Mechanismy řízení financí v českých rodinách: typy a determinanty

• Název práce v češtině: Mechanismy řízení financí v českých rodinách: typy a determinanty
• Název v anglickém jazyce: Allocation systems in Czech households: types and determinants
• Klíčová slova: Sociální nerovnost, finanční moc, sociologie finančního chování, mechanismy řízení
• Klíčová slova anglicky: Social inequality, financial power, sociology of financial behavior, household allocation systems, resource theory, gender theory
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jiří Remr, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.05.2019
• Datum zadání: 09.05.2019
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2019 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3019, Jinonice - místn. č. 3019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 10.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2019
• Oponenti: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc.

Zásady pro vypracování

Předpokládané metody zpracování:
Teoretická část práce bude vycházet z analýzy dostupných teoretických zdrojů. Práce se bude většinou opírat o americké a ruské zdroje z odborných časopisů. Praktická část práce bude vycházet z vlastního výzkumu, který se bude skládat z dotazování. Získaná data budou analyzována a na jejich základě budou vyvozeny výzkumné závěry.

Předběžná struktura práce:
Úvod
1. Teoreticko-metodologické základy výzkumu;
• Mechanismy řízení financí v rodinách
• Co má vliv na výběr typu řízení financí v rodině?
• Závěry kritické analýzy literatury
2. Metodologická část výzkumu;
• Výzkumný problém a hypotézy;
• Metoda výzkumu;
• Design výzkumu;
3. Analýza dat;
4. Shrnutí výsledků, diskuze;
5. Závěr výzkumu.

Seznam odborné literatury

1. Becker, G. S., & Becker, G. S. (2009). A Treatise on the Family. Harvard university press, p. 45-60.
2. Crompton, R. (2006). Gender and work.p. 253-271.
3. Ferree, M. M. (1990). Beyond separate spheres: Feminism and family research. Journal of Marriage and Family, 52(4), p. 866-884.
4. Goldthorpe, J. (1974). Social inequality and social integration. Poverty, Inequality and Class Structure, ed D. Wedderbum, Cambridge, Cambridge University Press, p. 118.
5. Lundberg, S., & Pollak, R. A. (1996). Bargaining and distribution in marriage. Journal of economic perspectives, 10(4), p. 139-158.
6. Morris, L. D. (1984). Redundancy and patterns of household finance. The Sociological Review, 32(3), p. 492-523.
7. Pahl J. (1983). The Allocation of Money and the Structuring of Inequality within Marriage. The Sociological Review. 31 (2): 237–262.
8. Pahl J. (1990). Household Spending, Personal Spending and the Control of Money in Marriage. Sociology. Journal of Economic Psychology. 24 (1): 119–138.
9. Pahl J. (1995). His Money, Her Money: Recent Research on Financial Organization in Marriage. Journal of Economic Psychology. 16 (3): 361–376.
10. Parsons, T. (1942). Age and sex in the social structure of the United States. American sociological review, p. 604-616.
11. Vogler C. (1998). Money in the Household: Some Underlying Issues of Power. The Sociological Review. 46 (4): 687–713.
12. Vogler C., Lyonette C., Wiggins R. D. (2008). Money, Power and Spending Decisions in Intimate relationships. The Sociological Review. 56 (1): 117–143.
13. Vogler C., Pahl J. (1993). Social and Economic Change and the Organisation of Money within Marriage. Work, Employment and Society. 7 (1): 71–95.
14. Vogler C., Pahl J. (1994). Money, Power and Inequality within Marriage. The Sociological Review. 42 (2): 263–288.
15. Word Employment Social Outlook: Trends for Women 2018. [Online] URL: http://www.ilo.org/global/research/global-reports/weso/trends-for-women2018/WCMS_619577/lang--en/index.htm.
16. Young, M. D., & Willmott, P. (1974). The symmetrical family. Pantheon, p. 110-120.

Předběžná náplň práce

Cíl práce:
Hlavním cílem našeho výzkumu je identifikace typů řízení financí v českých rodinách, posouzení jejich šíření (prevalence), identifikace faktory diferenciace rodin podle typu řízení financí a hodnocení jejich vlivu.

Námět práce:
Podle tradičních představ o rozdělení genderových rolí, ženy ve větší míře plní expresivní funkcí, a muži instrumentální. Proto jsou tradičně pro ženy předepsány role hospodyně, matky a vychovatelky dětí, zatímco jsou pro muže ukotveny role, které jsou odlehlé od procesu výchovy dětí a péči o domácnost, ale které jsou souvislé se sférou zaměstnání a vydělávání peněz . Muž, podle tradiční genderové teorie, je hlavním (a jediným, dokud nevyrostou synové, kteří mu budou pomáhat a pracovat) živitelem a hlavou rodiny. V minulosti tradiční představy o rozdělení rolí byly také podpořeny nedostatkem příležitostí žen se učit a pracovat stejně jako muži. A je zřejmé, že podobné rozdělení rolí vyvolávalo nerovnost mezi muži a ženami a nerovnoměrné rozdělení moci. Dříve provedené výzkumy ukazují a potvrzují teorii, že muž je hlavním a ve většině případů jediným živitelem rodiny, který řídí finance v rodině. Tato situace mohla vést ke konfliktu mezi manželi, protože finanční kontrola mohla vést k tomu, že muži měli větší moc při rozhodování, stejně jako životní úroveň mužů byla vyšší než životní úroveň žen a dětí. Ženy spravovaly finance pouze v rodinách s nízkými příjmy, protože tato povinnost byla vnímána nikoliv jako privilegium, ale jako tvrdá práce .
Nicméně s posílením vlivu feministické ideologie, které začalo v druhé polovině 20. století, se život žen změnil: objevily se nové možnosti na trhu práce, svoboda a právo volby, které předchozí generace žen neměly . Sociální, ekonomické a politické změny, které nastaly v posledním století ve světě a zejména v České republice, nepochybně ovlivnily zaměstnanost žen na trhu práce. Tak například, v roce 2018 množství pracujících žen v České republice vzrostlo na 51,0 % , ve východní Evropě na 52 % a podle statistických trendů bude v budoucnosti nadále vzrůstat . Velký zájem mezi vědci v souvislosti s tímto vyvolává otázka, jak zvýšení úrovně zaměstnanosti a zlepšení majetkových poměrů žen ovlivňuje tradiční představy o rozdělení sociálních rolí mezi muži a ženami, rovnost mezi nimi. Jinými slovy, vědci se snaží pochopit, jak vstup žen na trh práce ovlivňuje rodinné vztahy, rozdělení zodpovědnosti a moci mezi muži a ženami.
Podle názoru řady ekonomů peníze jsou klíčovým prvkem a determinantem v otázkách rovnosti. Ve společnostech, kde peníze jsou "sociální hodnotou" vyjádřenou v hmotné podobě, jedinec, který má velké množství peněz, je nadán velkým množstvím moci, respektive čím více peněz má, tím více má moci . Nicméně platí toto pravidlo uvnitř rodiny a ve vztahu mezi manželi?
Tradiční ekonomická teorie považuje rodinu za jednotku, jejíž členové jednají v dokonalé harmonii, aby maximalizovali uspokojení svých potřeb а efektivitu investic lidského kapitálu, který mají. A to znamená, že v rámci rodiny nejsou žádné rozdílnosti hospodářských zájmů nebo preferencí, kumulativní příjem je rovnoměrně rozdělen mezi členy rodiny a neexistuje žádný důvod pro konflikty . V tomto kontextu rodina je "reprezentativní ekonomický agent", jenž v rámci příjmů, které má k dispozici, přijímá efektivní ekonomické rozhodnutí.
Tento pohled na rodinu ale neodpovídá mnoha lidským zkušenostem, protože šíření destruktivních nebo nehospodárných jevů jako domácí násilí a zneužívání dětí, popř. zvýšení počtu rozvodů, jejichž hlavní příčinou jsou finanční konflikty, svědčí o tom, že rodinné chování může někdy být ekonomicky neefektivní . Stoupenci feministického přístupu také zdůrazňují asymetrii moci, práv, sociálních norem a vlastnictví uvnitř rodiny, což nám nedává právo tvrdit, že členové rodiny opravdu jednají v dokonalé harmonii .
Nicmeně podle některých výzkumníků změny na trhu práce rychle vedou k tomu, že rodina se stává rovnostářštější jednotkou spotřeby, než to bylo v minulosti. To předpokládá roždělění moci při rozhodování, rovný přístup k rodinným financím a rovné rozdělení domácích povinností mezi mužem a ženou . Existuje ale opačný názor, podle kterého změny na trhu práce spíše vedou ke zvýšení než ke snížení nerovností, a to zejména ohledně přístupu k rodinným financím a jejich řízení. Tak například podle vědců ženská zaměstnanost je způsobem zvýšení rodinných příjmy, ale to nemá vliv na tradiční rozdělení rolí, podle kterého muž je živitelem rodiny, a žena je strážkyní domácího krbu. Zaměstnanost na trhu práce se stává další povinností, která ji nezbavuje domácích prací a nepřidává moc (včetně finanční) uvnitř rodiny. Feminologové tuto situaci nazvali druhou směnou. Ženy odpracují první směnu ve své skutečné práci a pak jdou domů a začinají pracovat na druhou směnu a vykonávat domácí práce. Co může být důvodem toho, že zaměstnanost žen na trhu práce jim nedává stejnou moc s muži?
Například, podle Ferry, vydělávání peněz a rozdělení moci uvnitř rodiny není jedno a totéž , zvýšení zaměstnanosti žen se mění, ale uplně nezbavuje nerovnosti v otázkách moci, přístupu k financím, řešení finančních otázek a rozdělení povinností uvnitř rodiny. Muž je stále hlavou rodiny, která má právo na rozhodující slovo ohledně finančních otázek a správy financí . A jak následně po Ferry tvrdí mnozí sociologové, peníze, které vydělávají manželé, a jejich ekonomická situace nenacházejí proporcionální odraz v jejich mocenských vztazích uvnitř rodiny. Důvodem je různá historické, sociální a hospodářské zvláštnosti organizace rodinných vztahů.
Rodinu nezřídka porovnávají s černou krabicí. Peníze, až padnou do domácnosti, mohou být sdíleny a použity různými způsoby, a pouze členové rodiny jsou informováni o tom, jak se přesně používají jejich materiální zdroje . Nicméně, lze předpokládat, že rozdělení moci mezi manželi může najít odraz v mechanismech organizace a řízení rodinných financí, přístupu k těmto financím, procesu řešení finančních otázek. To znamená, že když studujeme otázky rovnosti a toho, jak vstup žen na trh práce ovlivňuje rodinné vztahy a rozdělení zodpovědnosti mezi manželi, nelze brát v úvahu pouze množství peněz, které ony vydělávají, ale je potřeba zkoumat mechanismy řízení rodinných financí a faktory, které mají vliv na výběr určitého mechanismu. Je potřeba zkoumat, jak jsou zorganizovány finance v rodinách, kdo je řídí a má právo "posledního slova” ve finančních otázkách a proč je tomu tak.
Jak vidíme, existují různé názory ohledně toho, jak změny ve společnosti mohou ovlivňovat rozdělení povinností uvnitř rodiny, moci a přístupu k financím. V průběhu tohoto výzkumu se podíváme na vliv realizovaných změn na trhu práce na řízení financí uvnitř rodiny. Cílem bude odhalit, zda v současné době většina párů řídí finance spolu nebo bez ohledu na vyšší zaměstnanost žen na trhu práce se většina drží tradičních názorů ve finančních záležitostech. To nám může pomoct pochopit, zda zaměstnanost žen na trhu práce přispívá k snížení nerovnosti mezi manželi v přístupu k financím a jejich řízení. Kromě toho také je cílem práce zjistit, co přesně má vliv na výběr toho, či onoho mechanismu řízení financí v rodině. Identifikace determinantů umožní pochopit vlastnosti různých typů řízení financí.