Stranický systém Katalánska

• Název práce v češtině: Stranický systém Katalánska
• Název v anglickém jazyce: Party System of Catalonia
• Klíčová slova: Stranický systém, Katalánsko, nacionalismus, volby, Parlament de Catalunya, Sartori, Convergència i Unió, Esquerra Republicana de Catalunya, Partit dels Socialistes de Catalunya, umírněný pluralismus, dominantní strana, polarizovaný pluralismus
• Klíčová slova anglicky: Party system, Catalonia, nationalism, elections, Parlament de Catalunya, Sartori, Convergència i Unió, Esquerra Republicana de Catalunya, Partit dels Socialistes de Catalunya, moderate pluralism, dominant party, polarised pluralism
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra politologie (23-KP)
• Vedoucí / školitel: doc. Michel Perottino, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.11.2017
• Datum zadání: 06.05.2019
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2019 07:15
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J4019, Jinonice - místn. č. 4019
• Datum odevzdání elektronické podoby: 09.05.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2019
• Oponenti: prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc.

Seznam odborné literatury

BALCELLS, Albert. Catalan nationalism: Past and present. New York: Palgrave, 1996. ISBN 978-0-333-62261-2.
COLOMÉ, Gabriel. The left parties in Catalonia: the case of the PSC and the PSUC [online]. 1996 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://www.academia.edu/263720/The_Left_Parties_In_Catalonia_The_Case_of_the_PSC_and_the_PSUC
CONVERSI, Daniele. The Basques, the Catalans and Spain: Alternative routes to Nationalist Mobilisation. Nevada: University of Nevada Press, 2000. ISBN 0-87417-362-0.
DUVERGER, Maurice. Politické strany. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016. Politeia. ISBN 978-80-246-2568-3.
GUIBERNAU, Montserrat. Catalan Nationalism: Francoism, transition and democracy. London: Routledge, Taylor & Francis Group, 2004. ISBN 0-203-30025-4.
KUNC, Jiří. Stranické systémy v re/kontrukci: Belgie, Itálie, Španělsko, Československo, Česká republika. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000. ISBN 80-85850-79-6.
MORENO, Luis. The Federalization of Spain. Londýn: Frank Cass Publishers, 2001. ISBN 0-7146-5138-9.
NOVÁK, Miroslav. Systémy politických stran: úvod do jejich srovnávacího studia. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 1997, 275 s. ISBN 8085850222.
SARTORI, Giovanni. Strany a stranické systémy. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. ISBN 80-7325-062-4.
STRMISKA, Maxmilián. Katalánské politické strany: Katalánské strany a regionální stranicko-politický systém v letech 1977-2002. Brno: Mgr. Anton Pasienka, 2003. ISBN 80-902652-2-7.

Předběžná náplň práce

Parlament Katalánska byl obnoven v roce 1980 během přechodu k demokracii ve Španělsku. Od počátku v stranickém systému dominovala koalice Convergència i Unió, která byla tvořena dvěma stranami. V letech 1984 až 1995 CiU disponovala absolutní parlamentní většinou. Její dominance byla narušena volbami v roce 1999 a 2003 stranou Partit dels Socialistes de Catalunya. Do této doby existoval bipolární systém, kdy CiU vyhrávala při volbách do Parlamentu Katalánska a PSC-PSOE při volbách do Congreso de Diputados v této autonomní oblasti. CiU zvítězila ve všech katalánských parlamentních volbách do roku 2012. Po rozpadu CiU v roce 2015 jedna z jejích stran Convergència Democràtica de Catalunya spolupracuje s Esquerra Republicana de Catalunya především kvůli nezávislosti Katalánska. Po roce 2015 se navýšil počet relevantních stran v  regionálním parlamentu.
Cílem práce je odpovědět na otázky, jaký typ stranického systému dle Sartoriho teorie se vyskytoval/vyskytuje v Parlamentu Katalánska a pokud došlo ke změně, které události tuto změnu ovlivnily. Dále jsou zde komparovány výsledky voleb do Parlamentu Katalánska a do Congreso de Diputados na území Katalánska. Tato komparace hledá odpověď na otázku, zda v obou těchto typech voleb vítězí stejné strany. V neposlední řadě je zodpovězena otázka, zda při volbách do regionálního parlamentu vyhrávají regionální strany či odnože celostátních stran.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The Parliament of Catalonia was restored in 1980 within the transition to democracy in Spain. From the beginning the coalition of Convergència i Unió was dominated in party system. This coalition was consisted by two parties and had absolute parliamentarian majority between years 1984 and 1995. Its dominance was disrupted by Partit dels Socialistes de Catalunya in elections in 1999 and also in 2003. Until then, there was a bipolar system where CiU won elections to the Parliament of Catalonia and PSC-PSOE elections to Congreso de Diputados in this autonomous region. CiU won every Catalan parliamentary elections till 2012. After the collapse of CiU in 2015, one of its parties, Convergència Democràtica de Catalunya, started to cooperate with Esquerra Republicana de Catalunya primarily because of Catalonia's independence. The number of relevant parties started to increase in 2015.
The aim of the thesis is to answer following questions: what party system according to Sartori’s theory occurred/occurs in the Parliament of Catalonia and whether there was a change of party system or not. If yes, then which circumstances affected this change. Furthermore, the results of the elections to the Parliament of Catalonia and to Congreso de Diputados in Catalonia are compared. This comparison seeks to answer the question of whether the same party wins in both of these types of elections. Last but not least, the goal is to answer the question whether the regional parties or national party branches win the regional parliament elections.