"Welfare" šovinismus v Gruzii

• Název práce v češtině: "Welfare" šovinismus v Gruzii
• Název v anglickém jazyce: Welfare chauvinism in Georgia
• Klíčová slova: welfare šovinismus, lidská práva, veřejné mínění, solidarita, sociální stát blahobytu
• Klíčová slova anglicky: welfare chauvinism, public welfare, civil rights, public opinion, solidarity, welfare state
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 15.06.2018
• Datum zadání: 15.06.2018

Seznam odborné literatury

• F.G.Castles, S. Leibfried, J. Lewis, H. Obinger, Ch. Pierson: The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford University Press, 2010, part II, VII, VIII G. (671-686)
• Deacon, B. (1993). Developments in East European social policy. In New Perspectives on the Welfare State in Europe, edited by C. Jones. London: Routledge.
• Esping-Andersen, G. (1996). After the Golden Age? Welfare State Dilemmas in a Global Economy. In Welfare States in Transition. National Adaptations in Global Economies, edited by G. Esping-Andersen. London: Sage.
• Dr. H.J.M. Fenger (2007). Welfare regimes in Central and Eastern Europe: Incorporating post-communist countries in a welfare regime typology, Contemporary Issues and Ideas in Social Sciences, August 2007 - http://www.learneurope.eu/files/9913/7483/4204/Welfare_regimes_in_Central_and_Eastern_Europe.pdf
• Reforming Georgia’s Social Welfare System, Transparency International Georgia, 2006, [online]. [cit. 2018-06-13]. Dostupné z: http://www.transparency.ge/sites/default/files/Reform%20of%20Georgia%27s%20Social%20Welfare%20System.pdf
• Social-economic Development Strategy of Georgia, “Georgia 2020”, [online]. Dostupné z: https://www.adb.org/sites/default/files/linked-documents/cps-geo-2014-2018-sd-01.pdf
• Moon, J. D. (1988). The moral basis of the democratic welfare state. In A. Gutmann (Ed.), Democracy and the welfare state (pp. 27-52). Princeton, NJ: Princeton University Press.
• Marshall, T. H. (1950). Citizenship and social class. London: Pluto.
• Faist, T. (1994). Immigration, integration, and the ethnicization of politics. European Journal of Political Research, 25, 439-459.
• Banting, K. (2000). Looking in three directions: Migration and the European welfare state in comparative perspective. In M. Bommes & A. Geddes (Eds.), Immigration and welfare: Challenging the borders of the welfare state (pp. 13—33). London: Routledge.
• Kymlicka, W. and Banting, K. (2006), Immigration, Multiculturalism, and the Welfare State. Ethics & International Affairs, 20: 281-304. doi:10.1111/j.1747-7093.2006.00027.x
• Alesina, Alberto and Glaeser, Edward. Fighting Poverty in the US and Europe: A World of Difference (Oxford, 2004; pubd online Apr. 2005). Oxford Scholarship [online]. Dostupné z:, http://dx.doi.org/10.1093/0199267669.001.0001
• ERVASTI, Heikki, Jørgen GOUL ANDERSEN, Torben FRIDBERG a Kristen RINGDAL. The future of the welfare state: social policy attitudes and social capital in Europe. Northampton, MA, USA: Edward Elgar, 2012. ISBN 178100126X.

Předběžná náplň práce

„Respektování kulturní diversity, tolerance, dialog a spolupráce v klimatu důvěry a vzájemného porozumění jsou nejlepšími zárukami a míru a mezinárodní bezpečnosti", prohlašuje Všeobecná Deklarace UNESCO o kulturní diversitě z roku 2001. Tento dokument je jedním z mnoha mezinárodních nástrojů, které zvažují toleranci, a naznačují, že jde nejen o posílení míru, ale o demokratickou propagaci a sociálně-ekonomický rozvoj lidí. V Gruzii existuje široce rozšířené stanovisko, že gruzínská společnost již dlouho prokazuje vysokou úroveň tolerance - buď to je postoj vůči lidem s odlišnou kulturou, názory, etnickým původem nebo náboženskými přesvědčeními. Nicméně, z dnešního pohledu, a zejména podle posledních aktualit a příhod, který se stáli kolem náboženských, etnických a jiných menšin, je těžko říci, zda tento zakořenělý názor o tolerantní gruzínské společností správně odráží názor na realitu.
Během uplynulých 30 let zaznamenaly Evropské „welfare“ státy dramatický příliv přistěhovalců. Existuji několik názoru, že rostoucí imigrace a politika multikulturalismu oslabují pocit národní solidarity a národní identity státu. To vytváří potenciální "progresivní dilema", která nutí výběr mezi solidaritou a různorodostí.

Diplomová práce se bude zabývat analýzou současného vývoje sociálního státu blahobytu v Gruzii a jeho vlivem na migrační politiku, výhradně nově formující tendenci „welfare“ šovinismu migrantům. Chtěla bych se proto v rámci práce zabývat samotným problémem vývoje netolerantních projevů gruzínské společností a státu vůči migrantům.
Hlavním cílem diplomové práce je zjistit zda a jak se projevuje sociální šovinismus v gruzínské společností. Z tohoto hlavního cíle jsou odvozeny následující dílčí cíle: prvním dílčím cílem je komparace oblasti sociální politiky z hlediska welfare šovinismu. Druhým dílčím cílem bude navrhnout opatření, která by vedla ke snížení šovinismu v Gruzii.

. Výzkumné otázky
• Lze identifikovat sociální šovinismus v Gruzii? Pokud ano, tak v jaké formě se projevuje?
• Jak hodnotí jednotliví aktéři veřejných politik tuto tendenci šovinismu?
• Je politicky průchodné schválení opatření, která by směřovala ke snížení šovinismu v Gruzii?
• Existuji rozdíly mezi jednotlivými oblastmi sociální politiky z hlediska welfare šovinismu?

Zvolila jsem takovou metodologii, abych byla schopná zodpovědět všechny výzkumné otázky vzhledem ke stanoveným cílům. Bude se jednat o kvalitativní analýzu. V první řadě provedu desk research, při kterém zjistím nutnou informaci a materiály. Dal prozkoumám sekundární data, dokumenty jak z Evropské Unie tak i z Gruzie, které se týkají prav a svobod migrantu. Následnou analýzou by byly hloubkové rozhovory, provedeny v Gruzii s představiteli gruzínských NGO, různých organizaci, kteří zastupuji názory solidarity a tolerance, zabývají se postavením migrantů v Gruzii a případně bojuji s vyskytujícími šovinistickými reakcemi. Zvažují ještě dotazníkové šetření, ve kterém bych oslovila gruzínskou společnost, a tím bych zjistila i jejích názory na vyvíjející situaci s migranty, ale o jeho provedení se rozhodnu v průběhu výzkumu. Nakonec provedu obsahovou analýzu získaných informaci jak z dokumentu, tak i z rozhovoru. Jednotlivé kroky přiblížím v následující tabulce s přehledem postupu, kde jsou uvedeny jednotlivé kroky.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Over the past 30 years Europe has experienced a big migration influx. European welfare states have become more diverse, multicultural and tolerant towards different nations visiting their countries. Georgia is not an exception, there has been a rising tendency of immigrants. However, this fact has shown its pros and cons. Adding to the problems of post-soviet developing of Georgian welfare state, not big social benefits and bad quality of social services, there has occurred another problematic issue of emerging welfare chauvinistic attitudes among Georgian citizens and incoming migrants. This thesis tries to find out if welfare chauvinism really exists in Georgia, and if so, then its objective would be to describe in what ways and by whom are the chauvinistic behaviours presented in society. How does Georgian welfare state deal with this issue, and what are the possible measurements of solving this problem. Next aims of thesis would be to compare Georgian social policies in terms of welfare chauvinism, and also to find out how do Georgian public actors evaluate this certain issue. By analysing the data, documents and planned interviews with the Georgian NGOs representatives, the qualitative research will ensure to provide with the good critical review of Georgian reality.