Zadruhé, Anderson popisuje ortodoxní maskulinitu ve smyslu časté dominance mužů nad ženami, kdy muži se obecně považují za to „silnější“ pohlaví ve sportu (Anderson, 2008).
Autorka Chiara Bassetti (2013) se také věnuje tématice mužů jakožto tanečníků. Společnost na tanečníky často nahlíží v kontextu homofobního diskurzu, což může mít také podíl na nižší mužské participaci v tanečním sportu, jelikož je taková účast často považována za deviaci od společenské normy. Muži se dnes ale častěji dávají na cestu tanečního sportu, jelikož byly tanci více přisouzeny sportovní vlastnosti jako například vysoká fyzická náročnost či překonávání osobních limitů (Bassetti, 2013) .
Dalšími z autorů, kteří se dané oblasti věnují, a jejichž studie budou sloužit jako podklad pro bakalářskou práci, je například Mary Louise Adams, která ve svém článku „’Death to the Prancing Prince’: Effeminacy, Sport Discourses and the Salvation of Men’s Dancing“ (2005) pojednává mimo jiné o tanečnících v rámci sportovního diskurzu a předsudcích o zženstilosti mužů v tanci. Autorka Anne Ingram (1978) se zabývá tancem ve vztahu ke sportovním odvětvím obecně a zkoumá rozdíly mezi tancem a sportem na základě rozhovorů s tanečníky z Washingtonu, D. C. Bakalářská práce bude mimo jiné inspirována i článkem „The cool stuff!: Gender, dance and masculinity“, jehož autorkami jsou Helen Clegg, Helen Owton & Jacquelyn Allen-Collinson (2016). Studie obdobně pojednává o maskulinitě v rámci tanečního odvětví a genderové otázce. Využity budou též studie „Moving and belonging: Dance, sport and sexuality“ věnující se sexualitě v rámci sportu a specificky tanečního odvětví (Gard, 2003), dále výzkum „Where are the feminine boys? Interrogating the positions of feminised masculinities in research on gender and childhood“, kde se autor studie věnuje mimo jiné problematice definování ženskosti ve spojitosti s mužským pohlavím a také nejasnostem spojeným s pojmenováním muže jakožto zženštilého (Paechter, 2019). Též bude v práci využita Hansonova (2012) studie „The inequality of sport: Women< men“ pojednávající o genderové nerovnosti ve sportu, čemuž se také věnuje již zmíněná autorka Gertrud Pfister. Srovnání poznatků obou studií tak může přispět k podrobnějšímu vhledu do problematiky forem maskulinity v tanečním odvětví.
Práce tak přispěje k výzkumu mužů v typicky „ženských“ sportech (Clegg, Owton, Allen-Collinson, 2016; Ingram, 1978; Pfister, 2010; Hanson, 2012), mezi které patří i tanec, a to v novém kontextu – společenském čili párovém tanci. Konkrétně bude hledat odpověď na následující výzkumnou otázku: Jakými způsoby se konstruuje maskulinita ve sportu, který je tradičně vnímán jako ženský? Jak muži vnímají svoji úlohu v tanečním sportu a jak se tanečníci vyrovnávají se střetem různých názorů a nerovného nahlížení ze strany „normální“ a taneční společnosti?

Seznam odborné literatury

Adams, M. L. (2005). ‘Death to the Prancing Prince’: Effeminacy, Sport Discourses and the Salvation of Men's Dancing. Body & Society, 11(4), 63-86.
Anderson, E. (2008). “I used to think women were weak”: Orthodox masculinity, gender segregation, and sport. Sociological forum, 23(2), 257-280.
Bassetti, C. (2013). Male Dancing body, stigma and normalising processes. Playing with (bodily) signifieds/ers of masculinity. Recherches sociologiques et anthropologiques, 44(44-2), 69-92.
Clegg, H., Owton, H., and Allen-Collinson, J. (2016). The cool stuff!: Gender, dance and masculinity. Psychology of Women Section Review, 18(2), 6-16
Gard, M. (2003). Moving and belonging: Dance, sport and sexuality. Sex Education: Sexuality, Society and Learning, 3(2), 105-118
Hanson, V. (2012). The inequality of sport: Women< men. The Review: A journal of undergraduate student research, 13(1), 15-22.
Ingram, A. (1978). Dance and sport. International Review of Sport Sociology, 13(1), 85-97.
Paechter, C. (2019). Where are the feminine boys? Interrogating the positions of feminised masculinities in research on gender and childhood. Journal of Gender Studies, 28(8), 906-917.
Pfister, G. (2010). Women in sport – gender relations and future perspectives, Sport in Society, 13(2), 234-248.
Renzetti, C. M., & Curran, D. J. (2005). Ženy, muži a společnost. Karolinum.

Předběžná náplň práce

Výzkumná studie bude založena na kvalitativním výzkumu, konkrétně na strukturovaných či polostrukturovaných rozhovorech s českými tanečníky, kteří jsou členy Českého svazu tanečního sportu. Výběr účastníků proběhne se záměrem posílit heterogenitu výzkumného vzorku. Cílovou skupinou budou muži tanečníci z celé České republiky ve věku přibližně od 15 do 30 let s cílem zjistit, jak stereotypizaci vnímají jak dospělí a zkušení tanečníci, ale i mladí muži, kteří jsou ve věku, kdy se formuje jejich genderová identita. Do výzkumu budou zahrnuti respondenty z různých výkonnostních tříd. Takový plán vychází z předpokladu, že začínající tanečníci vnímají svou mužskou roli v tanečním sportu jinak než tanečníci věnující se tanečnímu sportu již na profesionální úrovni. Zároveň zohledňuje skutečnost, že na muže jsou v rámci odlišných výkonnostních kategorií kladeny odlišné nároky v kontextu jejich role v tanečním páru.