Parlamentní reprezentace v České republice. Poslanci a senátoři v době krize reprezentativní demokracie a vlády politických stran

• Název práce v češtině: Parlamentní reprezentace v České republice. Poslanci a senátoři v době krize reprezentativní demokracie a vlády politických stran
• Název v anglickém jazyce: Parliamentary representation in the Czech Republic: deputies and senators in a time of crisis of representative democracy and party government
• Klíčová slova: Česká republika, reprezentativní demokracie, zákonodárci, reprezentace, mandát, politické strany, populismus, krize, pandemie
• Klíčová slova anglicky: Czech Republic, representative democracy, legislators, representation, mandate, political parties, populism, crisis, pandemic
• Akademický rok vypsání: 2018/2019
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: doc. Michel Perottino, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.10.2018
• Datum zadání: 04.10.2018
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.10.2018
• Datum a čas obhajoby: 25.09.2023 15:15
• Místo konání obhajoby: Areál Jinonice
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.07.2023
• Datum proběhlé obhajoby: 25.09.2023
• Oponenti: PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Afsahi, A., Beausoleil, E., Dean, R., Ercan S.A. a Gagnon J-P. (2020). Democracy in a Global Emergency: Five Lessons from the COVID-19 Pandemic. Democratic Theory 7(2), s. v–xix

Ahn, T.K., Huckfeldt, R., Mayer, A.K. a Ryan, J.B. (2013). Expertise and Bias in Political Communication Networks. American Journal of Political Science, 57, s. 357–373.

Aktuálně.cz. (2019). Tolik lidí jsme na Letné nečekali. Při Modlitbě pro Martu mi tekly slzy, říká Minář, 16. 11. 2019, https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/demonstrace-na-letne-podporilo-300-tisic-lidi-zajimejme-se-o/r~aa00c5d8089a11ea9d020cc47ab5f122/

Andeweg, R. B. (1996). Elite-Mass Linkages in Europe: Legitimacy Crisis or Party Crisis? In J. Hayward. Elitism, Populism, & European Politics, Oxford University Press, s. 143–164.

Andeweg, R., Thomassen, J. A. (2005). Modes of Political Representation: Toward a New Typology. Legislative Studies Quarterly, 30(4), s. 507–528.

ANO 2011. (2013). Etický kodex poslance politického hnutí ANO 2011. 30. 10. 2013, www.anobudelip.cz/file/edee/ke-stazeni/poslanecky-klub/eticky-kodex-poslance-politickeho-hnuti-ano-2011.pdf

ANO 2011. (2022). Morální kodex reprezentanta politického hnutí ANO 2011. 03. 03. 2017, https://www.anobudelip.cz/file/edee/2017/ano-moralni-kodex-reprezentanta.pdf

Antoš, M. (2013). Volební obvody ve volbách do Senátu. Politologický časopis – Czech Journal of Political Science, 2, s. 139–156.

Arendt, H. (1965). On Revolution. New York: Viking Press.

Aron, R. (2019). Opium intelektuálů. Academia.

Balík, S., Pink, M. a Voda, P. (2019). Parlament s lidskou tváří: biografické aspekty české legislativní politiky. Centrum pro studium demokracie a kultury.

Balík, S., Pink, M., Roberts, A. L., Rybář, M., Spáč, P., Svačinová, P. a Voda, P. (2016). Kvalita demokracie v České republice. Centrum pro studium demokracie a kultury.

Bankowicz, M., Kubát, M. (2021). Co je politika a jak ji zkoumat?: politická věda Giovanniho Sartoriho. Centrum pro studium demokracie a kultury.

Barberà, O., Sandri, G., Correa, P., Rodríguez-Teruel, J. (2021). Digital Parties: The Challenges of Online Organisation and Participation. Springer.

Beneš, E. (2013). Funkce politických stran. Společnost Edvarda Beneše.

Bermeo, N. (2016). On Democratic Backsliding. Journal of Democracy, (1), s. 5–19.

Bernard, J., Čermák, D. (2021). Vzestupné a sestupné politické dráhy českých poslanců a senátorů. Acta Politologica 13(1), s. 22–42.

Best, H., Semenova, E. (2014). The development of parliamentary representation in post-1990 Europe. In: J. M.Magone (ed.) ,Routledge handbook of European politics. London, UK: Routledge, s. 439–450.

Best, H., Vogel, L. (2017). The emergence and transformation of representative roles. In M. Blomgren and O. Rozenberg (eds.). Parliamentary Roles in Modern Legislatures. London and New York: Routledge, s. 37–63.

Bickerton, C. J., Accetti, C. I. (2021). Technopopulism: the new logic of democratic politics. Oxford University Press.

Bíba, J. (2013). Populismus a reprezentativní demokracie: k možnosti populismu jako emancipační strategie. Politologická revue, 19(1), s. 87–105.

Bíba, J., Znoj, J., ed. (2017). A crisis of democracy and representation. Praha: Filozofický ústav AV ČR.

Blidook, K., Koop, R., Lucas, J. (2022). Municipal Representation Style and Focus: Evidence from Canadian Mayors and Councillors, Representation, 58(4), s. 603–622.

Blomgren, M., Rozenberg, O. (Eds.). (2017). Parliamentary roles in modern legislatures. Routledge, Taylor & Francis Group.

Boese, A. V., Alizada, N., Lundstedt, M., Morrison, K., Natsika, N., Sato, Y., Tai, H., Lindberg, I. S. (2022). Autocratization Changing Nature? Democracy Report 2022. Varieties of Democracy Institute.

Bochel, H., Defty, A. (2012). ‘A More Representative Chamber’: Representation and the House of Lords. The Journal of Legislative Studies, 18(1), s. 82–97.

Brokl, L. (1997). Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Praha: Sociologické nakladatelství.

Brokl, L., ed. (2001). Poslanci, senátoři a vstup České republiky do Evropské unie. Sborník ze semináře. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Brokl, L., Mansfledová, Z. a Seidlová, A. (2001). Vztah poslanců českého parlamentu k voličům jako problém vertikální odpovědnosti. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 37(3), s. 297–311.

Brouard, S., Costa, O., Kerrouche, E. a Schnatterer, T. (2013). Why do French MPs Focus More on Constituency Work than on Parliamentary Work? The Journal of Legislative Studies, 19(2), s. 141–159.

Brim, L. (2012). Politická reprezentace individuální a kolektivní: K otázce teoretických základů demokracie na transnacionální úrovni. Politologický časopis – Czech Journal of Political Science, 2, s. 128–154.

Bureš, J. (2011). Československý parlament v roce 1989. In Parlament v čase změny. Případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. Eds. V. Doubek et al. Praha: Filip Tomáš – Akropolis, s. 123–148.

Bureš, J. (2012). Přechod k demokracii v Československu 1989–1992. In: Bureš, J., Charvát, J., Just, P. a Štefek, M., Česká demokracie po roce 1989: Institucionální základy českého politického systému, Praha: Grada Publishing, s. 41–152.

Buštíková, L., Baboš, P. (2020). Best in Covid: Populists in the Time of Pandemic. Politics and Governance, 8(4), s. 496–508.

Buštíková, L., Guasti, P. (2019). The State as a Firm: Understanding the Autocratic Roots of Technocratic Populism. East European Politics and Societies, 33(2), s. 302–330.

Caamaño, J. R., Casal Bértoa, F. (2020). Are Anti-Political-Establishment Parties a Peril for European Democracy? A Longitudinal Study from 1950 till 2017. Representation, 56(3), s. 387–410.

Caiani, M., Graziano, P. (2019). Understanding varieties of populism in times of crises. West European Politics, 42(6), s. 1141–1158.

Caiani, M., Padoan, E., Marino, B. (2022). Candidate Selection, Personalization and Different Logics of Centralization in New Southern European Populism: The Cases of Podemos and the M5S. Government and Opposition, 57(3), s. 404–427.

Calise, M. (2015). The personal party: an analytical framework, Italian Political Science Review/Rivista Italiana di Scienza Politica, 45(3), s. 301–315.

Caramani, D. (2017). Will vs. Reason: The Populist and Technocratic Forms of Political Representation and Their Critique to Party Government. American Political Science Review, 111(1), s. 54–67.

Caramani, D., Celis, K., Wauters, B. (2014) Representation of Old and New Groups, Old and New Cleavages. In: Deschouwer, K., Depauw, S. (eds.), Representing the People: A Survey among Members of Statewide and Substate Parliaments, Oxford: Oxford University Press, s. 39–65.

Carey, J. M. (2006). Legislative Organization. In: Rhodes, R.A.W., Binder, S. A., Rockman, B. A., (eds.), the Oxford Handbook of Political Institutions, Oxford; New York; Oxford University Press).

Casal Bértoa, F. and Weber, T. (2018). Restrained Change: Party Systems in Times of Economic Crisis, The Journal of Politics, 81(1), s. 233–245.

Castiglione, D. (2012). A New Agenda for Democratic Representation? Politics & Gender, 8(4), s. 518–523.

ceskenoviny.cz. (2022). Europoslanec Blaško odchází z SPD, kritizuje šéfa hnutí Okamuru, 15.9.2022, https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/europoslanec-blasko-odchazi-z-spd-kritizuje-sefa-hnuti-okamuru/2257029

Cigánek, F. (1992). Kronika demokratického parlamentu, 1989-1992. Cesty.

Cirhan, T., Stauber. J. (2018). Online supporter and registered sympathiser as alternatives to a regular party member. East European Politics, 34(4), s. 458–482.

Coller X., Jaime-Castillo A. M. a Mota F. (2018). The Need for the Study of Parliamentarians in Spain. In: Coller X., Jaime-Castillo A. M., Mota F. (eds). Political Power in Spain. Palgrave Macmillan, Cham, s. 1–19.

Coller, X., Cordero, G., Echavarren, J-M. (2018). Recruitment and Selection. In: Coller X., Jaime-Castillo A. M., Mota F. (eds). Political Power in Spain. Palgrave Macmillan, Cham, s. 83–102.

Converse, P. E., R. Pierce. (1986). Political Representation in France. Cambridge, MA: Harvard University Press.

Costa, O. (2013). Conclusion: Challenging the Conventional Wisdoms about Parliamentary Representation in France. The Journal of Legislative Studies, 19(2), s. 278–283.

Costa, O., Kerrouche, E. (2009). Representative roles in the French National Assembly: The case for a dual typology? French Politics 7, s. 219–242.

Costa, O., Freire, A. a Pilet, J.-B. (2012). Political representation in Belgium, France and Portugal: MPs and their constituents in very different political systems. Representation, 48(4), s. 351–358.

Costa, O., Schnatterer, T. a Squarcioni, L. (2013). The French Constitutional Law of 23 July 2008 as seen by MPs: Working or Talking Parliament? The Journal of Legislative Studies, 19(2), s. 261–277.

cnn.prima.cz (2021). Babiš: Polistopadový kartel, který nastupuje, sliboval šetřit. Další ministry nechápu. 4. listopadu 2021. https://cnn.iprima.cz/babis-polistopadovy-kartel-ktery-nastupuje-sliboval-setrit-dalsi-ministry-nechapu-50292

Curry, J. (2021). Legislating in the Dark. Chicago: University of Chicago Press.

CVVM SOÚ AV ČR. (2020a). Naše společnost. Únor 2020. https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5155/f9/pd200305.pdf

CVVM SOÚ AV ČR. (2020b). Mínění o motivech vstupu do politiky. Únor 2020. https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/politicke/demokracie-obcanska-spolecnost/5165-mineni-o-motivech-vstupu-do-politiky-unor-2020

CVVM SOÚ AV ČR. (2022). Důvěra k vybraným institucím veřejného života a mezilidská důvěra. jaro 2022. https://cvvm.soc.cas.cz/cz/36-politicke/politicke-ostatni/5560-duvera-k-vybranym-institucim-verejneho-zivota-a-mezilidska-duvera-jaro-2022?fbclid=IwAR2V4GW9neYoOLzSQntqQtf215iooiYgvsW3kfko1I8ZvvAEU3KmJKbokSw

CVVM SOÚ AV ČR. (2023). Naše společnost. Duben 2023. https://cvvmapp.soc.cas.cz/

Čapek, K. (1925). Politikum, Lidové noviny, 21. září 1925, https://www.lidovenoviny.cz/ctecka.aspx?d=21.09.1925&e=LN1

ČSSD. (2021). ČSSD zvolila online nové vedení. Předsedou se stal Michal Šmarda. 10. prosince 2021. https://www.cssd.cz/media/tiskove-zpravy/cssd-zvolila-online-nove-vedeni-predsedou-se-stal-michal-smarda/

ČSÚ. (2022). Sčítání 2021: Národnost. https://www.czso.cz/csu/scitani2021/narodnost

Česká republika. Listina základních práv a svobod. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1992, roč. 1993, částka 1, usnesení předsednictva České národní rady

Dahl, R. A. (1971). Polyarchy : Participation and Opposition. Yale University Press.

Dahrendorf, R. (1996). Introduction: Mediocre elites elected by mediocre peoples. In J. Hayward. Elitism, Populism, & European Politics, Oxford University Press, s. 1–9.

Dalton, R. J., Farrell, D. M., McAllister, I. (2013–2011). Political parties and democratic linkage: how parties organize democracy. Oxford University Press.

Dassonneville, R., Blais, A., Sevi, S. and Daoust, J.-F. (2021). How Citizens Want Their Legislator to Vote. Legislative Studies Quarterly, 46, s. 297–321.

De Luca, M., Jones, M. P. a Tula, M. I. (2002). Back Rooms or Ballot Boxes?: Candidate Nomination in Argentina. Comparative Political Studies, 35(4), s. 413–436.

De Giorgi, E, Moury, C. (2015). Conclusions: Great Recession, Great Cooperation? The Journal of Legislative Studies, 21(1), s. 115–120.

Deník N. (2020). Přeměna v autoritativní režim může být rychlá, říká profesor Opatrný, 20. listopad 2020. https://denikn.cz/495743/premena-v-autoritativni-rezim-muze-byt-rychla-rika-profesor-opatrny/

Deschouwer, K. (2010). Political representation at multiple levels: Is there a regional style of representation? APSA annual Meeting, Washington DC.

Deschouwer, K., Depauw, S. a André, A. (2014). Representing the people in parliaments. In K. Deschouwer & S. Depauw (eds), Representing the people: A survey among members of statewide and sub-stateparliaments. Oxford: Oxford University Press.

Doješ, J. (2022). Spánek rozumu na levici: Kritika politické hlouposti. Praha: Nakladatelství Epocha.

Doubek, V. (2011). Předpoklady československého parlamentarismu. In Parlament v čase změny. Případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. Eds. V. Doubek et al. Praha: Filip Tomáš – Akropolis, s. 7–17.

Dudzińska, A., Poyet, C., Costa, O. a Weßels, B. (2014). Representational Roles. In Deschouwer, K. a Depauw, S. (ed.), Representing the People: A Survey Among Members of Statewide and Substate Parliaments, Oxford University Press, s. 19–38.

Dufek, P. (2019). Politická reprezentace a budoucnost reprezentativní demokracie. In P. Dufek, J. Baroš a kol. Liberální demokracie v době krize. Perspektiva politické filosofie. Praha – Brno: Sociologické nakladatelství – Masarykova univerzita, s. 149–171.

Duverger, M., Velíšková, O., Velíšek, Z., Buben, R. (2016). Politické strany. Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum.

Dvořák, P., Podmaník, M., Pink, M. (2021). Srovnání geografické reprezentativity vlád České republiky a Slovenské republiky. Sociológia – Slovak Sociological Review, 53(1), s. 26–48.

Dvořáková, V., Buben, R., Němec, J. (2012). ¡Que el pueblo mande!: levicové vlády, populismus a změny režimu v Latinské Americe. Sociologické nakladatelství SLON.

echo24.cz. (2021). Netečou mi nervy, terorizuju lidi a neodstoupím, křičel v televizi Babiš. 28. února 2021. https://echo24.cz/a/SVr5p/netecou-mi-nervy-terorizuju-lidi-a-neodstoupim-kricel-v-televizi-babis

Eichengreen, B. J. (2018). The populist temptation: economic grievance and political reaction in the modern era. Oxford University Press.

Ellenbroek, V., Meijers, M. J., Krouwel, A. (2023). Populist but Pluralist? Populist Attitudes and Preferences for Political Pluralism in Parliament and Government. Parliamentary Affairs, 76(1), s. 125–145.

Enyedi, Z., Casal Bértoa, F. (2018). Institutionalization and de-institutionalization in post-communist party systems. East European Politics and Societies, 32(3), s. 422–450.

Erikson, J., Verge, T. (2022). Gender, Power and Privilege in the Parliamentary Workplace. Parliamentary Affairs, 75(1), s. 1–19.

Eulau, H., Wahlke, J., Buchanan, W., Ferguson, L. (1959). The Role of the Representative: Some Empirical Observations on the Theory of Edmund Burke. American Political Science Review 53(3), s. 742–756.

Eulau, H., Karps, P. D. (1977). The Puzzle of Representation: Specifying Components of Responsiveness. Legislative Studies Quarterly, 2(3), s. 233–254.

Eurobarometer. (2021). Standard Eurobarometer 94, zima 2020-2021, https://europa.eu/eurobarometer/ surveys/detail/2355.

Fenno, R. F. (1973). Congressmen in Committees. Boston: Little Brown.

forbes.cz (2022). Miliardáři 2021: Andrej Babiš. Duben 2022. https://forbes.cz/zebricky/miliardari-2021/andrej-babis/

Freedom House. (2022). Freedom in the World 2022 Report. Únor 2022. https://freedomhouse.org/sites/default/files/2022-02/FIW_2022_PDF_Booklet_Digital_Final_Web.pdf

Gabriel, O. (2015). When representation fails: A French - German Comparison of the behavioral impact of attitudes to parliamentary representation. In T. Poguntke, S. Rossteutscher, R. Schmitt-Beck, S. Zmerli (Eds.), Citizenship and Democracy in an Era of Crisis. Routledge, s. 53–73.

Garsten, B. (2010). Representative government and popular sovereignty. In I. Shapiro, S. Stokes, E. Wood, A. Kirshner (Eds.), Political Representation. Cambridge: Cambridge University Press, s. 90–110.

Gelnarová, J. (2010). Reprezentace žen v politice z pohledu politické teorie aneb „Co všechno znamená, když se řekne, že ženy jsou v politice podreprezentovány?“ Acta Politologica, 2(2), s. 120–135.

Gjuričová, A. (2019). The Ideal of Parliament in Europe Since 1800. In: Aerts, R., van Baalen, C., te Velde, H., van der Steen, M., & Recker, M. -luise, The Ideal of Parliament in Europe Since 1800. London: Palgrave Macmilla, s. 199–217.

Gjuričová, A., Zahradníček, T. (2018). Návrat parlamentu: Češi a Slováci ve Federálním shromáždění 1989-1992. Argo.

Gregor, K., Havlík, V. (2013). Příčiny jednotnosti hlasování a složení legislativních koalic v Senátu ve srovnání s Poslaneckou sněmovnou v letech 1998–2010. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 49(4), s. 549–575.

Guasti, P., Geissel, B. (2021). Claims of Representation: Between Representation and Democratic Innovations. Front. Polit. Sci., 26. březen 2021.

Guasti, P., Geissel, B. (2019). Saward’s concept of the representative claim revisited: an empirical perspective. Polit. Governance 7 (3), s. 98–111.

Guasti, P., Mansfeldová, T. (2018). Czech Republic: Weak governments and divided opposition in the times of crisis, In E. De Giorgi a G. Illonszki (eds.). Opposition Parties in European Legislatures Conflict or Consensus? London: Routledge, s. 133–149.

Guasti, P. (2009). Role poslance a její percepce, in Z. Mansfeldová, L. Linek (eds.), Český parlament ve druhé dekádě demokratického vývoje. Sociologické studie/Sociological Studies 9(8). Praha: Sociologický ústav AV ČR, s. 122–133.

Guasti, P. (2020a). The impact of the COVID-19 pandemic in central and Eastern Europe. Democratic Theory 7 (2), s. 47–60.

Guasti, P. (2020b). Populism in Power and Democracy: Democratic Decay and Resilience in the Czech Republic (2013–2020). Politics and Governance, 2020, 8(4), s. 473–484.

Habermas, J. (1973). What Does a Crisis Mean Today? Legitimation Problems in Late Capitalism. Social Research, 40(4), s. 643–667.

Hakhverdian, A., Schakel, W. (2022). The political representation of left-nationalist voters. Acta Politica, 57, s. 489–509.

Hanley, S. (2011). Dynamika utváření nových stran v České republice v letech 1996–2010: hledání možných příčin politického zemětřesení. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 47(1), s. 115–136.

Hanley, S. (2012). Dynamics of new party formation in the Czech Republic 1996–2010: looking for the origins of a ‘political earthquake’. East European Politics, 28(2), s. 119–143.

Hanley, S. (2018). Legitimacy and the Paradox of Technocratic Government in Newer European Democracies: The Fischer Administration in the Czech Republic Revisited. East European Politics and Societies: and Cultures, 32(1) s. 78–100.

Hanley, S., Vachudova, M. A. (2018). Understanding the illiberal turn: democratic backsliding in the Czech Republic. East European Politics, 34(3), s. 276–296.

Hattis, R. S. (2022). Israel's knesset members: A comparative study of an undefined job. Taylor & Francis Group.

Hattis, R. S. (2014). Defining the Job of the Member of the Knesset, The Journal of Legislative Studies, 20(4), s. 588–607.

Haughton, T., Deegan-Krause, K. (2015). Hurricane Season: Systems of Instability in Central and East European Party Politics. East European Politics and Societies, 29(1), s. 61–80.

Havlík, V. (2015). The Economic Crisis in the Shadow of Political Crisis: The Rise of Party Populism in the Czech Republic. In: H. Kriesi; T. S. Pappas. European Populism in the Shadow of the Great Recession. Colchester: ECPR Press, s. 199–216.

Havlík, V., Hloušek, V. (2014). Dr Jekyll and Mr Hyde: The Story of the Populist Public Affairs Party in the Czech Republic. Perspectives on European Politics and Society, 15(4), s. 552–570.

Havlík, V. Kluknavská, A. (2022). The Populist Vs Anti-Populist Divide in the Time of Pandemic: The 2021 Czech National Election and its Consequences for European Politics. JCMS: Journal of Common Market Studies, 60, s. 76– 87.

Havlík, V., Komůrková, L. (2020). Alternativa, nebo doplněk stranické demokracie? Podpora technokratickému vládnutí v České republice. Acta Politologica, 12 (2), s. 1–17.

Havlík, V., Lysek, J. (2022). The Czech 2021 General Election and Its Impact on the Party System. Politologický časopis - Czech Journal of Political Science, 29(3), s. 225–238.

Hayward, J. (1996). The Populist Challenge to Élitist Democracy in Europe. Elitism, Populism, and European Politics. In J. Hayward. Elitism, Populism, & European Politics, Oxford University Press: s. 10–32.

Hájek, L. (2016). Definice, příčiny a důsledky kumulace mandátů zákonodárci. Středoevropské politické studie, 18(2-3), s. 141–170.

Hájek, L. (2019). Effects of age and tenure on MPs’ legislative behaviour in the Czech Republic. The Journal of Legislative Studies, 25(4), s. 553–575.

Hájek, L. (2020). Dynamic roll call analysis of parties’ ideological positions in the Czech Republic. The Journal of Legislative Studies, 26(1), s. 133–157.

Hájek, L. (2023). Legislative Behaviour of MPs in the Czech Republic in Times of Covid-19 Pandemic, Parliamentary Affairs 76, s. 401–420.

Heinisch, R., Werner, A. (2019). Who Do Populist Radical Right Parties Stand for? Representative Claims, Claim Acceptance and Descriptive Representation in the Austrian FPÖ and German AfD, Representation, 55(4), s. 475–492.

Herrick, R. (2011). Representation and institutional design. Lexington Books.

Heywood, A. (2005). Politická teorie. Eurolex Bohemia.

Hildebrand, D. (2020). Aushöhlung des Parlamentarismus durch die Corona-Pandemie? Ein Zwischenruf zur Lage in Deutschland und Großbritannien. ZParl Zeitschrift für Parlamentsfragen, ZParl, 51(2), s. 474–482.

Hino, A. (2012). New challenger parties in western Europe: a comparative analysis. Routledge.

Hirschman, A. O. (1970). Exit, voice, and loyalty: responses to decline in firms, organizations, and states. Harvard University Press.

Hloušek, V. (2007). Koncept konfliktních linií a problematika evropské integrace. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 43(2), s. 361–378.

Hloušek, V. (2012). Věci veřejné: politické podnikání strany typu firmy. Czech Journal of Political Science 19(4), s. 322–340.

Hloušek, V. (2015). Two types of presidentialization in the party politics of Central Eastern Europe. Italian Political Science Review / Rivista Italiana Di Scienza Politica, 45(3), s. 277–299.

Hloušek, V. (2018). Příliš soukromé Věci veřejné. In: Kopeček, L., Hloušek, V., Chytilek, R., & Svačinová, P. Já platím, já rozhoduji!: političtí podnikatelé a jejich strany. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou vydalo nakladatelství B&P Publishing, s. 61–84.

Hloušek, V. a Kopeček, L. (2018). Političtí podnikatelé a jejich strany ve srovnávací a teoretické perspektivě. In: Kopeček, L., Hloušek, V., Chytilek, R., & Svačinová, P. Já platím, já rozhoduji!: političtí podnikatelé a jejich strany. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou vydalo nakladatelství B&P Publishing, s. 13–43.

Hloušek, V., Kopeček, L. (2017). Entrepreneurial Parties: A Basic Conceptual Framework. Czech Journal of Political Science 24(2), s. 83–91.

Hloušek, V., Kopeček, L. (2019). How to run an efficient political machine: the billionaire Andrej Babiš and his political-business project. Politics in Central Europe, 15(1), s. 35–54.

Hopkin, J., Paolucci, C. (1999). The Business Firm Party Model of Party Organisation: Cases from Spain and Italy. European Journal of Political Research 35, s. 307–339.

Charlot, J. (1996). From Representative to Responsive Government? In J. Hayward. Elitism, Populism, & European Politics, Oxford University Press, s. 143–164.

Charvát, J. (2012). Vývoj hlavních politických stran a stranického systému v České republice. In: Bureš, J., Charvát, J., Just, P. a Štefek, M., Česká demokracie po roce 1989: Institucionální základy českého politického systému, Praha: Grada Publishing, s. 231–377.

Charvát, J. (2015). Etablované strany v obležení: rekonstrukce českého stranického systému od 2010. Annales Scientia Politica, 4(2), s. 19–32.

idnes.cz. (2013). Okamura zakládá hnutí Úsvit. Chce odvolávat politiky a posílit prezidenta. 29. dubna 2013. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/okamura-zaklada-vlastni-politicke-hnuti.A130429_220029_domaci_kop

idnes.cz. (2018). Poslanec Pirátů těžil kryptoměny ve služebním bytě. Prozradila ho spotřeba. 24. května 2018. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pirati-tomas-vymazal-tezba-kryptomeny-v-poslaneckem-byte-vytapeni-spotreba-energie-elektrina-poslane.A180524_110914_domaci_fer

idnes.cz. (2022). ANO navrhlo, aby děti dostávaly 5 tisíc korun měsíčně až do konce roku. 2. června 2022. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/stinova-vlada-ano-tiskova-konference-snemovna-jednani-vlada.A220602_122103_domaci_kop

irozhlas.cz. (2008). Nezařazený Michal Pohanka složil poslanecký mandát. 11. prosince 2008. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/nezarazeny-michal-pohanka-slozil-poslanecky-mandat_200812112216_kbrezovska

irozhlas.cz. (2017). Více přímé demokracie: čeká nás polarizace společnosti a oslabení parlamentu? 16. listopadu 2017. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prima-demokracie-referendum-okamura-hnuti-ano-babis-kscm_1711160800_jab

irozhlas.cz. (2019). Analýza poslaneckého hlasování: Je ANO skutečně stranou jednoho muže? A kdo jsou největší rebelové svých stran? 21. února 2019 https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ano-andrej-babis-hlasovani-stranicka-disciplina-spd-okamura_1902210600_jab?fbclid=IwAR3lRmqdfZOYB6r78yn5APeiVkGf_lraeiBuyUbMPkRGddoGFc1nwUVNp3Y

irozhlas.cz. (2021). Havlíček: Tvrdý lockdown není ve hře. Ani demise vlády, ta by znamenala jen více zmatku. 25. února 2021. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/koronavirus-cesko-opatreni-lockdown-testovani-firmy-karel-havlicek_2102250935_ako

Ilonszki, G. (2017). Role stability in the context of institutional and positional change. In M. Blomgren and O. Rozenberg (eds.). Parliamentary Roles in Modern Legislatures. London and New York: Routledge: s. 162–183.

Jágr. D. (2021). Das tschechische Parlament in der Pandemie: Zum Krisenmanagement einer Minderheitsregierung. Zeitschrift für Parlamentsfragen, 52(4), s. 860–877.

Jágr, D. (2022). Parliamentary research services as expert resource of lawmakers. The Czech way. The Journal of Legislative Studies, 28(1), s. 93–121.

Just, P. (2012). Vývoj ústavních institucí politického systému ČR. In: Bureš, J., Charvát, J., Just, P. a Štefek, M., Česká demokracie po roce 1989: Institucionální základy českého politického systému, Praha: Grada Publishing, s. 153–230.

Just, P. (2016). Český bikameralismus v období inkongruence. In: Kysela, J. (ed). Dvacet let Senátu parlamentu České republiky v souvislostech. Praha: Leges, s. 104–112.

Lafont, C., Mansbridge, J., Warren, M. a Bächtiger, A. (2021). The Contours of Participatory Democracy in the 21st Century, Deliberative Democracy Digest. Dostupné z: https://www.publicdeliberation.net/the-contours-of-participatory-democracy-in-the-21st-century/

Lebeda, T. (2016). Dvacet let voleb do Senátu. In: Kysela, J. (ed). Dvacet let Senátu parlamentu České republiky v souvislostech. Praha: Leges, s. 289–308.

Lebeda, T. Malcová, K, Lacina, T. (2009). Volby do Senátu 1996 až 2008. Sociologické studie/Sociological Studies 09(10). Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Linek, L. (2005). Surveys of MPs and Senators in the Parliament of the Czech Republic between 1993 and 2005. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 41(3), s. 487–497.

Linek, L., Šalamounová, P. (2001). The Parliament of the Czech Republic, 1993-1998: Factbook, Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Linek, L. Rakušanová, P. (2005). Why Czech Parliamentary Party Groups Vote Less Unitedly. The Role of Frequent Voting and Big Majorities in Passing Bills. Sociologický Časopis / Czech Sociological Review, 41(3), s. 423–442.

Lucardie, P. (2000). Prophets, Purifiers and Prolocutors: Towards a Theory on the Emergence of New Parties. Party Politics, 6(2), s. 175–185.

Lysek, J., Pánek, J. a Lebeda, T. (2021). Who are the voters and where are they? Using spatial statistics to analyse voting patterns in the parliamentary elections of the Czech Republic. Journal of Maps, 17(1), s. 33–38.

Kaase, M., Newton, K. (1998). Beliefs in Government. New York: Oxford University Press.

Kancelář Senátu. (2021). 25 let českého Senátu. Indigoprint, s.r.o.

Katz, R. S. (1997a). Representational roles. European Journal of Political Research 32, s. 211–226.

Katz, R. S. (1997b). Democracy and elections. Oxford University Press.

Katz, R. S., Mair, P. (1993). The evolution of party organizations in Europe: the three faces of party organization. The American Review of Politics (14), s. 593–617.

Katz, R. S., Mair, P. (1995). Changing Models of Party Organization and Party Democracy: The Emergence of the Cartel Party. Party Politics, 1(1), s. 5–28.

Kňapová, K. (2016). Mezi politickou stranou a sociálním hnutím. Případová studie projektů podnikatelů Andreje Babiše, Karla Janečka a Tomia Okamury v české politice. Politické vedy, 19(3), s. 127–150.

Kočišková, J. (2022). Ženy v politice Role a postavení vrcholných političek v Československu 1948–1968. Karolinum.

Kolář, P., Kysela, J., Syllová, J., Georgiev, J., a Pecháček, Š. (2008). Parlament České republiky, Praha.

Kopeček, L. (2016). I’m Paying, So I Decide: Czech ANO as an Extreme Form of a Business-Firm Party. East European Politics and Societies, 30( 4), s. 725–749.

Kopeček, L. (2018). ANO: Vytvoření efektivního a loajálního politického stroje. In: Kopeček, L., Hloušek, V., Chytilek, R., & Svačinová, P. Já platím, já rozhoduji!: političtí podnikatelé a jejich strany. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou vydalo nakladatelství B&P Publishing, s. 93–144.

Kopeček, L., Hloušek, V., Chytilek, R., Svačinová, P. (2018). Já platím, já rozhoduji!: političtí podnikatelé a jejich strany. Masarykova univerzita a nakladatelství B&P Publishing.

Košnar, M. (2011). Volný a vázaný mandát. In: Wintr, J., Antoš, M. Parlamenty: funkce, kultura, procedury / funkce, kultura, procedury. Leges, s. 41–54.

Krastev, I. (2020). Už je zítra? Aneb jak pandemie mění Evropu Praha, Nakladatelství Karolinum.

Kraus, M. (2003). The Czech Republic's first decade. Journal of democracy. 14(2), s. 50–64.

Kriesi, H., Pappas, T. S. (2015). European Populism in the Shadow of the Great Recession. Colchester: ECPR Press.

Kuděla, M. (2015). Jak se stát stranickým kandidátem? In: Lyons, P., Kindlerová, R. (eds.) 47 Odstínů české společnosti. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i, s. 196–201.

Kudrna, J. (2012). Přímá volba prezidenta – konec cesty trvající 23 let. Acta Universitatis Carolinae Iuridica, 57(4), s. 9–26.

Kudrna, J. (2019). K otázce odpovědnosti člena parlamentu za způsob výkonu jeho mandátu. Acta Universitatis Carolinae Iuridica, 65(2), s. 7–19.

Kudrna, J. (2021a). Imunita a neodpovědnost členů parlamentu. Praha: Wolters Kluwer ČR.

Kudrna, J. (2021b). Volný mandát člena parlamentu v ústavním vývoji Československa a České republiky. Právněhistorické studie, 51(2), s. 89–101.

Kunštát, D. (2014). 25 let české demokracie očima veřejnosti. Academia.

Kysela, J. (2004). Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia s.r.o.

Kysela, J. (2013). Vliv Ústavního soudu na pravidla zákonodárného procesu. Správní právo, 46(6), s. 34–44.

Kysela, J. (2016). Dvacet let Senátu parlamentu České republiky v souvislostech. Praha: Leges.

Lachapelle, E., Montpetit, É. a Gauvin, J.-P. (2014). Expert Framing and Political Worldviews. Policy Stud J, 42, s. 674–697.

Lefkofridi, Z., Nezi, R. (2020). Responsibility versus responsiveness... to Whom? A theory of party behavior. Party Politics 26(3), s. 334–346.

Levitsky, S., Ziblatt, D. (2018). How democracies die. Viking, an imprint of Penguin Books.

lidovky.cz. (2021). Babiš: Jsme připraveni hájit zájmy voličů KSČM a ČSSD. Chceme pokračovat v tom, co jsme začali. 27. prosince 2021. https://www.lidovky.cz/domov/babis-rozhovor-snemovna-vlada-opozice-kscm-cssd-volby.A211226_190554_ln_domov_rkj?utm_source=twitter&utm_medium=sharecd&utm_campaign=desktop

Mair, P. (2008). The Challenge to Party Government. West European Politics, 31(1-2), s. 211–234.

Mair, P. (2014). Representative versus responsible government. In: Mair, P. (ed), On Parties, Party Systems and Democracy. Colchester: ECPR Press, s. 581–596.

Mair, P., Biezen, I. van, ed. (2014). On parties, party systems and democracy: selected writings of Peter Mair. ECPR Press.

Malcová, K. (2012). Lokální aspekt volební podpory kandidátů do Senátu Parlamentu ČR. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 48(2), s. 283–313.

Malia, M. (2009). Lokomotivy dějin: revoluce a utváření moderního světa. Centrum pro studium demokracie a kultury.

Manin, B. (2022). Principy Reprezentativní Vlády. Karolinum Press.

Mansbridge, J. (2003). Rethinking Representation. American Political Science Review 97(4), s. 515–528.

Mansbridge, J. (2017). Recursive representation in the representative system (Working Paper No. RWP17-045). Cambridge, MA: Harvard Kennedy School.

Mansfeldová, Z., ed. (2001). Vztah Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky. Sborník ze semináře. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Mansfeldová, Z. (2011). Central European Parliaments over Two Decades - Diminishing Stability? Parliaments in Czech Republic, Hungary, Poland, and Slovenia. The Journal of Legislative Studies, 17(2), 128–146.

Mansfeldová, Z., Linek, L. (eds.). (2009). Český parlament ve druhé dekádě demokratického vývoje. Sociologické studie / Sociological Studies 9(8). Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Marsch, M., Norris, P. (1997). Political representation in the European Parliament. European Journal of Political Research 32(2), s. 153–164.

Marschall, S. (2020). Parlamente in der Krise? Der deutsche Parlamentarismus und die Corona-Pandemie. Aus Politik und Zeitgeschichte, 70(38), s. 11–17.

Mayhew, D. R. (1974). Congress: the electoral connection. New Haven: Yale University Press.

Meijers, M. J., Zaslove, A. (2020). Populism and Political Parties Expert Survey 2018 (POPPA), Harvard Dataverse.

Meijers, M. J., Zaslove, A. (2021). Measuring Populism in Political Parties: Appraisal of a New Approach. Comparative Political Studies, 54(2), s. 372–407.

Meziparlamentní unie. (2023). Women in parliament in 2022: The year in review. https://www.ipu.org/resources/publications/reports/2023-03/women-in-parliament-2022

Merkel, W. (2014). Is There a Crisis of Democracy? Democratic Theory, 1(2), s. 11–25.

Merkel, W. (2020). Who Governs in Deep Crises? Democratic Theory, 7(2), s. 1–11.

Méndez-Lago, M., Martínez, A. (2002). Political Representation in Spain: An Empirical Analysis of the Perception of Citizens and MPs. Journal of Legislative Studies, 8(1), s. 63–90.

Mikešová, R., Kostelecký, T. (2016). Geografická reprezentativa poslanců zvolených do Poslanecké sněmovny českého parlamentu za první republiky (1918-1938) a po roce 1989. Středoevropské politické studie / Central European Political Studies Review, 18(4), s. 354–380.

Mladá fronta dnes. (2021). Stranám mizí straníci. Nejvíc tradiční levici. 27. července 2021, s. 1–2.

Mlejnek, J. (2015). Kuře v hrnci a křeček v kole: česká politika a její transformace v kontextu civilizační krize. Centrum pro studium demokracie a kultury.

Moffitt, B. (2018). The Populism/Anti-Populism Divide in Western Europe, Democratic Theory, 5(2), s. 1–16.

Mota, F. (2018). Parliamentary Political Representation. In: Coller, X., Jaime-Castillo, A. M., Mota, F, Political Power in Spain The Multiple Divides between MPs and Citizens: Springer International Publishing, s. 141–162.

Morlino, L. (2009). Legitimacy and the quality of democracy. International Social Science Journal, 60, s. 211–222.

Moury, C., De Giorgi, E. (2015). Introduction: Conflict and Consensus in Parliament during the Economic Crisis. The Journal of Legislative Studies, 21(1), s. 1–13.

Mudde, C. (2004). The Populist Zeitgeist. Government and opposition, 39(4), s. 541–563.

Mudde, C. (2007). Populist Radical Right Parties in Europe. Cambridge University Press.

Mudde, C. (2017). Populism: An Ideational Approach. In: The Oxford Handbook of Populism, eds. C. R. Kaltwasser, P. Taggart, P. Ochoa Espejo, and P. Ostiguy, Oxford: Oxford University Press, s. 45–70.

Murár, F. (2013). Srovnání západoevropských regionálních druhých komor a alternativy regionalizace Senátu Parlamentu České republiky. Politologický časopis – Czech Journal of Political Science, 3, s. 299–318.

Musilová, D. (2007). Z ženského pohledu: poslankyně a senátorky Národního shromáždění Československé republiky 1918-1939. Univerzita Hradec Králové.

Myant, M. (2005). Klaus, Havel and the debate over civil society in the Czech Republic. Journal of Communist Studies and Transition Politics, 21(2), s. 248–267.

Nález ÚS z 1. března 2011, Pl. ÚS 55/10 (č. 80/2011 Sb.)

Norris, P. (2004). Women's Representation. In Electoral Engineering: Voting Rules and Political Behavior (s. 179–208). Cambridge: Cambridge University Press.

Norris, P. (2011). Democratic deficit: critical citizens revisited. Cambridge University Press.

novinky.cz. (2020). Z návrhu na posílení pravomocí premiéra se stal doporučující úvahový dokument. 31. března 2020. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-metnar-navrhuje-posileni-pravomoci-vlady-a-premiera-na-ukor-parlamentu-40318702

novinky.cz. (2021). Babiš: Naočkovali jsme zatím asi 40 tisíc lidí. 9. ledna 2021. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-babis-naockovali-jsme-zatim-asi-40-tisic-lidi-40347342

novinky.cz. (2023a). Vondrák: V ANO jste sluha, nebo nepřítel. To je základní členění, 18. února 2023. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vondrak-v-ano-jste-sluha-nebo-nepritel-to-je-zakladni-cleneni-40423251

novinky.cz. (2023b). Babiš: Jsem hrdý populista, hájím 2,4 milionu lidí, 25. března 2023. https://www.novinky.cz/clanek/domaci-babis-jsem-hrdy-populista-hajim-24-milionu-lidi-40426842

O'Donnell., G. (1994). Delegative Democracy. Journal of democracy, 5(1), s. 55–69.

Okamura, T. (2013). Umění přímé demokracie. Fragment.

Otjes, S. (2018). What’s Left of the Left–Right Dimension? Why the Economic Policy Positions of Europeans Do Not Fit the Left–Right Dimension. Social Indicators Research, 136(2), s. 645–662.

Önnudóttir, E. H. (2016). Political parties and styles of representation. Party Politics, 22(6), s. 732– 745.

Pappi, F. U. (2015). Representative vs direct democracy in Germany: a contribution to an ongoing debate. In T. Poguntke, S. Rossteutscher, R. Schmitt-Beck, S. Zmerli (Eds.), Citizenship and Democracy in an Era of Crisis. Routledge, s. 224–240.

Pecháček, Š. (2013). Personalizace politiky v České republice. Politologická revue, 19(2), s. 93–109.

Pehr, M. (2011). Návrhy české pravice na reformu československého parlamentu v době první republiky. In Parlament v čase změny. Případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. Eds. V. Doubek et al. Praha: Filip Tomáš – Akropolis, s. 45–70.

Perottino, M., Guasti, P. (2020). Technocratic Populism à la Française? The Roots and Mechanisms of Emmanuel Macron’s Success. Politics and Governance, 8(4), s. 545–555.

Petrov, J. (2020). The COVID-19 emergency in the age of executive aggrandizement: what role for legislative and judicial checks? The Theory and Practice of Legislation, 8(1–2), s. 71–92.

Petrovová, I., Eibl, O. (2019). Celebrities in Czech politics in 1996–2013. European Journal of Communication, 34(1), s. 3–19.

Phillips, A. (1998). Feminism and politics. Oxford University Press.

Pileček, R., Kostelecký, T. (2022). České parlamentní volby 2021 z geografické perspektivy. Geografické rozhledy, 31(3), s. 4–5.

Pink, M., Pinková, A., Pospíchal, M. (2020). Typologie českých ministrů – kdo jsou členové vlád? Acta Politologica, 12(1), s. 40–64.

Pitkin, H. F. (1967). The concept of representation. University of California Press.

Pitkin, H. (2004). Representation and Democracy: Uneasy Alliance. Scandinavian Political Studies, 27(3), s. 335–342.

Plescia, C., Kritzinger, S. a De Sio, L. (2019). Filling the Void? Political Responsiveness of Populist Parties. Representation, 55(4), s. 513–533.

Plotke D. (1997). Representation is democracy.Constellations 4, s. 19–34.

plus.rozhlas.cz. (2022). Konvalinka: Koronavirus zatím na planetě zabil asi 20 milionů lidí. To z něj dělá jednu z největších a nejsmrtnějších epidemií v dějinách. 8. duben 2022. https://plus.rozhlas.cz/konvalinka-koronavirus-zatim-na-planete-zabil-asi-20-milionu-lidi-z-nej-dela-8720599

Poguntke, T., Roßteutscher, S., Schmitt-Beck a R., Zmerli, S. (2015). Citizenship and democracy in an era of crisis. Routledge, Taylor & Francis Group.

Polášek, M. (2011). Parlament jako katalyzátor přerodu antisystémové strany ve stranu systémovou: případ ČSDSD. In Parlament v čase změny. Případové studie z vývoje českého a československého parlamentarismu. Eds. V. Doubek et al. Praha: Filip Tomáš – Akropolis, s. 21–41.

Polášek, M., Novotný, V., & Perottino, M. (2014). Expertiza v politických stranách: téma a jeho teoretické uchopení. Politologická revue, 20(1), s. 147–166.

politico.eu. (2021). Whatever happened to the pirates of politics? 11. srpna 2021. https://www.politico.eu/article/pirates/

Pollak, J. (2007). Repräsentation ohne Demokratie: Kollidierende Systeme der Repräsentation in der Europäischen Union. Springer Wien.

Pospíšilová, J. (2017). Teorie principála a agenta a její využití při popisu vztahu volič–zástupce. Středoevropské politické studie, 19(3-4), s. 215–242.

Poyet, C. (2018). Working at home: French MEPs’ day-to-day practice of political representation in their district. The Journal of Legislative Studies, 24(1), s. 109–126.

Preuss, O. (2016). Senát jako strážce ústavního pořádku a základních hodnot. In: Kysela, J. (ed). Dvacet let Senátu parlamentu České republiky v souvislostech. Praha: Leges, s. 128–135.

Právo. (2020). Nouzový stav do 23. prosince, opět podle KSČM. 10. prosince 2020.

Rahat, G. (2022). Party Types in the Age of Personalized Politics. Perspectives on Politics, s. 1–16.

Rahat, G., Hazan, R. Y. (2001). Candidate Selection Methods: An Analytical Framework. Party Politics, 7(3), s. 297–322.

Rakušanová, P., Václavíková-Helšusová, L. (2008). Odcházení: Političky odcházející z politické scény a jejich zkušenosti. Gender a výzkum / Gender and Research, 9(1), s. 16–25.

Rama, J., Casal Bértoa, F. (2020). Are Anti-Political-Establishment Parties a Peril for European Democracy? A Longitudinal Study from 1950 till 2017. Representation, 56(3), s. 387–410.

Rehfeld, A. (2005). The Concept of Constituency: Political Representation, Democratic Legitimacy, and Institutional Design. Cambridge: Cambridge University Press.

Rehfeld, A. (2006). Towards a General Theory of Political Representation. Journal of Politics 68(1), s. 1–21.

Rehfeld, A. (2009). Representation Rethought: On Trustees, Delegates, and Gyroscopes in the Study of Political Representation and Democracy. American Political Science Review 103(2), s. 214–230.

Reif, K., Schmitt, H. (1980). Nine second-order national elections: A conceptual framework for the analysis of European election results. European Journal of Political Research, 8, s. 3–44.

respekt.cz (2022). Jde mi po krku polistopadový kartel. Andrej Babiš stanul před soudem v kauze Čapí hnízdo. 12. září 2022. https://www.respekt.cz/agenda/jde-mi-po-krku-polistopadovy-kartel-andrej-babis-stanul-pred-soudem-kauze-capi-hnizdo

Roberts, A. (2016). What Do We Know and What Do We Need to Know about Mass-Elite Linkages in the Czech Republic? Acta Politologica 8(2), s. 31–50.

Roberts, A. L., Seawright, J. a Cyr, J. (2013). Do Electoral Laws Affect Women's Representation? Comparative Political Studies. Thousand Oaks: SAGE Publications INC, 2013, 46(12), s. 1555–1581.

Rousseau, J-J. (2002). O společenské smlouvě, neboli, O zásadách státního práva. Dobrá Voda.

Rubinelli, L. (2018). Of Postmen and Democracy: Sieyès’s Theory of Representation. Democratic Moments: Reading Democratic Texts. London: Bloomsbury Academic, s. 97–104.

Rulíková, M. (2001). Postoje českých poslanců ke vstupu do Evropské unie. In: Brokl, L., ed., Poslanci, senátoři a vstup České republiky do Evropské unie. Sborník ze semináře. Praha: Sociologický ústav AV ČR, s. 39–42.

Rupnik, J. (2007). From democracy fatigue to populist backlash. Journal of Democracy, Johns Hopkins University Press, 2007, 18(4), s. 17–25.

Russo, F., Verzichelli, L. (2012). Parliament and Citizens in Italy: An Unfilled Gap. The Journal of Legislative Studies, 18(3-4), s. 351–367.

Sartori, G. (1966). Opposition and Control: Problems and Prospects. Government and Opposition, 1(2), s. 149–154.

Sartori, G. (2005). Strany a stranické systémy: schéma pro analýzu. Centrum pro studium demokracie a kultury.

Sartori, G. (2011). Srovnávací ústavní inženýrství: zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Sociologické nakladatelství SLON.

Sartori, G. (1993). Teória demokracie. Archa.

Savoie, D. J. (2010.) Power: Where is it? Montreal: MQUP.

Saward, M. (2006). The Representative Claim. Contemporary Political Theory 5, s. 297–318.

Saward, M. (2010). The Representative Claim. Oxford: Oxford University Press.

Seidlová, A. (2001). Výzkum poslanců a senátorů Parlamentu ČR: Technické informace o výzkumu. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 37(3), s. 359–368.

Seth, J., Bakker, R., Hooghe, L., Marks, G., Polk, J., Rovny, J., Steenbergen, M., Vachudova, M. A. (2022). Chapel Hill Expert Survey Trend File, 1999-2019 (CHES). Electoral Studies 75.

Senátorský klub STAN. (2022). Nikdy jsem nehlasoval v rozporu se svým svědomím, 3.6.2022, https://senat-stan.cz/aktuality/nikdy-jsem-nehlasoval-v-rozporu-se-sv%C3%BDm-sv%C4%9Bdom%C3%ADm/?fbclid=IwAR3Pmeg6MhS7otvpXdwJ7Cv7zzZ6oGA6sqhvxTKAebYUU_4QuiSV0_IwL7Y

seznamzpravy.cz (2017). Nejmladší poslanec v historii. Hodiny plné nervozity s Dominikem Ferim. 23. října 2017, https://www.seznamzpravy.cz/clanek/jak-jsem-se-stal-nejmladsim-poslancem-v-historii-vikend-s-dominikem-ferim-38835

seznamzpravy.cz (2021). Bývalý koordinátor promluvil: Jak se očkuje, když to řídí premiér. 2. března 2021, seznamzpravy.cz/clanek/byvaly-koordinator-promluvil-jak-se-ockuje-kdyz-to-ridi-premier-144957

Sides, J., Hopkins, D. J. (Eds.). (2015). Political polarization in american politics. Bloomsbury Academic & Professional.

Siefken, S., Hünermund, S. (2021). Der Bundestag in der Corona-Krise. Zwischen materieller Mitwirkung und kommunikativen Defiziten. Zeitschrift für Public Policy, Recht und Management, 14(2), s. 1–19.

Shane, M., Saalfeld, T. a Strøm, K. (2014). The Oxford Handbook of Legislative Studies, Oxford: Oxford University Press.

Smrek, M. (2022). When is Access to Political Capital Gendered? Lessons from the Czech Parliament. Parliamentary Affairs, 75(1), s. 76–93.

Sociologický ústav AV ČR. (2015). Výzkumná zpráva z dotazníkového šetření „Ženy a muži v rovnováze“. https://aa.ecn.cz/img_upload/666f72756d35302d6669313030313139/vyzkumna-zprava-z-dotaznikoveho-setreni_postoje-verejnosti-k-pusobeni-zen-v-politice.pdf

Springerová, P. (2010). Analýza vývoje a činnosti moravistických politických subjektů v letech 1989-2005. Centrum pro studium demokracie a kultury.

Stauber, J. (2015a). Party Institutionalisation in the Czech Republic: Towards a New Measurement of the Theoretical Concept. Středoevropské politické studie, 17(3-4), s. 249–275.

Stauber, Jakub (2015b). Organizační vývoj nových politických stran v České republice pohledem teorie institucionalizace. Acta Politologica 7(2), s. 133–155.

Stavrakakis, Y., Katsambekis, G., Kioupkiolis, A., Nikisianis, N., Siomos, T. (2018). Populism, anti-populism and crisis. Contemporary Political Theory 17(1), s. 4–27.

Strøm, K. (1990). Minority Government and Majority Rule, Cambridge, Cambridge University Press.

Svačinová, P. (2018). Úsvit: Potěmkinova vesnice přímé demokracie. In: Kopeček, L., Hloušek, V., Chytilek, R., & Svačinová, P. Já platím, já rozhoduji!: političtí podnikatelé a jejich strany. Ve spolupráci s Masarykovou univerzitou vydalo nakladatelství B&P Publishing, s. 147–175.

Syllová, J. (2016). Komora minimálních funkcí, nebo komora odlišného pohledu? In: Kysela, J. (ed). Dvacet let Senátu parlamentu České republiky v souvislostech. Praha: Leges, s. 49–62.

Šárovec, D. (2018). Nástup nových politických stran v ČR od roku 2013: hnutí ANO 2011 a Úsvit přímé demokracie pohledem konceptu novosti. Sociólogia 50(1), s. 78–113.

Šárovec, D. (2019). Is the "new" always "new"? Theoretical framework problems of new political parties’ research: The Czech Republic experience. Politics in Central Europe, 15(1), s. 55–80.

Šárovec, D. (2020). Konceptuální a metodologické aspekty výzkumu nových politických stran. Politologická revue, 26(1), s. 67–86.

Štefek, M. (2014). Za fasádou jednoty: KSČ a SED po roce 1985. Pavel Mervart.

The PopuList. (2021). Home. https://popu-list.org/

Thomassen, J. J. A. (1994). Empirical Research into Political Representation: Failing Democracy or Failing Models?. In M. Kent Jennings a T.E. Mann (eds.), Elections at Home and Abroad: Essays in Honor of Warren Miller. Ann Arbor: Michigan University Press, s. 237–65.

Thomassen, J. J. A. (2015). What's gone wrong with democracy, or with theories explaining why it has? In T. Poguntke, S. Rossteutscher, R. Schmitt-Beck, S. Zmerli (Eds.), Citizenship and Democracy in an Era of Crisis. Routledge, s. 34–52.

Tucker, A., Jakeš, K., Kišš, M., Kupcová, I., Losman, I., Ondračka, D., Outlý, J., Stýskalíková, V. (2000). From Republican Virtue to Technology of Political Power: Three Episodes of Czech Nonpolitical Politics. Political Science Quarterly, 115(3), s. 421–445.

Urbinati, N., Warren, M. (2008). The Concept of Representation in Contemporary Democratic
Theory. American Political Science Review 11, s. 387–412.

Urbinati, N. (2016). Reflections on the Meaning of the “Crisis of Democracy”, Democratic Theory, 3(1), s. 6–31.

Urbinati, N. (2018). Znetvořená demokracie: mínění, pravda a lid. Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.

Uslaner E., Zittel, T. (2006). Comparative Legislative Behavior. In Oxford Handbook of Political Institutions, ed. R. A. W. Rhodes, Sarah A. Binder, and Bert A. Rockman. New York: Oxford University Press, s. 455–473.

Vachudova, M. A. (2020). Ethnopopulism and democratic backsliding in Central Europe. East European Politics, 36(3), s. 318–340.

Van Biezen, I., Wallace, H. (2013). Old and New Oppositions in Contemporary Europe. Government and Opposition, 48(3), s. 289–313.

Van Haute, E. Deschouwer, K. (2018). Federal reform and the quality of representation in Belgiu. West European Politics, 41(3), s. 683–702.

Verzichelli, L., Cotta, M. (2014). The development of political elites in Europe. In: J. M.Magone (ed.), Routledge handbook of European politics. London, UK: Routledge, s. 421–438.

Voda, P., Havlík, V. (2021). The Rise of Populists and Decline of Others: Explanation of Changes in Party Support in the Czech Republic. Problems of Post-Communism, 68(4), s. 279–291.

Weaver, R. McGann, J. (2000). Think Tanks and Civil Societies. New York: Routledge.

Weber, M. (1998). Politika jako povolání. Pp. In Metodologie, sociologie a politika, ed. M. Havelka. Praha OIKOYMENH, s. 246–296.

Weßels, B. (2007). Political representation and democracy. In R. J. Dalton and H.-D. Klingemann (eds.) The Oxford handbook of political behaviour: Oxford University Press, s. 833–849.

Wintr, J. (2010). Česká parlamentní kultura. Auditorium.

Wintr, J. (2016). Parlamentní kultura v Senátu po změně senátní většiny v roce 2010. In: Kysela, J. (ed). Dvacet let Senátu parlamentu České republiky v souvislostech. Praha: Leges, s. 243–260.

Wintr, J. (2021). Proměny parlamentní kultury. Auditorium.

Wolkenstein, F., Wratil, C. (2021), Multidimensional Representation. American Journal of Political Science, American Journal of Political Science, 65(4), s. 862–876.

Zakaria, F., Veis, J. (2017). Obrana liberálního vzdělání. Academia.

Zaslove, A. (2008). Here to Stay? Populism as a New Party Type. European Review, 16(3), 319–336.

Zbíral, R. (2021). Do Coalition Governments with Populist Parties Attempt to Rationalise Law-Making in Parliaments? Evidence from the Czech Chamber of Deputies. Parliamentary Affairs, 74(4), s. 835–852.

Zeh, W. (2020). Zum ausnahmslosen Primat des Parlaments. ZParl Zeitschrift für Parlamentsfragen, ZParl, 51(2), s. 469–473.

Zittel, T. (2017). Legislators and their Representational Roles: Strategic Choices or Habits of the Heart? In: M. Blomgren and O. Rozenberg (eds.). Parliamentary Roles in Modern Legislatures. London and New York: Routledge, s. 101–120.

Znoj, M. (2017). Political Will and Public Opinion: On Hegel´s Theory of Representation. In: Bíba, J. a Znoj, M. (eds.): A Crisis of Democracy and Representation. Filosofický časopis, Special Issue 1, Praha 2017, s. 17–40.

Znoj, M., Bíba, J. a Vargovčíková, J. (2015). Demokracie v postliberální konstelaci. Karolinum.

Zulianello, M. (2020). Varieties of Populist Parties and Party Systems in Europe: From State-of-the-Art to the Application of a Novel Classification Scheme to 66 Parties in 33 Countries. Government and Opposition, 55(2), s. 327–347.

Zulianello, M, Larsen, E. G. (2021). Populist Parties in European Parliament Elections: A New Dataset on Left, Right and Valence Populism from 1979 to 2019. Electoral Studies 71.

Předběžná náplň práce

Český stranický systém prošel ve 2. dekádě 21. století výraznou rekonfigurací. Předkládaný výzkum se proto zaměřuje na poslance a senátory pohybující se v tomto fluidním prostředí, přičemž se úzce soustředí na percepci parlamentního mandátu, a to právě z perspektivy zástupců této skupiny. Text dále přibližuje vztah českých parlamentních reprezentantů vůči občanům, stranám i volebním obvodům a věnuje se proměnám těchto vztahů z dlouhodobé perspektivy. Zvláštní důraz je kladen na zákonodárce z nových sněmovních uskupení a zejména pak z těch vymezujících se vůči elitám a modelu vlády politických stran. Protože tito reprezentanti akcentují nezprostředkované a přímé spojení s lidem, respektive návrat moci od elit k lidu, lze předpokládat i jejich odlišné chápání mandátu. Jádro výzkumu tvoří sněmovní volební období 2017 až 2021, kdy Poslaneckou sněmovnu hned z poloviny tvořili zástupci populistických uskupení. Výzkum nicméně reflektuje i další politický vývoj, stejně jako dřívější výzkumy českých parlamentních reprezentantů či debaty ohledně krize reprezentativní demokracie. Bližší pozornost je věnována i prostředí horní komory. V práci je rovněž reflektována dosud přehlížená problematika politiky jako povolání. Přidaná hodnota výzkumu spočívá i v jeho načasování, a to na počátek pandemie COVID-19, čímž poskytuje jedinečná data o parlamentních reprezentantech během takto unikátní situace.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The Czech party system underwent significant reconfiguration in the second decade of the 21st century. The presented research focuses on MPs (deputies) and senators navigating this dynamic environment, specifically examining their perception of the parliamentary mandate. The text describes the representatives' relationships with citizens, parties, and constituencies, and explores changes in these relationships from a long-term perspective. Special attention is given to legislators from new parliamentary groups, especially those who define themselves against the elites and the party government model. These representatives distinguish themselves by emphasising a direct connection with the people and the return of power from the elites to the people, suggesting a different understanding of their mandate. The core of the research covers the parliamentary election period from 2017 to 2021, when half of the Chamber of Deputies consisted of populist movements. Additionally, the research takes into account other political developments and previous studies on Czech parliamentary representatives and debates concerning the crisis of representative democracy. The upper chamber's environment is also examined in detail. The research also addresses the overlooked issue of politics as a profession. An added value of this research is its timing during the onset of the COVID-19 pandemic, providing unique data on parliamentary representatives in this exceptional situation.