Zákon na ochranu republiky v kontextu politické diskuse první Československé republiky

• Název práce v češtině: Zákon na ochranu republiky v kontextu politické diskuse první Československé republiky
• Název v anglickém jazyce: The Protection of the Republic Act in the Context of the Political Discussion of the First Czechoslovak Republic
• Klíčová slova: Zákon na ochranu republiky, Československo, Národní shromáždění, Alois Rašín, politické strany, stranický tisk, první Československá republika
• Klíčová slova anglicky: Protection of the Republic Act, Czechoslovakia, National Assembly, Alois Rašín, political parties, party press organs, First Czechoslovak republic
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jitka Gelnarová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 15.06.2018
• Datum zadání: 29.07.2018
• Datum a čas obhajoby: 09.09.2019 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J4019, Jinonice - místn. č. 4019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 09.09.2019
• Oponenti: Mgr. Jan Charvát, M.A., Ph.D.

Zásady pro vypracování

Zdůvodnění výběru práce:
Zákon na ochranu republiky je jakožto právní institut, který ovlivnil podobu právního řádu a trestního práva Československa, již dlouhodobě objektem zájmu především právněhistorické vědy. Zatím však dosavadní práce, věnující se zákonu na ochranu republiky, ať již z oblasti právněhistorické či historické, nevěnovaly dostatek prostoru samotnému procesu vzniku zákona, tak jako ani samotné názorové refexi uvnitř československých politických stran vůči existenci zákona. Cílem práce je vymezení způsobů, kterými nejvýznamnější subjekty československého stranického systému k zákonu na ochranu republiky přistupovaly, jak vnímaly jeho účel a a samotný obsah, a jak komunikovaly tyto postoje navenek, a to jak v procesu vzniku zákona v době po atentátu na Aloise Rašína, tak i při samotném zákonodárném procesu přijetí zákona.

Předpokládaný cíl:
Znění výzkumných otázek:
Jakými způsoby byla existence zákona na ochranu republiky v právním řádu První republiky legitimizována?
Jakým způsobem relevantní aktéři k zákonu na ochranu republiky přistupovali a jakým způsobem nejvýznamnější subjekty stranického systému své přístupy komunikovaly navenek? Čím byly tyto stranické přístupy formovány?
Práce si nejprve za cíl klade vymezení dobových okolností, které vedly k přijetí a formování samotného zákona na ochranu republiky. Práce se bude dále zaměřovat na to, jak relevantní aktéři k existenci zákona a jeho samotnému obsahu v konkrétní době přistupovali, tedy v čem spatřovali například (ne)potřebnost jeho uzákonění či nedostatky/limity jeho úpravy, a jak tyto přístupy formulovali navenek skrze stranický tisk První republiky či parlamentní projevy v průběhu legislativního procesu. Nebude však opomenuta ani diskuse k tématu zákona na ochranu republiky v rámci tzv. nezávislého tisku a akademické sféry.

Metodologie práce:
V práci budou především použity a analyzovány jednotlivé dobové zdroje vztahující se k zákonu na ochranu republiky, mezi které patří např. stranický a nezávislý tisk první Československé republiky, parlamentní projevy nejvýznamnějších stranických subjektů v průběhu zákonodárného procesu přijetí zákona či jednotlivé trestněprávní předpisy, a to jak úpravy československé, tak i zahraniční, včetně judikatury s nimi související.
V rámci analýzy dobových zdrojů však nebude opomenuta ani akademická diskuse k tématu přijetí zákona na ochranu republiky. Analýzou zdrojů bude sledováno to, jakým způsobem jednotliví aktéři v procesu vzniku a přijetí zákona na ochranu republiky k samotnému zákonu přistupovali, tedy jakým způsobem vnímali jeho obsah a možnost jeho přijetí do právního řádu Československa. V práci bude použita i rámcová analýza, jejíž aplikace bude mít za cíl stanovení toho, do jakých rámců relevantní aktéři zákon na ochranu republiky zasazovali a jakým způsobem tito aktéři dané téma vyobrazovali navenek.

Základní charakteristika tématu:
Práce se bude zabývat zákonem na ochranu republiky jakožto legislativním aktem Národního shromáždění Československé republiky s přihlédnutím k zákonu o Státním soudu představujícím jeho procesněprávní doplnění, včetně dobových okolností a legislativním procesem, které vedly k jeho formování a následnému přijetí.
Zákon, schválený dne 19. 3. 1923 Národním shromážděním, vyvolával jakožto nejvýznamnější trestněprávní norma 20. let 20. století, jejíž podstatou bylo doplnění právního řádu Československa za účelem ochrany republiky, jejích ústavních činitelů a veřejného pořádku jako takového, bouřlivé reakce nejen napříč politickým spektrem Československa a stranickým tiskem jednotlivých stranických subjektů. Otázka obsahu a přijetí samotného zákona na ochranu republiky, kolidujícího se základními právy a svobodami stanovenými Ústavní listinou, rezonovala i v akademické diskusi a jednotlivých příspěvcích nezávislého tisku.
Zvláštní důraz bude v práci kladen především na přístupy relevantních aktérů První republiky vůči zákonu, jakým způsobem nejvýznamnější subjekty stranického systému zákon zasazovaly do rámců a jak dané téma komunikovaly navenek. Práce se bude zaměřovat na období počínající atentátem na ministra financí Aloise Rašína, který posloužil jako prvotní impuls pro vydání vládního návrhu zákona na ochranu republiky, až po samotné přijetí zákona Národním shromážděním.

Seznam odborné literatury

Knižní zdroje:

KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české. Sv. XIII. 1918-1929. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-328-3.
BROKLOVÁ, Eva. Československá demokracie: politický systém ČSR 1918-1938. Praha: Soci-ologické nakladatelství, 1992. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-901059-6-3.

MALÝ, Karel. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Leges, 2010. Student (Leges). ISBN 978-80-87212-39-4.

PAVLÍČEK, Václav. Ústavní právo a státověda. 2. aktualizované vydání. Praha: Leges, 2015. Student (Leges). ISBN 978-80-7502-084-0.

BALÍK, Stanislav. Politický systém českých zemí 1848-1989. 3. vyd. Brno: Masarykova uni-verzita, Mezinárodní politologický ústav, 2011. ISBN 978-80-210-5438-7.

PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu. Vyd. 3. Praha: Lidové noviny, 1991. ISBN 80-7106-039-9.

PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu. Vyd. 3. Praha: Lidové noviny, 1991. ISBN 80-7106-038-0.

KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). 2., opr. vyd. Praha: Libri, 2003. Dějiny českých zemí. ISBN 80-7277-195-7.

HAUSER, J., K dějinám teroristického zákona na ochranu republiky, in Právník, roč. 92, Pra-ha: Právnický ústav ministerstva spravedlnosti, 1953.

MIŘIČKA, August. Poznámky k zákonu na ochranu republiky. In: Právník. Roč. LXII. Praha: Orbis, 1923.

VLČEK, Eduard. Právo trestní hmotné (do roku 1989). In: SCHELLE, Karel a Jaromír TAU-CHEN. Encyklopedie českých právních dějin. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Če-něk, s.r.o. v koedici s Key Publishing, 2015-. ISBN 978-80-7380-648-4.

WINTR, Jan. Principy českého ústavního práva. 3. vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatel-ství Aleš Čeněk, 2015. ISBN 978-80-7380-564-7.

ŠEBEK, Jaroslav. Politický systém a jeho vývoj v meziválečném Československu (do jara 1938) In: DEJMEK, Jindřich a kol. Československo - Dějiny státu. Libri, 2018. ISBN 978-80-7277-572-9.

FENYK, Jaroslav a Dagmar CÍSAŘOVÁ. Meziválečné trestní právo a věda trestního práva v Československu. In: MALÝ, Karel a Ladislav SOUKUP. Československé právo a právní věda v meziválečném období (1918-1938) a jejich místo ve střední Evropě. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1718-3.

HARNA, Josef. Stranickopolitický systém v Československu v letech 1918-1938. In: MAREK, Pavel a kol. Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998 / Rosice u Brna: Gloria, 2000.

MALÍŘ, Jiří. Systém politických stran v českých zemích do roku 1918. In: MAREK, Pavel a kol. Přehled politického stranictví na území českých zemí a Československa v letech 1861-1998 / Rosice u Brna: Gloria, 2000.

GRONSKÝ, Ján. Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa. Praha: Karoli-num, 2005. ISBN 80-246-1027-2.

GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 6., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013. ISBN 978-80-7380-454-1.



Periodika:

Venkov, roč. 18, 1923.
Rudé právo, roč. 4, 1923.
Právo lidu, roč. 32, 1923.
České slovo, roč. 15, 1923.
Národní listy, roč. 63, 1923.
Lidové listy, roč. 2, 1923.
Lidové noviny, roč. 31, 1923.
Deutsche Landpost, roč. 5, 1923.


Internetové zdroje:

Stenoprotokol ze 194. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 6.3. 1923. [online]. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna: NS ČSR 1920–1925, Poslanecká sněmovna. Stenoprotokoly [cit. 2019-07-30]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1920ns/ps/stenprot/194schuz/s194001.htm

Předběžná náplň práce

Předpokládaná struktura práce:

1. Úvod
2. Okolnosti vzniku První československé republiky
3. Stranický systém Československa po roce 1918
4. Volby do Národního shromáždění roku 1920
5. Atentát na Aloise Rašína a vládní návrh zákona na ochranu republiky
6. Legislativní proces v Národním shromáždění republiky Československé
7. Reflexe tématu zákona na ochranu republiky v československých periodikách