Evolučně-vývojové studium tyčinek jakožto modelu fungování nejstarších suchozemských rostlin
Název práce v češtině: | Evolučně-vývojové studium tyčinek jakožto modelu fungování nejstarších suchozemských rostlin |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Evolutionary-developmental study of anthers as a model of the oldest land plants functioning |
Klíčová slova anglicky: | EVO-DEVO, land plant evolution |
Akademický rok vypsání: | 2018/2019 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra experimentální biologie rostlin (31-130) |
Vedoucí / školitel: | Mgr. Stanislav Vosolsobě, Ph.D. |
Řešitel: |
Předběžná náplň práce |
Nejstarší suchozemské rostliny byly dle paleontologických dokladů tvořeny pouze větveným bezlistým stonkem, který nesl sporangia. Komplexní tělo moderních rostlin celé vzniklo odvozením z této pradávné struktury. Přestože u krytosemenných rostlin již nedochází k uvolňování spor, ale k vývoji gametofytu na mateřské rostlině, můžeme nalézt stále poměrně velkou podobnost mezi prvotními sporangii a prašníky. Ačkoliv se před vypuštěním z prašníku změní samčí spory v gametofyt ve formě pylového zrna a prašník není evolučně založen jen z jediného sporangia, je možné, že celá řada fyziologických funkcí zůstala během evoluce prašníku ze sporangia zachována a jejich studiem se tudíž můžeme dobrat k jejich pradávným funkcím v primitivních rostlinách, u kterých se většina vývojových signálních kaskád podílela jen na tvorbě sporangia. Na vývoji prašníku se podílí auxin, jasmonáty, gibereliny, ethylén i brassinosteroidy a pokud by byla jejich role byly konzervované po celou dobu evoluce, můžeme odvodit, jakou roli měly na počátku evoluce rostlin. Náplní práce bude porovnat současné poznatky o regulaci vývoje tyčinek u krytosemenných se znalostmi o vývoji sporangií nižších rostlin a hledat průniky a rozdíly. Na základě tohoto pátrání bude poté moci být vyvozeno, které signální dráhy mají ancestrální roli a tudíž mohly figurovat i u nejstarších rostlin. Poslední léta jsou ve znamení obrovského rozmachu evolučně-vývojové biologie (EVO-DEVO) rostlin, zejména díky sekvenování nových druhů a kupícím se výsledkům studia nižších rostlin, tudíž tato práce bude vycházet z poznatků "cutting-edge" současné evoluční biologie rostlin. Navazující diplomová práce se bude věnovat experimentálnímu studiu funkce sporangií u nižších rostlin a nabízí možnost kombinace práci experimentální (molekulární biologie, pokročilá mikroskopie, genové manipulace, biochemické metody) a bioinformatické (analýzy evoluce genových rodin). |