Pohyb mezi sociálními světy: případ fotbalu a supporter liaison officerů

• Název práce v češtině: Pohyb mezi sociálními světy: případ fotbalu a supporter liaison officerů
• Název v anglickém jazyce: Movement between social worlds: teh case of supporter liaison officers in football
• Klíčová slova: Supporter Liaison Officer, fotbal, instituciální izomorfismus, UEFA, LFA, fotbaloví fanoušci, implementace
• Klíčová slova anglicky: Supporter Liaison Officer, football, institutional isomorphism, UEFA, LFA, football fans, implementation
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Dino Numerato, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.05.2020
• Datum zadání: 04.05.2020
• Datum a čas obhajoby: 15.06.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK211, 211, Malá učebna, 2.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.06.2021
• Oponenti: Mgr. David Pergl

Zásady pro vypracování

Tato bc. práce bude analyzovat roli supporter liaison officerů (SLO), kteří zprostředkovávají komunikaci mezi fanoušky a fotbalovými kluby. Implementace SLO v českých fotbalových klubech je inspirována zahraniční zkušeností a z daného důvodu bude práce na fenomén nahlížet perspektivou institucionálního isomorfismu (DiMaggio, Powell, 1983). Práce se zaměří na to, jaké formy isomorfismu je možné při přejímání zahraniční zkušenosti v ČR pozorovat, jak se role SLO liší mezi jednotlivými kluby a jak se formují svým způsobem hybridní sociální identity u SLO, kteří stojí na pomezí mezi fanouškem a klubem. Práce bude založena na polostrukturovaných rozhovorech s jednotlivými SLO českých fotbalových klubů.

Seznam odborné literatury

1. DiMAGGIO, Paul J. a Walter W. POWELL. The Iron Cage Revisited: Institutional Isomorphism and Collective Rationality in Organizational Fields. American Sociological Review [online]. 1983, 48(2) [cit. 2020-08-22]. DOI: 10.2307/2095101.
2. CHOLUJ, Klaudia, Simon GERARD a Anthony MAY. The interdependence between a football club and its ultra-fandom in relation to “Modern” football: a case study of Legia Warsaw. Managing Sport and Leisure [online]. 2020, 25(1-2), 64-78.
DOI: 10.1080/23750472.2019.1684836.
3. Goffman, Erwin. Encounters; Two Studies in the Sociology of Interaction. Martino Fine Books, 2013.
4. HAVELUND, Jonas, et al. "Not All Cops Are Bastards - Danish Football Supporters' Perception of Dialogue Policing." European Police Science and Research Bulletin, 15, 2016-2017, p. 59-66.
5. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání. Praha: Portál, 2016. ISBN 978-80-262-0982-9.
6. MERKEL, Udo. Football fans and clubs in Germany: conflicts, crises and compromises. Soccer & Society [online]. 2012, 13(3), 359-376 [cit. 2020-08-22].
7. NUMERATO, Dino. Football fans, activism and social change. New York, NY: Routledge, 2018.
8. STOTT, Clifford, Sammyh KHAN, Erik MADSEN a Jonas HAVELUND. The value of Supporter Liaison Officers (SLOs) in fan dialogue, conflict, governance and football crowd management in Sweden. Soccer & Society [online]. 2020, 21(2), 196-208
9. TAPP, Alan. The loyalty of football fans — We'll support you evermore? Journal of Database Marketing & Customer Strategy Management [online]. 2004, 11(3), 203-215
10. WILLIAMS Neil, Sammyh KHAN, Erik MADSEN a Jonas HAVELUND. Swedish Supporter Liaison Officers in Action. idrottsforum.org [online]. 2019. [cit. 2020-08-22]. Dostupné z: https://idrottsforum.org/madsenetal190226/

Předběžná náplň práce

Sport je jedním z fenoménů postmoderní doby a fotbal jako světově nejrozšířenější a v České republice nejsledovanější sport představuje velký prostor k sociologickému zkoumání. V posledních letech před pandemií Covidu-19, a s ní spojenými omezeními počtu diváků na fotbalových stadionech, každoročně stoupal průměrný počet diváků na stadionech a v uplynulé sezoně byl nejvyšší za posledních dvacet let. Díky této obnovené a stále rostoucí popularitě také vzrostla role supporter liaison officerů (SLO), kteří mají na starost především komunikaci mezi fanoušky a kluby a vzájemnou koordinaci.
Tato funkce je v českém fotbalovém prostředí poměrně nová, jelikož byla pro profesionální kluby jako povinná zavedena v roce 2017. Pro kluby hrající pohárové soutěže Evropské fotbalové asociace (UEFA) však byla povinna již od sezony 2012/2013. V českém prostředí se díky tomu setkávají SLO, kteří mají již téměř desetiletou praxí s méně zkušenými kolegy.
Při zkoumání toho, jak se role SLO liší mezi jednotlivými kluby se nabízí využití teorie institucionálního isomorfismu (DiMaggio, Powell...). Tato teorie zkoumá podobnosti ve strukturách jednotlivých organizací a v tom, jak tyto organizace fungují. Zároveň formuluje tři typy institucionálního isomorfismu, kterými jsou normativní, donucovací a kopírovací. (DiMaggio, Powell, 1983)
S využitím této teorie tedy můžeme v prostředí českých SLO nalézt několik přístupů, jak se v klubech s touto pozicí nakládá. Prvním pohledem by mohlo být, že prostředí bude poměrně homogenní, jelikož právě déle fungující SLO budou předávat zkušenosti nováčkům, byť z jiných klubů. V této variantě by se jednalo kopírovací typ institucionálního isomorfismu. Další variantou institucionálního isomorfismu, která se jistě projeví je donucovací typ. Vzhledem k tomu, že pozice SLO byla zřízena rozhodnutím řídícího orgánu, tak se pro kluby může jednat jen o nutnost naplnit požadavky. V takovém případě se dá očekávat, že daný SLO bude mít na starosti i další funkce v rámci klubu a této pozici se bude věnovat pouze okrajově. Zároveň se dá předpokládat, že kluby budou funkci SLO dávat různou důležitost i v závislosti na velikosti své fanouškovské základny a finančních možností. Další silnou proměnnou jistě bude, díky jakým předpokladům si klub vybral jedince k vykonávání této funkce. Rozdílný přístup bude jistě mít bývalý fanoušek nebo klubový funkcionář, pro kterého je to jedna z mnoha rolí. Na základě těchto předpokladů se tak dá očekávat, že prostředí českých SLO bude spíše heterogenní a podobnosti mezi jednotlivými kluby budou vycházet především z toho, že byla tato funkce zřízena direktivním nařízením shora.
Vzhledem k tomu, že role SLO je, jak už z názvu práce vyplývá, na hranici mezi dvěma zcela odlišnými světy, tedy mezi kluby a fanoušky, bude zajímavé také pozorovat, jak se tento střet projevuje při naplňování pracovních povinností SLO. Ke zkoumání vlivu této funkce na identitu jedinců se tak hodí mikrosociologické teorie, ze kterých bych vybral především odcizení popsané Ervingem Goffmanem. K tomuto odcizení může docházet především u SLO, kteří dříve byli především fanoušky, jelikož UEFA doporučuje, aby tuto roli zastupoval právě zástupce fanoušků, aby mohl do pohledu klubu přinést osobní zkušenost a zároveň byl fanoušky respektován. Vzhledem k tomu, že však musí na jedné straně jednat s klubovými funkcionáři, pořadateli zápasů a někdy také zástupci policejních složek a posléze také se samotnými fanoušky musí mít SLO jasnou vnitřní integritu, aby se nechoval před jednou skupinou naprosto odlišně než před tou druhou. Zároveň pokud mi to nasbíraná data dovolí, tak bych se chtěl zaměřit také na práci SLO v každodennosti a také pohledem Goffmanovy teorie rolí, jelikož právě zmíněný střet dvou odlišných světů by se mohl projevit tím, že SLO hrají v jedné roli dvě rozdílná představení podle toho, s kým komunikují.
Při rozhovorech se SLO bych se proto chtěl zaměřit na to, do jaké míry svou komunikaci přizpůsobují, především tedy ve střetu mezi fanoušky a klubem samotným. Zdali stejnou věc vědomě komunikují jinak a soustředí se například na jiné detaily. SLO samozřejmě nekomunikují jen s kluby a fanoušky, ale také mezi sebou. Tato sdílená zkušenost mezi zaměstnanci různých klubů může také napomoci k rozlišení typů přístupu podle teorie institucionálního isomorfismu. Komunikace probíhá také s dalšími aktéry, jakými jsou například policie či zástupci územní samosprávy, při těchto jednáních musí jistě SLO využít zcela odlišných komunikačních strategií než při komunikaci s klubem či fanoušky. V současné době je také stále důležitější prezentace online. V tomto bych se chtěl zaměřit na to, kterak SLO napomáhají při klubové prezentaci na sociálních sítích a jak důležitou částí jejich práce je právě vystupování na sociálních sítích. Zároveň bych se chtěl zaměřit na rozdíly práce s fanoušky offline a online.
Vzhledem k tomu, že role SLO je v českém prostředí poměrně nová, tak budu při svém bádání navazovat především na zahraniční práce a výzkumy. Zřejmě nejvíce poznání do tohoto tématu přinesla švédská práce, která se zabývala právě rolí SLO v dialogu s fanoušky, zvládání konfliktů a obecně práce s velkým počtem fanoušků. Tato analýza se zaměřovala jak na náplň práce SLO, tak také na pohled SLO na svou práci. Výzkum sestával z rozhovorů se 14 SLO ve Švédsku, čímž se značně podobá mému záměru k analyzování českého prostředí. Švédská studie ukázala, že SLO můžou být úspěšní při snižování počtu incidentů na stadionech, a to především díky tomu, že otevírají dialog mezi fanouškovskými skupinami a kluby s policií, takže tyto dvě strany spojují a narušují zabudovaný pořádek, kdy se obě navzájem vnímaly negativně. Zároveň průzkum ukázal, že SLO měli snazší integraci, pokud se jednalo o bývalé fanoušky. (Khan, Madsen, Havelund, 2018)
Další práce, na které bych chtěl svým projektem navázat se týkají především fanoušků samotných a převážně pak tvrdého jádra, tzv. ultras. Takovouto prací je například případová studie, která se zaměřila na vztah ultras Legie Varšava a klubem. Tato studie také upozorňuje na to, že SLO může hrát velmi důležitou roli moderátora komunikace mezi klubem a tvrdým fanouškovským jádrem, což vede k omezení nežádoucích incidentů na tribunách i mimo stadiony. (Choluj, Gerard, May, 2019)
Cílem práce je zjistit, jak moc je prostředí českých SLO heterogenní a čím je tento stav způsoben a ovlivněn. Různé proměnné – velikost klubu, velikost fanouškovské základny, predispozice SLO k této roli... – jistě budou mít na tento stav různý vliv. Zároveň bych chtěl také pozorovat, jak se konstituuje identita SLO ve vztahu k jednotlivým aktérům, s nimiž přichází do kontaktu (především představitelé klubu, fanoušci, bezpečnostní složky) a jak je těmito aktéry ovlivněna pracovní identita SLO.
Práce bude založena na polostrukturovaných rozhovorech s jednotlivými SLO českých klubů. Vzhledem k rozsahu a významu práce by těchto rozhovorů mělo být minimálně 8 a dotazovaní SLO by měli zastupovat jak největší prvoligové kluby, tak menší kluby z nejvyšší soutěže, aby bylo možné případně vyvrátit hypotézu heterogenního prostředí.
Tyto rozhovory, které budou nahrávány, poté podstoupím analýze. Na základě této analýzy budu poté moci porovnat zjištění mezi sebou a zhodnotit je na základě teorií institucionálního isomorfismu, každodennosti a odcizení. Na základě těchto teorií budu data číst v konverzaci v souladu s teoriemi a s využitím prvků tematické analýzy a otevřeného kódování.
Etická rizika jsou spojena především s tím, že se výzkum zaměřuje na pracovní náplň respondentů a bude tak nutné data anonymizovat, jelikož v opačném případě bych jen stěží získal důvěru respondentů a dostatečně upřímné odpovědi.
Vzhledem k tomu, že předpokládám nahrávání všech rozhovorů, tak se samozřejmě zavazuji k tomu, že tyto nahrávky budou využity pouze pro účely tohoto výzkumu a nebudou nijak dál šířeny. Stejně tak nebudu šířit jména respondentů ani klubů, jejichž jsou zaměstnanci nebudu spojovat s jejich odpověďmi bez jejich svolení. K tomuto využiji informovaný souhlas, který bude před každým rozhovorem schválen respondentem.