Etika válečné žurnalistiky: etická dilemata a strategie jejich řešení očima válečného novináře

• Název práce v češtině: Etika válečné žurnalistiky: etická dilemata a strategie jejich řešení očima válečného novináře
• Název v anglickém jazyce: Ethics of war journalism: ethical dilemmas and strategies for solving them through the eyes of a war journalist
• Klíčová slova: Válečná žurnalistika, etika, etická dilemata, strategie, krizové oblasti
• Klíčová slova anglicky: War journalism, ethics, ethical dilemmas, strategy, crisis areas
• Akademický rok vypsání: 2020/2021
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mediálních studií (23-KMS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jakub Železný
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 12.10.2020
• Datum zadání: 12.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 01.02.2022 08:00
• Místo konání obhajoby: Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1, H013, Hollar - místn. č. 013
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.01.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 01.02.2022
• Oponenti: prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D.

Seznam odborné literatury

CARRUTHESRS, S., 2000, The media at war: communication and conflict in the twentieth century
Kniha se zaměřuje na vztah mezi válkou a médii. Úvodem zkoumá vzájemně potřebný vztah mezi válkou a hromadnými sdělovacími prostředky od konce 19. století. Zaměřuje se na mediální pokrytí světových válek, přes válku ve Vietnamu, pokrytí občanských válek v Kurdistánu, bývalé Jugoslávii až po války v Iránu a v Afganistánu.

KLICPEROVÁ L., KUTILOVÁ M., Ve válce
Příběhy obyčejných lidí, kterým vstoupila do života válka na území Sýrie a Iráku.

MCLAUGHLIN, G., 2016, Objectivity and War. The War correspondent
Autor knihy na základě výpovědi zahraničních respondentů – Johna Pilgera, Roberta Fiska a Alexe Thompsona se snaží zkoumat přitažlivost a rizika válečných zpráv, ohrožení novinářské nezávislosti vojenskou kontrolou, cenzurou a vztahy s veřejností.

REMIŠOVÁ, A., 2010, Etika médií
Tato kniha je prvním pokusem na Slovensku poskytnout pohled na etiku médií jako aplikovanou etiku. Cílem knihy je ukázat a dokázat, že média jsou hlavně společenským fenoménem, který zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života miliard lidí, nezávisle od toho, zda si to uvědomujíi nebo ne.

STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert, 1999.

SZANTÓ, J., Za oponou války
Jakub Szántó v knize přibližuje své dramatické zážitky z frontových linií, míst teroristických útoků i státních převratů a revolucí, které během své kariéry televizního novináře v uplynulých dvou dekádách natáčel. Zároveň poodhaluje a demýtizuje práci žurnalistů uprostřed pohnutých situací a nepředvídatelného vývoje.

ŠÁMAL, Z. aj. 2003. Válka o Irák: očima tří českých reportérů, Praha
Publikace tří českých novinářů, přímých aktérů války v Iráku, přináší v deníkové formě jejich osobní svědectví. Každý ze tří reportérů viděl válku odjinud a každý z nich si odnesl trochu jinou zkušenost.

TUMBER, H., PALMER, J. 2004, Media at War. The Iraq Crisis
Kniha poskytuje analýzu, jak novináři pokrývali a informovali o válce v Iráku a jejich následcích. Nabízí pohled na způsoby, jakými se média ve válce nevyhnutelně stávají účastníky vojenských i politických válek.

Osvaldová B., aj., Zpravodajství v médiích, Praha
Publikace obsahuje články různých autorů věnovaných fenoménu zpravodajství. Kniha mapuje různé oblasti zpravodajství - počínaje nejstarší žurnalistikou psanou, přes agenturní, audiovizuální, fotožurnalistiku, až po produkci tzv. nových médií.

MELÍŠKOVÁ, Iva. Mírový versus válečný žurnalismus: etické aspekty reportování o mezinárodních konfliktech. Praha, 2018. 98 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Václav Moravec, Ph.D.

NOVOTNÁ, Kristýna. Zpravodajství o válečných konfliktech v českém tisku. Praha, 2016. 86 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Mgr. Vlastimil Nečas, Ph.D.

Předběžná náplň práce

V roce 1994 získal za svou fotografii Pulitzerovu cenu Kevin Carter, válečný fotograf, který se vydal zdokumentovat hladomor a další dopady dlouhotrvající občanské války do Jižního Súdánu. Zároveň tato fotografie vyhladovělého dítěte, na které zpovzdálí číhá sup, vyvolala po otisknutí v The New York Times ve veřejnosti řadu otázek, nejčastěji, co se stalo s oním dítětem na snímku? Na Cartera, který na tuto otázku nedokázal uspokojivě odpovědět, se snesla vlna kritika. Proč dítě vyfotil, když ji ze strany supa nepochybně hrozilo nebezpečí a raději nenasytného ptáka neodehnal? Odehnal supa po vyfocení snímku? Jak to, že neví, jestli dítě přežilo?

Carter tak primárně v USA otevřel debatu ohledně úlohy válečného novináře. Má být pro takového novináře přednější informovat, nebo pomáhat? Je důležitější zaznamenat katastrofu v podobě zraněných pro to, aby čtenáři či diváci pochopili důsledky války a dalších konfliktů, nebo je důležitější pomáhat a těmto katastrofám v daném místě předcházet? Měl Carter odehnat supa, nebo “riskovat” a zachytit na své fotografii bídu súdánských obyvatel, která ve čtenářích vyvolá potřebné emoce a předá jim tím zpravodajské hodnoty?

Váleční novináři jsou pod neustálým tlakem v zemích, kde se konflikt odehrává, kde jsou svědky katastrof, utrpení, smrti. Zároveň jsou pod tlakem ze strany samotných médií jako zaměstnavatelů, aby přinášeli bezprostřední informace, které mají vyvolat co nejintenzivnější emoce. A na konec i ze strany veřejnosti, která pokládá otázky. V těchto misích se reportéři téměř denně zabývají tím, zda se přiklánět ke své roli novinářské - tedy, že jejich hlavní pomoc spočívá v informování širší veřejnosti, nebo k roli lidské, u které existuje zákonná povinnost pomoci osobě v ohrožení zdraví či života.

Na výše uvedeném příkladu fotografa Kevina Cartera lze ilustrovat základní etická dilemata válečné žurnalistiky, kterými jsou: 1) angažovanost samotného novináře versus nestrannost, 2) pomáhání v krizových situací versus informování veřejnosti. Ráda bych ve své diplomové práci blíže zkoumala, jak se novináři s těmito dvěma, ale i dalšími etickými dilematy vyrovnávají, jaké strategie pro jejich řešení volí a jaké faktory tuto volbu ovlivňují.
Cílem práce je popsat konkrétní etická dilemata a strategie jejich řešení na základě výpovědí českých válečných novinářů, kteří v zasažených oblastech fungují za rozdílných vnějších podmínek.

Ke zpracování výše popsaného tématu využiji kvalitativní výzkumnou metodologii, konkrétně půjde o techniku hloubkových interview s českými novináři, kteří se válečné žurnalistice dlouhodobě profesně věnují. Z důvodu komplexního uchopení půjde jak o novináře, kteří jsou do konfliktních zemí vysíláni zaměstnavatelem na cca 5 let (např. novináři veřejnoprávní České televize), tak o novináře, kteří jsou tzv. na volné noze, kteří se na dané místo vrací opakovaně, ale většinou na kratší dobu. Způsob vysláni definuje také základní podmínky pro působení v dané oblasti a může mít vliv na vnímaní etických dilemat a způsob jejich řešení. Získaná data z rozhovorů budu analyzovat pomocí metody zakotvené teorie tak, jak ji formulovali například Strauss a Corbinová (1999).

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

In 1994, a war photographer Kevin Carter achieved the Pulitzer Price for his photo of famine and other impacts of civil war in South Sudan. After the photo of a starving child chasing by vulture was published in The New York Times, the public has started to ask questions what has happened to this child in particular. Kevin Carter, who didn’t answer properly, was criticised by public. Why did he take a photo rather than saved the child facing the danger by the vulture? Did he fight off the vulture after he took this photo? How is it possible that he didn’t know what has happened to the child?

Kevin Carter by this act has opened debate about the role of a war correspondent. Is it more importatnt for a war correspondent to provide the information or to help?Is it more important to record the situation to be able to understand the impacts of a war and other crisis or is it more important to help people and prevent these disasters? Should Carter fight off the vulture or „take a risk" and capture in his photograph the misery of the Sudanese people, which would evoke the necessary emotions in the readers and thus pass the values to them?

In countries affected by war conflicts, war correspondents are under big pressure and they witness disasters, misery and death. Another pressure is exerted by media as their employers to bring the information immediately and to evoke emotions in public. Finally, war correspondents are under pressure by public asking questions. In these missions, war journalists are dealing with their journalistic role – thus their main help is to inform the public about what has happened or it is more important their human role, in which legal obligation to help a person at risk of health or life does exist.

In Kevin Carter´s case, it is possible to ilustrate the elementary ethical dillemas of a war journalist, which are: 1) the engagement of the journalist himself versus impartiality, 2) helping in critical situation versus informing. I would like to deal with journalists coping of ethical dilemmas, their strategies of solving them and explore the factors that have impact on their strategies. The main gole of the diploma thesis is to describe the ethical dilemmas and strategies for solving them based on the interviews with czech war correspondents who are working in war zones under different external conditions.

A qualitative research approach will be used, more specifically in-depth semi-structured interviews conducted with the czech journalists, who have been professionally engaged in war journalism for a long time. For complexity, it will be journalists who are sent to the conflict countries by the employer for about 5 years (eg. journalists of the public Czech Television), as well as journalists who are so-called freelancers, who return to the place repeatedly but mostly for a shorter period of time. The method of sending journalists to the conflict areas also defines the basic conditions for operating in a given area and can affect the perception of ethical dilemmas and the way they are resolved. The data obtained from the interviews will be analyzed using the method of the grounded theory as formulated, for example, by Strauss and Corbin (1999).