Analýza chorvatsko-italských bilaterálních vztahů s důrazem na italské teritoriální aspirace

• Název práce v češtině: Analýza chorvatsko-italských bilaterálních vztahů s důrazem na italské teritoriální aspirace
• Název v anglickém jazyce: The Analysis of Croat-Italian Bilateral Relations in regard to Italian territorial aspirations
• Klíčová slova: Jaderské moře, teritoriální spory, mezinárodní vztahy, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko
• Klíčová slova anglicky: The Adriatic Sea, territorial disputes, international relations, Italy, Slovenia, Croatia
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jiří Kocián, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 01.07.2019
• Datum zadání: 01.07.2019
• Datum a čas obhajoby: 15.09.2021 09:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK113, 113, Malá učebna, 1.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2021
• Oponenti: PhDr. Martin Mejstřík

Seznam odborné literatury

Ballinger, Pamela. History in exile: memory and identity at the borders of the Balkans. Princeton: Princeton University Press, c2003.
Bedani, Gino a B. A. Haddock. The politics of Italian national identity: a multidisciplinary perspective. Cardiff: University of Wales Press, 2000.
Buccarelli, Massimo. La questione jugoslava nella politica estera dell'Italia repubblicana. Roma: Aracne, 2008.
Cattaruzza, Marina. "Istrijský exodus": Problémy interpretace. Vynútený rozchod: vyhnanie a vysídlenie z Československa 1938-1947 v porovnaní s Poľskom, Maďarskom a Juhosláviou. Bratislava: Veda, 1999, , 233-254.
Dimitrijević, Bojan a Dragan Bogetić, Tršćanska kriza 1945–1954. Beograd: Institut za savremenu istoriju, 2009
Kacin Wohinz, Milica a Giorgio ConettiRelazioni italo-slovene 1880-1956 Relazione della Commissione storico-culturale italo-slovena Koper-Capodistria, 2004.
Keil, Soeren a Bernhard Stahl. The Foreign Policies of Post-Yugoslav States, From Yugoslavia to Europe, Macmillan, 2014.
Milkić, Miljan. Jugoslovensko poslanstvo u Rimu 1947-51, Jugoslovenska diplomatija 1947-61, Inis, Beograd, 2012.
Pirjevec, Jože. L’Italia repubblicana e la Jugoslavia comunista, in La questione adriatica e l’allargamento dell’Unione Europea, a cura di Franco Botta, Italo Garzia e Pasquale Guaragnella, Milano, Franco Angeli, 2007.
Ruzicic-Kessler, Karlo. Italy and Yugoslavia: from Distrust to Friendship in Cold War Europe, “Journal of Modern Italian Studies”, 19, 5 (2014), pp. 657-658.
Vukas, Budislav ml. Osimski sporazumi i hrvatsko-talijanski odnosi - pravnopovijesni pogled, Rijeka: Zavod za kaznene znanosti Pravnog fakulteta Sveučilišta u Rijeci, 2007.

Předběžná náplň práce

Italské teritoriální aspirace na východním břehu Jaderského moře lze pozorovat už od konce první světové války, když tato území byla připojena nově vzniklému Království SHS. Částečný naplněním těchto aspirací byla okupace území kolem města Rijeka/Fiume začátkem 20. let 20. století a pozdější vyhlášení nezávislého státu Fiume. K celkovém naplnění velkoitalské ideje na východním Jadranu došlo však během druhé světové války, když celé území od Terstu až po Řecko bylo okupováno fašistickou Itálií. Jedním z největších problémů poválečné Evropy představovala otázka Terstu, když došlo ke kulminaci italsko-jugoslávského diplomatického sporu. I přestože tento spor byl ukončen v padesátých letech minulého století rozdělením Terstu na sektor A, tj. město, které připadlo Itálii a sektor B, tj. okolí, které připadlo Jugoslávii a jejich nsáledným připojením k těmto zemím, jugoslávské politické vedení se nikdy nesmířilo se ztrátou města Terst. Na druhé straně se jednotliví italští politici v posledních několika letech znovu dostávají k otázce italského východního Jadranu. Špičky italské politiky a italští představitelé v evropských institucích otevřeně mluví o italských území na východě, i když jsou tato území de facto a de iure už celou řadu let nedělitelnou součásti dříve Jugoslávie, dnes Chorvatska, členského státu Evropské unie.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Italy's territorial aspirations on the eastern shore of the Adriatic Sea have been observable since the end of World War I when these territories were annexed to the newly created Kingdom of SHS. Part of the fulfillment of these aspirations was the occupation of the territory around the town of Rijeka/Fiume in the early 1900s and the later declaration of the independent state of Fiume. Nevertheless, the ultimate completion of the Grand Italian idea in the eastern Adriatic took place during World War II when the whole territory from Trieste to Greece was occupied by Fascist Italy. One of the biggest disputes in postwar Europe was the Trieste question when the Italian-Yugoslav diplomatic controversy came to a head. Although this was brought to an end in the 1950s by the division of Trieste into Sector A, a city which was given to Italy and Sector B, the city surroundings which was given to Yugoslavia, the Yugoslav political leadership never accepted the loss of the city of Trieste. On the other hand, individual Italian politicians over the last few years have been returning to the question of Italy's eastern Adriatic. The leaders of Italian politics and Italian leaders in the European institutions talk openly about the Italian territories in the east, even though they have been de facto and de jure for many years an indivisible part of what used to be Yugoslavia, now Croatia, a member state of the European Union.