Nouzový stav v ČR jako příležitost politické komunikace

• Název práce v češtině: Nouzový stav v ČR jako příležitost politické komunikace
• Název v anglickém jazyce: State of emergency in the Czech Republic as an oportunity for political communication
• Klíčová slova: COVID-19, koronavirus, rámování, mediální rámce, obsahová analýza, politická komunikace, krize, soupeření rámců
• Klíčová slova anglicky: COVID-19, coronavirus, framing, media frames, content analysis, political communication, crisis, framing contest
• Akademický rok vypsání: 2019/2020
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra marketingové komunikace a public relations (23-KMKPR)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Anna Shavit, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 06.04.2020
• Datum zadání: 06.04.2020
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2022 08:00
• Místo konání obhajoby: Hollar - Smetanovo nábřeží 6,Praha 1, H108, Hollar - místn. č. 108
• Datum odevzdání elektronické podoby: 03.05.2022
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2022
• Oponenti: Mgr. Ing. Jana Rosenfeldová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

BARTOŠ, V. (2020). Jak komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19. IDEA – Cerge-EI. Dostupné z: https://idea.cerge-ei.cz/vystupy/jak-komunikovat-s-verejnosti-poznatky-behavioralni-ekonomie-v-boji-proti-covid-19 (cit. 3. 5. 2022)
BEDNÁŘ, V. (2012). Krizová komunikace s médii. 1. vydání. Praha: Grada Publishing. Edice Žurnalistika a komunikace. ISBN 978-80-247-7585.
Bled Strategic Forum. (2020). BSF 2020—Opening and leader’s panel: Europe after Brexit and Covid-19 [Video file]. Retrieved from https://livestream.com/ zivo/bsf2020/videos/210474867
BOIN, A., HART, P. a MCCONNELL, A. (2009). Crisis exploitation: political and policy impacts of framing contests. Journal of European Public Policy, 16:1, 81-106, DOI: 10.1080/13501760802453221
BUSTIKOVA, L. a BABOS, P. (2020). Best in covid: Populists in the time of pandemic. Politics and governance [online]. LISBON: COGITATIO PRESS, 8(4), 496-508. ISSN 2183-2463. Dostupné z: doi:10.17645/PAG.V8I4.3424 (cit. 12. 4. 2022)2022-04-12]
CAPPELLA, J. N. a JAMIESON, K. (1997). The spiral of cynicism: The press and the public good. New York : Oxford University Press.
DEVELLIS, R. F. (1991). Scale development: Theory and applications. Newbury Park: Sage Publications, Inc.
DAVID, C. C., ATUN, J. M., FILLE, E. a MONTREOLA, C. (2011). Finding Frames: Comparing Two Methods of Frame Analysis. Communication Methods and Measures. 5. 329-351. 10.1080/19312458.2011.624873.
EIBL, O. a GREGOR, M. (2021). The Czech Republic: Self-proclaimed role models. In: Lilleker, D., Coman, I.A., Gregor, M., & Novelli, E. (2021). Political Communication and COVID-19: Governance and Rhetoric in Times of Crisis (1st ed.). Routledge. https://doi.org/10.4324/9781003120254
ENTMAN, R. M. (1993). Framing: Toward clarification of a fractured paradigm. Journal of Communication 43: 51-58. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1423/podzim2018/POL256/um/Entman_1993_FramingTowardclarificationOfAFracturedParadigm.pdf (Cit. 12. 3. 2021)
GAMSON, W. a MODIGLIANI, A. (1989). Media Discourse and Public Opinion on Nuclear Power: A Constructionist Approach. American Journal of Sociology, 95(1), 1-37. Retrieved March 22, 2021, from http://www.jstor.org/stable/2780405
GITLIN, T. (1980). The whole world is watching: Mass media in the making and unmaking of the New Left. Berkeley: University of California Press.
GLASEROVÁ, D. (2020). Tisíce dobrovolníků v roce pandemie dokázaly, že spojit síly má smysl. Česká televize, ČT24. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3235742-tisice-dobrovolniku-v-roce-pandemie-dokazaly-ze-spojit-sily-ma-smysl (cit. 12.04.2022)
GOFFMAN, E. (1986). Frame analysis : an essay on the organization of experience. Reprint. Northeastern University Press. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,shib&db=cat04374a&AN=kup.000661635&lang=cs&site=eds-live&scope=site (Cit. 12. 3. 2021).
HART, R.P. a SHAW, D.R (2001). Communication in U.S. Elections: New Agendas. Lanham, MD: Rowman & Littlefield Publishers. 256 pp.
CHALUPA, R. (2012). Efektivní krizová komunikace pro všechny manažery a PR specialisty [online]. 1. elektronické vydání. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-247-7658-3 Dostupné z: https://www.bookport.cz/Search/?q=Efektivn%C3%AD+krizov%C3%A1+komunikace+pro+v% C5%A1echny+mana%C5%BEery+a+PR+specialisty. (cit. 2. 2. 2021)
IYENGAR, S., PETERS, M. D. a KINDER, D. R. (1982) Experimental Demonstrations of the “Not-So-Minimal” Consequences of Television News Programs. The American Political Science Review, 76(4), pp. 848–858. doi: 10.2307/1962976.
IYENGAR, S. (1990) Framing responsibility for political issues: The case of poverty. Political Behavior, 12, 19–40 (1990). https://doi.org/10.1007/BF00992330
KAHNEMAN, D. a TVERSKY, A. (1979). Prospect theory: An Analysis of Decision Under Risk. Econometrica 47, 263-291,
KAHNEMAN, D. a TVERSKY, A. (1981). The Framing of Decisions and the Psychology of Choice. The American Association for the Advancement of Science, 211(4481), 453-458. ISSN 0036-8075. Dostupné z: doi:10.1126/science.7
KAREL, K. (2021). Analýza diskurzu o koronavirové krizi v názorových rubrikách českých online médií. Praha. 77 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce PhDr. Soňa Schneiderová, Ph.D.
LINSTRÖM, M. a MARAIS W. (2012). Qualitative News Frame Analysis: A Methodology. Communitas; 7: 21-38. ISSN 1023-0556. Dostupné z: http://scholar.ufs.ac.za:8080/bitstream/handle/11660/3650/comm_v17_n1_a9.pdf?sequence=3&isAllowed=y (Cit. 12. 3. 2021)
LIU, B. F.; ILES, I. A. a E. HEROVIC (2020). Leadership under Fire: How Governments Manage Crisis Communication [online]. Communication Studies . 71(1), 128 - 147. Dostupné z: https://doi.org/10.1080/10510974.2019.1683593 (Cit.: 3. 7. 2020)
MCCOMBS, M. E. a SHAW, D. L. (1972). The Agenda-Setting Function of Mass Media. The Public Opinion Quarterly, 36(2), pp. 176–187. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2747787 (cit. 10. 3. 2022)
OLSSON, E. K., a NORD, L. W. (2015). Paving the way for crisis exploitation: The role of journalistic styles and standards. Journalism, 16(3), 341–358. https://doi.org/10.1177/1464884913519032
PAN, Z. a KOSICKI, G. (1993). Framing Analysis: An Approach to News Discourse. Political Communication - Political Communication, 10. 55-75. DOI: 10.1080/10584609.1993.9962963.
Reuters Institute for the Study of Journalism (2020). Digital News Report 2020. Available at: https://www.digitalnewsreport.org/survey/2020/
SEMETKO, H. a VALKENBURG, P. (2000). Framing European politics: a content analysis of press and television news. Journal of Communication, 50, 93-109. https://doi.org/10.1111/j.1460-2466.2000.tb02843.
SHAVIT, A. a KONRÁDOVÁ, M. (2021). Government Communication in Kafka COVID Time. In: Harris, P., Bitonti, A., Fleisher, C. & Binderkrantz, A. The Palgrave Encyclopedia of Interest Groups, Lobbying and Public Affairs. Cham: Palgrave Macmillan. ISBN 978-3-030-13895-0.
SCHEUFELE, B. a SCHEUFELE, D. (2010). Of spreading activation, applicability, and schemas: Conceptual distinctions and their operational implications for measuring frames and framing effects. In Doing news framing analysis: Empirical and theoretical perspectives. New York, NY: Routledge.
SRBOVÁ, Barbora. Připravenost tiskových mluvčích ministerstev a Úřadu vlády ČR na strategickou komunikaci za krizových situací. Praha, 2021. 71 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra politologie. Vedoucí práce: Mgr. Vojtěch Bahenský
TOMANDL, J. et al. (2020). Krizová komunikace : principy, zkušenosti, postupy. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita. ProMedia: svazek 1. ISBN 978-80-210-9636-3
TREJBAL, P. (2021). Krizová komunikace vlády České republiky během první vlny epidemie nemoci covid-19. Praha. 69 s. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra marketingové komunikace a public relations. Vedoucí práce Mgr. Anna Shavit, Ph.D.
TRUBETSKÁ, M. (2021). Stejné zdroje = stejné/různé informace? Výstupy českých médií o nemoci covid-19 v počátcích jejího šíření v ČR. Praha. 62 s. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Katedra žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Mgr. Ludmila Trunečková, Ph.D
TUCHMAN, G. (1978). Making News: A Study in the Construction of Reality. Social Forces. 59. 10.2307/2578016.
WOLFSFELD, G. (2011). Making sense of media and politics : five principles in political communication. Routledge. Available at: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,shib&db=cat04374a&AN=kup.001406765&lang=cs&site=eds-live&scope=site (Cit.: 17. 3. 2021).
ŽELÍZKO, J. (2021). Krizová komunikace Vlády ČR během pandemie COVID-19 v roce 2020. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 82 s. (133 011 znaků). Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/47181. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta multimediálních komunikací, Ústav marketingových komunikací. Vedoucí práce Weberová, Dagmar.

Předběžná náplň práce

Práce se věnuje politicky-komunikační a mediální dimenzi prvních dvou vln koronavirové pandemie v ČR. Jarní vlnu pandemie v roce 2020 Česká republika navzdory nevelké připravenosti a nedostatku ochranných prostředků překonala téměř příkladně. To se zcela změnilo s příchodem druhé vlny, kdy se země ocitla mezi těmi vůbec nejhůře postiženými. Cílem práce je prozkoumat jednu z možných příčin tohoto vývoje. Práce staví na předpokladu, že 1) politická komunikace a mediální zprávy proudící k občanům mohou mít - obzvláště v období krize, kdy je jim věnována zvýšená pozornost - citelný vliv na chování občanů, jejich rozhodování a interpretování odvíjejících se událostí a 2) že nekonzistentnost informací, ale také nekonzistentnost jejich interpretací a rámování může mít negativní vliv na důvěru občanů ve stát a v přijímaná opatření. V návaznosti na tyto předpoklady práce skrze obsahovou analýzu rámců zkoumá, jak byla pandemie nemoci COVID-19 rámována vládou a médií během první a druhé vlny pandemie a testuje hypotézu, zda mezi těmito vlnami míra odlišnosti mezi vládním a mediálním rámováním pandemie vzrostla. Odmítnutí této hypotézy, ke kterému práce následně dochází, umožňuje vyloučit vliv rostoucí různorodosti rámců ve veřejném diskurzu na zhoršení pandemické situace v druhé vlně. I přes zamítnutí této hypotézy práce přispívá cennými daty k základnímu výzkumu rámování pandemie koronaviru v komunikacích vládních politiků a médií a je tak odrazovým můstkem pro další výzkum politicky-komunikační a mediální dimenze koronavirové krize a jejího vlivu na průběh pandemie v ČR i zahraničí.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The thesis focuses on the political communication and media-related aspects of the first two waves of the coronavirus pandemic in the Czech Republic. The Czech Republic overcame the spring wave of the pandemic in 2020 almost exemplarily, despite low preparedness and lack of protective equipment. This changed completely with the arrival of the second wave, when Czechia found itself among the worst affected countries. The aim of this paper is to explore one of the possible causes of this development. The thesis builds on the assumption that 1) political communication and media messages directed at citizens can - especially in times of crisis when news messages and politicians receive increased attention - have a perceptible impact on citizens' behaviour, their decision-making and their interpretation of unfolding events, and 2) that inconsistency of information, as well as inconsistency in its interpretation and framing, can have a negative impact on citizens' trust in the state and in the measures taken. Building on these assumptions, the paper uses a content analysis to examine how the COVID-19 disease pandemic was framed by the government and the media during the first and second waves of the pandemic, and tests the hypothesis that the degree of divergence between government and media framing of the pandemic increased between these waves. The rejection of this hypothesis, which the paper subsequently arrives at, allows us to rule out the influence of the increasing diversity of framings in public discourse on the worsening of the pandemic situation in the second wave. Despite the rejection of this hypothesis, the thesis contributes valuable data to basic research on the framing of the coronavirus pandemic in the communications of government politicians and the media in Czech Republic, and thus provides a springboard for further research on the political-communication and media dimensions of the coronavirus crisis and its impact on the course of the pandemic in the country and abroad.