Hudba za Třetí říše: Analýza hudebních poměrů za vlády nacistické ideologie (situace, orchestry a dva protichůdné typy umělců)

• Název práce v češtině: Hudba za Třetí říše: Analýza hudebních poměrů za vlády nacistické ideologie (situace, orchestry a dva protichůdné typy umělců)
• Název v anglickém jazyce: Music during the Third Reich: Analysis of the Music under the Nazi Ideology (Situation, Orcherstras and Two Opposing Types of Artists)
• Klíčová slova: Hudba, třetí říše, propaganda, nacismus, politizace, kultura, degenerované umění
• Klíčová slova anglicky: Music, Third Reich, propaganda, nazism, politicization, culture, degenerate art
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Vedoucí / školitel: PhDr. David Emler, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 05.04.2019
• Datum zadání: 05.04.2019
• Datum a čas obhajoby: 15.09.2021 10:00
• Místo konání obhajoby: Pekařská 16, JPEK112, 112, Malá učebna, 1.patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.07.2021
• Datum proběhlé obhajoby: 15.09.2021
• Oponenti: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D.

Seznam odborné literatury

BARRON, Stephanie ed. „Degenerate Art“: The fate of the Avant-Garde in Nazi-Germany. New York: Harry N. Abrahams, Inc., 1991.
DEHNEL, Regine. „Die Täter, die Opfer und die Kunst: Rückblick auf den nationalsozialistischen Raubzug“. Osteuropa 56, č. 1/2 (leden – únor 2006): 7–22, https://www.jstor.org/stable/44932965 (staženo 10.4.2021).
DENNIS, David B. "Honor Your German Masters": The Use and Abuse of "Classical" Composers in Nazi Propaganda Composers in Nazi Propaganda, in Journal of Political and Military Sociology 30, č. 2 (zima 2002): 273-295, https://eds-a-ebscohost-com.ezproxy.is.cuni.cz/eds/pdfviewer/pdfviewer?vid=1&sid=e717ac2c-2a21-4618-8d0c-b665957c442f%40sdc-v-sessmgr01 (staženo 10.4.2021).
KATER, Michael H. Composers of the Nazi Era: Eight Portraits. New York Oxford: Oxford University Press, 2000.
KATER, Michael. The twisted muse: Musicians and their music in the Third Reich. Oxford: Oxford University Press, 1997.
KLEE, Ernst. Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. Frankfurt am Main: S. Fischer, 2007.
MATTHÄUS, Jürgen a Frank BAJOHR, eds. Alfred Rosenberg, Deníky od roku 1934 do roku 1944. Praha: Academia, 2020.
MOHN, Volker. Nacistická kulturní politika v protektorátu: koncepce, praxe a reakce české strany. Praha: Prostor, 2018.
NEUSCHWANDER, DeLora J. “Music in the Third Reich“. Musical Offerings 3, č. 2 (podzim 2012): 93–108, https://digitalcommons.cedarville.edu/musicalofferings/vol3/iss2/3/ (staženo 10.4.2021).
PETERSEN, Ulrike. “Revising Lehár’s Rastelbinder for the Reich.”. Cambridge Opera Journal 26, č. 2 (červenec 2014): 147-173, https://www.jstor.org/stable/24252356
(staženo 10.4.2021).
POTTER, Pamela M. Dismantling a Dystopia: On the Historiography of Music in the Third Reich. Central European History 40, č. 4 (prosinec 2007): 623-651, https://www.jstor.org/stable/20457284 (staženo 10.4.2021).
POTTER, Pamela M. „What is „Nazi Music“?”. The Musical Quarterly 88, č. 3 (podzim 2005): 428–455, https://www.jstor.org/stable/4123231 (staženo 9.4.2021).
PRIEBERG, Fred K. Musik im NS-Staat. Frankfurt am Main: S. Fischer Verlag, 2015, https://content.schweitzer-online.de/static/catalog_manager/live/media_files/representation/ zd_std_orig__zd_schw_orig/034/357/847/9783596308491_content_pdf_1.pdf
(staženo 10.4. 2021).
PRIEBERG, Fred K. Handbuch deutsche Musiker 1933–1945. Kiel: Prieberg, 2005, https://archive.org/details/bib130947_001_001/page/n11, (staženo 20.3. 2019).
RIHM, Wolfgang. Ausgesprochen – Schriften und Gespräche, Sv. 1. Mainz: Verlag Schott, 1998, 267.
ROSS, Alex. Zbývá jen hluk: naslouchání dvacátému století. Praha: Argo/Dokořán, 2012.
SCHIVELBUSCH, Wolfgang. Die Bibliothek von Löwen: Eine Episode aus der Zeit der Weltkriege. München/Wien: Hanser, 1988, 29.
STEPHAN, Rudolf. „Zur Musik der Dreißigerjahre”. In Bericht über den internationalen musikwissenschaftlichen Kongress, Bayreuth 1981, eds. Christoph-Hellmut Mahling a Sigrid Wiesmann. Kassel: Bärenreiter, 1981, 147.
TRÜMPI, Fritz. Politisierte Orchester: Die Wiener Philharmoniker und das Berliner Philharmonische Orchester im Nationalsozialismus. Wien: Böhlau Verlag, 2011.
VOLEK, Tomislav. Osobnosti světové hudby. Praha: Mladá Fronta, 1982.
ZENCK, Claudia Maurer. Neue Opern im 'Dritten Reich': Erfolge und Misserfolge. Münster: Waxmann Verlag, 2016.

Předběžná náplň práce

Úkolem práce je na základě analýzy hudebně-politických poměrů v době nacistického režimu zjistit vliv restrikcí, propagandy, událostí apod. na konkrétní osobnosti, a to dva, charakterem díla, názorově i vztahem k nacistické mašinérii, zcela odlišné skladatele – nacisty respektovaného Hanse Pfitznera (1869 – 1949), který sám sebe rád označoval za „nejněmečtějšího ze všech německých skladatelů“, a naopak většinu času perzekvovaného Paula Hindemitha (1895 – 1963). Hledám tak odpověď na otázku, jak byli oba umělci režimem ovlivněni a jak je jejich případná spojitost s režimem vnímána dnes, stejně tak jako na otázku, jak byla jejich díla přijímána za doby Říše a jak nyní. Poslední skutečnost zkoumám pomocí rozboru programů Vídeňských filharmoniků, jednoho z nejuznávanějších hudebních těles světa.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The aim of this work is to analyze the impact of the restrictions, propaganda, events etc. on particular personalities of the music branch. I chose two composers, who are different regarding the character of their work, opinions, and their relationship to the Nazi regime - the respected composer in the Third Reich Hans Pfitzner (1869 - 1949), who described himself as "the most German from all German composers", and Paul Hindemith (1895 - 1963). In contrast to Pfitzner, he had been persecuted by the Nazis most of the time. The mentioned analysis is based also on a comprehensive analysis of the music policy of the Nazi regime. I search the answer on the question, how had they been accepted and if (how) their potential connections to the regime determine and influence their reception today. A part of the research is based on the analysis of the digitalized repertoire archive of the Wiener Philharmoniker, one of the most recognized orchestras.