Soukromé domovy pro seniory v systému sociálních služeb v ČR.

• Název práce v češtině: Soukromé domovy pro seniory v systému sociálních služeb v ČR.
• Název v anglickém jazyce: The private retirement homes in the system of social care in the Czech Republic.
• Klíčová slova: sociální služby, sociální péče, domov pro seniory, dotace, soukromý domov pro seniory
• Klíčová slova anglicky: social services, social care, retirement home, grants, private retirement home
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 24.05.2018
• Datum zadání: 24.05.2018
• Datum a čas obhajoby: 17.09.2019 09:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3018, Jinonice - místn. č. 3018
• Datum odevzdání elektronické podoby: 31.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 17.09.2019
• Oponenti: Mgr. Ing. Olga Angelovská, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Braun, V., Clarke, V. 2006. Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology. 3(2), 77 – 101.
ČTK, 2017. Podíl výdajů na penze na HDP klesl, v jiných zemích je trend opačný. [online] [cit] 10. 4. 2018 Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/podil-vydaju-na-penze-na-hdp-klesl-v-jinych-zemich-je-trend-opacny/1554197
Čvančarová, N., 2015. Jak dlouho se dnes čeká na umístění do domovů pro seniory? [online] [cit] 10. 4. 2018 Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/ostrava/publicistika/_zprava/jak-dlouho-se-dnes-ceka-na-umisteni-do-domovu-pro-seniory--1558843
MPSV ČR. 2008. Kvalita života ve stáří. Národní program přípravy na stárnutí na roky 2008-2012 [online]. Praha: MPSV. [12. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/files/clanky/5045/starnuti_cz_web.pdf
MPSV ČR. 2014. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017. Aktualizovaná verze k 31. 12. 2014 [online]. Praha: MPSV. [12. 9. 2017]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/files/clanky/20851/NAP_311214.pdf
MPSV ČR. 2016b. Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016-2025 [online]. Praha: MPSV. [3. 4. 2017]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/29624/NSRSS.pdf
Ochrana. F. et. al., 2010. Strategické řízení ve veřejné správě a přístupy k tvorbě politik. Matfyzpress, Praha.
Österle, A.; Rothgang, 2010. H. Long‐Term Care. In: The Oxford handbook of the welfare state.
Paříková. P., 2016. Kde se o vás postarají nejlíp? Atlas domovů pro seniory v České republice. [online] [cit] 23. 5. 2018 Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kde-se-o-vas-postaraji-nejlip-atlas-domovu-pro-seniory-v-ceske-republice_201602280800_msulek Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050, 2003. [online] [cit] 10. 4. 2018 Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20538390/4025rra.pdf/9142790b-9517-463c-860b-8fc78897f30d?version=1.0
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
Zákon č. 189/2016 Sb., novelizující zákon o sociálních službách
Zákon č. 206/2009 Sb., novelizující zákon o sociálních službách
Zákon č. 254/2014 Sb., novelizující zákon o sociálních službách
Zákon č. 313/2013 Sb., novelizující zákon o sociálních službách
Zákon č. 347/2010 Sb., novelizující zákon o sociálních službách

Předběžná náplň práce

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného problému
Česká republika má dlouhodobý problém v oblasti sociální péče. Ačkoli je mediální diskurz místy zaměřen na problematické sociální a důchodové reformy, otázka kvality sociální péče zůstává často stranou. Asi nejjednodušším a zároveň nejjistějším důkazem může být financování jednotlivých oblastí. Zatímco na podporu péče v oblasti střední Evropy odchází z veřejných rozpočtů maximálně 0,5 % HDP (Österle, 2010). Konkrétně v České republice se za posledních několik let výdaje na důchodové zabezpečení pohybuje mezi 8 a 10 % z HDP (ČTK, 2017).
Mimo problematické a především nedostatečně financované sociální služby se stále častěji vyskytuje nedostatek míst v domovech pro seniory. Tento nedostatek není na celém území ČR stejný, ale o to horší situace panuje ve větších městech a jejich okolí. Na místo v těchto domovech je čekací lhůta několik měsíců až několik let a je určována podle naléhavosti a závažnosti případů (Čvančarová, 2015). Domovy pro seniory v roce 2015 odmítly 64 tisíc žádostí a místa v domovech byla obsazena z 96 % (Paříková, 2016). S ohledem na vývoj demografické křivky, kdy poměr starších lidí nad 65 let stoupne za 20 let o 40 % a poměr lidí nad 80 let se zdvojnásobí, vůči lidem v produktivním věku (Paříková, 2016; Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050, 2003) Tyto nedostatky a mezery začíná řešit soukromý sektor, který nabízí stejné služby, usiluje o dotace, avšak jeho legislativní ukotvení je nejasné. Novela zákona o sociálních službách není přijatá a kontroly se na neregistrované domovy nevztahují. Tuto oblast bych ve své práci chtěla analyzovat z hlediska jejího počátku fungování, činnosti, možných výhod i nevýhod a ukotvení v legislativním řádu ČR.
2. Cíle
Hlavním cílem diplomové práce je vysvětlit vývoj a dopady v sociálních službách v České republice po roce 2017 se zaměřením na soukromé domovy pro seniory.
3. Výzkumné otázky
• Jaký dopad mělo přijetí Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, pro aktéry v oblasti sociálních služeb?
• Jak vypadá proces vzniku soukromého domova pro seniory?
• Jaký je rozdíl mezi registrovanými a neregistrovanými domovy pro seniory?
• Jakým způsobem jsou rozdělovány provozní dotace v sociálních službách po roce 2007?
4. Teoretická východiska
Teorie sociální konstrukce cílových skupin bych využila především kvůli skrytým předpokladům uspořádání veřejné politiky – v tomto případě politiky o sociální službě. Perspektiva sociálního konstruktivismu pomáhá vysvětlit, proč jsou některé veřejné politiky problematické, nefunkční, či dokonce problém prohlubující. (Ochrana, 2010) Sociální konstrukce jsou pro toto téma nosné především z pohledu společnosti na chybějící místa v domovech pro seniory, zvyšující se poměr lidí nad 65 let a nedostatečnou legislativu. Tato teorie nese příslib vysvětlení problematické sociální služby a ukotvení sociálního konstruktu o cílové skupině, domovech pro seniory a jejich míře důležitosti.
Teorie advokačních koalic (ACF) je vhodná, protože vysvětluje změny ve veřejné politice v dlouhodobém horizontu a orientuje se na aktéry (senioři, rodiny, experti). Do rozhodování o sociální službě nevstupují čistě racionální elementy, ale spíše přesvědčení, zájem a hodnoty, které jsou se sociálními otázkami úzce spjaty. (Ochrana, 2010) ACF by mohla být cesta, jak ukázat rozdíl mezi registrovanými a neregistrovanými domovy pro seniory. Na základě informací od aktérů z obou koalic je možné odpovědět na výzkumnou otázku.
5. Metody a prameny
Hlavním zdrojem dat budou veřejně politické dokumenty, strategické dokumenty, Zákon č. 108/2006 Sb. a další tematické zákony a novely týkající se sociálních služeb. Dále expertní rozhovory s aktéry, kteří mají profesní zkušenosti s provozováním soukromých i veřejných domovů pro seniory. Expertům (podle jejich indicií) budou předloženy otázky především z oblasti procesu vzniku, fungování, financování, registrace domovu důchodců a celkového hodnocení legislativní situace v sociální péči v ČR. K otázce o rozdílnosti registrovaných a neregistrovaných domovů pro seniory bych připojila rozhovory se samotnými seniory, kteří mohou poukázat na rozdíly v praxi. Data bych analyzovala pomocí tematické analýzy (Braun a Clarke, 2006).