Energetická bezpečnost Turecka a faktor PKK

• Název práce v češtině: Energetická bezpečnost Turecka a faktor PKK
• Název v anglickém jazyce: Energy security of Turkey and the factor of PKK
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: Jaroslav Weinfurter, M.A., M.Sc., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 22.06.2021
• Datum zadání: 22.06.2021
• Datum a čas obhajoby: 21.09.2022 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK313, 313, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 02.08.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 21.09.2022
• Oponenti: Mgr. et Mgr. Tomáš Kučera, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Tématem práce je analýza energetických vztahů Turecka a Iráku se zaměřením na vliv nestátních
násilných aktérů (zejména PKK) a širší dopady teroristických útoků na regionální energetickou
bezpečnost.

V rámci práce bude využit koncept “Smart Power” dle definice J. Nye, s ohledem na dodržení
české terminologie bude nadále využíván jako pojem “chytrá moc”. Dle J. Nye je koncept
kombinací technik měkké a tvrdé moci, kterou státy používají např. ve vztahu k potírání terorismu.
Příklady měkké moci jsou plány na prohlubování energetického obchodu, potenciální rozvoj,
obecně spolupráce s Kurdskou regionální vládou jako forma diplomatického uznání kurdské
autonomie. Příkladem uplatnění tvrdé moci jsou současné útoky na severu Iráku, cílené na
přítomnost PKK. Narušují suverenitu území Iráku a vyvolávají tenzi mezi jednotlivými aktéry v
rámci regionu, i v rámci politických subjektů Kurdské autonomní oblasti.
Energetická bezpečnost funguje jako motivace a další odůvodnění uskutečňování intervencí ze
strany Turecka. Tureckým zájmem je zajištění stability a bezpečnosti dodávek, usiluje o to, stát se
energetickým hubem, který zajišťuje energetický tranzit a sdružuje import z Kaspického moře,
Středního vchodu a Ruska dále do Evropy. Přítomnost PKK a teroristické útoky na ropou
infrastrukturu jsou jedním z motivů pro tureckou intervenci.

Výzkumná otázka:
Jakým způsobem a s jakými výsledky dochází k uplatnění chytré moci ze strany Turecka ve vztahu
k Iráku v oblasti energetické bezpečnosti.

Doplňující otázky:
K jaké proměně cílů v oblasti energetické bezpečnosti Turecka došlo v letech 2017-2021, a jaké
faktory v tomto ohledu byly nejčastěji reprezentovány tureckými politickými aktéry a příslušnými
tureckými institucemi.
Jaké jsou současné kroky Turecka k zajištění energetické bezpečnosti a diverzifikace, plány na
změnu či budování nové infrastruktury v Iráku?
Jakým způsobem působení PKK v oblasti energetické bezpečnosti ovlivňuje vztahy mezi KRG a
Tureckem, do jaké míry ovlivňuje energetickou bezpečnost Turecka?
Jakým způsobem situace ovlivňuje stabilitu v rámci celého dodavatelského řetězce?
Rozsah škod a poškození, které PKK v energetickém sektoru způsobilo v kontextu dalších
negativních faktorů pro energetickou bezpečnost mezi Tureckem a Irákem?

Seznam odborné literatury

AMIN, REBWAR MOHAMMED MOHAMMED. (2021). Mechanisms for Concluding Oil Contracts in
the Kurdistan Region Government (KRG) under the International Law and Iraqi Legal System.
Journal of Contemporary Issues in Business [online]. 27(3), 2306-2318. ISSN 13236903. Dostupné
z: doi:10.47750/cibg.2021.27.03.284

AUSTVIK, Ole Gunnar a Gülmira RZAYEVA. (2017). Turkey in the geopolitics of energy. Energy
Policy [online]. 107, 539-547. ISSN 03014215. Dostupné z: doi:10.1016/j.enpol.2017.05.008

ÇEVIK, Senem. (2019). Reassessing Turkey’s Soft Power: The Rules of Attraction. Alternatives:
Global, Local, Political. 44. 030437541985375. 10.1177/0304375419853751.

DURU, Haci, Ismail ONAT, Kadir AKYUZ a Halil AKBAS. (2021). Microcycles of Terrorist Violence in
Turkey: a Spatio-temporal Analysis of the PKK Attacks. Asian Journal of Criminology: An
Interdisciplinary Journal on Crime, Law and Deviance in Asia [online]. 16(3), 235-256. ISSN
18710131. Dostupné z: doi:10.1007/s11417-020-09326-z

ERKMEN, S. (2015). The transformation of Turkey’s northern Iraq policy in the context of Turkish
internal policy. Bilig [online]. 72, 171 - 196. ISSN 13010549. Dostupné z: doi:10.12995/
bilig.2015.7208

EZROW, NATASHA. Global politics and violent non-state actors. SAGE PUBLICATIONS, 2017
(OCoLC)959275117

IPEK, P. (2017). Oil and intra-state conflict in Iraq and Syria: sub-state actors and challenges for
Turkey’s energy security. Middle Eastern Studies [online]. 53(3), 406 - 419 [cit. 2021-6-12]. ISSN
17437881. Dostupné z: doi:10.1080/00263206.2016.1265511

ISMAEL, Hemin Mohammed. (2020). KURDISTAN’S ROLE IN EUROPEAN ENERGY SECURITY.
Journal of Geography, Politics [online]. 10(1), 33-41. ISSN 20840497. Dostupné z: doi:10.26881/
jpgs.2020.1.05

KISACIK, Sina a Furkan KAYA. (2017). Turkey’s Unique Energy Corridor Role at the Center of
Eurasia in the 21st Century. Siyasal Bilimler Dergisi [online]. 5, 93-105 [cit. 2021-6-12]. ISSN
21476934. Dostupné z: doi:10.14782/sbd.2017.59

NYE, Joseph S. (2011). The Future of Power. New York: PublicAffairs.

NYE, Joseph a Richard ARMITAGE. (2007). Smart Power. American Interest [online]. 3(2), 34-41.
ISSN 15565777.

ODINTSOV, Nikita. (2018). The PKK in Regional Energy Security. Middle East Policy [online]. 25(3),
97-110. ISSN 10611924. Dostupné z: doi:10.1111/mepo.12364

PAASCHE, T.F. a H. MANSURBEG. (2014) Kurdistan Regional Government-Turkish energy
relations: A complex partnership. Eurasian Geography and Economics [online]. 55(2), 111 - 132.
ISSN 15387216. Dostupné z: doi:10.1080/15387216.2014.942339

PARK, Bill. (2019). Explaining Turkey’s Reaction to the September 2017 Independence
Referendum in the KRG: Final Divorce or Relationship Reset? Ethnopolitics [online]. 18(1), 46-60
[cit. 2021-8-31]. ISSN 17449057. Dostupné z: doi:10.1080/17449057.2018.1525165
SZULECKI, Kacper. (2017). The Multiple Faces of Energy Security: An Introduction.
10.1007/978-3-319-64964-1_1.

TILL F. Paasche & Howri Mansurbeg (2014) Kurdistan Regional
Government–Turkish energy relations: a complex partnership, Eurasian Geography and
Economics, 55:2, 111-132, Dostupné z: doi: 10.1080/15387216.2014.942339

VAROL, Tugce. (2017). Energy Policies of Turkey During the Erdogan Era: Facts and Lies. ISBN
9781536105896.

YILMAZ-BOZKUS, Remziye. (2017). Turkey-KRG Energy Relations: Internal and External
Dynamics. Journal of Global Analysis. 7.
Evaluating the Petroleum Contracts of Kurdistan Region in the Surveying and Applying the
Deloitte Data (A Comparative Review). (2021). International Journal of Multicultural and
Multireligious Understanding [online]. 8(7), 236-244. ISSN 23645369. Dostupné z: doi:10.18415/
ijmmu.v8i7.2885

Power and Interdependence: World Politics in Transition. Boston: Little, Brown, 1977.

Turkish development plan 2019-2023, GRAND NATIONAL ASSEMBLY OF TURKEY, 2019.

Předběžná náplň práce

Analýza dopadů:
Útoky PKK prohlubují izolaci KRG, která je ve sporu s Bagdádem o financování rozpočtu
autonomie a také o sdílení energetických zdrojů a příjmů z nich, Turecko poskytuje určité
východisko, navzdory perzekucím segmentu kurdského obyvatelstva.
Vliv NVSA v regionu (PKK) přináší proměny politické konstelace. Reflektovanou součástí bude role
Íránu, vztah mezi Tureckem a Erbílem, Tureckem a Bagdádem.
Reflektován bude také vliv měkké moci ve formě investičního potenciál v oblasti severního Iráku,
potažmo území Iráku, v případě infrastruktury, která by měla procházet jeho územím, turecké plány
na investice v rozvoji energetické spolupráce s Irákem a regionální konkurence, otázka příležitosti
pro rozvoj, těžbu zemního plynu.
Součástí kontextu v rámci práce bude také zkoumání dalších vlivů na úroveň a kvalitu energetické
spolupráce, jako např. pandemie covid-19 či přítomnost dalších aktérů a vliv na politické
konstelace v rámci konceptu geopolitiky, vztahujícího se k energetické bezpečnosti.
Koncept chytré moci tedy má reflektovat kombinaci měkké a tvrdé moci, kterou stát uplatňuje ve
formě navazování ekonomické a energetické spolupráce, jejíž naplnění pomáhá Turecko zajišťovat
vojenskými aktivitami, omezujícími subverzi ze strany kurdských separatistů.

Hypotéza:
Turecká politika je kombinací měkké a tvrdé moci, kterou stát uplatňuje ve formě navazování
ekonomické a energetické spolupráce, jež pomáhá Turecku zajišťovat vojenské aktivity, které mají
za cíl omezit zejména subverzi ze strany kurdských separatistů.
Energetická bezpečnost eliminací PKK nebude dramaticky změněna, existují jiní NVSA (IS), kteří
také již v rámci války útočili na energetickou infrastrukturu. Energetická bezpečnost a investiční
potenciál se nezvýší, poskytne potenciál pro zhoršení situace mezi Erbílem a Ankarou, a také
Ankarou a Bagdádem.
Ačkoliv PKK působí škody irácké ekonomice v rámci příležitostných útoků na infrastrukturu,
rizikovost rozvoje infrastruktury způsobuje řada faktorů, geopolitické i technologické komplikace
ohrožují návratnost těchto podniků.

Struktura:
- Turecko a koncept energetické bezpečnosti
- Energetický potenciál Iráku
- Energetická bezpečnost z pohledu problematiky nestátních násilných aktérů - ropovod a jeho
poškození - současná infrastruktura, vliv konfliktů IS a útoky PKK na stabilitu ropných dodávek
- Turecká chytrá moc
— měkká moc: Plány na obnovení a rozvoj infrastruktury, strategický potenciál, konkurence
— tvrdá moc: operace Claw-Eagle 1+2, Claw-Tiger
- role dalších zúčastněných aktérů a jejich motivace
- dopad teroristických útoků na ropnou infrastrukturu ze strany PKK
- možnosti vývoje