Sloupové řády jako nositelé charakteristického významu: Příklady z české barokní architektury
| Název práce v češtině: | Sloupové řády jako nositelé charakteristického významu: Příklady z české barokní architektury |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Column orders as bearers of particular meaning: Examples from Czech Baroque architecture |
| Klíčová slova: | barokní architektura, sloupové řády, symbolika, emblematika, Jan Blažej Santini-Aichel, Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Klíčová slova anglicky: | baroque architecture, column orders, symbolism, emblematics,Jan Blažej Santini-Aichel, Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Akademický rok vypsání: | 2020/2021 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Ústav dějin křesťanského umění (26-UDKU) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Ing. Daniela Lunger-Štěrbová, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 14.04.2021 |
| Datum zadání: | 19.04.2021 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 03.05.2021 |
| Datum a čas obhajoby: | 14.09.2021 09:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 15.07.2021 |
| Datum odevzdání tištěné podoby: | 15.07.2021 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 14.09.2021 |
| Oponenti: | PhDr. Petra Oulíková, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| 1. Úvod do problematiky
2. Přehled literatury 3. Sloupové řády a možnosti jejich interpretace 3.1 Architektonické hledisko 3.2 Antropomorfní výklad 3.3 Symbolický výklad 4. Katalog vybraných příkladů (bude průběžně upraven a doplněn) 4.1 Kostel svatého Tomáše v Praze na Malé Straně 4.2 Kostel Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici a kaple Jména Panny Marie v Mladoticích 4.3 Palác Michny z Vacínova v Praze 4.4 Kostel Navštívení Panny Marie v Hejnicích 5. Závěr 6. Seznam použité literatury a pramenů 7. Obrazová příloha |
| Seznam odborné literatury |
| BANDMANN, 2005 - Günter BANDMANN, Early Medieval Architecture as Bearer of Meaning, 2005 Columbia University Press, New York
BIEGEL, BACHTÍK, MACEK, 2015 - Richard BIEGEL, Jakub BACHTÍK, Petr MACEK, Barokní architektura v Čechách, 2015, Karolinum BUKAČOVÁ, 2014 - Irena BUKAČOVÁ, Architektura Jana Blažeje Santiniho - Aichla na severním Plzeňsku, 2014, Machart HORYNA, 1998 - Mojmír HORYNA, J. B. Santini - Aichel: Život a dílo, 1998, Karolinum HORYNA, KUČERA, 1998 - Mojmír HORYNA, Jaroslav KUČERA, Dientzenhoferové, 1998, Akropolis KONEČNÝ, 2002 - Lubomír KONEČNÝ, Mezi textem a obrazem, 2002, Národní knihovna ČR KRUFT, 1993 - Hanno-Walter KRUFT, Dejiny teórie architektúry - Od antiky po súčasnosť, 1993, Pallas NÁRODNÍ GALERIE, kolektiv, 1989 - Národní galerie, kolektiv, Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu, 1989, Národní galerie ONIANS, 1988 - John ONIANS, Bearers of Meanings, The Classical Orders in Antiquity, the Middle Ages, and the Renaissance, 1988 Princeton University Press PANOCH, 2013 - Pavel PANOCH - Claude Paradin v Praze. „Mluvící průčelí“ koAstela sv. Františka Serafinského na Starém Městě. In: Taťána Petrasová – Marie Platovská (eds.), Tvary formy ideje. Studie a eseje k dějinám a teorii architektury. Praha: Artefactum 2013, s. 95-108 SUMMERSON, 1980 - John SUMMERSON, The Classical Language of Architecture, 1980, Thames & Hudson Ltd VÁCHA, 2004 - Štěpán VÁCHA, Příspěvek k poznání ikonografie svatoaugustinského cyklu v kostele sv. Tomáše na Malé straně (6-7/2004) VITRUVIUS, 2001 - Pollio Marcus VITRUVIUS, Deset knih o architektuře, 2001, Artista, Baset VLČEK, ŠÁMAL, 1999 - Pavel VLČEK, Petr ŠÁMAL, Umělecké památky Prahy 3. - Malá strana, 1999, Academia A. ALCIATO, 1536 - Andrea ALCIATO, Livret des Emblèmes, Paris, Chrestien Wechel, 1536 C. PARADIN, 1551 - Claude PARADIN, Devises heroïques, Lyons, Jean de Tournes and Guillaume Gazeau, 1551 D. de la FEUILLE, 1691 - Devises et emblemes, 1691 F. Picinelli, 1695 - Mundus Symbolicus, 1695 |
| Předběžná náplň práce |
| Cílem mé bakalářské práce je představit sloupové řády jako možné nositele určitého významu. Vedle jejich bytostně vlastní role v rámci systému architektonického členění, která vychází z ryze architektonického, t.j. funkčního i antropomorfně pojatého, výkladu sloupu jako takového, bylo zejména v době baroka obvyklé doplňovat pětici známých řádů o řády různě modifikované. Způsob této transformace spočíval nejčastěji v přidání heraldických motivů (např. šternberské hvězdy na fasádách kaple sv. Františka Xaverského na Novém Městě pražském či na středním rizalitu letohrádku Trója, gallasovské orlice v poutním kostele v Hejnicích a další), mariánských a světeckých atributů (Mladotice, Mariánská Týnice, Opařany či řada pražských kostelů: sv. Mikuláše, sv. Jakuba, sv. Tomáše, sv. Jana Nepomuckého na Skalce) do hlavic sloupů a pilastrů či plastických emblémů do metop dórského kladí (např. Michnovský palác, kostel sv. Františka z Assisi či kostel sv. Tomáše v Praze). Je třeba zdůraznit, že každý takový prvek má svůj charakteristický význam, který lze hledat jak v kontextu účelu samotné stavby (např. zasvěcení či řádová příslušnost), tak ve vztahu k jejímu stavebníkovi (reprezentace a osobní zbožnost). Určitou roli sehráli zjevně i samotní architekti, na prvním místě K. I. Dientzenhofer či J. B. Santini. Ojediněle se také setkáme s pokusem vytvořit řád nový (např. kostel sv. Josefa na Malé Straně). Ačkoliv nepředstavovaly tyto transformace v barokním období nikterak neobvyklý jev, je nutno jednotlivé příklady posuzovat vždy individuálně, a to jak v obecné, tak v konkrétní významové rovině.
Ve druhé části bakalářské práce blíže představím několik zástupců těchto modifikací, a to jak na vybraných stavbách sakrálních, tak na stavbách profánních. Cílem je analýza jednotlivých prvků a jejich specifického významu v kontextu stavby i ve vztahu k objednavateli resp. autorovi, ale také jejich umístění v rámci prostoru interiéru či plochy fasády. Mnohdy se totiž zdá, že se nejednalo o jednotlivě řešené prvky, nýbrž o promyšlenou součást celku, ve kterém sloupové řády figurují jako nositelé konkrétního významu. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| The aim of my bachelor thesis is to introduce column orders as possible carriers of a certain meaning. In addition to their essential role within the system of architectural division, which is based on a mainly architectural - functional and anthropomorphic interpretation of the column as such, it was common to supplement the five known orders with variously modified orders. The method of this transformation consists in various heraldic motifs (for instance Sternberg stars on the facades of the chapel of St. Francis Xavier in New Town in Prague or on the middle risalit of the Troja palace, Gallas eagles in the pilgrimage church in Hejnice and others), Marian and attributes of saints (Mladotice, Mariánská Týnice, Opařany or a number of Prague churches: St. Nicholas, St. James, St. Thomas, St. John of Nepomuk in Skalka) into the main columns and pilasters or plastic emblems in the Doric entablature (for example palace of Michna from Vacínov in Prague, St. Francis Church from Assisi or the Church of St. Thomas in Prague). It should be emphasized that each such element has its own characteristic meaning, which can be sought both in the context of the purpose of the building itself (consecration or order) and in relation to its builder (representation and personal devotion). Apparently, the architects themselves also played a role, in the first place K. I. Dientzenhofer or J. B. Santini. Rarely do we also encounter an attempt to create a new order (the Church of St. Joseph in Malá Strana). Although these transformations were not an unusual phenomenon in the Baroque period, it is always necessary to assess individual examples individually, both in general and in a specific level of meaning.
In the second part of the bachelor's thesis I will introduce several representatives of these modifications, both on selected sacral buildings and profane buildings. The aim is to analyze the individual elements and their specific significance in the context of the construction and in relation to the builder or author, but also their location within the interior or facade area. It often seems that these were not individually solved elements, but a well-thought-out part of the whole, in which the column orders appear as bearers of a specific meaning. |