Německo jako "rozpolcený aktér" na příkladu projektu Nord Stream

• Název práce v češtině: Německo jako "rozpolcený aktér" na příkladu projektu Nord Stream
• Název v anglickém jazyce: Germany as „dividual actor“ on the case of Nord Stream project
• Klíčová slova: Německo, rozpolcený aktér, civilní mocnost, geo-ekonomická mocnost, vnější energetická politika, projekt Nord Stream, německo-ruská spolupráce, zemní plyn
• Klíčová slova anglicky: Germany, dividual actor, civilian power, geo-economic power, foreign energy policy, Nord Stream, German-Russian cooperation, natural gas
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 01.02.2018
• Datum zadání: 01.02.2018
• Datum a čas obhajoby: 25.09.2019 10:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J2081, 2081, Jinonice - místn. č. 2081
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 25.09.2019
• Oponenti: doc. JUDr. Vladimír Handl, CSc.

Seznam odborné literatury

Duffield, John S. „Germany and energy security in the 2000s: Rise and fall of a policy issue?“ Energy Policy 37 (2009): s. 4284 – 4292.
Eberle, Jakub. „Germany as a dividual actor: Competing social logics and their political articulation.“
Götz, Roland. „Die Ostseepipeline: Instrument der Versorgungssicherheit oder politisches Druckmittel?“ Stiftung Wissenschaft und Politik Aktuell 41 (2005).
Handl, Vladimír. Německo v čele EVropy? SRN jako civilní mocnost a hegemon eurozóny (Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2011).
Keller, Patrick. „Germany in NATO: The Status Quo Ally.“ Survival 54:3 (2012): s. 95 – 110.
Kundnani, Hans. „Germany as Geo-economic Power.“ The Washington Quarterly 34:3 (2011): 31 – 45.
Lang, Kai-Olaf a Kirsten Westphal, „Nord Stream 2 – A Political and Economic Contextualization,“ SWP Research Paper 3 (2017).
Maull, W. Hanns. „Reflective, Hegemonic, Geo-economic, Civilian ...? The Puzzle of German Power.“ German Politics 27:4 (2018): 460 – 478.
Rahr, Alexander. „Germany and Russia: A Special Relationship.“ Washington Quarterly 30:2 (2007): s. 137 – 145.
Rompel, Susanne. Eine Energieaußenpolitik für die Europäische Union: Anspruch und Wirklichkeit. (Nomos Verlagsgesselschaft: Baden-Baden, 2015).
Rynning, Sten. „The divide: France, Germany and political NATO.“ International Affairs 93:2 (2017): s. 267 – 289.
Schiffer, Hans-Wilhelm. Energiemarkt Deutschland: Daten und Fakten zu konventionellen und erneuerbaren Energien. Wiesbaden: Springer Vieweg, 2019.
Siddi, Marco. „German Foreign Policy towards Russia in the Aftermath of the Ukraine Crisis: A New Ostpolitik?“ EUROPE-ASIA STUDIES 68:4 (2016): s. 665 – 677.
Szabo, S. Stephen. Germany, Russia and the Rise of Geo-economics. London: Bloomsbury Academic, 2015.
Westphal, Kirsten. „Institutional change in European natural gas markets and implications for energy security: Lessons from the German case.“ Energy Policy 74 (2014): s. 35 – 43.

Předběžná náplň práce

Diplomová práce je instrumentální případovou studií, hlavním cílem je přispět k obecnější debatě o německé zahraniční politice a její nevyzpytatelnosti. Dosavadní koncepty německé zahraniční politiky v posledních letech stále více selhávají při snaze interpretovat německé jednání v mezinárodních vztazích. Více než kdy jindy se v německém rozhodovacím procesu mísí protiklady v podobě dodržování norem proti prosazování vlastních strategickách zájmů. Právě koncept "dividual actor" (neboli v českém překladu "rozpolcený aktér") nabízí možnost s těmito rozpory pracovat. Za případ byl zvolen projekt Nord Stream, tato německo-ruská spolupráce vzbuzuje nejen velkou kontroverznost, ale mísí v sobě i již zmíněné protiklady a jeví se tak jako vhodná pro analýzu. Pro získání kontextu bude představena také vnitřní německá energetická politika a krátká historie německo-ruské spolupráce.