Non-state actors and their behaviour during the pandemic of COVID-19

• Název práce v češtině: Nestátní aktéři a jejich chování během pandemie COVID-19
• Název v anglickém jazyce: Non-state actors and their behaviour during the pandemic of COVID-19
• Klíčová slova: Brazílie, násilní nestátní aktéři, pandemie, gang, COVID-19, rebelokracie, rámec ARI
• Klíčová slova anglicky: Brazil, violent non-state actor, pandemic, gang, COVID-19, rebelocracy, ARI framework
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Zdeněk Ludvík, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.06.2020
• Datum zadání: 24.06.2020
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2022 10:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK312, 312, Malá učebna, 3.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.04.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2022
• Oponenti: Mgr. Markéta Kocmanová

Seznam odborné literatury

1. Ackerman, G. & Peterson, H. (June 22, 2020). Terrorism and COVID-19: Actual and Potential Impacts. Perspectives on Terrorism, 14(3), 59–73. Retrieved from https://www.jstor.org/stable/26918300
2. Arana, A. (2001). The New Battle for Central America. Foreign Affairs, 80(6), 88–101. DOI https://doi.org/10.2307/20050330
3. Brancoli, F. (2020). Coronavirus Puts Criminal Governance at a Crossroads. NACLA Report on the Americas, 52(3), 246-251. DOI https://doi.org/10.1080/10714839.2020.1809077
4. Cano, I. & Ribeiro, E. (2016, May 3). Old Strategies and New Approaches Towards Policing Drug Markets in Rio de Janeiro. Police Practice and Research, 17(4), 364-375. DOI https://doi.org/10.1080/15614263.2016.1175709
5. Da Silva, J. (2000, May 7). The Favelados in Rio de Janeiro, Brazil. An International Journal, 10(1), 121-130 DOI https://doi.org/10.1080/10439463.2000.9964834
6. Ezeh, A., Oyebode, O., Satterthwaite, D., et. al. (2016, October 16). The history, geography, and sociology of slums and the health problems of people who live in slums. The Lancet, 389(10068), 547-558 DOI https://doi.org/10.1016/S0140-6736(16)31650-6
7. Frühling, H. (2007). The Impact of International Models of Policing in Latin America: The Case of Community Policing. Police Practice and Research, 8(2). DOI https://doi.org/10.1080/15614260701377638
8. Hu, B., Guo, H., Zhou, P., et al. (2020, October 6). Characteristics of SARS-CoV-2 and COVID-19. Nat Rev Microbiol 19, 141–154. DOI https://doi.org/10.1038/s41579-020-00459-7
9. Lamb, R. D. (2007, May). Ungoverned Areas and Threats from Safe Havens. Office of the Deputy Assistant Secretary of Defense for Policy Planning, 5-15. Retrieved from https://apps.dtic.mil/sti/pdfs/ADA479805.pdf
10. McCann, B. (2006). The Political Evolution of Rio de Janeiro’s Favelas: Recent Works Review of A Favela Fala; Integração perversa: Pobreza e tráfico de drogas; Lucia: Testimonies of a Brazilian Drug Dealer’s Woman; A Utopia da comunidade: Rio das Pedras, uma favela carioca, by D. C. Pandolfi, M. Grynszpan, A. Zaluar, R. Gay, & M. B. Burgos. Latin American Research Review, 41(3), 149–163. Retrieved from http://www.jstor.org/stable/3874692
11. Oosterbaan, S. & van Wijk, J. (2014, October 31). Pacifying and Integrating the Favelas of Rio de Janeiro An Evaluation of the Impact of the UPP Program on Favela Residents. International Journal of Comparative and Applied Criminal Justice, 39(3), 179-198. DOI https://doi.org/10.1080/01924036.2014.973052
12. Penglase, B. (2009). States of Insecurity: Everyday Emergencies, Public Secrets, and Drug Trafficker Power in a Brazilian Favela. Political and Legal Anthropology Review, 32(1), 47-63. DOI https://doi.org/10.1111/j.1555-2934.2009.01023.x
13. Riccio, V., Ruediger, M. A., Ross, S. D., Skogan, W. (2013, July 16). Community Policing in the Favelas of Rio de Janeiro. An International Journal, 14(4), 308-318. DOI https://doi.org/10.1080/15614263.2013.816494
14. Strocka, C. (2006). Youth Gangs in Latin America. The SAIS Review of International Affairs, 26(2), 133–146. Retrieved from https://www.jstor.org/stable/26999326
15. Wolff, M. (2015). Building Criminal Authority: A Comparative Analysis of Drug Gangs in Rio de Janeiro and Recife. Latin American Politics and Society, 57(2), 21-40. DOI https://doi.org/10.1111/j.1548-2456.2015.00266.x
16. Zaluar, A. (2000). Perverse Integration: Drug Trafficking and Youth in the Favela of Rio de Janeiro. Journal of International Affairs, 53(2), 653-671. Retrieved from https://www.jstor.org/stable/24357769

Předběžná náplň práce

Diplomová práce se věnuje kvalitativnímu studiu a analýze násilných nestátních aktérů během pandemie Covid-19. Konkrétně se pace zaměřuje na zkoumání přizbůsobení se chování gangů v Rio de Janeiru, Brazílii, od počátku pandemie v Brazílii po následujících 6 měsíců. Cílem práce je hloubková a celistvá analýza vybraných aktérů skrze teorie násilných nestátních aktérů. Analýza je postavena na konceptu rebelokracie, definovanou Annou Archonou a změna v chování, vlivu a autonomii násilných nestátních aktérů je vyhodnocována skrze optiku rámce ARI vytvořenou Erselem Aydinlim. Rámec se zaměřuje na tři hlavní analytické kategorie- autonomii, reprezentaci a vliv zkoumaného aktéra. Primárně tato práce cílí na zjištění a odkrytí reakce a adaptace násilných nestátních aktérů za okolností globální pandemie a to zejména na lokální rovině. Za druhé je cílem této diplomové práce přispět a rozšířit současný výzkum věnovaný násilným nestátním aktérům na globální úrovni, zejména pak v oblasti Latinské Ameriky. Práce nabízí podrobný rozbor přizpůsobení se násilných nestátních aktérů pandemii. Diplomová práce zkoumá rostoucí legitimitu a autonomii těchto aktérů. Práce poskytuje čtenáři náhled do širšího historického kontextu vývoje násilných nestátních aktérů v Brazílii se záměrem prohloubit a ucelit porozumění struktury, cílů, strategií a celkového fungování aktéra.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This diploma thesis focuses on the qualitative study and analysis of non-state actors during the Covid-19 pandemic. Particularly, it aims on researching the amendment of the behaviour of the gangs in Rio de Janeiro, Brazil, from the emergence of the pandemic in Brazil for the following 6 months. The goal of the thesis is an in-depth and comprehensive analysis of the chosen actors through the lenses of theories of violent non-state actors. The analysis is established on the concept of rebelocracy defined by Anna Archona, and the shift of behaviour, leverage and autonomy of the VNSA is evaluated through the optics of the ARI framework created by Ersel Aydinli. That framework focuses on three main analytical categories- autonomy, representation, and influence. Primarily, this thesis aims to discover and reveal the reaction and adaptation of the VNSAs under the circumstances of the global pandemic, mainly on the local and regional levels. Secondly, the aim of the thesis is to contribute to and broaden the existing knowledge and understanding of the VNSAs globally and particularly in Latin America. This work offers a detailed study on the adaptation of VNSAs to the emergence of the pandemic. The thesis scrutinizes the growing legitimacy and autonomy of those actors. Moreover, the thesis provides the reader with a wider historical context of the development of VNSAs in Brazil with the intention to deepen the understanding of actors’ structure, goals, strategy, and overall functioning.