Effect of globalization on gender wage gap in Czech Republic

• Název práce v češtině: Působení globalizace na genderově založenou mzdovou nerovnost v České republice
• Název v anglickém jazyce: Effect of globalization on gender wage gap in Czech Republic
• Klíčová slova: Klíčová slova: pohlaví, mzdy, globalizace, lidský kapitál, přímé investice, mzdové rozdíly, obchod
• Klíčová slova anglicky: Key Words: gender, wages, globalization, human capital, direct investment, wage gap, trade
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: doc. Maria Alina Asavei, D.Phil.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.10.2020
• Datum zadání: 04.10.2020
• Datum a čas obhajoby: 23.09.2021 09:30
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK112, 112, Malá učebna, 1.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 23.09.2021
• Oponenti: Dr. Elodie Douarin

Seznam odborné literatury

Český statistický úřad / Czech Statistical Office
Czech National Bank’s Database
Eurostat (2020).
https://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/Gender_pay_gap_statistics
VEČERNÍK, J. (2001). Earnings Disparities in the Czech Republic: Evidence of the Past
Decade and Cross-National Comparison. William Davidson Institute Working Papers Series,
373
JURAJDA, Š. (2005). Gender segregation and wage gap: An east-west comparison. Journal
of the European Economic Association, 3(2-3), pp. 598-607.
JURAJDA, Š. (2001). Gender wage gap and segregation in late transition. CERGE-EI
Working Papers, 182.
MYSÍKOVÁ, M. (2007). Trh práce žen: Gender pay gap a jeho determinanty. IES Working
Paper, 13
Wacker, K. M., Cooray, A., & Gaddis, I. (2017). “Globalization and female labor force participation
in developing countries: an empirical (re-) assessment”. In Globalization (pp. 545-583). Springer,
Berlin, Heidelberg.
Weichselbaumer, D., & Winter‐Ebmer, R. (2005). “A meta‐analysis of the international gender wage
gap”. Journal of Economic Surveys, 19(3), 479-511.

Předběžná náplň práce

Klesající trend byl zaznamenán u rozdílů mezi mzdami mužů a žen v ČR
Republika od roku 2009 (Bílková 2017). Přesto má Česká republika jednu z nejvyšších
rozdílů v odměňování žen a mužů v Evropské unii, celkem 20,1 %, nad průměrem EU 15 %
(Eurostat 2020). Odpovědnost za tak vysoké rozdíly ve mzdách mužů a žen se stává
základní, zajistil socialistický odkaz rovnosti žen a mužů, který Česká republika zdědila
po roce 1989. Mohla globalizace sehrát ponižující roli při rozšiřování genderové mzdy
rozdíly nebo naopak, zlepšila globalizace mzdy žen na českém trhu práce
prostřednictvím opuštění ortodoxní segregace povolání podle pohlaví? Odpověď na
tyto otázky zní jednoduše, ale hluboká diskuse je mandát a předchůdce
opatření pro celkovou rovnost žen a mužů. Tato studie je pokusem odpovědět na některé z těchto
otázky ve světle vysokého rozdílu v odměňování žen a mužů v České republice. v době uzavření,
budou zodpovězeny následující otázky:
• Jaký dopad měly síly globalizace, obchodu a přímých zahraničních investic na ženy
mezd v České republice od sametové revoluce? Mít obchod a investice
zvýšení mezd žen nebo snížení mezd žen?
• Jakou roli sehrály tradiční faktory, které vysvětlují rozdíly v odměňování žen a mužů v českých
Republika? Je vzdělávání, praxe na trhu práce a průmysl odměňovány rovným dílem za
jak mužů, tak žen v České republice?
• jaká politická opatření by byla vhodná a slučitelná s Českou republikou,
vzhledem k tomu, že globalizace zlepšila nebo zhoršila rozdíly mezi muži a ženami
mzdy?
AIM: Hlavním cílem studie je určit směr a rozsah dopadu
globalizace rozdílů v odměňování žen a mužů v České republice. Několik studií již dříve zkoumalo
rozdílů v odměňování žen a mužů v České republice, ale nebyla uznána
globalizace, obchodu a přímých zahraničních investic. Tato studie bude využívat datový soubor z
dva roky, 1996 a 2017, dále bude provedeno důkladné srovnání mezi muži a
mezd žen během dvou let. Vybrané roky představují začátek obou
globalizace v České republice a vrchol globalizace v České republice. Data z obou
roky budou samostatně podrobeny regresní analýze s makroekonomickými údaji o obchodu
a FDI. Dopad různých nezávislých faktorů na mzdy žen bude
v porovnání za oba roky. V souladu s tím budou výsledky, slučitelná politická opatření
navrhl.
METODIKA:
studie používá čistou kvantitativní metodiku s hlavním zaměřením na hloubkovou analýzu dvou
datové sady. datové sady byly vybrány záměrně, aby manifestovaly dvě různé doby
období v historii České republiky. Prvním datovým souborem je Microcensus 1996, který
manifestuje počátek let globalizace v České republice. Microcensus 1996 byl
průzkum domácností provedený za účelem přístupu k obecné struktuře příjmů domácností a vzorku
velikost činí 38000 domácností. Všechny důležité proměnné důležité pro současnou studii
včetně věku, pohlaví, vzdělání, zkušeností z trhu práce a manželského stavu jsou zahrnuty
studie.
Druhým souborem údajů je Statistika Evropské unie v oblasti příjmů a životních podmínek (EU)
SILC) 2017. Průzkum provádí každý rok stát a obsahuje všechny relevantní
proměnných na jednotlivých úrovních. Oba soubory údajů budou porovnány, aby se pochopil dopad
globalizace mezd žen v České republice.
Pro rozklad struktury mezd, Oxaca a Blinder
Použije se technika rozkladu. Podle této techniky je rozdíl mezi mužem a ženou
mzdy a rovnice mezd je rozdělena na dvě části, vysvětlenou a nevysvětlenou část.
Vysvětlenou část rozdílu chápou rozdíly v proměnných lidského kapitálu a málo
jiné endogenní proměnné, zatímco nevysvětlená část je realizována jako diskriminační síly. The

Určit směr a rozsah globalizace a další nezávislé proměnné týkající se
bude použita metoda Ordinary Least Square. Podle této metody závislý
variabilní, mzdový rozdíl a mzdy žen, budou regresovány metodou OLS a jejich
bude určen vztah s jinou nezávislou proměnnou.
STAV ARTU: Podle mých pozorování to bude první studie, která vymezí
dopad globalizace na rozdíly v odměňování žen a mužů v České republice. Rozsáhlý výzkum má
zaměřené na rozdíly ve mzdách žen a mužů a na vývoj mezd žen v České republice. Večerník
(2001) dospěl k závěru, že zavedení tržního hospodářství zvýšilo příjmy
nerovnosti mezi muži a ženami v České republice. Jurajda (2001) zjistil, že
výdělky žen jsou v ČR o 30% nižší než mužů, zatímco v současnosti
výdělek je o 20% nižší než výdělek mužů, což představuje závažnou otázku. Proč konvergence
mzdy mužů a žen jsou v případě České republiky pomalé? Jeden možný důvod podle
Jurajdovi (2005) je, že ženy jsou v České republice více koncentrovány v málo placených zaměstnáních.
Proto potenciální segregace v zaměstnání významně přispívá k vysokým rozdílům ve mzdách žen a mužů.
Mysíková (2007) uvádí, že vysoké rozdíly v odměňování žen a mužů částečně vysvětlují
rozhodnutí neúčastnit se trhu práce.
Vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním byla věnována omezená pozornost obchodu a přímým zahraničním investicím nebo obecně
globalizace a jak ovlivnila mzdy žen v České republice. Tato studie je
pokus vyplnit příslušnou mezeru v literatuře uvedením racionálních důvodů a nikoliv
rozmarné, zda má globalizace nějaký pozitivní přínos ke zlepšení ekonomické rovnosti
pro ženy. Byly pozorovány různé kanály, jejichž prostřednictvím může globalizace
snižování a rozšiřování vlivu na rozdíly ve mzdách žen a mužů. v rámci snižování
globalizace sníží schopnost firmy diskriminovat kvůli rostoucí konkurenci, kterou
posílí pracovní příležitosti a absorbuje více žen v pracovním procesu a konečně, přesto
logičtěji koherentní, rostoucí globalizace zlepší kvalitní veřejné blaho a
zvýší příjem domácností. To dále usnadní zlepšení lidského kapitálu a
snížení nerovnosti pohlaví bude následovat Pod rozšiřujícím se efektem bude globalizace
snížit platby nedostatkového faktoru výroby, který lze tradičně spojit s
ženy. Za druhé, rostoucí obchod může zvýšit segregaci okupací a snížit
Volný čas pro ženy, který může demotivovat ženy k dlouhodobému zaměstnání.
VÝSTUP:
Konečný výstup bude rozhodujícím závěrem a stručným politickým dopadem na stav
Česká republika. Vzhledem k regresním výsledkům, hloubkové diskusi a analýze by bylo
lze dospět k závěru, zda globalizace zlepšila rozdíly v odměňování žen a mužů či nikoliv.
V souladu s tím budou stanoveny vhodné politické důsledky. Konečný výstup bude v
formou dezertace.
ODKAZY:
Bílková, D. (2017). Seskupení českých regionů a 31 vybraných evropských zemí
Podle Mzdové úrovně; Mzdové modely a genderové rozdíly českých regionů.
Eurostat (2020).
https://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/Gender_pay_gap_statistics
VEČERNÍK, J. (2001). Výdělkové rozdíly v Česku: Důkaz minulosti
Desetiletí a mezinárodní srovnání. William Davidson Institute Working Papers Series,
373
JURAJDA, Š. (2005). Segregace pohlaví a rozdíly ve mzdách: srovnání východ-západ. Deník
Evropského hospodářského sdružení, 3(2-3), s. 598-607.
JURAJDA, Š. (2001). Rozdíly ve mzdách žen a mužů a segregace v pozdější fázi přechodu. CERGE-EI
Pracovní dokumenty, 182.
MYSÍKOVÁ, M. (2007). Trh práce žen: Genderové rozdíly v odměňování a jeho determinanty. IES pracuje
Papír, 13

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

A downward trend has been observed in difference between male and female wages in Czech
Republic since 2009 (Bílková 2017). Nonetheless, Czech Republic still has one of the highest
gender wage gaps in European Union, totaling to 20.1%, above the EU average of 15%
(Eurostat 2020). Accountability of such high differences in male and female wages becomes
fundamental, provided the socialist legacy of gender equality that Czech Republic inherited
after 1989. Could globalization have played a demeaning role in widening the gender wage
gap or on the contrary, has globalization improved the female wages in Czech labor market
by the means of abandonment of orthodox gender segregation of occupations? Answer to
these questions sounds simple but a profound discussion is mandate and predecessor to the
policy actions for overall gender equality. This study is an attempt to answer some of these
questions in the light of Czech Republic’s high gender wage gap. by the time of conclusion,
following questions will be answered:
• How have forces of globalization, trade & foreign direct investment, impacted female
wages in Czech Republic since the Velvet Revolution? Have trade and investment
increased female wages or decreased female wages?
• What role has traditional factors played to explain the gender wage gap in Czech
Republic? Is education, labor market experience and industry rewarded equally for
both men and women in Czech Republic?
• What policy actions would be suitable and compatible with the Czech Republic,
given that globalization has improved or deteriorated differences in male and female
wages?
AIM: Prime aim of the study is to determine the direction and magnitude of impact of
globalization on gender wage gap in Czech Republic. Several studies have previously studied
the gender wage Gap in Czech Republic, but no acknowledgment have been given to
globalization, trade and foreign direct investments. This study will employ the dataset from
two years, 1996 and 2017, next a profound comparison will be made between male and
female wages in the two years. The years selected represent both the beginning of
globalization in Czech Republic and peak of globalization in Czech Republic. Data from both
years will be separately subjected to regression analysis with macroeconomic data on trade
and FDIs. Finally, the impact of various independent factors on female wages will be
compared for both years. Accordingly, the results, compatible policy measures will be
suggested.
METHODOLOGY:
the study deploys pure quantitative methodology with prime focus on in depth analysis of two
datasets. the datasets have been selected deliberately to manifest the two different time
periods in the history of Czech Republic. The first dataset is Microcensus 1996 which
manifests the beginning years of globalization in Czech Republic. Microcensus 1996 was a
household survey conducted to access the general structure of household incomes and sample
size stands at 38000 households. All the important variables relevant to the present study
including age, gender, education, labor market experience and married status are included in
the study.
The second dataset is European Union Statistics on Income and Living Conditions (EU
SILC) 2017. The survey is conducted every year by the state and contains all the relevant
variables at individual levels. The two datasets will be compared to understand the impact of
globalization on female wages in Czech Republic.
To decompose wage structure, Oxaca and Blinder
decomposition technique will be used. Under this technique, the difference between male and female
wages is taken and wage equation is divided into two parts, explained and unexplained part.
Explained part of difference is understood by differences in human capital variables and few
other endogenous variables while unexplained part is realized as discriminatory forces. The

To determine the direction and magnitude of globalization and other independent variables on
female wages, Ordinary Least Square method will be used. Under this method, dependent
variable, wage difference and female wages, will be regressed by OLS method and their
relation with different independent variable will be determined.
STATE OF THE ART: As per my observations, this will be the first study to delineate the
impact of globalization on gender wage gap in Czech Republic. Extensive research has
focused on gender wage gap and development of female wages in Czech Republic. Večerník
(2001) has concluded that introduction of market economy has widened the income
inequality between men and women in Czech Republic. Jurajda (2001) has found out that
women’s earning are 30% less than men in Czech Republic, while presently, women’s
earning are 20% less than the men’s, which poses a serious question. Why the convergence of
men and women wages is slow in the case of Czech Republic? One possible reason according
to Jurajda (2005) is that women are more concentrated in low paying jobs in Czech Republic.
Therefore, potential occupation segregation is a major contributor to high gender wage gap.
Mysíková (2007) states that high gender wage gap is partially explained my women’s
decision to not participate in the labor market.
Given all the above findings, limited focus has been provided to trade and FDI, or in general
globalization and how it has impacted female wages in Czech Republic. This study is an
attempt to fill the respective gap in the literature by providing for the rational reasons and not
whimsical whether globalization has any positive contribution to improve economic equality
for women. Various channels have been observed through which globalization can have
narrowing as well as widening effect on gender wage gap. under the narrowing effect,
globalization will reduce the firm’s ability to discriminate due to increasing competition it
will boost the job opportunities and absorb more women in the labor force and lastly, yet
more logically coherent, increasing globalization will improve the quality public good and
will increase household income. This will further facilitate to improve human capital and a
reduction in gender inequality will follow Under the widening effect, globalization will
reduce the payments of scarce factor of production, which traditionally can be linked with
women. Secondly, increasing trade can increase the occupation segregation and decrease the
leisure time for women, which can demotivate women to have a long-term job.
OUTPUT:
The final output will be a decisive conclusion and a brief policy implication for the state of
Czech Republic. Given the regression results, in depth discussion and analysis, it would be
possible to conclude whether globalization has improved gender wage gap or not.
Accordingly, suitable policy implications will be provided. The final output will be in the
form of Dissertation.
REFERENCES:
Bílková, D. (2017). Clusters of the Czech Regions and 31 Chosen European Countries
According to the Wage Level; Wage Models and Gender Gap by the Czech Regions.
Eurostat (2020).
https://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/Gender_pay_gap_statistics
VEČERNÍK, J. (2001). Earnings Disparities in the Czech Republic: Evidence of the Past
Decade and Cross-National Comparison. William Davidson Institute Working Papers Series,
373
JURAJDA, Š. (2005). Gender segregation and wage gap: An east-west comparison. Journal
of the European Economic Association, 3(2-3), pp. 598-607.
JURAJDA, Š. (2001). Gender wage gap and segregation in late transition. CERGE-EI
Working Papers, 182.
MYSÍKOVÁ, M. (2007). Trh práce žen: Gender pay gap a jeho determinanty. IES Working
Paper, 13