Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 385)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
A possible role of proline in plant stress memory
Název práce v češtině: Možná úloha prolinu ve stresové paměti rostlin
Název v anglickém jazyce: A possible role of proline in plant stress memory
Klíčová slova: kukuřice setá, OAT, opakované sucho, P5CS, PDH, prolin, stresová paměť rostlin, sucho, vnitrodruhová variabilita
Klíčová slova anglicky: drought, intraspecific variability, maize, OAT, P5CS, PDH, plant stress memory, proline, recurrent drought
Akademický rok vypsání: 2020/2021
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: angličtina
Ústav: Katedra experimentální biologie rostlin (31-130)
Vedoucí / školitel: doc. RNDr. Dana Holá, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
Datum přihlášení: 26.10.2020
Datum zadání: 26.10.2020
Datum odevzdání elektronické podoby:21.04.2022
Datum proběhlé obhajoby: 27.05.2022
Oponenti: RNDr. Hana Konrádová, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Diplomová práce je zaměřena na možnou roli prolinu jakožto paměťové látky, sloužící rostlinám k přizpůsobení se na opakovaný výskyt určitého stresového faktoru, a na případnou intraspecifickou variabilitu v tomto ohledu (v souvislosti s heterózním efektem). Hlavním stresovým faktorem, který bude studován, je nedostatek vody - rostliny budou vystaveny 2 obdobím sucha s meziobdobím normálního zalévání. Pokusným materiálem budou genotypy kukuřice s kontrastní stresovou odpovědí (2 inbrední rodičovské linie) a jejich 2 reciprocí kříženci F1 generace; bude tedy možno analyzovat vliv opakovaného stresu suchem na projev heterózního efektu - rozdíly mezi rodiči a jejich kříženci. Měla by být provedena především biochemická analýza obsahu prolinu a aktivity vybraných enzymů účastnících se jeho syntézy a degradace v listech (které se v době prvního sucha začaly vyvíjet) a v kořenech. Práce je součástí širšího projektu, v němž jsou měřeny i další charakteristiky související např. s celkovou morfologií a vývojem, fotosyntézou, vodním režimem rostlin, poškozením buněk a jejich ochranou před stresem atp. a jsou hodnoceny i listy v jiných vývojových stádiích.
Vzhledem k tomu, že řešitel práce je studentem navazujícího magisterskho oboru Buněčná a molekulární biologie rostlin (N-EBRBU), práce by měla být obhajována v rámci Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK